Odstoupit by měl Kubek, ne já, reaguje na usnesení lékařské komory profesor Vyzula

"Osobně jsem měl v úmyslu před několika měsíci vyzvat na tiskové konferenci prezidenta Kubka k odstoupení z funkce šéfa lékařské komory, ale připadalo mi to nefér," říká šéf sněmovního výboru profesor Vyzula (na snímku vlevo R. Vyzula, vpravo M. Kubek) Foto: TC

 

Česká lékařská komora se – podle přiznání svého prezidenta Milana Kubka – podílela na sesazení ministra Svatopluka Němečka (ČSSD). Nyní chce hlavu dalšího politika. Včera ukončený sjezd komory přijal usnesení, v němž vyzývá profesora Rostislava Vyzulu (ANO) „k abdikaci z funkce předsedy Výboru pro zdravotnictví PSP ČR z důvodu nečinnosti v oblasti zhoršujících se pracovních podmínek zdravotníků“. Svou nečinností prý přispívá k personální devastaci českého zdravotnictví. Napadený politik tyto důvody odmítá. Podle profesora Vyzuly by tím, kdo by měl odstoupit, je prezident Kubek, a to proto, že šíří poplašné zprávy.

 

Komoře vadí zejména verze zákona o vzdělávání lékařů, kterou minulý týden schválila sněmovna a poslala ji do senátu. „Je to velké zklamání, zdravotní výbor pozměňovacími návrhy zákon potopil a ministerstvo zdravotnictví spolupracovalo. Nezmenšil se počat oborů, nezjednodušilo se vzdělávání, není zajištěno financování. Zákon je bastard, za který může zdravotní výbor, ovšem s podporou ministra,“ řekl Milan Kubek Zdravotnickému deníku.

Profesora Rostislava Vyzulu jsme požádali o reakci na usnesení komory, které ho vyzývá k abdikaci. Položili jsme mu čtyři otázky:

Jak budete na výzvu k abdikaci reagovat?

Je to jako v hokeji: „Nedáš, dostaneš“. Osobně jsem měl v úmyslu před několika měsíci vyzvat na tiskové konferenci prezidenta Kubka k odstoupení z funkce šéfa lékařské komory, ale připadalo mi to nefér, přes média, a čekal jsem na osobní setkání. Můj důvod je ten, že prezident Kubek šíří poplašnou zprávu typu: „ČLK už nemůže garantovat bezpečnost pacientů“ nebo „Zdravotnictví volá o pomoc“ nebo nyní, že devastuji české zdravotnictví. Přitom se snažím pomoci, jak můžu a to hlavně v legislativní formě. Jednak novela zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů, po které tolik všichni voláme, nyní prošla poslaneckou sněmovnou. Je určitě v mnohém přínosem a ulehčením mladým lékařům, ale opakovaně jsem říkal, že není ideální, tak jak by si ji třeba vedení ČLK představovalo. Dále se snažím sehnat peníze jak můžu a moje poslední snaha se týká snížení cen biosimilars a generik, což by jenom v příštím roce přineslo VZP 1,1 miliardy korun, které se mohou použít jinak – mzdy, investice, věda a výzkum. Udělal tohle někdy někdo za poslední roky? Neplaším, nestraším, nešířím poplašné zprávy, ale konkrétními činy pomáhám našemu zdravotnictví. Vedení ČLK však tyto argumenty nechce slyšet a jen dokola mluví o navýšení plateb za výkony ambulantních specialistů.

Je požadavek na vaše odstoupení, vznesený lékařskou komorou, čili stavovskou organizací, ve vztahu ke sněmovnímu výboru přiměřený?

Zvolení nebo odvolání předsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny je v pouze rukou samotných poslanců. Je třeba jejich určitý počet ke hlasování, aby vůbec odvolací proces byl započat. Výzva vznesená sjezdem ČLK mne netěší, spíše mne mrzí, protože jako lékař se snažím lékařskému stavu pomoci a o tom svědčí moje dosavadní poslanecká práce a další, což je snadno dohledatelné. Musím však jednat ve prospěch všech lékařů, nejenom úzké specializované skupině ambulantních lékařů.

Domníváte se, že jde o nepochopení, politický záměr, nebo schytáváte rány za někoho jiného (koho?)?

Jsem přesvědčen, že jde o nepochopení celé mé dosavadní snahy. Viděl jsem to již na posledním, tzv. mimořádném sjezdu. Určitě by pomohla nějaká diskuse, ale vedení ČLK za mnou nechodí, se mnou nekomunikuje. Jinak lze bez nadsázky říci, že tolik, kolik se pro lékaře dělá v tomto volebním období, se za posledních 20 let neudálo. Ovšem, není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem

Jak celkově hodnotíte přijatý zákon o vzdělávání?

Jak už jsem uvedl – je přínosem, i když není ideální. Bylo velmi složité vyhovět všem zainteresovaným, proto došlo k tomu, že některé obory se cítí odsunuty na vedlejší kolej, ale například zmiňovaný počet základních oborů a to, že dojde k jejich redukci a vlastně nedošlo, je pochopitelné. Všechny obory, které jsou v novele uvedeny, již existují. My je nechceme a ani nemůžeme zrušit. Vývoj medicíny se dostal na jinou úroveň, než byl v roce 1977. Redukce těchto oborů by znamenalo jejich přesunutí do režimu nadstavbového vzdělávání a tím by se celkově vzdělávání jen prodloužilo. Taky mám výhrady k některým oborům, například jsem přesvědčen, že obor nukleární medicína a radiologie by měl být jen jeden obor. Podával jsem takový pozměňovací návrh, ale neprošel zdravotním výborem. Příkladů můžeme najít více. Věřím, že v senátu se ještě tento zákon doladí a budeme mít přijatelnou formu pro většinu lékařů a lékaři se tím pádem nebudou vymlouvat na zdlouhavé a chaotické vzdělávání při odchází za vzděláním do zahraničí. Tento důvod již nebude smysluplným důvodem. Možná se ukáže, že odcházejí úplně z jiných důvodů, kdož ví?

Tomáš Cikrt