Změní kolaps Hillary Clintonové pohled na pneumonie? Veřejnost závažnost infekcí podceňuje

Hillary Clintonová je zdravá, odolná žena, třebaže poněkud vyššího věku. Přesto se jí nevyplatilo podceňovat zápal plic. Foto: Wikipedia

Pro prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou jde možná o jeden z klíčových momentů předvolební kampaně, který může rozhodnout o výsledku voleb. Otázkou je, zda američtí voliči přijmou prezidentku, u níž se projeví „slabost“ v podobě nemoci. Pneumonie neboli zápal plic přitom patří k velmi podceňovaným infekčním onemocněním a nejvíce ohrožuje právě osoby starší 50 let.

 

Celková slabost, ale i stavy zmatenosti nebo poruchy vědomí, to překvapivě mohou první příznaky pneumonie u seniorů, k nimž svým věkem patří i Hillary Clintonová, které je 68 let. Kolaps někdejší americké ministryně zahraničí a demokratické kandidátky na post prezidenta, k němuž došlo během pietního aktu k výročí událostem z 11. září 2001, okamžitě přitáhl velkou pozornost médií, což může nakonec mít pozitivní dopad informovanost veřejnosti o pneumoniích. Toto infekční onemocnění je stále velmi podceňované a to i ze strany těch, kteří jsou jím ohroženi nejvíce, tedy osob starších 50 let, chronicky nemocných nebo pacientů, u nichž došlo k imunosupresi.

Zabiják, o kterém se nemluví

České, evropské a ani celosvětové statistiky ohledně pneumonií nejsou právě povzbudivé. Podle studie publikované v roce 2011 v žurnálu Lancet, každý rok onemocní zápalem plic 450 milionů lidí a 4 miliony nemocných zemřou. Podle odhadů European Respiratory Society v Evropě ročně onemocní 3 miliony osoby a 1 milion pacientů musí být hospitalizováno. Podle údajů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP v Česku každoročně onemocní 100 000 osob, 20 000 nemocných je hospitalizováno a 3 000 pacientů zemře. „Je třeba si uvědomit, že i v našem zdravotnictví je zápal plic reálným rizikem s možnými fatálními následky,“ upozorňuje profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Riziko onemocnění i jeho závažnosti přitom stoupá s věkem, přesto ale veřejnost má sklon to infekční onemocnění podceňovat, což ukázaly také výsledky mezinárodního výzkumu PneuVUE, do kterého bylo zahrnuto také Česko. Dotazovaní často neznali ani tak základní fakt, jako že zápal plic může být infekční, nebo se mylně domnívali, že tato choroba nemůže postihnout zdravé lidi. „Jedná se o mýtus, který se bohužel nedaří vykořenit. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje s přibývajícím věkem. Může zasáhnout i šedesátníka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování,“ vysvětluje epidemiolog. Příkladem takového aktivního a poměrně zdravého seniora může být právě prezidentská kandidátka Hillary Clintonová.

Jako problém se ve výzkumu PneuVUE ukázalo i to, že zápal plic lidé nevnímají jako něco, co by se jich osobně mohlo týkat. I když si 95 % českých respondentů myslí, že zápal plic je závažné onemocnění, pouze 20 % se této choroby obává. „Je to zvláštní paradox, ale většina lidí si myslí, že se jich zápal plic netýká, i když v sobě sdružují celou řadu rizikových faktorů, a patří tedy k nejvíce ohroženým skupinám obyvatel,“ dodává profesor Pazdiora. Zápal plic je tedy nemocí, která je vnímaná jako něco, co spíše postihne ty ostatní. Typickým příkladem z pohledu možné infekce i jejího těžkého průběhu velmi rizikového člověka je senior, který je obézní, trpí diabetem II. typu a současně má problémy se srdcem. Mezi rizikové skupiny patří také lidé s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému, pacienti s chronickým onemocněním srdce a cév, diabetici, astmatici nebo pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí. Ohrožení jsou také kuřáci a alkoholici. U všech těchto skupin je nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí. „Hlavním důvodem vyšší náchylnosti k zápalu plic u alkoholiků je často přidružená jaterní cirhóza, při které se zhoršuje schopnost buněk imunitního systému bojovat s bakteriální infekcí. Poškozená játra zároveň hůře tvoří proteiny a klesá jejich schopnost zbavovat organismus škodlivin. Značný problém u alkoholiků představují špatné stravovací návyky a nedostatečný příjem živin, který rovněž zhoršuje obranyschopnost,“ vysvětluje Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.

Očkování je v Česku podceňováno

Kolaps Hillary Clintonové způsobený právě zápalem plic, se kterým politička bojuje, ale může mít konkrétní pozitivní dopad. Přitáhla pozornost ke konkrétnímu a značně nebezpečnému onemocnění, které je obvykle podceňováno. V okamžiku, kdy Clintonová zveřejnila příčinu svého kolapsu, prudce vzrostl počet vyhledávání slov očkování proti zápalu plic na internetovém vyhledávači Google. Právě očkování je efektivním nástrojem prevence, ale bohužel také podceňovaným. Podle odhadů proočkovanosti na základě spotřeby vakcín, jsou proti pneumokokovým infekcím očkovány pouze 2 % populace. Pro srovnání v USA je to 61 % populace, ve Velké Británii 71 % populace a v sousedním Německu je očkováno 51 % osob starších 60 let. V Česku navíc naprosto dominantní většinu očkovaných seniorů tvoří ti, kteří žijí v domovech sociální péče, zatímco senioři, kteří tento způsob péče a bydlení nevyužívají, prakticky vůbec nejsou očkováni. „Nemůžeme čekat na dobu, až se nově narození, kteří jsou v dětském věku očkování proti pneumokokovým infekcím, dožijí seniorského věku. Už dnes je nezbytné se soustředit na očkování starší generace. Tito lidé by měli vědět, že očkování je dostupné a že díky očkování, které chrání před zápalem plic, mohou stárnout pomaleji, mohou se dožít vyššího věku, vyhnou se hospitalizaci a nezemřou předčasně,“ upozorňuje profesor Pazdiora.

Nízká proočkovanost populace přináší i zcela konkrétní finanční náklady systému zdravotnictví. Podle studie z roku 2013, která srovnávala náklady spojené s pneumoniemi v několika středoevropských zemích, stojí jeden případ zápalu plic zhruba 2 tisíc korun. Pokud je však pacient hospitalizován, zdravotní péče o ně vyjde zhruba na 17 tisíc korun. Nákladovost u hospitalizovaného pacienta je tedy téměř desetinásobně vyšší. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky jsou pneumonie 5. nejčastější příčinou hospitalizace na interních odděleních a 3. nejčastější příčinou hospitalizace na plicních odděleních. Navíc jsou tito pacienti hospitalizování v průměru déle než běžní pacienti. „Náklady na léčbu a délka hospitalizace vzrůstají, pokud pacienti nejsou léčeni podle guidelines, což ukazuje na nutnost standardizace péče o ně,“ říká Tomáš Doležal, farmakoekonom, který působí v Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. Celkový ekonomický dopad komunitních pneumonií, neboli zápalů plic získaných mimo nemocniční prostředí, které tvoří zhruba 80 až 90 % těchto infekci, je podle něj 340 milionů korun ročně v populaci starší 50 let. „Za nízkou proočkovanost trpíme vysokými náklady v podobě léčby. Přitom jsou k dispozici ekonomické studie jednoznačně prokazující, že investice vložená do očkování proti pneumoniím přináší úsporu nákladů. Smutnou pravdou ale je, že u nás na rozdíl od zahraničí chybí státní systém na propagaci očkování,“ dodává Doležal. Ekonomicky nesmyslná je podle něj také formulace v zákoně, který zajišťuje státem hrazené očkování proti pneumokokovým infekcím seniorům. Stát hraní „nejméně ekonomicky náročnou variantu“, což znamená úhradu pouze jedné levnější polysacharidové vakcíny, byť lepší ochranu přináší očkování také konjugovanou vakcínou, přesněji kombinace obou očkovacích látek.

Chyba je mnohdy také na straně samotných lékařů, kteří svým pacientům očkování aktivně nenabízí. „Nejvíce pacienta dokáže ovlivnit jeho nejbližší lékař. Pokud praktický lékař řekne svému pacientovi, že on sám je očkován a nechal očkovat i své rodiče, na pacienty to působí nejlépe. Je ale třeba kriticky přiznat a nezastírat, že řada praktických lékařů nejsou zrovna věrozvěsty v oblasti očkování,“ konstatuje profesor Pazdiora. Každý rok podle něj zcela zbytečně umírají pacienti například po transplantaci kostní dřeně a to jen proto, že nebyli očkování proti pneumokokovým infekcím a právě pneumonie se stala příčinou jejich úmrtí. „Pneumonie jsou velmi závažným onemocněním, které přispívá k nemocnosti a úmrtnosti našich pacientů, přesto jsou nedostatečně využívány možnosti jeho prevence v podobě očkování. Stále se setkáváme s případy pacientů, jež končí fatálně jen proto, že vzhledem k svému zdravotnímu stavu měli být očkování, ale nejsou,“ uzavírá doktor Trojánek.

Ludmila Hamplová