Obezita a těhotenství? Vysoké BMI matky znamená vyšší riziko postižení dítěte, ukázala studie

Venuše sice bývaly pro naše předky symbolem plodnosti, dnes však vědci zjišťují, že pokud se žena chystá otěhotnět, udělá lépe, když kila navíc nejdřív shodí. Foto: Wikipedie, koláž ZD

Obézní těhotné ženy mají vyšší riziko, že se jim narodí postižené dítě. S rostoucím BMI se přitom zvedá i šance, že miminko bude mít vrozenou vadu. Nejvyšší riziko tak mají velmi obézní maminky, u nichž je riziko o více než třetinu vyšší než u žen s normální vahou. Odhalila to švédská studie zahrnující přes milion porodů, kterou zveřejnil časopis BMJ.

 

Srdeční vady, anomálie postihující trávicí systém nebo deformace genitálií či končetin – to jsou vrozené vady, jejichž výskyt u dětí zvyšuje vysoký Body Mass Index (BMI) jejich matek v době otěhotnění. Švédští vědci, kteří se zjištěním přišli, prošli 1,2 milionu porodních záznamů z let 2001 až 2014. Z nich vyplynulo, že čím vyšší BMI, tím vyšší riziko postižení. Velmi obézní ženy s BMI více než 40 tak měly o 37 procent větší riziko – zatímco matkám s normální či nižší váhou se narodilo postižené dítě v 3,4 procentech případů, u žen s nadváhou (25 – 30 BMI) to bylo 3,5 procenta, u mírně obézních (30 – 35 BMI) 3,8 procenta, u středně obézních (35 – 40 BMI) 4,2 procenta a u nejvyššího stupně obezity šlo o 4,7 procenta. Obecně pak bylo riziko mnohem vyšší u chlapců, kde šlo o 4,1 procenta, než u dívek (2,8 procenta). Rozdíl byl nejzřetelnější u deformací genitálií, který ovšem může být ovlivněn i tím, že u chlapců je defekt po narození lépe patrný.

Procento se závažnou vrozenou vadou Zleva: nervový systém; oko; oko, obličej a krk; vrozené srdeční vady; dýchací systém; orofaciální rozštěp; trávicí systém; defekty břišní stěny; močový systém; genitálie; končetiny; jiné. Zdroj: BMJ

„Z pohledu rizika je lepší mít normální váhu než nadváhu a mnohem lepší mít normální váhu než být obézní,“ řekl dle deníku The Guardian Martin Neovius, epidemiolog z Karolinska Institute, který se na výzkumu podílel. Výzkumníci proto doporučují ženám plánujícím otěhotnět, aby zkusily shodit nebo si udržely normální tělesnou váhu a vedly zdravý životní styl předtím, než počnou. Pokud je žena hodně obézní, je vhodné shodit alespoň částečně. „Pro někoho, kdo má BMI 42, je velmi náročné dosáhnout normální váhy,“ zdůvodňuje Neovius s tím, že i menší úbytek váhy má přínos a snižuje riziko.

Vliv může mít nedostatek kyseliny listové či vstřebávání živin

Při celkem 1 243 957 do studie zahrnutých porodech se narodilo 43 550 dětí se závažnými vrozenými vývojovými vadami v podobě kongenitálních malformací. Při výzkumu studujícím souvislost mezi výskytem vad a tloušťkou matky přitom odborníci vedle BMI zohlednili celou řadu faktorů, které mohly výsledky ovlivnit. Ačkoliv nezískali neprůstřelný důkaz kauzální souvislosti mezi BMI matky a postižením dítěte, výsledky jsou velmi přesvědčivé. Vědci se proto nyní pokouší přijít na to, jakým způsobem vlastně váha matky vývoj plodu ovlivňuje.

„Patofyziologie malformací má více příčin spočívajících jak v genetických, tak environmentálních vlivech. K dalším environmentálním vlivům spojeným se zvýšeným rizikem malformací patří kouření matky, pití alkoholu, socioekonomické faktory, užívání léků proti epilepsii, nedostatek kyseliny listové i dalších vitamínů či diabetes. Ve studii jsme vyloučili všechny malformace se známou příčinou jinou než nadváha a obezita,“ píší autoři studie v BMJ. Přestože ale byly tyto faktory ve studii zohledněny, stejně není možné zcela vyloučit vliv jiných vnějších faktorů. V tomto případě byl mimo BMI monitorován věk matky, výška, počet předchozích těhotenství, kuřáctví, úroveň vzdělání, země původu matky, zda žila s partnerem či ne a pohlaví potomka.

Roli při zvýšeném riziku u matek s kily navíc přitom může hrát jiná hladina hormonů, větší zánětlivost a méně efektivní dodávání živin přes placentu. Dalším potenciálním rizikovým faktorem je špatná kontrola hladiny krevního cukru, a to přesto, že ženy s cukrovkou (normální i těhotenskou) byly z výzkumu vyloučeny. Vliv může mít i to, že, jak se ukázalo už v dřívějších výzkumech, ženy s nadváhou užívají méně často doplňky s kyselinou listovou, které chrání proti některým vrozeným defektům. Tuto možnost ale poslední studie nebyla schopná přezkoumat, protože neměla přístup k informacím ohledně toho, zda matky doplněk užívaly.

Obézní ženy čelí v těhotenství i dalším rizikům

Otevřené zůstávají i další otázky. „Studie měla pouze data týkající se mateřské BMI ze z počátku těhotenství (obvykle 14.  týden). Bylo by zajímavé vidět, zda BMI před početím a během pozdějších fází těhotenství má nějaký vliv na prevalenci defektů,“ poukazuje na svém webu britská Národní zdravotní služba (NHS). Podle ní by také nebylo od věci se blíže podívat na etnickou příslušnost matek, protože ve studii bylo zohledněno jen dělení na matky „nordické“ a „nenordické“. Právě genetika přitom hraje na tomto poli zásadní roli.

Nutno ovšem podotknout, že u obézních matek je větší pravděpodobnost porodu dítěte s vrozenou vadou jen jedním z rizik. „Závažná obezita souvisí se zvýšeným rizikem mnoha dalších negativních dopadů na těhotenství: preeklampsie, cukrovky či porodu mrtvého dítěte,“ vypočítává Neovius. Přiznává ale, že zhubnout je zejména pro ty, kdo trpí morbidní obezitou, velký problém, a jen málo intervencí se dosud prokázalo jako konzistentně účinné.

Obezita je dnes celosvětový problém, který narůstá. Zatímco ještě v roce 2000 bylo na světě kolem 50 milionů žen nad 18 let s BMI vyšším než 35, o deset let už jich byl dvojnásobek. V Česku je obezitou postiženo kolem 25 procent žen.

-mk-