Sester kuřaček pomalu ubývá. V Česku jich ale stále máme skoro šestkrát víc než v USA

V Americe téměř minulost, v Česku smutná přítomnost. I když se u nás daří počty kouřících sester snižovat, stále jsou vysoce nad průměrem běžné populace. Foto: Wikipedie

Je to trochu paradoxní – povolání, které pečuje o zdraví ostatních, samo holduje škodlivému zlozvyku mnohem častěji než běžná populace. V České republice totiž kouří dvě z pěti zdravotních sestřiček. Na vině může být stres, směnný režim či nedostatek přestávek. Nutno ovšem podotknout, že vysoká míra kouření mezi sestrami není specifikem pouze Česka. I v USA sestřičky v minulosti kouřily více než ostatní ženy. Podle průzkumu Public Health Service holdovalo v roce 1975 tabáku 39 procent amerických sester – což je obdobné číslo, jako dnes v Česku. Jenže situace se za čtyři desetiletí zásadně změnila a dnes tak ve Spojených státech kouří pro nás neuvěřitelných sedm procent sestřiček. I v ČR se ovšem počty sester – kuřaček snižují. Podpořit tento trend se snaží projekt Sestry východní Evropy, který proškoluje v krátkých intervencích u kuřáků nejen sestry v Česku, ale i v dalších čtyřech zemích.

40 procent sester a 16 procent lékařů – takové jsou počty kuřáků mezi českými zdravotníky. Čísla přitom vypadají ještě hůře, pokud je postavíme vedle těch amerických. V USA totiž tabáku holduje sedm procent sestřiček a dvě procenta lékařů. Jen mezi lety 2007 a 2011 se pak počty registrovaných sester – kuřaček povedlo snížit o čtyři procenta, což byl největší pokles mezi zdravotníky a dvakrát více oproti běžné populaci (ve které v USA nyní kouří 16 procent lidí).

„Pokles je velmi důležitý, a to nejen ze zdravotního hlediska pro sestry, ale také proto, že studie potvrzují rozporuplné poselství, které kouřící zdravotníci vysílají k pacientům. Sestry každý den vidí devastující dopad, který kouření na pacienty má. Hodně se změnilo od 70. let, kdy sestry kouřily více než ženy z běžné populace,“ uvedla před dvěma roky, kdy byla studie kalifornské univerzity (UCLA) publikována v časopise JAMA, jeho hlavní autorka Linda Sarna z UCLA School of Nursing. Problém ovšem v USA přetrvává mezi registrovanými praktickými sestrami, z nichž stále kouří skoro čtvrtina. To je mezi tamními zdravotníky vůbec nejvyšší číslo.

Podle Stelly Aguinagy Bialous, docentky na School of Nursing, byl pokles užívání tabáku u registrovaných sester zčásti daný trendem, kdy nemocnice zakazují ve svém areálu kouřit, ale také kampaní cílenou na sestry, aby s kouřením přestaly. Linda Sarna i Stella Aguinaga Bialous přitom založily v roce 2003 skupinu Tobacco Free Nurses, která sestrám závislým na tabáku poskytuje podporu a zároveň školí v prevenci užívání tabáku. „Sestry jsou největší skupinou zdravotníků. Víme, že když jim poskytneme vzdělání a zdroje, aby přestaly kouřit, pomohou na oplátku skončit s kouřením pacientům,“ poukazuje Stella Aguinaga Bialous.

Situaci by mohly pomoci přestávky

Dobrou zprávou je, že aktivity na tomto principu fungují i v Česku. „Od roku 2007 kolegyně dělají celodenní semináře. Teď ve VFN udělaly přes dvacet seminářů pro různé kliniky a vyškolily tak třetinu všech sester. Když to prezentovaly na konferenci ve Vancouveru, měly veliký úspěch. Jsme dokonce centrem excelence pro kontrolu tabáku u sester v Maďarsku, Rumunsku, Slovensku i Slovinsku,“ říká profesorka Eva Králíková, šéfka Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Centrum excelence přitom pořádá také tzv. focus group, kde se v každé zemi sezve skupina sester – kuřaček, s nimiž se řeší, proč kouří. „Většinou uvádějí přestávky nebo stres. Kouření stres zhoršuje a přestávky v práci jsou problém. Jedna z kolegyň, která pracovala deset let ve Spojených státech jako onkologická sestra, říkala, že tam měli všichni automaticky dané přestávky a nemusely tedy kvůli tomu chodit kouřit. Navíc mají sestry v Česku malý plat a je jich nedostatek. Přesto ale u nás v nemocnici hodně sester kouřit přestává,“ poukazuje profesorka Králíková, která upozorňuje, že i u nás se situace mění – před deseti lety totiž kouřilo kolem 50 procent sester.

Mnohem lepší (i když s USA stále nesrovnatelná) je v ČR situace u lékařů. „U starší generace kouření patřilo ke společenskému bontonu. Mezi mladšími je už procento kuřáků výrazně nižší. Například mezi našimi mediky ve čtvrtém ročníku pravidelně kouří čtyři pět procent. Vidíme tu velký rozdíl ve vzdělání – mezi dělnickou mládeží ve věku 22 či 23 let kouří kolem 50 procent,“ uvádí k aspektům, které kuřáctví mohou ovlivňovat, Eva Králíková.

Podobné důvody, proč sestry tolik kouří, uvedla na červnové osmé výroční konferenci Spojené akreditační komise Ilona Bartošová, vrchní sestra na Klinice pracovního a cestovního lékařství FN Královské Vinohrady. Podle ní sestry často udávají, že kouří kvůli stresu, svou roli možná hraje i směnný provoz. Vysoké procento sestřiček – kuřaček přitom trochu paradoxně mají na Královských Vinohradech na onkologické klinice, kde kouří 43 procent sester. Ty uvádějí, že je pro ně pauza na cigaretu jediná chvilka na odpočinek s tím, že často nemají čas ani na oběd.

Odvykání kouření podporuje Evropská síť nekuřáckých nemocnic

Při FN Královské Vinohrady, která se zařadila do Evropské sítě nekuřáckých nemocnic, také přes dva roky funguje Centrum pro závislé na tabáku. To je dostupné jak pro personál, tak pro pacienty. „Nekuřácký personál v nekuřácké nemocnici je základním předpokladem pro působení na širokou veřejnost. Důležitý je i osobní příklad zdravotníků – nekuřáků. Nekouřící sestřičky určitě budou intervenovat a kuřáky lépe přesvědčí,“ konstatuje Ilona Bartošová. Ta také doufá, že se v nemocnici podaří prosadit motivaci k odvykání. „Chtěli bychom se pokusit o možnost zavést pro zaměstnance uplatnění finančního benefitu od zaměstnavatele na náklady spojené s léčbou závislosti na tabáku,“ říká.

I když na Královských Vinohradech udělali první krok, čeká je ještě kus práce – prevalence kouření místního personálu se totiž příliš neliší od republikového průměru. Lékařů kuřáků je tu 14 procent, sester 39 procent. „Z dotazníků vyplynulo, že by chtělo přestat 74 procent kouřících zaměstnanců, ale z toho pouze polovina to zkoušela,“ doplňuje Bartošová.

Do seznamu členů Evropské sítě nekuřáckých nemocnic (který se tímto pomalu chýlí ke konci, vedle VFN, FN KV a FN HK je v ní například nemocnice v Krnově nebo už nepříliš aktivní FN Brno) se nově zařadila také FN Hradec Králové. V nemocnici přitom pracuje kolem pěti tisíc zaměstnanců, z nichž kouří pětina. „Až 70 procent kuřáků je mezi sanitáři a technickými pracovníky. Mezi zdravotnickým personálem kouří přibližně každá druhá sestra a každý pátý lékař. Nejvíce ohrožena kuřáctvím jsou pracoviště s největším objemem stresu, jako je například neurochirurgie nebo urgentní příjem,“ vysvětluje lékařský náměstek nemocnice profesor Jaroslav Malý.

Nemocnice nyní zavedla možnost kouřit jen na šesti kuřáckých místech ve svém areálu, na nichž jsou navíc umístěna varování o škodlivosti tabáku a možnostech léčby. „Většina zaměstnanců tato opatření přivítala, někteří kuřáci raději svého zlozvyku zanechali ve spolupráci s naší poradnou pro odvykání kouření,“ přibližuje primář Plicní kliniky FN HK Vratislav Sedlák. „Na každé klinice také vyškolíme ambasadory z řad zdravotníků, kteří kolegům individuálně poradí, jak se zlozvyku zbavit. Zájemcům nabízíme slevu na léky, které jim mohou odvykání výrazně usnadnit,“ dodává.

Kurzem ke krátké intervenci u kuřáků prošla tisícovka sester

S tím, jak (bezplatně) školit sestry v krátké intervenci u kuřáků, mají bohaté zkušenosti sestry Vladislava Felbrová a Stanislava Kulovaná z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. „Jde o celodenní kurzy pro sestry s názvem Metodika prevence a léčba závislosti na tabáku pro zdravotní sestry. Přihlašují se do nich sestry z celé České republiky, které problematika zajímá – ať už jsou to kuřačky nebo nekuřačky, tak, aby pomohly sobě, pacientům, známým či příbuzným,“ říká Vladislava Felbrová. „Kurzy jsou zaměřené na to, aby sestry, které budou vyškolené od nás, školily další sestry,“ dodává.

Zájem o kurzy je přitom podle profesorky Králíkové značný – zatímco v počátcích bylo sester, které je absolvovaly, jako šafránu, v současnosti je plno. Celkem tak byla proškolena už tisícovka sestřiček z řady nemocnic.

Obě školitelky přitom potvrzují narůstající trend, kdy se sestry snaží kouření odnaučit. „Kuřačky se nám po školení často ozvou, že by s námi rády odvykaly. Když už pak přijdou do centra, jsou většinou rozhodnuté, že přestanou kouřit, takže se jim to většinou podaří. Máme tu spoustu sester, které s námi odvykly,“ říká Stanislava Kulovaná. „V Centru pro závislé na tabáku ve VFN vidíme, že se do odvykacího programu hlásí více sester – kuřaček, které chtějí přestat kouřit,“ doplňuje Vladislava Felbrová.

A pomalu se daří také to, aby vyškolené sestry intervence u kuřáků skutečně prováděly. „Máme dobré zkušenosti – zrovna včera volali z naší kliniky o letáčky proti kouření, že je o ně velký zájem. Sestry je tedy nabízejí a u kuřáků intervenují,“ uvádí Stanislava Kulovaná.

V zahraničí volí cestu odměňování nekuřáků i nezaměstnávání kuřáckého personálu

I když se ale objevují vlaštovky v podobě nekuřáckých nemocnic a sestřiček, které se snaží šířit poselství o přínosech nekuřáctví dál, stále téma zůstává v pozadí. Milena Kalvachová z ministerstva zdravotnictví však na červnové konferenci SAK upozornila, že nejde jen o problém ČR. „Je velmi těžké nastavit to v nemocnici tak, aby personál nekouřil. Bojují s tím i nemocnice v ostatních státech. Jeden krok je, že se neprodávají tabákové výrobky v areálu. Protože ale najednou personál, který kouří, nezastavíte, dělají některé nemocnice prostory pro kuřáky. To má svá úskalí, protože tam kuřák musí dojít a v tu chvíli za něj na oddělení pracuje někdo jiný – a ten se bouří. Někde to řeší tak, že dávají nekuřákům odměny,“ poukazuje Milena Kalvachová.

Zatímco část zařízení tak problém zkouší řešit pozitivní motivací, objevují se i taková zařízení, která volí pro nás v Česku dost nepředstavitelnou cestu – totiž že kuřácký personál nepřijímají. Například americké Marlborough Hospital nebo Barnes-Jewish Hospital a St. Louis Children’s Hospital tak nově přijímaným zaměstnancům dělají test na nikotin. Pokud je u nováčků v Barnes-Jewish Hospital pozitivní, musí jít na půlroční odvykací program – a když neuspějí, je jim ukončen pracovní poměr.

Michaela Koubová