Univerzitní nemocnice se oddlužovat nebudou. Rektoři ve vlastní pasti

Zda si deset současných fakultních nemocnic přemaluje svůj název na "univerzitní" je velice nejisté. Samotné univerzity nevědí, co vlastně chtějí. Foto: Koláž ZD

 

„Jako rektor Masarykovy univerzity musím trvat na tom, že naše škola nevyšle své zástupce do rady univerzitní nemocnice, dokud nebudou oddluženy a nebude vyřešeno jejich financování,“ prohlásil bojovně koncem února docent Mikuláš Bek. Tím ovšem stanovil podmínku, která je nesplnitelná. „Ministerstvo financí rozhodně neplánuje žádné nemocnice oddlužovat, nikdy jsme ani nic takového neslíbili“, napsal Zdravotnickému deníku Adam Vojtěch, poradce ministra financí Andreje Babiše (ANO).  V návrhu zákona o univerzitních nemocnicích původně ministerstvo zdravotnictví (MZ) počítalo s tím, že by si univerzitní nemocnice mohly brát úvěry, za které by ručil stát, to ale striktně odmítlo ministerstvo financí (MF). V aktuální verzi zákona, který má zítra projednat vláda, už úvěry nejsou. MF místo toho nabízí něco jiného. „Nemocnice by si půjčily případně peníze ze státní pokladny s tím, že je ale budou muset vrátit, jinými slovy budou dlužit státu,“ vysvětluje A. Vojtěch.

 

Ještě minulý týden při čtvrtečních interpelacích ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) ujišťoval poslance Ludvíka Hovorku (KDU-ČSL), že „máme právě dohodu s ministerstvem financí, že oni jsou ochotni udělat tzv. cash pooling v rámci státní pokladny, tzn., že jsou ochotni je oddlužit, ale chtějí záruky, že už se to nebude opakovat“. Jenže zřejmě jde o nedorozumění. MF je ochotno nemocnicím půjčit peníze, ale ne jim umazávat dluh. „Nemůže být tedy řeč o nějakém oddlužení, taková dohoda mi není známa,“ upřesňuje Babišův poradce.

Rektoři na křižovatce: Vědí, co vlastně chtějí?

Univerzity o nový zákon velmi stojí. Obávají se ovšem, že na ně dopadne tíha finančních problémů, s nimiž se tyto velké kolosy s miliardovými rozpočty potýkají. Rektoři by se rádi podíleli na řízení nemocnic, ale chtějí je převzít bez dluhů. Představují si celou transformaci tak, jako když se kdysi staly veřejnoprávními institucemi vysoké školy.

„Navržený model je blízký fungování univerzit jako veřejnoprávních institucí, které již prokázaly, že se veřejnost o takto spravovaný majetek nemusí obávat,“ uvedl také rektor Bek. Jenže ona paralela tak úplně nesedí a nikdy nebude. Dnešní fakultní a budoucí univerzitní nemocnice nejsou jako vysoké školy. Jejich financování je odlišné ze dvou důvodů. Prvním je zdroj – totiž balík veřejného zdravotního pojištění a jeho zvláštní způsob rozdělování prostřednictvím dohodovacího řízení, úhradové vyhlášky a následně smlouvami se zdravotními pojišťovnami. Druhou zásadní odlišností od vysokých škol je povaha služeb, které nemocnice poskytují – nemocnost je proměnlivá, vývoj nových terapií překotný, nenadálé situace na denním pořádku. To není akademické prostředí, kde si docenti a profesoři rozdělí rozpočet a granty podle svých pravidel, do kterých jim nezasahují tak silně vnější vlivy. Nemocnice musí poskytovat služby téměř za všech okolností, jde o zdraví a o život. Má-li historicky nepříznivou skladbu „nelukrativních“ oborů, třeba silnou traumatologii, prodělává.

Pokud se rektoři budou dožadovat oddlužení před tím, než vstoupí do řídících orgánů nemocnic, budeme mít některé univerzitní nemocnice bez univerzit. Nebo poskytnou dobrý důvod poslancům, aby návrh zákona zamítli. Nakonec to ze všech nejvíce bude mrzet vysoké školy.

Je logické, že se nejhlasitěji ozývá rektor z Brna. Jak potvrdil ministr Ludvík, dostala FN U svaté Anny „před třemi lety 500 miliónů, před dvěma lety 200 miliónů a je tam zase zpátky, zase ve stejných problémech,“ uvedl ministr při interpelacích. „ A ani druhá fakultka v Brně na tom není dobře. Podobný problém je v Praze,“ dodal. Podle ministra jsou takové kolosy jako příspěvkové organizace těžko řiditelné a právě zákon o univerzitních nemocnicích by to měl změnit. S tím ostatně souhlasí i rektoři. Jenže zároveň chtějí po ministrovi, aby nejprve vyřešil kvadraturu kruhu.

Očekávat změnu postoje ministerstva financí je bezpředmětné. „Osobně jsem principiálně proti různým provozním subvencím nemocnic. Navíc pokud se nemocnice transformují na univerzitní, tak to již podle mého názoru nebude ani možné, neboť budou hospodařit samostatně s vlastním majetkem a provozní dotace by mohla být považována za nedovolenou veřejnou podporu.“ Přes oddlužování a mimořádné dotace už cesta nepovede.

Nejen MF, ale i MZ a nakonec i rektoři si určitě jsou vědomí, že ani jednorázové oddlužení nárůst dalších dluhů nezastaví, je potřeba systémových změn.  Ty nepřijdou dříve, než budou k dispozici podklady projektu DRG Restart, který by měl vnést spravedlnost do úhrad za zdravotní služby. Ale ani tento projekt nesejme z politiků odpovědnost za politické rozhodnutí o další podobě financování zdravotní péče (o očekáváních od DRG a odpovědnosti politiků, jsme psali v komentáři zde).

Rektoři  návrh zákona o univerzitních nemocnicích podpořili na ministerské tiskové konferenci, ale současně hovořili o „maličkostech“, které je třeba opravit a o oddlužení. Nyní se musejí rozhodnout, co vlastně chtějí, zda skutečně převezmou spoluodpovědnost za špičková zdravotnická zařízení, v nichž zároveň probíhá výuka budoucích lékařů i se všemi riziky, které k oné spoluodpovědnosti patří, ale s nadějí, že se snad podaří najít klíč k jejich nezadlužování. Nebo se postaví proti, s vědomím, že vše zůstane zase několik let při starém.

Nový odpůrce zákona – profesor Vyzula

Zdravotní pojišťovny zákon spíše vítají, protože jim záleží na tom, aby nemocnice dobře fungovaly, třebaže jim je jedno, jakou budou mít právní formu. Jinak ale nespokojenost se zákonem sílí. Stálými odpůrci jsou lékařská komora, odbory a asociace malých nemocnic. Ti všichni se cítí zrazeni, protože usilovali o zákon o neziskových nemocnicích, který by vytvořil síť zdravotnických zařízení, jež by nemohl nikdo „ukrást“, nebo „privatizovat“, přičemž občas někteří z nich mluví o tom, že by takovým predátorem mohl být Andrej Babiš, respektive jeho investiční fond Hartenberg.  Ostatně tento argument pro zákon o neziskových nemocnicích donedávna používala i ČSSD. Jenže zrovna s takto pojatým zákonem ministr financí nesouhlasí a nahrálo mu i jeho zpracování, které vyvolalo smršť zásadních připomínek (psali jsme zde).

Novou tváří odporu proti zákonu se včera stal šéf zdravotního výboru profesor Rostislav Vyzula (ANO), který ČTK řekl, že by vláda neměla návrh zákona vůbec přijmout. Kritizuje jej ze stejného důvodu jako rektoři. „Řada fakultních nemocnic má dluhy a ty mohou být až ve výši stamilionů. Není jasné, kdo je oddluží, z čeho budou vysoké školy platit smluvní závazky vůči nemocnicím a kdo jim na to dá peníze,“ uvedl pro ČTK Vyzula. Svůj postoj probere v poslaneckém klubu hnutí ANO.

První test čeká návrh zákona zítra ve vládě. Za daných okolností má Miloslav Ludvík před sebou Mission Impossible.

Tomáš Cikrt