Pátek, 19. srpna, 2022

Více konkurence, motivace a peněz do zdravotnictví – to by si přáli manažeři ze soukromé sféry

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

 

Současný systém úhrad nezohledňuje kvalitu, brání vzniku konkurence a oceňuje stejné výkony různě. To si myslí si manažeři českého zdravotnického byznysu, které jsme oslovili. Shodují se i v pohledu na požadavek odborů na zavedení tabulkových platů ve všech zdravotnických zařízeních, který označují mírněji za „nerozumný“ nebo rovnou za „hloupý“. Manažeři se ovšem liší v prioritách, někteří je vidí právě v platech, jiní připomínají, že nejprve je třeba se podívat na potřebnost péče a přestat pumpovat peníze na nesmyslné projekty. V mapování názorů dalších zástupců českého zdravotnického byznysu budeme pokračovat.

 

Jozef Janov

„Najväčší problém je, že súčasný systém neumožňuje konkurenciu medzi zdravotnickými zariadeniami. Každý rok automaticky navyšuje súčasným zariadeniam limity, nové odbornosti je takmer nemožné získať. Ak by sa uvoľnila konkurencia v rôznych oboroch, predpokladám zníženie cien vo viacerých z nich o 10-15 %. Proti tomu sa samozrejme budú búriť veľké nemocnice, ktorým vyhovuje súčasný stav,“ míní Jozef Janov, jenž řídí firmu Hartenberg, která ve zdravotnictví investuje peníze Andreje Babiše a stojí za největší sítí reprodukčních center v Česku. „Ďalším problémom je že už tretí rok po sebe sa uprednostňujú lôžkové zariadenia na úkor poskytovateľov ambulantnej starostlivosti, i keď trend medicíny je dnes úplne opačný,“ dodává.

Milan Leckéši

Milan Leckéši, předseda představenstva společnosti Agel, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotních služeb u nás, vidí dva problémy současného systému úhrad. Prvním je cena práce zdravotníků. „Platby od zdravotních pojišťoven jsou téměř stoprocentním zdrojem financování poskytnuté péče a jich současná výše nepokrývá v dostatečném rozsahu potřebu zreálnit, tedy navýšit, mzdy a platy zaměstnanců. Spouští se tak kaskáda negativních dopadů, na konci které je neatraktivnost a nezájem mladých lidí o studium na středních zdravotních školách a odchody absolventů lékařských fakult do zahraničí. Výsledkem je dlouhodobý a celorepublikový nedostatek lékařů i nelékařského personálu,“ napsal nám. Jako druhý problém pak uvedl rozdílnou výslednou úhradu za zcela totožnou léčbu či diagnostický proces u toho kterého zdravotnického zařízení. „Mělo by platit, že laparoskopická operace žlučníku, a s tímto výkonem spojená diagnóza, má mít stejnou úhradu jak v regionální, tak také v krajské či fakultní nemocnici. A jimi poskytovaná specializovaná a superspecializovaná péče, která je také péčí vysoce nákladnou, nechť je hrazena s uplatněním takových mechanizmů, které jsou adekvátní oné nákladovosti,“ tvrdí Milan Leckéši.  Není bez zajímavosti, že se manažer Agelu v obou bodech zcela shoduje s požadavky lékařské komory i odborářů.

Vladimír Drvota

Pokud jde o nejednotné úhrady za stejné výkony, přitakává Leckéšovi i předseda Sdružení soukromých nemocnic Vladimír Drvota, jenž jinak působí v rakouské společnosti Vamed Mediterra, která provozuje několik zdravotnických zařízení zejména ve Středních Čechách. „Nejednotné ceny za ‚jednotkové‘  výkony vyplývající z referencí minulých období a paušálů, kterými byly a jsou hrazeny především nemocnice a složitost úhrad vyplývající často z potřeby  reagovat na politická rozhodnutí ,“ definoval své výhrady V. Drvota.

 

Jan Hůlka

Poněkud jiný pohled nabízí  Jana Hůlka, ředitel pro vnější vztahy skupiny EUC, což je bývalé Euroclinicum, provozující síť zařízení po celé ČR a vlastněné Tuffieh Funds SICAV plc, sídlícím na Maltě. „Úhrady nezohledňují kvalitu péče. U ambulantních zařízení nedošlo k navýšení a nesleduje to léčebný cíl. Věříme, že projekt DRG restart to upraví, a přeji mu hodně štěstí,“ uvedl Hůlka.

 

Zrušit úhradovou vyhlášku? Teď ještě ne

V posledních letech dává najevo zejména soukromý sektor a zdravotní pojišťovny nespokojenost s úhradovou vyhláškou. Dokonce se objevují návrhy na její úplné zrušení. Manažeři v naší anketě jsou opatrnější.  „Úhrada zdravotní péče není pouze o její formě a legislativním základu, který nyní tvoří úhradová vyhláška. Je to o obsahu, podmínkách a parametrech této úhrady. Je potřeba, aby v procesu efektivně a kvalitně poskytovaných zdravotnických služeb byla postižena jejich ekonomická náročnost a nákladovost, přičemž jako zásadní vidím nutnost tímto financováním zajistit potřebné zdroje na realizaci růstu v oblasti odměňování zdravotníků,“ vysvětluje Milan Leckéši, který by spíše raději viděl otevření dalšího zdroje financování zdravotní péče: „Je to možnost komerčního pojištění, které funguje v jiných zemích. Je potřeba jen najít chuť a odvahu se tímto tématem zabývat a ustanovit pravidla jeho fungování.“

Jozev Janov si zrušení úhradové vyhlášky dlouhodobě dovede představit, ale nikoliv hned. „Jej úplné a náhle zrušenie by spôsobilo chaos v systéme, ktorý tu dlhodobo, z pohľadu pacienta výborne funguje. Som za riadený prechod na DRG, kde by cena za diagnózu bola rovnaká a umožnila by reálnu konkurenciu medzi poskytovateľmi. Pacient by si vo finále vybral, kde chce byť liečený,” nastínil svou představu šéf Hartenbergu. „V současné době bych pro zrušení vyhlášky nebyl, protože na to nejsou strany připraveny,“ souhlasí šéf Sdružení soukromých nemocnic Drvota.

Na rozdíl od ostatních by se Jan Hůlka s vyhláškou nepáral. „Ano. Je to přežitý výmysl,“ odpovídá na otázku, zda by ji zrušil a má i náhradu: „Alternativou jsou dlouhodobé smlouvy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními.“ Když hodnotí aktuálně připravovanou úhradovou vyhlášku, je ředitel vnějších vztahu EUC také kritický: „Ministerstvo přijalo rétoriku odborů a problém českého zdravotnictví zredukovalo na výši med. Ty chce zvednout úhradovou vyhláškou, nástrojem, který má ale sloužit něčemu jinému. Cílem je – podle MZČR – zajištění navýšení tarifních platů o 10 %. Pak podle mě není prostor pro naplnění cíle poskytnutí adekvátní lékařské péče. Dále mi připadá krátkozraké mít v době ekonomického růstu plánovanou deficitní úhradovou vyhlášku.“

Marné naděje

Josef Janov s novou vyhláško spojuje jisté naděje. „Nepoznám návrh, no dúfam, že konečne dostane pridané viac ambulantná sféra ako lôžkové zariadenia. Tiež dúfam, že úhrada za výkony asistovanej reprodukcie, ktoré sú už 10 rokov hradené rovnako, budú postupne zvýšené. Nie je možné každý rok zvyšovať platy a dostávať rovnaké úhrady,” rýsuje si lepší budoucnost Janov. V nedávné diskusi u Kulatého stolu Zdravotnického deníku ovšem dal ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík jasně najevo, že ambulantní péče nemůže počítat s tím, že by dostala tolik, kolik si zástupci tohoto segmentu představují. „Poté co vidím výstupy z analytické komise, nemohu souhlasit s tím, že k nám přijdou plakat třeba ambulantní specialisti,“ prohlásil ministr doslova. Přitom u téhož Kulatého stolu ZD komentoval připravovanou vyhlášku prezident Svazu pojišťoven Ladislav Friedrich tak, že s výjimkou lůžkové péče, všechny ostatní segmenty dostanou celkem 780 miliónů. „To je částka, kterou zdravotnictví takto málo od roku 2013 nikdy nemělo a je to zcela nereálné,“ varoval Friedrich.

Jak bude vypadat nová vyhláška ještě neví Milan Leckéši, ale za hlavní hrozbou považuje „podcenění dlouhodobých požadavků na nutnost navyšovat zdroje zdravotnických zařízení na růst platů“. Manažer z Agelu si myslí, že náklady musí vykrýt výše úhrad od zdravotních pojišťoven, jinak se bude dále zhoršovat současný neutěšený stav na trhu práce zdravotnických profesí. Současně ale podle něj musí úhrada zdravotní péče pokrývat stále se zvyšující nároky na drahou techniku a technologické vybavení nemocnic, musí umožnit i aplikaci moderních metod diagnostiky a léčby onemocnění. M. Leckéši má zkrátka na úhradovou vyhlášku vysoké požadavky, je ovšem pravda, že  – jak jsme  uvedli výše – si uvědomuje, že bez navýšení dalších zdrojů tyto požadavky naplnit nelze, proto hovoří o komerčním připojištění. Jenže k jeho zavedení se, jak se zdá, žádná politická strana zatím nesebrala odvahu. Obavu, že „nebude vyhláškou distribuován dostatek finančních prostředků, aby pokryly navýšení platů zaměstnanců ve zdravotnictví,“ sdílí i Vladimír Drvota.

Tabulky ne, známe je ze socialismu

Jasná shoda mezi manažery panuje v odsudku návrhu odborů, aby byly ve všech zdravotnických zařízení bez ohledu na právní formu a vlastnictví, zavedeny tabulkové platy. „Je to úplná hlúposť a návrat do rokov pred 1989, keď sme mali centrálne plánovanú ekonomiku. To by už úplne zničilo motiváciu pracovníkov byť lepší a dostať za svoju aktivitu viac,” nebere si servítky Jozef Janov.  „Potíže českého zdravotnictví nejsou platy. To je vítězství odborů, že debatu o českém zdravotnictví zredukovali na platy. Nemluví se dostatečně o kvalitě, o potřebnosti lékařské péče,“ upozorňuje Jan Hůlka.

„Nepovažuji to za smysluplný návrh, neboť toto určitě nevyřeší problém s nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví. V případě soukromých subjektů podnikajících ve zdravotnictví by to znamenalo zásah do jejich  práv  hospodařit s péčí řádného hospodáře. Povede k nivelizaci platů. Efekty, které to přináší, známe z dob socialismu, kdy byli dobře placeni ‚staří‘ a nebylo možné nadstandardně odměnit mladé schopné zaměstnance,“  vyjmenoval neduhy návrhu Vladimír Drvota. Předseda představenstva Agelu Leckéši sice začíná opatrně. „Zvyšování platů ve zdravotnictví je krok nezbytný. Všichni zdravotničtí pracovníci, ať je to lékař, sestřička, zdravotnický asistent nebo sanitář, si navýšení zaslouží. Z pohledu zaměstnavatele považuji za potřebné mít možnost při stanovení výše mzdy nebo odměny diferencovat a přihlížet jak k zátěži jednotlivých zaměstnanců, tak také k jejich přístupu k pracovním povinnostem. Musí být zachována možnost jejich motivace,“ nevyslovil se M. Leckéši přímo proti tabulkám, ale diferenciace a motivace je jejich základní problém.

Úkoly pro vládu

Co by jako první měla změnit ve zdravotnictví příští vláda, která vzejde z podzimních voleb? Na tuto otázku jsme dostali nejpestřejší odpovědi.

„Mal by konečne reformovať systém, nie len reaktívne riešiť požiadavky na zvýšenie platov. Každý by chcel predsa viac. Zo základných opatrení je potrebné určiť páteřní síť nemocnic, urýchliť DRG, zrušiť úhradovú vyhlášku a prestať pumpovať do zdravotníctva peniaze na nezmyselné projekty za miliardy korún, ktoré idú z iných zdrojov ako zo zdravotných poisťovní. Jediným zdrojom pre poskytovateľov majú byť zdravotné poistenie a platby pacientov. Nie by-passy typu dotácií provozu, miliardové pavilóny a zbytočné prístroje. Taktiež je potrebné sa vrátiť k mini poplatkom, aby ľudia vedeli, že zdravotníctvo nie je úplne zadarmo,” staví vysoké cíle Jozef Janov, šéf Hartenbergu. Jak už jsme ale uvedli, k tak zásadním, i když potřebným změnám, se zatím nikdo nehlásí.

„Ať už volby vyhraje kterákoliv politická strana, je pro nás podstatné, aby se vize a program vlády zaměřily právě na zdravotnictví. Velmi důležité jsou otázky financování zdravotnictví, otázky efektivity vynaložených prostředků a v neposlední řadě také téma zdravotnického personálu, kterého je v České republice nedostatek,“ přeje si celkem obecně a nekontroverzně předseda představenstva Agelu Milan Leckéši předseda představenstva společnosti AGEL a.s. Podobně při zemi stojí i předseda Sdružení soukromých nemocnic Vladimír Drvota, když by mu stačilo, aby nová vláda „přijala plán pro narovnání cen ve zdravotnictví a vytvořila podmínky pro personální stabilizaci ve zdravotnictví.“

Potěšitelná jsou pak slova Jana Hůlky, ředitele vnějších vztahů EUC, který nezapomněl na dva velmi důležité aspekty, jímž by se měla budoucí vláda věnovat: „Vytvořit podmínky pro rozvoj elektronizace zdravotnictví a péči o chronicky nemocné.“

-cik-

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY