Vetší nemocnice obdrží dotace na boj s teroristy. Mohou nacvičovat, nebo si koupit třeba dalekohled

Do projektu nejsou zařazeny nemocnice s méně než 350 lůžky akutní péče. Ty, které se mají vyšší počty se mohou těšit na dotace, za něž budou školit zaměstnance, chystat plány a analýzy, ale pořídit si i drobnosti, třeba dalekohled, nebo sirénu. Foto: Koláž ZD

Takzvané měkké cíle případných teroristických útoků, jako je městská hromadná doprava, kulturní zařízení a akce, školy, ale také nemocnice, mají být v Česku chráněny podle koncepce, kterou vláda schválila již 19. dubna. Nyní ministerstvo vnitra, v souladu s touto koncepcí a ve spolupráci s některými rezortními ministerstvy, připravilo návrh dotačního programu, který má vlastníky a provozovatele měkkých cílů motivovat ke „zlepšení vlastních schopností připravit se a reagovat na případný násilný útok.“ Ministerstvo zdravotnictví by tak mělo jako garant pro svůj rezort rozdělit na neinvestiční dotace v období 2019-2021 částku 96 miliónů korun. Příjemci budou nemocnice dvou kategorií: 22 velkých nemocnic, které mají více než 500 lůžek a rozdělí si 20 miliónů každý rok a 24 středních s 350 až 500 lůžky, které dostanou celkem 12 miliónů ročně. Z dotace se budou hradit analýzy, plány, nácviky, osvěta, ale také například zabezpečovací a detekční technika a zařízení jako jsou osobní alarmy, fotopasti, sirény či dalekohledy. Ministerstvo zdravotnictví se kvůli dotačnímu programu rozšíří o dvě služební místa pracovníků ve 13 platové skupině.

 

Kritérium, podle něhož se vyberou nemocnice hodné ochrany, určilo samo ministerstvo zdravotnictví.

Podmínku počtu akutních lůžek vyšším než 500 splňuje 22 nemocnic, které byly zařazeny do kategorie „objekty I. typu“ s tím, že jejich ochrana je prioritní. Kritérium bylo zvoleno prý proto, že „součástí nemocnic s počtem lůžek nad 500 ks jsou i odborné ambulance, kde se vyskytuje větší počet osob, které přicházejí na vyšetření a dále, že na ‚malé nemocnice‘, polikliniky nebo jednotlivé ordinace lékařů nebude teroristický útok směřován, neboť by byl cílem malý počet osob a mediálně by nebyl takový útok patřičně prezentován.“ Finanční částky na dotační programy uvedené v tabulce je podle předkladatelů nutné chápat jako průměr dotace na jednotlivé nemocniční zařízení. Konkrétní finanční částky budou stanoveny na základě „odůvodněné“ žádosti konkrétní nemocnice.

 

Do ochrany měkkých cílů byly dále vybrány nemocnice, které nesplňují kritérium 500 lůžek akutní péče, ale přeci jenom se v nich pohybuje dost lidí a tak byly označeny jako „objekty II. typu“. „Výše uvedené nemocnice nebudou vnímány jako prioritní objekty v rámci ochrany měkkých cílů na území České republiky, ale mohly by o finanční prostředky z dotačních programů žádat dle svých konkrétních potřeb,“ uvádí se návrhu s tím, že půjde o 24 nemocnic s 350 až 500 akutními lůžky.

U 22 objektů I. typu byla na základě provedeného sběru dat vyčíslena částka v průměru 1 milión korun na rok pro 12 nemocnic „fakultního typu“ a 0,8 miliónu pro zbývajících 10 nemocnic. U 24 objektů II. typu je plánováno půl miliónu na nemocnici na rok.

Připomeňme, že podle údajů ÚZIS z roku 2015, máme v Česku 187 nemocnic s 56 960 lůžky, z nichž 85 procent je akutních. Z návrhu není jasné, proč by právě hranice 650 lůžek měla být pro útok teroristů nějak určují. I v menších a malých nemocnicích pulsují lidé, kteří se mohou koncentrovat na jednom místě, například na oddělení, nebo ve vrátnici. Případný útok by mohl být tudíž také zničující následky, podobně jako ve velkých nemocnicích.

K administraci dotačních programů se navrhuje zřídit 2 služební místa ve 13. platové třídě. Náplní zaměstnanců ministerstva zdravotnictví bude zajišťování metodiky, konzultací, kontroly přípravy programů ochrany měkkých cílů a příprava a realizace nového dotačního programu.

Kromě zdravotnictví jsou neinvestiční dotační programy za účelem zvýšení ochrany měkkých cílů navrhovány také v rámci resortů kultury a vnitra, přičemž vnitro bude – po dohodě s ministerstvem školství  – realizovat i dotační program pro zvýšení bezpečnosti škol a školských zařízení. Ministerstva obrany a průmyslu a obchodu se rozhodla tyto dotační nezřídit.

Celkem bude dopad na státní rozpočet činit 359 miliónů korun. Personální požadavky spojené s administrací dotačních programů celkem představují 7 služebních míst s 13. platovou třídou.

 

 

 

 

-cik-

Co jsou to měkké cíle:

Termín „měkké cíle“ (soft targets) není nikde přesně definován, toto označení je bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírány zejména v poslední době jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických. Tím se liší měkké cíle od tzv. hard targets, tvrdých cílů, kterými jsou dobře chráněné a střežené objekty útoků (např. některé státní objekty, vojenské objekty, objekty dalších bezpečnostních složek, ale i některé dobře chráněné či střežené nestátní či komerční objekty).

 

Co zahrnuje dotační program pro podporu ochrany měkkých cílů v nemocnicích:

  • zpracování analýzy zabezpečení;
  • zpracování plánu implementace výsledků analýzy zabezpečení;
  • vytvoření a realizace periodického vzdělávacího či výcvikového programu (alespoň 1x ročně) pro
    • vedení měkkého cíle,
    • zaměstnance a další relevantní osoby,
    • určenou osobu odpovědnou za bezpečnost,
  • specifické osvětové a vzdělávací akce (semináře, výcvikové programy atd.);
  • zpracování a tisk informačních a výukových materiálů;
  • propagační a osvětové aktivity např. směrem k návštěvníkům měkkých cílů;
  • prezentační a informační technika a pomůcky (informační tabule, webové stránky, interaktivní panely, informační panely apod.);
  • ostatní osobní náklady bezprostředně související s projektem (např. dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, fakturované personální služby);
  • zpracování bezpečnostního plánu a další bezpečnostní dokumentace (např. koordinačního plánu);
  • organizace a realizace cvičení;
  • zpracování karet s doporučenými postupy;
  • zpracování a nastavení procedur pro běžné i mimořádné situace;
  • pořízení komunikační techniky (mobilní telefony, pagery apod.);
  • zabezpečovací a detekční technika a zařízení (osobní alarmy, fotopasti, detektory, sirény, radiostanice, fotoaparáty, dalekohledy, osvětlení apod.);
  • pořízení materiálního vybavení safe havenu, např svítilna, mobil, nabíječka (power banka), deky, reflexní vesty.