Přístup tvrdého potírání drog prý selhal. Jen zvýšil počet nemocí a kriminalitu mezi narkomany

Zajištění sterilních stříkaček a dalších bezpečných pomůcek k aplikaci drog pomáhá snižovat výskyt nemocí mezi narkomany a chrání tak veřejné zdraví účinněji než tvrdý postup proti těm, kdo drogy užívají. Foto: i.vemeocdn.com

Válka s drogami má na veřejné zdraví přesně opačný efekt, než jaký mít měla. Ve zprávě zveřejněné v časopise Lancet se na tom shodli vědci z Univerzity Johnse Hopkinse. Kriminalizace drobných prohřešků spojených s drogami vede podle všeho k většímu výskytu nemocí, jako je žloutenka či HIV, a také k vyššímu počtu krádeží a dalších zločinů spáchaných ve snaze obstarat si prostředky na drogu. Mnohem lepší tak je benevolentnější přístup zajišťující preventivní programy, přístup ke sterilním stříkačkám a možnost substituční léčby.

 

Válka s drogami selhala, zvyšuje počet infekcí a poškozuje veřejné zdraví i lidská práva natolik, že přišel čas přestat s kriminalizací drobných nenásilných drogových deliktů. Tak zní závěr nové světové zprávy, za níž stojí odborníci z Komise Johnse Hopkinse a Lancetu pro veřejné zdraví a mezinárodní drogovou politiku. Stíhání držení malého množství drog má totiž prokazatelně větší dopad na lidské zdraví, než pokud by takové počínání kriminalizováno nebylo. Zákazem veškerého užívání, držení, výroby a nelegálního obchodování s drogami se tak společnost ochránit nepodařilo a zdravotní dopady byly podle vědců převážně negativní.

„Máme za sebou tři desetiletí války proti drogám, jsou za námi desítky let nulové tolerance. Nemělo to ale žádný měřitelný dopad na dodávky nebo spotřebu. Politika kontroly užívání látek tak selhala,“ říká podle CBC News Chris Beyrer, profesor pro epidemiologii infekčních onemocnění na škole veřejného zdraví Johnse Hopkinse v Baltimoru a jeden z autorů zveřejněné zprávy. Podle té se navíc často prosazuje právo diskriminačním způsobem na úkor rasových menšin. Nejčastější světovou nelegální drogou je přitom marihuana, nejvíce je pak užívání drog rozšířeno mezi muži okolo dvacítky. Podle studie, která vyšla v roce 2013 v časopise Lancet, ovšem nejpopulárnější nelegální drogy nejsou ani nejčastějším důvodem úmrtí kvůli závislosti. V roce 2010 bylo na světě odhadem 78 tisíc úmrtí kvůli drogám, přes polovinu z nich však tvořily závislosti na lécích proti bolesti.

„Politika, která měla zakázat nebo ve velkém potlačit drogy, znamená paradox. Mnohými politiky byla vykreslena a energicky obhajována jako nezbytná pro zachování veřejného zdraví a bezpečnosti, přesto důkazy naznačují, že přímo i nepřímo přispěla k smrtelnému násilí, šíření přenosných nemocí, diskriminaci, nucenému vysídlování, zbytečné fyzické bolesti a podkopávání lidského práva na zdraví,“ píší autoři ve zprávě.

Riziko? Časté pobyty ve vězení

Odborníci odhalili, že nejčastějším důvodem zvyšujícím riziko nákazy mezi uživateli drog byl nepatřičně častý pobyt ve vězení a vyloučení z prevence HIV a hepatitidy C, léčby a programů zaměřených na snižování rizik. Ty zahrnují výměnu jehel, stříkaček a bezpečných potřeb pro aplikaci, ale také opioidovou substituční léčbu, například metadon.

To, jak se může tvrdé potlačování na lidech podepsat, dosvědčuje 49letý Kanaďan Danny Wilson, který na konci 80. let kupoval použité jehly – stříkačky totiž tehdy byly striktně pod kontrolou. Tvrdé zásahy proti drogám zahnaly podle Wilsona jejich uživatele do ilegality. „Dělají věci, které by normálně nedělali: stanou se z nich zloději, lháři, jsou násilničtí, stanou se vším, čím být nechtějí. Podle mě má většina lidí dobré srdce. Je to o tom, že jsou tlačeni špatným směrem. To udělala válka s drogami s mnoha lidmi,“ řekl pro CBC Wilson, který byl za posledních 29 let přinejmenším čtyřicetkrát ve vězení za držení drog a loupeže, které spáchal, aby si drogy mohl koupit. Je HIV pozitivní, užívá heroin a kokain, ale také pomáhá jiným závislým.

Že jsou některé stigmatizované choroby pro nemocné velkým břemenem, potvrzuje Annika Ollnerová z Pasan, kanadského komunitního programu zaměřeného na snižování rizik, která vyučuje a podporuje vězně s hepatitidou C. „Znám lidi s pokročilou cirhózou jater, protože se nakazili ve vězení. To je velká zátěž, která neměla být součástí trestu,“ poukazuje Ollnerová.

Vzorem by mohlo být Portugalsko

To, že nynější systém nefunguje, už před časem Zdravotnickému deníku řekl český adiktolog Tomáš Zábranský. „Pokud je cílem současného režimu snížit dostupnost marihuany pro dospělé a především pro děti, tak ten režim jednoznačně selhal – a to všude ve světě. „tráva“ a „haš“ jsou pro mladistvé bez problémů a během několika minut k dostání v Praze, Paříži, Londýně, Karáčí, Moskvě i Pekingu – a to za stavu, kdy pro něj globálně platí takzvaná absolutní prohibice. Státy a nadnárodní organizace se fakticky naprosto vzdaly kontroly nad trhem, a tak ho kontroluje zločin, kterému je jedno, zda drogu prodá pětiletému či padesátiletému. Orgány, které by efektivně vynucovaly dodržování pravidel, na černém trhu nejsou. Policie je v současnosti dobrá leda na udržení ceny marihuany v pásmu, v němž je obchod s ní velmi lukrativní záležitostí; pokud chce ale obchod s marihuanou potlačovat, jen plýtvá obrovskými prostředky na prohraný boj, v němž nemá nejmenší šanci,“ konstatuje Zábranský. Celý rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Kde tedy hledat inspiraci pro vhodnější cestu? Autoři světové zprávy uvádějí jako vzor Portugalsko, kde přestala být trestná nejen marihuana, ale také držení heroinu, kokainu a metamfetaminu. Počet lidí nakažených HIV či žloutenkou typu C i množství uvězněných tu podle Beyrera pokleslo, dokonce došlo k 15 procentnímu snížení užívání návykových látek mezi mladými lidmi.

Zcela opačným případem je pak Rusko. Tam je opioidová substituce zakázaná zákonem, výměny jehel a stříkaček jsou povoleny jen velmi sporadicky. Oficiální odhad počtu HIV pozitivních v Rusku vzrostl z půl milionu v roce 2010 na 907 tisíc jen o čtyři roky později. Přes 57 procent případů je spojeno s injekčním užíváním drog.

Řešením jsou podpůrné služby a osvěta

Mezi státy, které zpráva uvádí jako pozitivní příklad liberálního přístupu, se ovšem řadí i Česká republika. Výskyt HIV i hepatitidy C v drogové komunitě je totiž u nás dlouhodobě na nízké úrovni. Ačkoliv i v ČR nakažených HIV v posledních letech přibývá, v minulém roce z 266 nově infikovaných došlo jen u dvou lidí k infekci jasně z důvodu injekčního užívání drog.

Důkazem, že urputnější potlačování nemá žádoucí výsledky, je také Mexiko. Tamní vláda nechala válku s drogami místo policie armádě, výsledkem ovšem bylo zvýšení úmrtnosti a počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem. Nebezpečné drogy dodávané násilnickými kriminálními gangy navíc zvyšují riziko předávkování.

Jaká účinná opatření vedoucí ke zlepšení veřejného zdraví tedy vědci doporučují? Jak ve vězeních, tak v komunitách by měly fungovat služby zaměřené na HIV, žloutenku typu C či tuberkulózu. Počet úmrtí na předávkování pak jde signifikantně snížit zajištěním, že lidé beroucí opioidy mají přístup k asistované léčbě. Uživatelé drog a ti, u nichž je vyšší šance, že se ocitnou u předávkovaného, by měli mít možnost školení, jak podat lék naloxon (látka vytěsňující morfin z receptorů a rušící jeho účinky). Například v Kanadě tak bylo v minulém týdnu oznámeno, že přípravek bude nově dostupný i bez předpisu. Vlády a výzkumníci by se také měli chopit příležitosti a při zavádění legálního trhu s marihuanou vyhodnotit nejlepší praxi pro veřejné zdraví a bezpečnost.

Zda se celosvětový přístup změní, by se mělo ukázat příští měsíc. Valná hromada OSN totiž pořádá na téma drog speciální setkání, které znovu probere postoj k nelegálním drogám. Bude to poprvé od roku 1998.

-mk-