Nižší limity doplatků na léky pro děti a seniory by se měly dotknout téměř milionu lidí

Lidé nad 65 let a rodiče nemocných dětí zřejmě od poloviny příštího roku dají za léky méně. Bude pro ně totiž platit nižší ochranný limit než nyní, a pokud ho přesáhnou, dostanou čásku uhrazenou nad něj do 60 dnů od kalendářního čtvrtletí od pojišťovny zpět. Foto: koláž ZD

Senioři a rodiny s často nemocnými dětmi by se brzy měly dočkat úspor. Ministerstvo zdravotnictví totiž chce pro tyto skupiny obyvatel zavést nižší ochranné limity doplatků za léky – pro děti do 18 let o 1500 ročně, pro seniory o 1500 či 2000 korun ročně. Celkově tak dle odhadů dají pojišťovny za léky zhruba o půl miliardy více. Pokud novela, která je nyní v připomínkovém řízení, projde bez problémů parlamentem, měla by platit od poloviny příštího roku.

 

„Podle dat Českého statistického úřadu jsou tzv. příjmovou chudobou vedle nezaměstnaných nejvíce ohroženou skupinou starobní důchodci a děti do 16 let. Navrhované opatření cílí právě na tyto skupiny osob. Starobní důchodci a rodiny s dětmi tak často musí čelit situaci, kdy náklady na nutně potřebné léčivé přípravky snižují jejich disponibilní důchod. Může tak docházet k situaci, kdy z ekonomických důvodů zanedbávají ambulantní léčbu. Tento stav může vést k exacerbaci jejich nemoci a pozdější nutné hospitalizaci, což může ve výsledku zvýšit výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, které by při včasné a správné farmakologické léčbě nemusely být vynaloženy,“ vysvětluje závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k navrhované novele zákona 48/1997.

Zatímco nyní je roční limit doplatků na léky stanoven na 5000 korun a pro seniory nad 65 let a děti na 2500 korun, nově by měla jedna kategorie přibýt. Pro obyvatele v produktivním věku bude nadále platit hranice 5000 korun, pro děti do 18 let se ale limit sníží na 1000 korun, stejně jako pro seniory ve věku 65 až 69 let. Lidé, kterým je přes sedmdesát, by pak měli mít limit na doplatky pouze 500 korun.

„Pokud tedy například 73letý pacient zaplatí na doplatcích za léky v průběhu příštího roku v součtu 10 000 Kč, na konci roku mu zdravotní pojišťovna vrátí 9 500 Kč zpět. Pro českého seniora, který má průměrný příjem ze starobního důchodu 11 400 Kč, to jistě není zanedbatelná částka. Ochranné limity se budou týkat například léků na symptomatickou léčbu chronické žilní nemoci, vysoký krevní tlak nebo prevenci cévní mozkové příhody,“ přibližuje tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví.

Do limitu nebudou spadat všechny doplatky. Stejně jako dnes

V současné podobě zákona pojišťovny vracejí (alespoň dle odhadů ministerstva zdravotnictví) část doplatků rodinám 650 dětí, díky novému limitu by se číslo mělo zvednout na 2200. U seniorů ve věku 65 až 69 let by se měl počet těch, kdo dostanou vratku, zvýšit z 16 tisíc na 89 tisíc, lidem přes 70 let pak dokonce pojišťovny doplatí částku nad limit místo v 60 tisících případech v 867 tisících případech. Průměrně by přitom pojištěnec, který překročil zákonný limit, měl dle nového znění dostat o 550 korun více než nyní.

Že návrh skutečně bude mít pozitivní dopad na pacienty, potvrzuje také Česká lékárnická komora. O kolik se jim ale nově vrátí více, je podle ní těžké předvídat. „Snížení hodnoty limitu spoluúčasti části důchodců a rodičů dětí finančně pomůže. Pozornost by si ale zasloužila třeba i kategorie invalidních důchodců v produktivním věku. Skutečnou výši finanční úlevy odhadnout nelze, protože se bude týkat jen tzv. započitatelných doplatků. Navíc bude vyplácena až po překročení limitu a se zpožděním, nikoli v době výdeje léčiva. Za férové bych proto považoval, pokud by se finanční úleva týkala všech doplatků, které senior za lékařem předepsané léky zaplatí,“ domnívá se prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Jak totiž stanovuje zákon 48/1997, konkrétně § 16b, odstavec 2), do limitu se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. Výjimkou je, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit – pak se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se navíc nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví ministerstvo vyhláškou. Vratku by měli pojištěnci dostávat do 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

Odhadovaný nárůst nákladů je půl miliardy, realita ale může být jinde

A jaké budou finanční dopady novely pro pojišťovny? Podle předkládací zprávy nejsou s návrhem spojeny žádné dopady na státní rozpočet, samotné pojišťovny však musí podle ministerstva počítat v součtu s nárůstem nákladů o půl miliardy korun. Nejvíc pochopitelně změnu pocítí největší VZP, které dle ministerstva vzrostou náklady o 337 milionů korun. Pro srovnání – loni od ní vratku dostalo 47 tisíc klientů, kterým pojišťovna v součtu vrátila necelých 59 milionů, o rok dříve pak 148 tisíc pojištěnců VZP dostalo zpět celkem 187 milionů (rozdíl je daný mj. zrušením regulačních poplatků u lékaře a poklesem cen některých léků, které se díky jednání pojišťoven dostaly na pozitivní listy). Co se týče dalších pojišťoven, druhá největší Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR by měla po úpravě vrátit pacientům dle odhadů MZ o 48 milionů více, ČPZP o 42 milionů víc, VoZP o 28 milionů, OZP o 25 milionů, RVP  o 14 milionů a ZP Škoda o šest milionů více.

Pokud bychom vyčíslili náklady po jednotlivých skupinách pojištěnců, největší sumu vrátí pojišťovny lidem nad 70 let – celkem by mělo jít o 400 milionů korun. Mladší senioři by pak měli získat zpět celkem 81 milionů, rodiny nemocných dětí 19 milionů.

Propočty ministerstva víceméně korespondují s odhady pojišťoven, ty ale upozorňují, že realita může být nakonec jiná. „Částku je velmi obtížné přesně stanovit. Odhad se pohybuje kolem 300 až 350 milionů, nicméně výsledná suma se může výrazně lišit,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Ovlivní změna chování lékařů a pacientů?

„Konkrétní finanční dopady ještě jednotlivé zdravotní pojišťovny počítají s tím, že rok 2017 bude komplikovaný z důvodu nabytí účinnosti připravované novely v polovině roku. Při simulaci na započitatelných doplatcích v roce 2015 se ukazuje, že nová refundace započitatelných doplatků vzroste zhruba pětinásobně oproti stavu podle stávající právní úpravy. Je však třeba ještě zvážit očekávanou cenovou hladinu předmětných doplatků v příštích letech. Je nepochybné, že následně může růst i objem vlastní preskripce léčivých přípravků s doplatkem. Zdravotní pojišťovny se samozřejmě obávají nejen těchto dalších vícenákladů, ale i toho, zda úhradová vyhláška na rok 2017 bude tyto náklady respektovat, protože byla doposud připravována bez zahrnutí těchto nákladů a příjmy pro rok 2017 nelze ovlivnit,“ uvádí Svaz zdravotních pojišťoven.

Podle prezidenta ČLnK by ale růst objemu předepisovaných léků a tím pádem nákladů po zavedení nižších limitů hrozit neměl. Přesto by však podle něj bylo lepší zvolit jiné řešení, než po kterém sáhlo ministerstvo. „Nemyslím si, že by se v důsledku navrhovaného opatření měla zvýšit spotřeba léků. Za předepisování léků je odpovědný lékař, kterého by v jeho rozhodování zamýšlené opatření ovlivňovat nemělo. Spíše než ministrem anoncované opatření bych ale uvítal nějaký systémovější návrh. Například jasně definovanou výši doplatku u jednotlivých léků na předpis, tak jako v ostatních zemích Evropské unie. A s tím by předvídatelná výše spoluúčasti a její limitace u vybraných skupin obyvatel měla být jednoznačně spojena,“ poukazuje Chudoba.

Novela, která je nyní v připomínkovém řízení, by podle náměstka pro legislativu na MZ Radka Policara měla být vzhledem ke své jednoduchosti předložena na legislativní radu vlády v řádu týdnů. Navrhovaná platnost je stanovena na 1. červenec 2017.

Michaela Koubová