Nereálné požadavky vs. ignorování personální krize. Nemocnice se s pojišťovnami na úhradách nedohodly

Stejně jako v uplynulých letech se ani letos nepovedlo uzavřít dohodu mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli akutní lůžkové péče ohledně úhrad pro příští rok. Zatímco podle jedné strany předložily nemocnice nereálné požadavky, podle druhé pojišťovny ignorují personální krizi a nepočítají s růstem nákladů na zvyšování odměn zdravotníků. Kompromisní řešení tak nebylo možné. Foto: koláž ZD

Třináct až čtrnáct miliard – to je navýšení, kterého by se v příštím roce mělo dočkat české zdravotnictví. Jenže nárůst platů o deset procent, zvednutí příplatku za směnnost o dva tisíce, snížení ochranného limitu na léky pro děti a seniory či rostoucí segment centrové péče už nyní způsobily, že jsou peníze navíc rozebrané. Ministerstvo zdravotnictví tak čeká nelehký úkol napsat úhradovou vyhlášku tak, aby se splněním všech slibů nepřivedla systém do deficitu. Jak se totiž dalo očekávat, dohodovací řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami dopadlo ještě neúspěšněji než v uplynulých letech. Dohodu se povedlo uzavřít jen dvěma segmentům z 14 (ambulantní gynekologii a stomatologii) plus jednomu segmentu dílčímu (radiodiagnostice). Zdravotnický deník se proto zeptal všech, kdo byli při dohodovacím řízení neúspěšní, co pro ně bylo při vyjednávání zásadní, jak hodnotí protinávrhy pojišťoven a co očekávají od ministerstva zdravotnictví. V prvním díle seriálu vám přinášíme reakce zástupců akutní lůžkové péče – tedy segmentu, od něhož se vzhledem k politickým slibům ani příliš nedalo očekávat, že by přistoupil na „chudší“ návrhy zdravotních pojišťoven.  

 

„Kompromis není možný, z důvodu nesouladu finančních zdrojů pojišťoven a potřeb zdravotnictví. Pro zdravotnictví, zvláště pak pro lůžkovou péči, je nezbytné zvýšit platy personálu, které jsou v této oblasti přímo ostudné a ohrožují systém lůžkové péče. Česká republika byla vždy hodnocena kladně ve v posuzování výsledků proti nákladům, ale nikdo neuvedl, že je to na úkor personálu. Dalším důvodem je bezplatná péče včetně nejdražší specializované péče pro občany České republiky,“ říká Jaroslava Kunová, výkonná předsedkyně Asociace nemocnic ČR a zástupkyně segmentu akutní lůžkové péče v dohodovacím řízení.

„Dohodovací řízení po druhém kole jednání dne 25. 5. 2017 skončilo nedohodou. Návrhy zdravotních pojišťoven a požadavky nemocnic se diametrálně lišily. Pojišťovny ignorují personální krizi v nemocnicích a ve svých návrzích naprosto nepočítají s růstem nákladů v důsledku nezbytného zvyšování platů a mezd. I při růstu výběru pojistného díky hospodářské konjunktuře nemajícím v minulosti obdoby Svaz zdravotních pojišťoven dokonce navrhl nulový nárůst úhrad následné péče!“ uvádí na svém webu Asociace českých a moravských nemocnic.

Svaz zdravotních pojišťoven se přitom zpočátku pokusil o obdobný přístup ke všem segmentům. „Zkusili jsme se zamyslet a říci, pojďme udělat na jeden rok stop a zafixujme podíly tak, jak jich k dnešnímu dni jednotlivé segmenty dosáhly. Naformulujme výši úhrad pro rok 2018 tak, abychom měli rok stabilizace,“ uvedl na konci května Pavel Frňka, předseda zdravotní sekce SZP, s tím, že by se všem segmentům navýšilo o stejné procento. „Tento princip byl bohužel odmítnut zejména zástupci těch segmentů, které čekají, že v rámci budoucí úhradové vyhlášky dostanou více peněz, než by jim byly pojišťovny schopny a ochotny nabídnout. Proto jsme byli nuceni přistoupit na druhé téma jednání, které reflektuje odhady dané na stůl ministerstvem zdravotnictví. Pokud někdo říká, že v příštím roce hodlá lůžkovým poskytovatelům alokovat přes 12 miliard korun, nezbývá pro všechny ostatní segmenty,“ dodává Frňka.

Návrh, se kterým přišly pojišťovny, ale nemocnice nepřijaly. „Hlavním důvodem jsou nedostatečné finanční prostředky, ostatní důvody jsou dané tím, že pojišťovny neplní svou roli garanta péče a přesouvají zodpovědnost na zdravotnická zařízení. Problémem jsou i odlišné podmínky spolupráce v oblastech, které by bylo vhodné z hlediska řízení nemocnice a snížení administrativy sjednotit,“ zdůvodňuje odmítnutí návrhů pojišťoven Kunová.

Nemocnice chtějí skoro 113 procent roku 2016

Co tedy nemocnice požadovaly? Podle Asociace nemocnic ČR sdružující velká zařízení je pro zajištění finančních prostředků na zvýšení tarifní složky platu o deset procent třeba meziroční nárůst paušální úhrady ve výši 6,3 procenta. „Při volbě roku 2016 jako referenčního období pro navýšení paušálu počítáme: 106,3 procenta * 106,3 procenta = 112,997 procenta = 113 procent. Na základě analytických dat výdajů a příjmů systému veřejného zdravotního pojištění jsou předpokládané náklady nemocnic bez zohlednění nákladů na centrovou péči a se započtením 2 000 Kč měsíční bonifikace hrubé mzdy sester ve směnném provozu, jejichž předpovídaný dopad do systému v.z.p. činí dvě miliardy Kč ročně, ve výši 9 193 milionu Kč,“ spočítala ve svém návrhu ANČR.

Asociace českých a moravských nemocnic, Sdružení soukromých nemocnic a krajská zařízení přitom přišly s vlastním návrhem, jak úhradu péče v příštím roce řešit. „Základní mechanismus úhrady zůstane zřejmě stejný jako v roce 2017, ale budeme se snažit ho modifikovat a navrhovat změny zejména pro následující body: referenční rok pro 2018 bude rok 2016, nárůst úhrad musí pokrýt růst mezd a měl by garantovat i nějaký růst pro kvalitu, růst úhrady musí garantovat, že všechna zdravotnická zařízení budou mít prostředky na přidání mezd, nikoli jako to bylo v letech 2016 a 2017. Při promítnutí vyúčtování referenčního roku, vratky, změně záloh atd. byl stav takový, že navýšení na desetiprocentní navýšení tarifů nestačilo,“ píše se ve společném návrhu tří asociací s tím, že chtějí zachovat lepší ohodnocení zařízení poskytujících nepřetržitou péči, tedy zachovat bonifikaci za nepřetržitý provoz u ambulancí.

Co se týče úhrad hospitalizací, ty by měly být dle asociací hrazeny paušálním navýšením na mzdy plus případovým paušálem ve výši alespoň 103,5 procenta 2017, tedy 109,9 procenta roku 2016. „Pokud by toto navýšení vyjmuté z regulací nebylo akceptováno, pak by navýšení muselo být minimálně 112,5 procenta roku 2016. Bude-li růst nižší než 106 procent roku 2016, pak jde o reálné snížení proti roku 2017!!! Bude-li růst nižší než 112,5 procenta roku 2016, nelze garantovat růst mezd o deset procent,“ uvádí návrh.

V ambulantní péči pak asociace požadují nárůst mezd zvlášť plus část růstu úhrad. „Nikoli jen zvýšení stropu pro úhradu na 112,5 procenta roku 2016, což by jen znamenalo: udělejte o pět procent víc a zdravotní pojišťovny je zaplatí, ale nikoli, že se zahrnou rostoucí náklady, nejen ty osobní,“ píše se v návrhu.

Jak se dá očekávat, požadavky, které nemocnice položily na stůl, nebyly pro pojišťovny přijatelné. „Vůle k dohodě byla od začátku velmi nízká, a pokud bychom chtěli akceptovat všechny požadavky, které byly v rámci dohodovacího řízení pojišťovnám předloženy, tak odhady potřeby růstu pro příští rok by překročily 21 miliard, tedy zhruba osm miliard záporného salda,“ okomentoval jednání Frňka. „Předkládají nereálné požadavky s cílem se nedohodnout a spoléhají na to, že ministerstvo svou proklamací dohodu nahradí rozhodnutím, které pro ně bude ve finále výhodnější,“ doplnil Martin Balada, výkonný ředitel SZP (více jsme psali zde).

A co nemocnice nyní očekávají od ministerstva? „Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou rozdělit finanční zdroje do segmentů, které jsou nejvíce ohroženy, ale nemá možnost finanční prostředky navýšit. Je věc parlamentu a vlády, jak jsou schopni vnímat krizi zvláště pak v personální oblasti,“ uzavírá Jaroslava Kunová.

-mk-