Slib dodržen, MZ spustilo dotační řízení na navýšení příplatků za směnnost pro sestry u lůžka

Dotaci ministerstva zdravotnictví je možné čerpat na poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu střídavě ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče. Foto: koláž ZD

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík splnil slib a včera oznámil start dotačního řízení, díky němuž bude možné zdravotníkům ve směnném provozu navýšit příplatek za směnnost o dva tisíce korun. Finance půjdou přes kraje, přičemž úřad vyplatí částku na půl roku dopředu a posléze proběhne vyúčtování. Přestože jde ale nepochybně o velmi dobrou zprávu, odbory upozorňují na to, že postup ministerstva má své mouchy. Peníze jsou sice nyní zajištěny, v legislativě má ale opatření oporu jen částečně. Vládní nařízení na konci května totiž zvýšilo příplatek z 400 až 1000 korun na 1000 až 5000 korun – což znamená, že si někteří zdravotníci v budoucnu tolik polepšit nemusí.

 

„Vymysleli jsme program, který by měl sestrám v trojsměnném nebo nepřetržitém provozu v lůžkovém zdravotnickém zařízení přidat 2000 korun. Zdůrazňuji důležitou věc, na které budeme velmi trvat: každá sestra, každý nelékařský zdravotnický pracovník, který pracuje bez odborného dohledu, musí dostat o 2000 korun hrubého více. Je podmínkou dotačního programu a budeme to kontrolovat, že neexistuje, aby bylo dotyčné osobě 2000 korun někde přidáno a někde zase odebráno. Mohu tedy garantovat, že podmínkou dotace je skutečně to, aby všem, kterých se to týká, podle našich odhadů je to 43 tisíc osob, byl s platností od 1. července zvednut plat o 2000 korun hrubého,“ říká Miloslav Ludvík.

Přímo řízeným organizacím budou prostředky poslány rovnou z příspěvku na provoz, ostatní zařízení spadající pod kraje, obce, církve či soukromé subjekty je dostanou prostřednictvím krajů, které finance budou distribuovat.

„Kraje by měly shromáždit žádosti a poslat je na ministerstvo zdravotnictví. To pošle zálohu na celých šest měsíců dopředu, jinými slovy nebudeme peníze posílat po měsících, ale pošleme částku najednou s tím, že se na konci roku provede vyúčtování. Může se stát, že některý zdravotnický pracovník bude u lůžka pracovat jen tři měsíce, někdo zase naopak přijde až v září – tohle všechno chceme pokrýt. Dotace tedy bude přísně zúčtovatelná a na konci roku se buď doplatí, nebo se peníze vrátí,“ vysvětluje Ludvík s tím, že příští rok budou finance zajištěny úhradovou vyhláškou.

Co se týče dotace, o jejím poskytnutí by mělo ministerstvo rozhodnout do 15 dnů ode dne obdržení žádosti. Tu je možno podat do 8. prosince 2017. Dotaci lze přitom dle metodiky pro žadatele použít pouze na krytí nákladů na zvýšení zvláštního příplatku nebo analogické zvýšení mzdy o 2000 měsíčně.

„Celková výše dotace pro jednoho žadatele je součtem zvýšených zvláštních příplatků nebo analogického navýšení mzdy provedeného v samostatné zvláštní složce mzdy za každého pracovníka splňujícího definici a měsíc, ve kterém příslušný zvýšený příplatek nebo analogicky zvýšenou zvláštní složku mzdy pobíral, navýšených koeficientem 1,34 učeným ke krytí příslušných odvodů u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče se sídlem na území příslušného kraje nebo hlavního města Prahy,“ uvádí metodika. Celkem tak požadovaná dotace činí 2680 korun za každého přepočteného zaměstnance splňujícího podmínky.

A co na opatření říkají malé a střední nemocnice? „Podstatné je, aby všechny nemocnice peníze na zvýšení příplatků za směnnost dostaly. Otázka vhodnosti zvolené formy je v této souvislosti druhotná. Zda se peníze do všech nemocnic skutečně dostanou, je otázka na kraje, ne na asociaci nemocnic. Dotace, jak je MZ připravilo, jsou dotacemi pro kraje. Na krajích bude záležet, jaká pravidla stanoví pro nemocnice, co od nich budou požadovat, zda tato pravidla budou pro všechny nemocnice a ve všech krajích stejná. Připomínáme, že ze 124 členských zařízení AČMN je krajských nemocnic pouze 52. Doufáme, že stejné podmínky kraje stanoví i pro městské a další nemocnice, že všechny nemocnice bez ohledu na zřizovatele budou moci využít dotace krajům. Máme totiž obavu, že částka 400 milionů korun vyčleněná pro všechny regionální nemocnice nebude stačit (pro státní nemocnice je to 600 milionů korun) a že pro všechny nemocnice a všechny nelékařské pracovníky na celé druhé pololetí 2017 nemusí stačit,“ napsala Jana Popovičová a Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.

Podle krajů ale to, že by se peníze zdravotníkům nedostaly, snad nehrozí. „Zatím nevíme technikálie, každá koruna pro sestry je dobrá. Nevidím důvod, proč by se finance neměly ke zdravotníkům dostat, i když bohužel náš systém neumí peníze do platů zdravotníků snadno poslat,“ uvádí hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Nárok dle zákona je jen tisícikoruna

Podle ministra Ludvíka jsou přitom ony dva tisíce částkou minimální, takže pokud některá nemocnice dospěje k názoru, že má lepší finanční možnosti, může sumu zvednout. „Dnes by to tedy mělo být od dvou tisíc, na což dostanou všichni dotaci, až po pět tisíc,“ poukazuje Miloslav Ludvík.

To ovšem trochu rozporují odbory. „Nařízení vlády 564, kterým se upravuje příplatek za směnnost, má limit nastavený od 1000 do 5000 korun. Ony dva tisíce tedy nejsou zakotveny v právním titulu. Pan ministr udělá dotační titul na 2000 korun, to ano, je to výborné a my jsme za to moc rádi. Ze zákona je ale nárok jen na tisíc korun,“ uvádí předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková s tím, že tak došlo ke zvýšení minimální částky o 600 korun. Sestry pracující pod odborným dohledem, zdravotničtí asistenti, ošetřovatelky, sanitáři a všichni ostatní zdravotníci pracující pod dohledem tak mají stále nárok na příplatek v rozmezí 400 až 1000 korun, nově ovšem mají zdravotníci bez odborného dohledu, tedy sestry či laboranti ve směnném provozu, dostat 1000 až 5000 korun. Tyto dvě odměny se přitom nedají slučovat.

„Panu ministrovi jsme říkali, že ideální by bylo, aby byl nárok 2000 až 5000, když je lidem skutečně chce dát. Pokud totiž dojde k tomu, že příští rok někdo nebude mít peníze a nebude tu dotace, tak dá jen tisícikorunu. To je naše obava, protože pokaždé, když ve zdravotnictví dochází k excesům, se lidem peníze snižují. Proto vždy chceme, aby to bylo zabezpečeno právním předpisem v přislíbeném rozsahu,“ dodává Žitníková s tím, že podobná situace je i u navyšování mezd – zatímco v zařízeních, kde se odměňuje platem, k pěti či deseti procentnímu navýšení v uplynulých letech došlo, v ostatních byl nárůst nejistý. U příplatků tak bude záviset v příštím roce na tom, jak explicitně se navýšení upraví v úhradové vyhlášce a nakolik bude možnost kontroly.

Příplatky se zvýší i v sociálních službách, prostředky ale nikdo nepošle

Ještě větší problém pak nastává u sestřiček ve směnném provozu v pobytových sociálních službách. I ty totiž mají nárok zmíněným vládním nařízením na zvýšený příplatek – jenže jak to tak vypadá, nikdo sem žádné zvláštní peníze nepošle.

„Jediné, přes koho peníze mohou jít, jsou zřizovatelé. MPSV poskytování zdravotní péče neřeší a dokonce v dotačních metodikách zakázalo z dotací poskytovaných prostřednictvím krajů hradit zdravotní péči. Úhrady zdravotní péče jdou přes zdravotní pojišťovny. To je tedy v současné době ohroženo nejvíc a pana ministra jsme upozorňovali, že by se těch 2500 sester v sociálních zařízeních, z nichž navíc zdaleka ne všechny chodí na směny, mohlo k dotaci přidat. Nepřidalo se, takže teď jednotlivým zařízením vzniká povinnost zvýšit sestrám příplatek, pokud měly minimální hranici, o 600 korun. Budou tedy muset žádat finance od zřizovatelů a řešit to s kraji,“ vysvětlila pro ZD Dagmar Žitníková. Ta ovšem na druhou stranu připouští, že by nemělo jít o fatální problém, protože sestry ze sociálních zařízení v posledních letech pomalu vymizely a ty zbylé bývají v nočních směnách utlumeny. Ve finále tak často mívá zařízení s 250 klienty jednu sestru na noc (pokud vůbec), takže navýšení o 600 korun měsíčně zvládne. I pro domov, který má v nepřetržitém provozu čtyři sestry, oněch 2400 korun za měsíc zřejmě zřizovatel najde.

Na druhou stranu ale odbory vesměs vítají formu, kterou ministerstvo zvolilo pro doručení prostředků na vyšší příplatky. Kraj je totiž registrujícím orgánem pro všechna nestátní zdravotnická zařízení včetně těch soukromých v rámci krajského území. „Rozdělení přes kraje má větší logiku, než kdyby to dělilo ministerstvo,“ myslí si Žitníková.

Problém nejsou ani tak peníze, jako přetěžování

Ministerstvo ale každopádně znovu slibuje, že počítá s dalším navýšením platů pro příští rok. „Je pravdou, že zvýšení platů si zaslouží kompletně celý zdravotnický personál. V této chvíli řešíme jen akutní nedostatek sester u lůžek. Z toho plyne, že slib, který byl dán, že se všem budou zvedat tarifní platy na konci roku o deset procent, zůstává,“ ujišťuje Ludvík, který zároveň uvádí, že nyní od července by se navíc měla zjednodušit zdravotnická dokumentace.

Přesná čísla, kolik vlastně v Česku chybí sester, nejsou známa, v nemocnicích se odhadují na dva až tři tisíce. Více jasno by mělo být po 1. únoru příštího roku, kdy bude spuštěn registr zdravotnických pracovníků.

Celý problém ovšem trochu připomíná začarovaný kruh. Podle Žitníkové totiž hlavní háček není ani tak ve výši odměňování sester, ale jejich přetěžování. „Sestry nejsou proto, že jsou v nemocnicích špatné pracovní podmínky. Včera jsem to slyšela od zástupců našich odborových organizací, kteří říkají, že daleko větším problémem v některých nemocnicích než mzdy a platy jsou pracovní podmínky. Lidí je strašně málo a jsou extrémně přetížení. Přetížení se má na nočních službách řešit příplatkem, což je zaplácnutí nějakého stavu, ale ne systémová věc – tou by bylo nabrat zpět sestry, které utekly, a doplnit pomocným ošetřovatelským personálem. To by znamenalo dát sestrám perspektivu, protože pro ně bude práce bezpečná, únosná a snesitelná,“ dodává Žitníková.

Michaela Koubová