Hospice trápí problematické financování, žádají lepší legislativní ukotvení

Hospice pečují o lidi v závěrečné fázi života. Na svůj provoz si v současnosti buď částečně, nebo zcela (v případě domácích hospiců nezapojených do pilotu VZP) shánějí peníze na provoz samy. Foto: Flickr

Rozdílné podmínky financování kamenných hospiců v jednotlivých krajích, neukotvenost mobilních hospiců v zákoně či komplikace s příspěvky na péči. To jsou některé z problémů, které trápí českou paliativní péči. Na čtvrtečním zasedání sněmovního výboru pro sociální politiku o nich debatovali zástupci hospiců, MPSV, ministerstva zdravotnictví a poslanci. Zlepšit situaci by měl změnový zákon o sociálně-zdravotním pomezí a také chystaná novela zákona o sociálních službách.

 

„Je to 21 let od doby, kdy byl otevřen první hospic v Červeném Kostelci. Od té doby se hospicové hnutí snaží marně etablovat v české legislativě. Částečně se to podařilo u lůžkových hospiců, kde je péče o umírající státem ohodnocena tak, že úhrada zdravotní péče je nižší než v léčebnách dlouhodobě nemocných, přestože tam je trojnásobný počet personálu. Z ředitelů těchto zařízení jsou profesionální žebráci, aby si vyžebrali na dotacích a na darech podprůměrné mzdy. A to je segment, který je na tom lépe – ještě hůře jsou na tom domácí hospice, které nejsou legislativně ukotveny vůbec a jsou tak na proměnlivé zdroje odkázány ze sta procent,“ nastínil na výboru současnou situaci Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče.

U domácích hospiců by se snad situace měla zlepšit díky pilotu probíhajícímu ve spolupráci s VZP. V jeho rámci se od loňska zkouší úhrada v devíti zařízeních, první data by měla být letos v červnu (více jsme psali zde). Pokud vše klapne, budou na tom domácí hospice podobně jako ty kamenné – na část fungování budou mít finance od pojišťovny, další peníze si musí sehnat jinde (celkem se náklady za den za pacienta pohybují kolem 1900 korun, úhrada je v pilotu nastavena na 1100 až 1400 korun dle stability pacienta).

Doposud pojišťovny hradily péči v domácím prostředí přes praktické lékaře, kteří vedou pacienta po lékařské stránce a ošetřovatelsko-zdravotnickou složku indikují agenturám domácí péče. VZP má takto ošetřených pacientů v terminálním stadiu je zhruba tisíc ročně.

„Dovolil bych si navrhnout novelu zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění, která by domácí hospice vytrhla z lůna odbornosti 925 (tj. pracovníci domácí zdravotní péče, pozn. red.). Když si totiž domácí hospic zažádá o smlouvu, odmítne ho pojišťovna s tím, že má péči pokrytou. Má ji pokrytou tak, že když agentuře dojdou síly a erudice, pošle pacienta do nemocnice. Pro společnost je to významně dražší a pro pacienta horší. Řešení je to, co se stalo s lůžkovými hospici, tedy novela zákona 48,“ apeluje Robert Huneš.

Právě k tomuto kroku směřuje zmiňovaný pilot. „Ambicí pilotního projektu mobilní hospicové péče je prokázat, že v domácím prostředí lze tuto péči poskytovat lege artis a že je o ni zájem. Také má prokázat nákladovou efektivitu. Výsledky by měly být odrazovým můstkem, zda to ukotvíme do právního prostředí a péče se bude hradit,“ potvrzuje Hana Šustková z VZP.

Každý kraj má jiný přístup

Nesnadnou práci ale mají i kamenné hospice, což potvrzují i poslanci podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny, kteří se v jednom z nich byli podívat. Jak přitom podotýká Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), v koaliční smlouvě je závazek, že se bude řešit systémové financování hospicové péče. To se ale, jak sami poslanci přiznávají, zatím nedaří.

„V současné době jsou pro hospice v jednotlivých krajích velmi rozdílné podmínky. Některé kraje jim jdou na ruku, viděli jsme to v Ústeckém kraji, ale třeba Karlovarský kraj nechce rozšiřovat dosavadní systém služeb,“ poukazuje Zdeněk Soukup (Ano). „Jedna nejmenovaná ředitelka takového zařízení si dokonce musela vzít půjčku, aby zaplatila své zaměstnance,“ doplňuje předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil (ČSSD).

Financování sociálních služeb je pod kraji nově. V uplynulém týdnu přitom skončilo období, kdy ministerstvo sbíralo jejich data ohledně čerpání dotací za rok 2015. Ty nyní bude úřad analyzovat, aby zjistil, k jakým změnám došlo oproti roku předcházejícímu.

Jana Hnyková (Úsvit) přitom jako variantu umožňující navýšení financí pro hospice navrhuje přeřazení hospiců do nadregionálního dotačního programu B. Náměstkyně MPSV Zuzana Jentschke Stöcklová ovšem upozorňuje, že přechod do tohoto programu automatické navýšení financí znamenat nemusí a ani samotné přeřazení se jí navíc příliš nezdá. „Teď jsou to hospice, příští měsíc to může být jiný druh služeb a pak bychom se zase mohli vrátit k celostátnímu financování, protože všechny služby by chtěly být v programu B,“ reaguje náměstkyně.

Poslanec Soukup se pak domnívá, že situaci by hospicům mohla ulehčit zákonná definice. „V zákoně je třeba hospice definovat, a to včetně těch mobilních. Kraje nejsou motivovány k tomu, rozšiřovaly kvalitu dosavadních služeb. Pokud bude jasná definice služby, mají se hospice v řízeních o dotace o co opřít,“ myslí si Soukup. V tomto bodě nemá MPSV problém. „V současné době se dokončuje velká novela zákona o sociálních službách a je možné se s hospici domluvit, aby v zákoně byly posíleny jako samostatná služba nebo jiným způsobem,“ říká Zuzana Jentschke Stöcklová. Systémové řešení financování by pak snad měl zajistit nyní dokončovaný změnový zákon o sociálně-zdravotním pomezí.

Ze zdravotního pojištění skokové navýšení nepřijde

A jak je na tom 17 kamenných hospiců s úhradami od pojišťoven? Za ošetřovací den je 1004 bodů, přičemž hodnota bodu pro hospicovou péči se v posledních dvou letech zvedala. Zatímco za uplynulé vlády byla setrvale na 0,9 koruny, letos je na 1,02 koruny. K tomu se připočítává režie, která podle zařízení a typu vybavení může po dohodě s pojišťovnami stoupnout až na 400 procent. Podle posledních dat přitom vychází průměrný ošetřovací den na 1330 korun, oproti tomu LDN dostávají 1360 korun. Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová ovšem zdůrazňuje, že léčebny nemají žádný jiný zdroj financování a tedy možnost sáhnout si na další peníze. „Myslíme si, že u typu lůžek, kde se prolíná péče zdravotní a sociální, by mělo být vícezdrojové financování. Je to tak ve všech zemích světa a jedině tak se můžeme v kvalitě někam posunout. Pokud by poslanci chtěli skokovou změnu, museli bychom jít do rozpočtu – ze zdravotního pojištění jsou možná jen procenta,“ konstatuje Rögnerová. Např. VZP uhradila loni péči v kamenném hospici 2800 klientům, kteří tam strávili 84 tisíc ošetřovacích dnů, za něž pojišťovna celkově zaplatila 112 milionů.

I náměstek ministerstva zdravotnictví Tom Philipp vylučuje, že by v rámci úhradové vyhlášky mohlo dojít k zásadnímu skokovému navýšení. „V roce 2015 i 2016 jsme se starali o to, aby z hlediska úhradové vyhlášky byly nastaveny takové mechanismy, aby se hospicové péči žilo lépe. Je to třeba dát do kontextu, že všechny obory zdravotnictví se cítí svým způsobem podfinancované a nemůžeme jeden segment posunout o tři procenta a druhý o 103 procent. Segment podporujeme víc než ostatní, nicméně nemůžeme to dělat bezprecedentním způsobem o stovky procent,“ říká náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp, který se zároveň domnívá, že by se mělo dbát na to, v jakých podmínkách lidé umírají ve všech zařízeních. Proto by podle něj bylo na místě nastavit standardy umírání a dohlédnout na to, aby se všude dodržovaly.

Přiznávání příspěvků na péči je třeba doladit

Hospice ale mohou získávat prostředky také díky příspěvkům na péči u svých klientů. Jejich přiznání má ale v současnosti jeden háček. „Dříve byl příspěvek na péči přiznán i poté, co klient zemřel. Pokud se ale nyní nestihne udělat šetření, nemá na něj hospic nárok. Místní úřady práce většinou vycházejí hospicům velice vstříc, ale pakliže klient spadá pod jiný úřad, není už flexibilita úředníků taková a nestíhá se to. Tak hospice přichází o statisíce korun, které mohou být klíčové. Mělo by to být tedy tak, že pokud mají klienta osm dní a nestihne se zatím šetření, zaplatí se část po dobu, kdy tam klient ležel. I tam by se tedy měla legislativa změnit,“ požaduje Hana Aulická Jírovcová (KSČM). S tím také počítá i Zuzana Jentschke Stöcklová, která potvrzuje zařazení do novely zákona. Podle poslance Miroslava Opálky (KSČM) by se úprava mohla provést tak, že vedle dvou režimů příspěvku na péči (pro děti a pro dospělé) by byl zařazen třetí týkající se hospicové péče.

Aulická navíc připomíná, že mobilní hospice velmi často pečují o mladší lidi s onkologickým onemocněním (např. pražský mobilní hospic Cesta domů má čtvrtinu až třetinu klientů v produktivním věku). Ti přitom ve většině případů příspěvek nepobírají a nezřídka o něm ani neví. Proto Aulická apeluje na zdravotníky, aby o možnosti dávali pacientům vědět.

Michaela Koubová