Česko pomáhá Gruzii s detekcí leukémie. Jak a proč tam vznikla PCR laboratoř, popisuje profesor Trka

„V Gruzii se diagnostika nedělala vůbec, nebo se vzorky posílaly do zahraničí“ vysvětluje profesor Trka důvody pro vybudování PCR laboratoře.. Foto: Jakub Žák

Česká rozvojová agentura podpořila částkou  čtyři miliony korun výstavbu a technické vybavení PCR laboratoře v gruzínském Tbilisi, 700 tisíc korun bylo vynaloženo na vzdělávání místního lékařského personálu PCR laboratoře. Díky investici jsou nyní gruzínští lékaři schopni analyzovat vzorky krve a detekovat vzácná nádorová onemocnění krevních buněk. Z odborného hlediska zastřešuje projekt laboratoře profesor MUDr. Jan Trka, Ph.D. vedoucí laboratorního centra a laboratoře molekulární genetiky na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol a zároveň proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

 

V Gruzii je ročně registrováno okolo 45 případů dětské leukémie, nejčastěji její akutní forma.  Přibližně 10 procent dětí se navíc s leukémií léčí opakovaně. Každé dítě při nástupu do nemocnice projde základní diagnostikou za pomoci průtokové cytometrie. Další diagnostické metody jsou založené na PCR (polymerázové řetězové reakci), běžně užívané při léčbě dětí v České republice. Díky podpoře České rozvojové agentury byla v Gruzii otevřena první PCR laboratoř, která umožní postupně zavádět a rozšiřovat moderní diagnostiku pro dětské pacienty, nastavit vhodný typ léčby a snížit riziko nežádoucích komplikací. Cílem projektu je zlepšit diagnostiku dětské leukémie a zefektivnit léčbu dětských pacientů.  Profesora Trky jsme se zeptali na podrobnosti.

Na vysvětlení, co je PCR (polymerase chain reaction) diagnostika?

Diagnostika založená na molekulárně-genetické metodě, která umožňuje amplifikovat kousíček cílové DNA a která se využívá pro hledání vzácných cílů mezi lidskými buňkami (amplifikace je zesílení, v případě DNA zmnožení – pozn. redakce). Typicky si představte aplikaci, kterou kolegové budou používat v Gruzii. Pacient má chorobu typu leukémie a buňky v sobě mají unikátní genetickou změnu, kterou se liší od ostatních buněk, které má daný člověk v organismu. Když je buněk na začátku nemoci v organismu hodně, dají se detekovat i jinými metodami, ale v průběhu léčby, když buněk ubývá, tak pomocí PCR metody dokážete zjistit, jestli zbývá hodně malé procento takových buněk. Třeba i jednu buňku mezi desetitisícem nebo stotisícem zdravých buněk, protože PCR metoda dokáže amplifikovat malou oblast DNA, která je specifická pro to, co hledáme. Diagnostika PCR se dneska používá v mnoha odvětvích medicíny včetně onkologie, infekční medicíny atd. Objevitel PCR metody Kary Mullis dostal Nobelovu cenu. Je to metoda, která absolutně změnila postupy jak ve výzkumu, tak v genetice.

Proč padlo rozhodnutí vybudovat zcela novou laboratoř právě v Gruzii, navíc z prostředků české zahraniční rozvojové spolupráce?

Kolegové v Gruzii mají laboratoř na diagnostiku leukémií pomocí průtokové cytometrie. Jedná se o základní diagnostickou metodu určení leukémie a jejího druhu. Začít s PCR metodou bylo jedno z doporučení FN Motol a vycházelo z potřeby Gruzie zlepšit a zpřesnit diagnostiku dětské leukémie a zefektivnit tak léčbu. Požádali proto o podporu Českou rozvojovou agenturu. Díky prostředkům české zahraniční rozvojové spolupráce a s pomocí českých expertů na laboratorní vybavení se podařilo vybudovat malou, ale moderní a dobře vybavenou laboratoř.

Otevření laboratoře v Gruzii.
Otevření laboratoře v Gruzii.

V takto vybavené laboratoři je možné diagnostikovat pouze leukémie, nebo i jiná onemocnění?

Tato laboratoř je obecný základ pro rozvinutí diagnostiky také v dalších oborech. Vše, co se dá dělat molekulárně-geneticky pomocí PCR, je možné i v této laboratoři. Gruzínští lékaři si vybrali pilotní metodu, kterou chtějí zavést, a tou je diagnostika konkrétních druhů leukémií. Metodu si vybrali tak, aby pokrývala spektrum nejen dětských leukémií, ale i dospělých. Dají se diagnostikovat nejčastější typy leukémie. Předpoklad je, že laboratoř bude shromažďovat vzorky z celé Gruzie.

Kolik vzorků ročně je schopná gruzínská laboratoř zpracovat?

Teoreticky strašně moc, prakticky zatím minimum. Řádově by se za rok mohlo jednat o stovky vzorků od desítek pacientů. Gruzie je malá země. Výskyt dětské leukémie je tři až čtyři případy na sto tisíc obyvatel ve věku do osmnácti let. Jedná se tak o velice vzácnou nemoc. U dospělé populace budou stovky případů ročně. Doteď se v Gruzii diagnostika nedělala vůbec, nebo se vzorky posílaly do zahraničí, do Turecka, nebo do Německa. Analýza přímo v Gruzii vyjde mnohonásobně levněji, než posílat vzorky do zahraničí.

Ta vypadá PCR laboratoř, kterou Česko vybudovalo v Gruzii za 4 milióny korun.
Ta vypadá PCR laboratoř, kterou Česko vybudovalo v Gruzii za 4 milióny korun.

Můžete porovnat úspěšnost léčby leukémie v České republice a v Gruzii?

U nejčastějšího typu leukémie u nás mají děti šanci na trvalé vyléčení v devadesáti procentech případů, což je u nemoci, která byla před padesáti lety stoprocentně smrtelná, veliký úspěch. Česká republika je na tom stejně jako země západní Evropy; Německo, Itálie, Francie nebo i Spojené státy. Gruzie je zapojená do velkého mezinárodního protokolu, který léčbu upravuje pro země, které nejsou v úplné špičce, ale jejich úspěšnost léčby se pohybuje okolo sedmdesáti procent, což si myslím je velmi dobré.

V Gruzii není problém s dostupností základních léků pro léčbu leukémie. Není problém ani dostupnost podpůrné antibiotické a antimykotické léčby, která je nejdůležitější a nejdražší. Bez tohoto by nebyla úspěšnost léčby v Gruzii taková, jaká je.

Jaká je další fáze gruzínského projektu?

Moje představa je taková, že na základě diagnostiky fúzního genu BCR/ABL se daná laboratoř stane referenční laboratoří pro případy dětské a dospělé leukémie v rámci celé Gruzie. Laboratoři se podaří prosadit se v konkurenci zahraničního vyšetřování tím, že bude levnější a lidé se v laboratoři naučí postupy. Potom pro ně bude relativně snadné zavést další podobné metodiky, které jim umožní detekovat jiné genetické aberace u subtypů leukémií. Postupně dojde k rozšíření portfolia.

Při cestě do Gruzie jsme kolegy školili v používání laboratorního vybavení, což je samozřejmě možné i podle manuálu, ale je vždycky lepší, když vám pomůže někdo, kdo s tím má zkušenost. Během krátkého pobytu v Gruzii se ukázalo, že ne všechny metodické nápady, které měli, byli dobré. Poradili jsme gruzínským kolegům, jak některé postupy dělat jednodušeji a hlavně mnohem levněji. Rozhodli jsme se připravit některé reagencie u nás v rámci pomoci a tím pádem jsme jim metodu výrazně zlevnili. Očekával bych, že díky tomu bude možné laboratoř udržitelně provozovat, než kdyby používali komerčně dostupné, ale mnohonásobně dražší kity.

Kolik podobných laboratoří je potřeba v zemi velikosti Gruzie?

Jedna. I v Čechách máme jednu laboratoř v Motole a vzhledem k počtu pacientů stačí. Je racionální dělat analýzu na jednom místě.

Profesor Traka v pražské laboratoři, kde pracuje dohromady přes čtyřicet lidí.  Laboratoř dělá diagnostiku pro celou Českou republiku a Slovensko.
Profesor Traka v pražské laboratoři, kde pracuje dohromady přes čtyřicet lidí. Laboratoř dělá diagnostiku pro celou Českou republiku a Slovensko.

Kolik gruzínských specialistů je do projektu zapojeno?

Jedna lékařka, dvě laboratorní pracovnice a šéf týmu, kteří se podílejí na laboratorní práci. Do budoucna by měl do týmu přibýt ještě laborant na plný úvazek. S dalším rozšiřováním portfolia by měl rovnoměrně narůstat i počet lidí v laboratoři.

Pro představu pražská laboratoř má dvanáct laborantů-techniků, deset vědeckých pracovníků, sedm studentů post-doktorského studia a post-graduální studenty. V pražské laboratoři je dohromady přes čtyřicet lidí.  Laboratoř dělá diagnostiku pro celou Českou republiku a Slovensko. Zároveň je laboratoř referenční laboratoří pro jeden celosvětový léčebný protokol, takže analyzujeme vzorky z celého světa včetně třeba Austrálie. Do pražské laboratoře pravidelně na stáže přijíždějí vědci ze západu.

Plánujete další cestu do Gruzie?

Na jaře letošního roku plánujeme další návštěvu gruzínské laboratoře, abychom vyhodnotili výsledky prvních testů. Bylo by ideální, aby laboratoř v příštích dvou měsících udělala sadu vyšetření, a pak přijet na kontrolu a udělat troubleshooting na místě.  Zásadní chyby a nedostatky budeme případně schopní odstranit na místě.

Jak bude vypadat spolupráce do budoucna?

V první řadě je důležitá vůle lékařů na místě, musí se problému věnovat.  Gruzínským kolegům jsem říkal, že nechci být mentor, který bude říkat, jak to máte dělat, ale aby se jednalo o rovnocennou spolupráci. Gruzínci budou diagnostikovat zajímavé pacienty, nejenom s leukémiemi. Nás zajímají i pacienti se získanými a vrozenými poruchami imunity, které zkoumáme v rámci genomického výzkumu a hrozně rádi bychom i proto s Gruzínci do budoucna spolupracovali.

Jakub Žák, Foto: autor a archiv