Práce pod dohledem bude pro praktické sestry/zdravotnické asistenty minulostí

Zdravotní asistenti, nově pod názvem praktické sestry, nebudou muset činnosti vykonávat pod dohledem, ročním doškolením také budou smět zrychleně vystudovat na všeobecnou sestru. Foto: Wikipedie

Praktická sestra nebude muset pracovat pod dohledem, asistentské obory, jako je asistent zubního technika a laboratorní asistent, zůstanou zachovány a odborný dohled bude definován stejně jako doposud. To jsou některé ze změn, k nimž po připomínkovém řízení přistoupilo ministerstvo zdravotnictví v rámci přípravy novely zákona 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních. Původní znění návrhu naopak zůstane v bodech týkajících se přejmenování zdravotnického asistenta na praktickou sestru nebo možnosti jejich ročního doškolení na všeobecnou sestru. Novela, která má dle ministerstva řešit akutní nedostatek sestřiček, právě nyní míří na legislativní radu vlády.

 

Jednou z hlavních připomínek, která zazněla hned z několika stran, byla pochybnost ohledně dostatečnosti ročního doškolení zdravotnických asistentů/praktických sester na sestřičky klasické (o hlavních připomínkách k novele jsme psali zde). „Nedomníváme se, že dochází ke snížení požadavků na kvalifikační vzdělávání. Dochází ke zkvalitnění vzdělávání (např. úpravou rámcového vzdělávacího programu pro praktickou sestru) a také ke zkvalitnění výkonu činností. Např. zdravotnický asistent je dnes vzděláván k činnostem, které může vykonávat pouze pod odborným dohledem, proto je návrhem tato negativní stránka při výkonu povolání odstraněna,“ uvádí ministerstvo ve vypořádání připomínek.

S tím zároveň souvisí otázka kompatibility s evropským právem, na níž bylo taktéž v připomínkách upozorněno. „Evropská direktiva, která reguluje povolání všeobecné sestry, připouští částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. Návrh na dovzdělání praktické sestry/zdravotnického asistenta ministerstvo zdravotnictví projednávalo s odborem kompatibility Úřadu vlády a MŠMT, které tento návrh podpořilo a podílí se na zpracování podkladů pro zahájení přípravy zkráceného studia. Ve spolupráci s MŠMT a Asociací vyšších odborných škol bude k těmto navrhovaným změnám vydán jednotný metodický pokyn, který bude zahrnovat pokyny k přijímacímu řízení, zápočtu absolvovaného studia, učební plány apod., aby bylo dosaženo zamýšleného cíle, tj. umožnit zkrácené studium,“ píše se v dokumentu. Minimální délka přípravy pro získání odborné způsobilosti k výkonu všeobecné sestry je přitom 4600 hodin.

Učební plány pro praktickou sestru mají vycházet z plánů pro zdravotnické asistenty, které budou upraveny ve spolupráci ministerstva zdravotnictví a školství s Asociací středních zdravotních škol a VOŠ. Právě na vyšších odborných školách by pak mělo probíhat roční doškolování. MPSV se ovšem v připomínkách ptá, proč nemůže být také v rámci bakalářských programů. „Školský zákon dává řediteli školy možnost přijmout studenta do vyššího ročníku na základě zápočtu dříve absolvovaného studia nebo části studia u zdravotnických oborů, které odpovídá započtené části. Přijetí do vyššího ročníku vysokoškolského studia je věcí vnitřních pravidel jednotlivých vysokých škol. Předkladatel vysokým školám nebere možnost přijímat studenty do vyššího ročníku studia. Dodáváme, že poskytovatelé zdravotních služeb preferují absolventy z VOŠ z důvodu lepší připravenosti na výkon povolání,“ vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.

Pojem asistent je podle MZ vnímán negativněji

V novele by mělo zůstat také přejmenování zdravotnického asistenta na praktickou sestru, a to navzdory připomínce Unie zaměstnavatelských svazů ohledně matoucího vlivu pro pacienty. „Přejmenování názvu povolání „zdravotnický asistent“ na „praktická sestra“ je připravováno již delší dobu v souvislosti se stabilizací sester. V rámci vnitřního připomínkového řízení k této změně nebyly uplatněny odbornou veřejností žádné zásadní připomínky a výhrady. S tímto návrhem je už počítáno v katalogu prací. V roce 2009 ministerstvo v rámci zmiňované stabilizace sester provedlo výzkum ohledně možné změny názvu studijního oboru zdravotnického asistenta mimo jiné s cílem zvýšit atraktivitu oboru (pojem asistent je chápán více negativně) a usnadnit začlenění absolventů do multioborových pracovních týmů,“ reaguje na připomínku úřad.

Co se naopak ministerstvo pod tlakem připomínek rozhodlo změnit, je dohled nad prací zdravotnického asistenta/praktické sestry. „Povolání praktické sestry se přesouvá do dílu 1 (skupina zdravotnických pracovníků vykonávající své povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti) a povolání praktické sestry se bude ode dne účinnosti návrhu zákona vykonávat samostatně po prokázání odborné způsobilosti praktické sestry/zdravotnického asistenta. Úprava rámcového vzdělávacího programu bude provedena a vzdělávání bude uskutečněno od školního roku 2017 – 2018,“ uvádí se ve vyhodnocení připomínek. Činnosti, které bude moci praktická sestra provádět, by měla stanovit pracovní komise složená ze zástupců poskytovatelů zdravotních služeb.

Odborného dohledu obecně se týkala i celá řada dalších připomínek. Ministerstvo totiž přišlo s návrhem, že by při něm musel být dohlížející zdravotník dostupný na telefonu a s fyzickou dosažitelností do 30 minut. Vůči tomu se ale objevila celá řada výhrad s požadavkem na úpravu dojezdové doby směrem nahoru i dolů. Nakonec proto ministerstvo změnu vypustilo a v platnosti tak bude i nadále stávající znění. Požadavek, který vzešel od krajů, aby byl u všech zdravotnických oborů odborný dohled vypuštěn a místo toho aby byly jasně definovány jejich kompetence, ovšem ministerstvo nepřijalo. Jedná se totiž podle něj o zásadní koncepční změnu, která by byla nad rámec předkládané novelizace. Vzhledem k problematičnosti tématu chce úřad řešení ponechat na novém zákoně.

K úpravám návrhu došlo u fyzioterapeutů i radiologických fyziků

K některým změnám došlo po připomínkovém řízení také u dalších zdravotnických povolání. Původně chtělo ministerstvo ukončit fungování asistentských oborů, jako je asistent zubního technika a laboratorní asistent, nakonec ale kvůli řadě připomínek rozhodnutí změnilo a obory nechá žít.

„Vzhledem k tomu, že na vyšší školu do oboru diplomovaný zdravotní laborant jde studovat převážná většina absolventů oboru laboratorní asistent a pouze malý počet absolventů jiných středních škol, dojde k propadu absolventů vyšších škol a následně k nedostatku, případně k úplnému zániku oboru. V praxi vznikne nedostatek odborně vyškolených pracovníků. Navíc podle informací zaměstnavatelů jsou laboratorní asistenti uplatnitelní,“ zdůvodnilo v rámci připomínek nutnost zachování současného stavu hlavní město Praha.

Na základě připomínky odborů pak dojde ke změně také u fyzioterapeutů. Ti měli podle původního návrhu vykonávat své povolání pod dohledem 15 let, nové znění ale lhůtu zkrátilo na deset let. Na požadavek České lékařské komory byla také vymezena odborná způsobilost k výkonu povolání embryologa. V současné podobě pro změnu zůstanou možnosti získání odborné způsobilosti radiologického fyzika. Z nich chtělo ministerstvo vyškrtnout akreditovaný kurz, na základě připomínky zaměstnavatelů a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ale změnilo názor.

„Vzhledem k narůstajícím požadavkům na činnosti, které má radiologický fyzik zajišťovat, vzniká obava, zda omezení možnosti získání způsobilosti nemůže způsobit nedostatek radiologických fyziků a tím popř. způsobit nedodržování zákonných požadavků. Při absenci dostatečného počtu radiologických fyziků totiž nebude u poskytovatelů zdravotních služeb možné zajistit dodržování požadavků kladených na lékařské ozáření, což by nutně vedlo k neprovádění lékařského ozáření (což je zřejmě prakticky vyloučeno) nebo k obcházení či nedodržování požadavků právních předpisů,“ poukázal jaderný úřad. „Záměr akreditovaný kurz zrušit je teoreticky z odborného hlediska správný, ale svým praktickým dopadem by významně ohrozil provoz pracovišť s ionizujícím zářením. Akreditovaný zdravotnický magisterský studijní program pro přípravu radiologických fyziků na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ukončilo v letech 2010 až 2015 jen 30 absolventů a jejich počty v této časové ose ukazují jednoznačně klesající trend (2011 – 11 fyziků, v 2013 1 fyzik, 2014 3 fyzici, 2015 1 fyzik). Ministerstvo zdravotnictví nemůže zaručit změny, které jsou v kompetenci MŠMT. Nelze spoléhat na to, že již v současném roce nastoupí tolik studentů, že v roce 2021 (pětiletý studijní obor) budou pokryty potřeby pracovišť pracujících s ionizujícím zářením. Současné znění návrhu ohrožuje perspektivně provoz,“ potvrzuje Unie zaměstnavatelských svazů.

Zubní technici a zdravotničtí záchranáři zůstanou dle původního znění

Připomínkám ovšem nebylo vyhověno, co se týče požadavku krajů na studium na zubního technika na středních školách. Podle ministerstva nebyl požadavek projednán napříč všemi dotčenými stranami a nelze ho tedy narychlo zařadit. Stejně tak kraje nepochodily s žádostí o znovuzařazení oboru diplomovaného zdravotnického záchranáře na VOŠ kvůli nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků. Podle nich by totiž bylo reálné upravit kompetence a studijní program tak, aby záchranář mohl pracovat bez dohledu na základních lůžkových odděleních, akutních příjmech a pohotovostech.

„Povolání zdravotnického záchranáře se od povolání všeobecné sestry oddělilo v 90. letech. Obsahem povolání zdravotnického záchranáře je zejména poskytování specifické ošetřovatelské péče na úseku neodkladné péče (záchranné služby). Zdravotnický záchranář nemá stejné kompetence všeobecné sestry, proto nemůže všeobecnou sestru nahrazovat. Na standartním lůžkovém oddělení nebo v ambulanci není zdravotnický záchranář způsobilý vykonávat povolání v rámci této profese, tedy bez odborného dohledu,“ argumentuje ministerstvo s tím, že proti změně se nestavěly ani odbory.

Zaměstnavatelé pak žádali také o to, aby porodní asistentky (se vzděláním na VŠ či VOŠ) nebyly při doplnění vzdělání na všeobecnou sestru na stejné pozici jako středoškolští zdravotničtí asistenti/praktické sestry. Ani tady ale ministerstvo neustoupilo. „Z metodického pokynu k minimálním požadavkům na vzdělání porodní asistentky a všeobecné sestry vyplynula absence ošetřovatelské péče. Porodní asistentka je vzdělávána v oblasti porodní asistence, nikoliv ošetřovatelské péče. Praktická výuka např. v chirurgických a interních oborech, v péči o seniory apod. není dostatečně zastoupena. Praktická výuka postrádá 500 hodin, z toho je převážná většina z 1800 hodin je realizována na porodních sálech a nikoliv na úsecích ošetřovatelské péče včetně následné a dlouhodobé péče,“ zdůvodňuje rozhodnutí úřad.

Po vypořádání připomínek zůstalo celkem pět rozporů s Ústeckým krajem a odbory, které se ještě ministerstvo snaží na poslední chvíli vyřešit. Ze strany Ústeckého kraje jde o výše zmíněný požadavek na zachování vzdělávání na VOŠ u zdravotnických záchranářů a pak vypuštění nutnosti pracovat pod odborným dohledem u laboratorního asistenta a nutričního asistenta. Podle ministerstva však takového vypuštění odborného dohledu nebylo projednáno se všemi stranami a nelze ho tedy narychlo zařadit. Zbylé dva rozpory jsou ze strany Českomoravské konfederace odborových svazů. První z nich se týká výše zmíněného problému s definicí odborného dohledu, kde odbory požadují buď precizní definici kompetencí jednotlivých odborností, nebo fyzickou přítomnost dohlížejícího. Vysvětlení ministerstva s tím, že nakonec odborný dohled zůstane v současné podobě a problematika bude řešena v rámci nového zákona, přitom nepřijaly. Druhý rozpor souvisí s výkonem povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví a otázkou, zda se do něj má či nemá řadit státní zdravotní dozor.

Michaela Koubová