Exotická dovolená s neočkovaným dítětem? Část rodičů ignoruje rizika cestování

Vydat se s kojencem třeba do Egypta nebo vzít zcela neoočkované batole na Srí Lanku je asi jako jezdit s dítětem v autě a nepoužít autosedačku ani bezpečnostní pás. Nemusí se nic stát, ale také takový výlet může skončit fatálně,“ varuje docent Maďar. Foto: Pixabay

Pokud chcete se svými dětmi cestovat do zahraničí, nechte jej očkovat, a to nejen vakcínami, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Smysl má i nepovinné očkování. Závažnými infekčními chorobami se dítě může nakazit i uprostřed luxusního hotelového rezortu, a následně ohrozit i své blízké. Přesto někteří rodiče spoléhají na to, že právě jejich dítěti „se nemůže nic stát“.

 

Akutní průjem, horečnatá onemocnění, ale také infekce dýchacích cest nebo kožní problémy, to jsou nejčastější zdravotní potíže, se kterými se malí cestovatelé potýkají. Mohou ale onemocnět i závažnějšími chorobami, často proto, že jejich rodiče ignorují rizika spojená s cestováním. Mnohdy věří mýtům, jako třeba že kojení dítě chrání proti všem infekcím, a tak další ochrana není třeba, nebo že když okolo sebe nevidí viditelně nemocné lidi, nemohou se nakazit. Mnohdy spoléhají i na to, že místní lékař dokáže pomoci lépe než expert v Česku, nebo předpokládají, že když oni sami zvládají cestování bez větších problémů, budou v pořádku i jejich děti.

Část restaurace určená pro hosty může vypadat čistě a příjemně, zázemí podniku, kde se připravují pokrmy ale může být takové.

„První generace mladých lidí, která po pádu komunismu zažila svobodné hranice bez omezení, se postupně stává rodiči a je pro ně samozřejmé, že budou cestovat dál i se svými malými dětmi. Bohužel řada z nich podceňuje zdravotní rizika, a tak své děti zbytečně vystavují nebezpečí nejen v podobě závažných infekčních chorob,“ upozorňuje docent Rastislav Maďar, odborný garant sítě Center očkování a cestovní medicíny a také prezident Fóra infekční, cestovní a tropické medicíny. Podle něj je běžné, že lidé cestují s malými dětmi, včetně kojenců a batolat, do exotických zemí, jako je Egypt, Maroko, Thajsko, Srí Lanka nebo třeba Indonésie, a nemají pocit, že by se během cesty či pobytu mohlo něco stát. Přitom se jedná o země s odlišným hygienickým standardem, než je běžné v Česku, a také se značně rozdílnou kvalitou zdravotní péče. Nejde přitom jen o riziko nákazy infekčními chorobami, ale také třeba o setkání s jedovatými živočichy nebo o případy, kdy se dítě zraní a musí být ošetřeno v zahraničí.

Dítě není malý dospělý a pyramidy neocení

Situace, kdy na dovolené onemocní dítě, není zcela neobvyklá. Děti samy o sobě vzhledem ke svému věku patří k rizikovějším cestovatelům, navíc mohou reagovat na změny prostředí citlivěji než dospělí. Nejmenší kojenci pak ještě nejsou dostatečně chráněni očkováním, protože vzhledem k věku ještě nemohou být plně očkováni. Nemluvě o situaci, kdy rodiče očkování odmítají či ho z nejrůznějších důvodů odsouvají do vyššího věku dítěte, ale přesto s ním chtějí cestovat do zahraničí. „Cestování dětí jako odborník na cestovní medicínu i jako otec podporuji, ale je třeba, aby mělo svá pravidla. Vydat se s kojencem třeba do Egypta nebo vzít zcela neoočkované batole na Srí Lanku je asi jako jezdit s dítětem v autě a nepoužít autosedačku ani bezpečnostní pás. Nemusí se nic stát, ale také takový výlet může skončit fatálně,“ varuje docent Maďar.

Čerstvé ovoce je velkým lákadlem na dovolené, ale pokud si ho nemůžete sami omýt čistou vodou nebo oloupat, je rizikem. Stačí, aby prodavač nebo personál v hotelu, nedodržoval základní hygienická pravidla.

K nákaze přitom může dojít i v navenek luxusně vypadajícím hotelovém komplexu. Stačí, aby personál nedodržoval všechna hygienická pravidla, třeba si po použití toalety neumyl ruce nebo omýval ovoce a zeleninu znečištěnou vodou. Nic z toho ale hosté nevidí. „Nedávno jsme řešili případ šestnáctileté dívky, která odjela s rodiči na dovolenou do Egypta, kde bydleli v luxusním pětihvězdičkovém komplexu. Pouze jednou vyrazili na výlet lodí, jinak hotel neopustili. Přesto se tři týdny po návratu u dívky objevily chřipkové příznaky, bolesti svalů a kloubů, později tmavá moč a světlá stolice. Rodiče si také všimli zažloutlých očí,“ popisuje Ivo Hiemer, zástupce primáře Infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Následné laboratorní testy ukázaly hodnoty svědčící o poškozením jaterních buněk a u dívky byla potvrzena virová hepatitida typu A. Pro tuto dívku to znamenalo strávit čtyři týdny na infekčním oddělení v nemocnici, protože se u ní objevily komplikace, a tak bylo nutné hospitalizaci prodloužit. V karanténě museli být také její blízcí. Ona sama musela šest měsíců dodržovat speciální dietu a vyhýbat se zátěži. Další dva roky pak musí být sledována v poinfekční ambulanci. „Proti hepatitidě typu A nemáme k dispozici specifický lék, a tak pacienty pouze izolujeme a řešíme projevy infekce.

Dodržování přísných hygienických pravidel, které je samozřejmostí v českých zdravotnických zařízení, si mohou v exotických zemích vykládat po svém.

Nedokážeme však zabít virus, a tak se s onemocněním musí organismus vypořádat sám. O to je překvapivější, že jen minimum cestovatelů vyjíždí na dovolenou do afrických zemí, jako je Egypt, Tunisko nebo Maroko, je očkováno,“ konstatuje specialista na infekční choroby. Právě žloutenka typu A patří k infekcím, které se šíří velmi snadno a běžně se vyskytují i ve Středomoří. „V prevenci nemocí u dětí je lepší udělat raději o krok navíc a nedat příliš na možné dezinformace z internetu. Dítě není malý dospělý a při jeho nákaze je v porovnání s dospělými častěji nutná hospitalizace, což sám často řeším ve své praxi,“ dodává. Příkladem je i případ šestnáctiměsíčního chlapce, který už během pobytu ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Turecku začal mít zdravotní problémy. Objevil se u něj průjem, což rodiče řešili dietou. V den odletu se ale jeho stav zhoršil, opakovaně zvracel, a tak po příletu bylo nutné chlapce okamžitě hospitalizovat. „Při přijetí byl chlapec dehydratován, měl zapadlé oči, neslzel a měl snížené kožní napětí. Byla nasazena intenzivní infusní rehydratace,“ popisuje doktor Hiemer případ infekčního průjmového onemocnění. Dehydratace přitom může u takto malých dětí znamenat přímé ohrožení života. Zdrojem nákazy pak obvykle nedostatečně tepelně upravené jídlo, různé saláty, ovoce, zmrzlina nebo led v nápojích.

S dětmi do 6 měsíců necestovat letadlem, do 2 let jen po Evropě

Výlet na safari v Keni je jistě lákavý. Pokud se zraníte, čeká vás ošetření v místní nemocnici.

Nejen cesty do tisíce vzdálených zemí mohou být pro děti rizikové. S infekcemi, včetně třeba horečky dengue nebo viru zika se můžete setkat i na jihu Evropy. Ve Středomoří se objevily i další horečnatá onemocnění přenášená komáry, jako jsou horečka Chikungunya nebo západonilská horečka. Proti nim však neexistuje očkování, a tak je jedinou ochranou používání repelentů. Při samotném cestování s dětmi je pak vhodné dodržovat následující pravidla, a tak snížit možná zdravotní rizika. Děti do 6 měsíců věku by neměly absolvovat cestu letadlem, a to i přesto, že letecké společnosti nabízí třeba postýlku přímo na palubě a přepravují takto malé děti zcela zdarma. „Jejich imunita není dostatečně výkonná, mají jen první dávky pravidelného očkování a jsou velmi vnímavé na vlivy vnějšího prostředí, a to nejen vůči původcům infekčních nemocí, ale i na změny tlaku, saturace kyslíku, výkyvy teplot nebo vyšší intenzitu záření,“ přibližuje docent Maďar.

Mýty v cestovní medicíně

  • Nepovinné očkování není tak důležité jako povinné
  • Místní repelent je účinnější než repelent dostupný u nás
  • Když nevidím kolem sebe nemocné, nemusím se nákazy bát ani chránit
  • Kvalitní hotel odráží hygienickou úroveň všech zaměstnanců
  • Restaurační část pro klienty má stejnou úroveň hygieny a čistoty jako zázemí
  • Místní lékaři jsou na lokální nemoci zvyklí a umí je léčit lépe

Pro děti od 6 měsíců věku do 2 let jsou spíše než delší lety pravidelnou leteckou linkou vhodnější kratší lety po Evropě, včetně Kanárských ostrovů a Turecka, s využitím charterového leteckého spojení z domovské země. „Spektrum osob na palubě charterového letadla a tím pádem i potenciálních nosičů patogenů bude totiž shodné s jinými místy s vyšší koncentrací osob, kde se dítě do té doby vyskytovalo, například dětské koutky, kino nebo nákupní centrum,“ radí odborník. Při letu pravidelnou leteckou linkou s přestupem v jiné evropské metropoli ale mohou pocházet letištěm spolucestující z desítek různých zemí, včetně rozvojových, kde dominují jiné patogeny. „Podmínkou pro cestu je využití celého spektra hrazených vakcín v rámci pravidelného očkování (hexavakcína, spalničková trojvakcína) i nepovinné pneumokokové vakcíny a co největšího počtu vakcín hrazených rodiči, např. proti rotavirům, meningokokům, v druhém roce života i proti virové hepatitidě A a planým neštovicím. Při cestách v chladné sezóně je vhodné zvážit i očkování proti chřipce. Děti mohou mít závažný průběh infekce, a navíc po nákaze virus vylučují déle než dospělí, čímž představují infekční riziko pro své okolí,“ vysvětluje docent Maďar. Jen vzácně se dětem v tomto raném věku aplikují vakcíny proti vzteklině, Japonské encefalitidě nebo žluté zimnici. „V principu je sice aplikace těchto vakcín už v prvním roce života možná, vždy však upřednostňujeme, aby nejmenší děti riziku těchto nemocí nebyly vystaveny,“ dodává.  V případě cest do endemických přírodních oblastí v Evropě a v Asii se doporučuje i očkování dětí proti klíšťové encefalitidě, které je možné již od 1 roku věku.

Děti starší 2 let věku již mají vyzrálejší imunitní systém schopný reagovat na širší spektrum původců a antigenů. Mohou být očkovány proti břišnímu tyfu a lze jim aplikovat i vakcínu proti choleře a části bakteriálních cestovních průjmů ve formě nápoje. Jejich cesta do exotických oblastí je přípustná, avšak za podmínky dobrého zdravotního stavu a absolvování vyžadovaného základního i doporučeného nadstandardního očkování. „Destinace v exotické cizině je vhodné vybírat ještě před zaplacením zájezdu po konzultaci s odborníky na cestovní medicínu tak, aby nebylo malé dítě vystavené riziku nákazy malárií, horečky dengue, horečky chikungunya, žluté zimnici, spavé nemoci a dalším nebezpečným infekcím.

Snad nebudete o dovolené potřebovat akutní resuscitaci.

Navíc je vhodné zvolit země a oblasti, kde je úroveň akutní pediatrické zdravotní péče alespoň přibližně porovnatelná s Českou republikou. Jedním z indikátorů vyspělosti preventivní a terapeutické medicíny je například kojenecká/dětská úmrtnost do 1 roku věku,“ upozorňuje docent Maďar. Ohrožením pro dítě se může stát i to, že se zraní a bude potřebovat ošetření u místního lékaře. Právě místní zdravotnické zařízení se může stát zdrojem nákazy, například žloutenkou typu B.

Ludmila Hamplová

Foto: Archiv R. Maďara