V diagnostice autismu pomáhají gruzínským lékařům čeští specialisté

Čeští experti pomáhají školit, plánovat priority, zakládat speciální centra. Gruzie, stejně jako Česko, se snaží pomoci dětem s autismem a jejich rodinám. Obě země mají ještě hodně co dohánět, pokud se chtějí dostat na úroveň těch nejlepších západních zemí. Foto: Gruzínská nadace pro podporu a výzkum autismu.

Se zaváděním nových diagnostických metod a léčebných postupů u pacientů s poruchou autistického spektra pomáhají gruzínským lékařům čeští specialisté. V rámci společného projektu financovaného z prostředků České rozvojové agentury a implementovaného Charitou Česká republika bylo zatím vyškoleno bezmála 300 lékařů.

 

Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha, jež vzniká na neurobiologickém podkladě, má za důsledek, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti.

Kromě zlepšení znalostí gruzínských lékařů se projekt zaměřuje na osvětu a lobbing za systémové změny sociálních služeb pro lidi s poruchou autistického spektra (PAS) a také na podporu předškolního vzdělávání.

„Vyškolených bylo zatím 127 lékařů primární péče po celé Gruzii v oblasti včasné intervence, dále 34 specialistů v nové metodě zvané ABLLS-R (Assessment of Basic Language and Learning Skills- Revised pozn. aut.), která je založená na behaviorální analýze u dětí s PAS a také 68 specialistů v oblasti problémového chování. Hlavně v oblasti sexuality, tedy na téma, se kterým se běžně gruzínští specialisti nesetkávají. Dvaadvacet specialistů bylo vyškoleno v metodě alternativní komunikace a deset na diagnostickou metodu hodnocení PAS,“ uvedl Tomáš Ďuraňa, programový manažer pro Gruzii z Charity Česká republika.

V rámci projektu, který začal v srpnu 2015 a trvat má minimálně do listopadu letošního roku, budou založené i dvě inkluzivní třídy pro děti s PAS v mateřské školce v Tbilisi a Zugdidi a zavedení nového školícího modulu na státní univerzitě Ilia na inkluzivní vzdělávání.

„Mým úkolem bylo zmapovat situaci a říct, jaké jsou priority péče. Při tom jsem spolupracovala s přibližně deseti institucemi včetně Institutu neurologie a neuropsychologie, státní univerzitou Ilia v Tbilisi, nebo třeba speciálně-pedagogickým centrem Society of Autism Georgia.  Místem, kde pečují o děti předškolního a školního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě těchto rozhovorů jsem dala dohromady podklady a vytipovala priority péče pro lidi s autismem v Gruzii,“ uvedla Kateřina Thorová, metodická ředitelka odborných programů a psycholožka z Národního ústavu pro autismus, jakým způsobem byly stanoveny priority gruzínského projektu.

Projekt, jehož rozpočet je necelých pět milionů korun, má za cíl i změnu gruzínské legislativy. „Byla založena pracovní skupina, která vypracovala tzv. Národní protokol, který byl právě představen komisi při Ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí v Gruzii. Zároveň byly podané čtyři legislativní návrhy s konkrétními řešeními,“ vysvětluje Duraňa.

Poslední dobou to vypadá, že dětí s autismem, jehož příčina není dosud známá, rychle přibývá. Důvodem ale není dramatický nárůst nových případů, ale lepší a přesnější diagnostické metody.

„Výskyt autismu se odhaduje na jedno až dvě procenta a říká se, že je to všude na světě stejné. Kdybychom spočítali pacienty v ČR, tak se dostaneme pod toto číslo. Teď máme například statistiku, podle které je v mateřských školkách 0,2 procenta dětí s autismem a mělo by být minimálně jedno procento a 0,6 procenta na základkách, takže ještě pořád v diagnostice zaostáváme a to se přitom řve, že autismus je módní diagnóza, kterou má každý. Stále ale nedosahujeme ani z poloviny toho, čeho bychom měli. Takže bude hůř,“ závěrem dodává Kateřina Thorová.

Jakub Žák