Výrobci značkových léků mezi sebe nechtějí pustit továrnu na generika

Sídlo firmy Teva v Jerusalémě. Foto: Wikipedia

Po desetiletí svádějí nelítostné bitvy mezi sebou. Když se ale do klubu výrobců značkových léků snaží dostat producent generik Teva, spory jdou stranou. Farmaceutičtí obři jsou spojeni v jednom šiku značnou nervozitou.

 

Sdružení výrobců léků známé jako Americká asociace inovativních farmaceutických firem (PhRMA – Pharmaceutical Research and Manufacturers of America) se možná rozšíří o dalšího člena. Chce do něj vstoupit společnost Teva, což se pochopitelně nelíbí některým firmám, které už v Asociaci jsou. Teva Pharmaceutical Industries je totiž největším výrobcem generických léků. Ti značkoví se bojí, že členství Tevy v Asociaci by mohlo zvýšit riziko obchodní špionáže.

Strach o značkový byznys

Jestliže PhRMA „přijme do svých řad největšího výrobce generických léčiv na světě, důraz na inovace nepochybně velmi zvolní,“ napsal podle listu The New York Times vedení Asociace Carlos Alban, šéf farmaceutické společnosti AbbVie.

Teva a někteří dlouholetí členové PhRMA, jako Eli Lilly, se často účastní soudních tahanic o patentovou ochranu značkových léků. Producenti značkových a generických léků se také vehementně dohadovali při dojednávání multilaterální obchodní dohody transpacifického partnerství (TPP), která mohla zpřístupnit, nebo zabránit vstupu výrobcům generických léčiv na lukrativní zahraniční trhy.

PhRMA sama sebe definuje jako nejvýznamnější prvek na poli inovací ve farmaceutickém průmyslu. Jenže Teva na trhu nabízí podstatnou část obdob značkových léků, včetně Copaxonu na léčbu roztroušené sklerózy. Je to právě nezanedbatelný generický byznys Tevy a její plány na získání generického provozu od Allerganu za 40,5 miliardy dolarů, „díky kterým vyvstává mnoho otazníků nad tím, zda lze Tevu považovat za inovativní firmu,“ poznamenal Alban. Jeho AbbVie patří mezi přední výrobce značkových léků na revmatoidní artritidu, žloutenku typu C, nebo HIV.

Teva je podle něho „pravým opakem vize, kterou PhRMA na poli farmaceutického průmyslu a výzkumu prosazuje.“ Podle Albana Teva usilovala o zneplatnění patentové ochrany ve 29 případech jen za posledních pět let. „Jak bude PhRMA řešit rozdílné názory a interní konflikty?“ ptá se šéf AbbVie.

Je značka ještě značka?

Případ ukazuje, jak se rozostřuje linka mezi značkovými a generickými společnostmi. „Hranice mezi tím, co je generické a co značkové, se pomalu ale jistě boří,“ řekl listu NY Times John C. Rother, výkonný ředitel Kampaně za udržitelné ceny léků na recept.

Sama izraelská společnost Teva se vidí jako hybridní farmaceutická firma (tedy částečně značková, částečně generická) a chce své místo ve PhRMA. Svůj požadavek zdůvodňuje také tím, že její značkové léky dosáhly ve Spojených státech ročního obratu přes 6 miliard dolarů. To je dokonce víc, než u některých stávajících členů Asociace.

Jestliže se Teva stane členem Asociace, mohlo by to zvětšit sílu celé skupiny, která má již dnes podstatný vliv na americké zákonodárce. A není to jediný dobrý důvod, proč by měli výrobci značkových léků přijmout Tevu do svých řad. S jejím členstvím se také zvýší příspěvek do pokladny Asociace v řádu několika milionů dolarů. To je v době, kdy farmaceutické firmy čelí kritice za příliš vysoké ceny léků, celkem relevantní argument.

Rozhodnutí do konce července

Očekává se, že vedení PhRMA posoudí žádost Tevy na svém zasedání ještě v tomto měsíci. Některé dobře informované zdroje předpokládají, že žádosti bude vyhověno. Očekávání se mimo jiné opírá o prohlášení šéfa PhRMA Stephena J. Ubla, že chce vidět Asociaci růst. Nelze opomenout skutečnost, že Asociace již dříve přijala i několik menších společností, než je Teva.

Zastánci členství Tevy v Asociaci argumentují, že staré příkopy mezi značkovými a generickými firmami jsou již zcela neopodstatněné. Generičtí výrobci nejsou schopni prosperovat bez kopírování značkových léků a současně výrobci značkových potřebují generické farmafirmy, aby léky byly dostupnější. Společně tak mohou říci, že farmaceutický trh funguje a konkurence mu prospívá. Vláda tím pádem nemá důvod zavádět cenové regulace léků.

Léky by mohly být levnější

Bylo to právě raketové zdražování, které tolik popudilo spotřebitele, politiky obou amerických politických stran, zdravotní pojišťovny, zaměstnavatele, odbory, lékaře i management nemocnic. Přitom dlouhou dobu platilo, že generickým výrobcům „fandili“ spíše demokraté, zatímco těm značkovým republikáni. Ronny Gal, analytik finančních trhů však namítá, že „rozdíly mezi výrobci léčiv a jejich produkty se pomalu smazávají.“

Výrobci značkových léků se posouvají na pole generik. Například Pfizer je prodává skrze svou dceřinou společnost Greenstone. Vloni navíc koupil Hospiru, předního výrobce generických léčiv, podávaných prostřednictvím injekcí. Novartis má generickou divizi Sandoz. Sám je přitom členem PhRMA.

Některé značkové firmy se snaží vyvinout biotechnologická generika s cílem získat podíl na něčem, co se jeví jako jeden velký nový trh. Amgen a pár dalších společností oznámily, že vyvíjejí méně nákladnou biotechnologickou verzi léku na revmatoidní artritidu Humira, který vyrábí AbbVie.

V určitých oblastech se zástupci obou táborů shodnou. Mají například vzájemnou dohodu, podle níž výrobci značkových léků výrobcům generik platí za to, že odsouvají propagaci konkrétních generických léčiv. Federální obchodní komise se proti tomu postavila a tyto dohody prověřovala. Podle ní totiž taková obchodní politika vedla k tomu, že spotřebitelům bylo bráněno v přístupu k levnějším lékům.

Nicméně Teva je známa především jako generická společnost, i když má na svém kontě několik patentů. Letos v lednu oznámila, že na trh dodává více než 315 generických léků ve více než 60 zemích světa. Zároveň očekává, že do roku 2017 bude trh zásobovat téměř 1500 druhy léků a do roku 2019 představí 27 nových patentem chráněných výrobků.

Petr Musil