Srdce z Francie zachránilo život pětiměsíční holčičce. Díky programu FOEDUS

Od loňského června bylo v systému FOEDUS nabídnuto 263 orgánů, díky nimž nakonec proběhlo 42 transplantací. Foto: koláž ZD

42 životů, z toho devět českých. Tolik dokázal během 16 měsíců zachránit mezinárodní program výměny orgánů FOEDUS. Projekt, který spustila v roce 2013 Evropská komise, běžel z evropských peněz do poloviny letoška. Přesto ale FOEDUS, u něhož byla Česká republika od samého počátku, nekončí – členské státy se totiž rozhodly, že ho udrží a budou samy hradit. Protože to navíc vypadá, že se připojí i další země, mohl by se potenciál programu a množství zachráněných životů znásobit.

 

Bylo pozdě večer, čtvrtek 29. září, když Koordinační středisko transplantací zaregistrovalo francouzskou nabídku srdce, které patřilo tříměsíční holčičce. Čeští koordinátoři neváhali – na naší čekací listině totiž bylo pětiměsíční děvčátko. Do hodiny proběhly testy, odsouhlasily se medicínské podmínky, připravil se odběrový tým a zajistila sanitka z pražského Motola do Ruzyně, kde už čekalo letadlo. Let tryskáčem do Paříže trval asi dvě hodiny. V doprovodu policejních sirén se pak český tým dostal až k malé dárkyni, u níž provedl odběr a obratem se i se srdcem vrátil do Prahy, kde už na sále čekala příjemkyně – které se tak povedlo zachránit život.

Zdroj: FOEDUS
Zdroj: FOEDUS

Právě dětská srdce jsou typickým příkladem orgánů, při nichž je mezinárodní výměna velmi důležitá. „Všichni máme na čekacích listinách děti. Jenže tady je zásadní velikost orgánu určeného k transplantaci. Dochází tedy k tomu, že i když máme malé srdce, nemáme na čekací listině tak malého pacienta, kterému bychom ho mohli dát. Díky systému FOEDUS můžeme takové srdce nabídnout ostatním evropským zemím efektivním, transparentním a bezpečným způsobem,“ vysvětluje Alessandro Nanni Costa, ředitel italského Národního transplantačního centra. V Česku zase narážíme zase na to, že je dárců dětských srdcí nedostatek, což potvrzuje náměstek pro léčebnou péči ve FN Motol Martin Holcát (právě motolská nemocnice, která má za sebou osm takových transplantací, se letos stala transplantačním centrem dětských srdcí). Dalším příkladem pacientů, pro něž znamená mezinárodní výměna orgánů velkou naději, jsou pak lidé se vzácnými krevními skupinami.

To, jaké mají země potřeby nebo jim naopak orgány častěji přebývají, záleží na konkrétních podmínkách. „Například v Itálii rapidně stárne populace, tudíž se nedostává dárců orgánů, protože z osmdesátiletého nebo devadesátiletého zemřelého člověka orgány reálně nelze použít. V Polsku zase není tolik rozvinutý program transplantace plic, protože nemají dostatek vyškolených odborníků,“ přibližuje Přemysl Frýda, zástupce ředitele Koordinačního střediska transplantací.

Na vlastní náklady

„Ani v současné době neumíme využít všechen potenciál dárců pro naše pacienty. FOEDUS je proto velkou naději nejen pro Česko jako malou zemi s malou čekací listinou, ale pro celou Evropu. Ta je totiž velmi rozdělená v tom, jak využívá své dárce a orgány. Nám se nelíbí, že na našich čekacích listinách stále umírají lidé, a přitom je třeba 300 kilometrů za našimi hranicemi dárce, který by měl vhodný orgán, ale my si to neumíme říct,“ říká ředitel Koordinačního střediska transplantací profesor Miloš Adamec.

Zdroj: FOEDUS
Zdroj: FOEDUS

Právě proto Evropská komise iniciovala program mezinárodní výměny orgánů FOEDUS. Ten odstartoval 1. února 2013 a byl oficiálně ukončen v červenci letošního roku. „Když jsme ale viděli, co to zapojeným státům a jejich pacientům dává, rozhodli jsme se pokračovat na vlastní náklady a s vlastními podmínkami,“ vysvětluje Přemysl Frýda. Právě byl ve čtvrtek zvolen prezidentem, který stojí v čele taktéž nově odhlasovaného předsednictva projektu FOEDUS. Na zasedání, které se konalo v Praze, si zúčastněné státy potvrdily pokračování projektu, odsouhlasily si způsob financování z příspěvků z vlastních zdrojů, dohodly se na politice vůči dalším zájemcům o spolupráci a stanovily další schůzku na červen 2017 buď ve Varšavě, nebo v Bologni.

Prozatím je rozpočet pro jednotlivé členy takový, že platí 2000 euro ročně. Při samotné výměně pak odběr orgánu, jak bylo naznačeno výše, provádí odborníci ze země, která orgán přijímá, a tato země tak hradí náklady. „Pojišťovny nemají problém s tím, aby byl tento program pro české pacienty hrazen,“ uvádí profesor Adamec.

Program z dílny českých odborníků

Jak to všechno funguje? FOEDUS je portál, díky němuž se koordinátoři během několika sekund od vložení do systému dozví zprávou v telefonu či tabletu, případně rovnou v PC, o tom, že některá ze členských zemích má dárce, jehož nemůže využít. KST byl přitom svěřen klíčový prvek, tedy vytvoření počítačového programu, který rychle, bezpečně a jednoduše mezinárodní výměnu orgánů zprostředkuje. Čeští specialisté proto s pomocí informačních technologů vyvinuli a spustili mezinárodní informační platformu, která prostřednictvím internetu a mobilních zařízení umožňuje rychlou výměnu informací o požadavcích nebo nabídkách orgánů v rámci Evropy (předtím tato komunikace probíhala víceméně nahodile pouze pomocí telefonu a faxu). Webová a mobilní aplikace Foedus-eoeo se rutinně používá od června loňského roku.

Program FOEDUS ovšem není jedinou aktivitou na poli mezinárodní výměny orgánů. Nejdelší historii sahající do konce 60. let minulého století má Eurotransplant, v němž je sdruženo osm zemí s celkovou populací 135 milionů obyvatel (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Německo, Maďarsko, Lucembursko, Nizozemí a Slovinsko). Orgány si vyměňují v rámci Scandiatransplantu také skandinávské země (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island) s populací 25 milionů lidí. Je to ale právě FOEDUS, jehož záběr je největší – v době projektu financovaného Evropskou komisí se nějakým způsobem zapojilo 17 zemí, v současnosti jde o devět států s populací 240 milionů obyvatel (Francie, Španělsko, Švýcarsko, Itálie, Slovensko, Česko, Polsko, Litva, Bulharsko), navíc se jedná o připojení Británie, Irska či Běloruska.

Zdroj: FOEDUS
Zdroj: FOEDUS

„Vedeme si skvěle. Během prvních 16 měsíců existence se nám povedlo zachránit 42 životů. Celkem bylo nabídnuto 263 orgánů, z čehož 67 akceptovala nějaká jiná země – ovšem ne všechny orgány pak mohly být transplantovány,“ shrnuje Přemysl Frýda s tím, že v ČR bylo devět úspěšných transplantací. „Nabídnuto bylo přes 260 orgánů, ale potenciál je mnohem vyšší,“ doplňuje Candide Font-Sala, francouzská ředitelka European Affairs Agence de la Biomédecine. Ambice jsou přitom takové, aby se čísla příští rok zdvojnásobila.

Jaké jsou důvody toho, že je využita jen zhruba šestina nabízených orgánů? „Důvodů je celá řada, třeba rozdílný systém financování dopravy orgánu – někde ho hradí zdravotní pojišťovna příjemce, jinde dárce, někde nesmějí státní transplantační organizace využít soukromé dopravce a tak dále. Hlavní je ale časová a organizační náročnost – třeba srdce má tzv. dobu studené ischemie, tedy čas, po který může být mimo tělo a krevní oběh, jen čtyři hodiny, proto je technicky nemožné, aby si například chirurgové ze Slovenska stihli doletět na jih Španělska, tam srdce odebrali a vrátili se s ním na operační sál do Bratislavy. Jsme za tento podíl velmi rádi, šestina je v současné době asi reálná hranice možností. Spíš jde o to, aby rostl celkový počet nabídek, pak i ta šestina bude vyšší,“ uvedl pro ZD Přemysl Frýda.

Při výměně FOEDUS zůstávají prioritou domácí pacienti

I v České republice mají snahy o mezinárodní výměnu orgánů delší historii – objevily se už při zakládání KST před 11 lety, nakonec ale na realizaci došlo až v rámci FOEDUS. „My jsme tenkrát odmítli vstoupit do Eurotransplantu, a myslím, že jsme udělali dobře. Je tam totiž jedna země, která na sebe z těch ostatních stahuje orgány. My jsme původně chtěli vstoupit, ale měli jsme obavu, že by naši pacienti dávali orgány, ale i když bychom dostali finanční pokrytí, neuspokojili bychom naše čekatele,“ vysvětluje Martin Holcát.

Zdroj: FOEDUS
Zdroj: FOEDUS

Zatímco Eurotransplant je soukromá organizace s jedním centrem pro osm zemí, Francie, Itálie či Česko mají státní transplantační agenturu a každý si organizuje program sám s tím, že přebytek je využitelný v rámci programu FOEDUS. Díky tomu mají domácí pacienti jistotu, že organizace funguje v jejich prospěch. Oproti tomu v mezinárodně fungujícím Eurotransplantu se za každého pacienta platí tisíc euro, a i když výměna orgánů v rámci organizace funguje hladce, národní agentury mají nad svým systémem mnohem větší kontrolu.

Nakonec ještě jedna dobrá zpráva – pokračuje totiž trend z předchozích let, kdy se transplantacím u nás daří. V Motole už odtransplantovali 38 plic (jde o jediné pracoviště provádějící tento zákrok v Česku), do konce září pak v celé republice proběhlo 366 transplantací ledvin, 70 srdcí, 144 jater, 32 slinivek břišních, tři Langerhansovy ostrůvky, dvě tenká střeva a dvě dělohy. Pokud se podíváme na čísla za celý loňský rok (453 ledvin, 75 srdcí, 188 jater, 34 plic, 37 slinivek břišních, pět Langerhansových ostrůvků a jedno tenké střevo), je patrné, že u některých orgánů počty překonáme s jistotou a u zbylých k tomu máme velmi úspěšně nakročeno. „Máme našlápnuto na velmi hezký roční výsledek, možná nejlepší v historii. V evropském měřítku jsme asi na sedmém místě v počtu dárců a transplantací,“ uzavírá Přemysl Frýda.

Michaela Koubová