Zdravotních sester ubývá, protože jsou přetěžované a mají mizerné platy. Popis situace, který by asi použila nejedna česká sestra, se ale tentokrát nevztahuje na situaci u nás – jde o slova sestřiček v Británii. Poprvé od roku 2008 tam totiž ze systému více sester odchází, než do něj přichází. A nedá se přitom říct, že by se země kdovíjak snažila přilákat a vyškolit nové sestry. Od léta totiž končí stipendia, které budoucí zdravotníci na studium dostávali, takže si ho budou muset hradit z vlastní kapsy. Hlavní pokus o řešení tak zřejmě bude spočívat ve snaze získat pracovníky z ciziny.
Počet registrovaných sester v Británii klesl během roku do letošního března o 1783 na celkem 690 773. Dramatický pokles pak pokračoval i v dubnu a květnu, kdy odešlo dalších 3264 pracovníků. Počet odcházejících zdravotníků v posledních čtyř letech přitom stoupl o 51 procent a v roce 2016/2017 tak odešlo o 20 procent sester více, než do systému vstoupilo.
„Tato čísla jsou dalším důkazem závažných problémů v zaměstnávání, kterým čelí Národní zdravotní služba. Jde to dál než obavy z Brexitu,“ konstatuje ředitelka politiky a strategie NHS Providers Saffron Corderyová.
Ačkoliv bylo podle úřadů v anglických nemocnicích v roce 2010 o 13 tisíc sester méně, podle analýzy dopisovatele BBC Nicka Triggla je realita trochu jiná. „Když se podíváte na celková čísla Národní zdravotní služby (NHS), pak když zahrnete okresní sestry a ty, které pracují v oblasti duševního zdraví, pak číslo stouplo jen o pět tisíc na 286 tisíc. Důvodem je, že nárůst nemocničních sester byl částečně vykompenzován poklesem v jiných oblastech. Navíc, když zohledníte počty těch, které by NHS chtěla zaměstnat, ale nemůže, a přidáte počty prázdných míst, zjistíte, že zdravotnictví je hodně pod čarou toho, co potřebuje,“ vysvětluje Triggle s tím, že podle letošních čísel Royal College of Nursing (RCN) je nezaplněných 40 tisíc míst, dvojnásobek oproti době před třemi roky.
Britské zdravotnictví nejvíc odpuzuje britské sestry
Podle Nursing and Midwifery Council (NMC) je klesající trend nejvíce patrný mezi britskými zdravotníky – zatímco v roce 2012/2013 jich z registru vystoupilo 19 818, v roce 2016/2017 to bylo 29 434. Snad nejčastěji uváděným důvodem odchodu jsou přitom vedle důchodu pracovní podmínky.
„Nedostatek personálu, rostoucí odpovědnost, žádná nebo malá podpora a tak dále – to všechno ovlivnilo moje rozhodnutí odejít. Morálka je nejhorší, jakou jsem za svou více než třicetiletou praxi zažila,“ popsala v anketě deníku The Guardian 54 letá sestřička ze severní Anglie, která se loni na podzim rozhodla svou práci opustit. „Ošetřovatelství je věda, ale také umění, učení a mnohaletá praxe s pacienty i kolegy. To ztrácíme spolu s blikajícími krabičkami a vyplňováním nekonečných papírů ze zřetele, zatímco bychom měli být s pacienty a jejich rodinami,“ dodává. Osobní důvody a deziluze související s kvalitou péče o pacienty jsou tak podle průzkumu NMC provedeného mezi 4500 odcházejícími zdravotníky dalším důvodem, proč dát britskému zdravotnictví vale.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že odměňování je v Británii někde jinde než u nás, jsou plat a benefity dalším důvodem k odchodu. „Jako zdravotní sestra pracuju deset let. Z toho po sedm let platy nerostly buď vůbec, nebo o procento, což mi neumožnilo žádný disponibilní příjem. Pracovní podmínky v Británii se staly neúnosnými,“ říká 41 letý Tim, který loni na podzim odešel do australského Melbourne. Jako sestra – začátečník si tam vydělá více než v Británii sestra s praxí. „Největší problém v ošetřovatelství jsou počty pacientů, přetěžování a mizerné platy. Zaměstnavatelé do vzdělávání sester nic nedávají a nejsou peníze. Je těžké vědět, že nemůžete poskytnout úroveň péče, jakou byste chtěli, a cítit se nedostatečně oceněn,“ poukazuje.
Podobně to vidí 25letá sestra z Londýna. „Vím, že ošetřovatelství ze mě nikdy neudělá milionářku, ale když uvážíte množství odpovědnosti a nutných školení, která musíte podstoupit, abyste se stali sestrou, je plat prostě urážející. Mám kolegy, kteří jsou zcela zoufalí, berou si půjčky a chodí vypomáhat do charity. Mám kolegy, kteří mají ze své mizerné finanční situace deprese. Já mám štěstí, že bydlím s matkou, ale jiní takové štěstí nemají. Žiju v Londýně, kam lákáme sestry z celého světa, ale mnohé z nich odcházejí, jakmile zjistí, že si nikdy nebudou moci koupit bydlení v dostupné vzdálenosti,“ popisuje sestřička, která se v ošetřovatelství i se školou pohybuje pět let a už se chystá odejít.
Konec stipendií pro budoucí zdravotníky NHS
Co s nastalou situací? Šéfka Royal College of Nursing Janet Daviesová říká, že se NHS uchýlila k urychlenému řešení – lidi doveze z ciziny a zaplní tak nedostatek britských sester. Podle ní je přitom rozhodnutí, kolik sester bude zaplaceno, politické. „Vláda také ukončuje financování výuky našich budoucích sester. V září to bude poprvé, co uvidíme sestry nastoupit s tím, že si musí vzít půjčku. Víme, že to lidi odrazuje. Neviděli jsme sice aktuální čísla, ale víme, že na některých místech jsou velmi malá a že to půjde do úspor,“ poukazuje Daviesová.
Sestry a porodní asistentky dosud na svá studia dostávaly stipendia. Vláda však ohlásila, že stipendijní systém NHS od 1. srpna zastaví, což znamená, že studenti na mnoha místech nyní budou muset splatit náklady na svá studia. RCN proto vyzvala vládu, aby zrušila jednoprocentní zastropování platů ve veřejném sektoru jako urgentní opatření, které by zabránilo odejít dalším zdravotníkům.
A co na to ministerstvo zdravotnictví? „Zajišťujeme to, abychom měli tolik sester, kolik jich potřebujeme k poskytování péče na světové úrovni – proto máme na odděleních od května 2010 skoro o 13 100 zdravotníků více, a 52 tisíc se vzdělává. Víme také, že si musíme udržet naše excelentní sestry, takže jsme zahájili národní program, abychom se ujistili, že sestry mají podporu, kterou potřebují, aby zůstali u své životně důležité práce,“ uvedlo ministerstvo.
Podle Saffron Corderyové z NHS Providers tak má nový program NHS podpořit trusty s nejvyššími počty odcházejících zaměstnanců. „Jenže než se zaměříme na podstatu věci, která problémy s personálem způsobuje, jako je zastropování platů či neúnosné pracovní tlaky, budou mít tyto kroky jen omezený dopad,“ uzavírá Corderyová.
-mk-
