Vzestup antibiotikům odolných infekcí ohrožuje ekonomiku

Málokdo si uvědomuje, že za posledních padesát let se na trh dostaly jen dva nové typy antibiotik. Jejich nadměrné předepisování lidem, ale i zvířatům, mikrobiální odolnost značně urychlilo. Odhaduje se, že mezi lety 2000 a 2010 se užívání antibiotik zvýšilo globálně o třicet procent. Foto: health.mil

Nadužívání antibiotik má své ekonomické náklady. Podle některých odhadů přijde globální ekonomika kvůli odolným infekcím o 60 až 100 bilionů dolarů do roku 2050.

 

Každý den po celém světě zemře 1900 lidí v důsledku infekcí, které jsou odolné antibiotikům. To představuje zhruba 700 tisíc lidí ročně. Podle odhadu britské Zprávy o antimikrobiální odolnosti (AMR – Antimicrobial Resistance) to může být do poloviny tohoto století až 10 milionů lidí ročně, kteří zemřou, protože antibiotika si nebudou schopna poradit s mikrobiální infekcí. To je víc lidských životů, než si v současnosti každoročně vyžádá rakovina.

„V roce 2014 rozhodl tehdejší britský premiér David Cameron o vypracování nezávislé analýzy dopadů růstu mikrobiální odolnosti na světovou ekonomiku,“ píše list Financial Times. Autoři zprávy odhadli, že do roku 2050 přijde globální ekonomika o 2 až 3,5 procenta ročního HDP. To představuje kumulovanou oběť světového HDP v rozmezí 60 až 100 bilionů dolarů.

Různé zprávy, podobné odhady

Šéfem týmu, který zprávu vypracovával, byl někdejší ekonom investiční banky Goldman Sachs a Cameronův ministr financí Jim O´Neill. Hlavním cílem zprávy bylo podle O´Neilla upoutat pozornost světových politiků. „Dokud si politici antimikrobiální odolnosti nebudou všímat, nic se nezmění. Proto jsem z toho chtěl učinit téma pro skupinu G20,“ řekl listu Financial Times Jim O´Neill.

Přitom sám O´Neill si je vědom, že jde pouze o hrubý odhad. „Vsadil bych si na ně? Nevím, ale nikdo zatím žádné propočty neučinil, přitom odolnost bakterií vůči antibiotikům roste daleko rychleji, než jsme si dosud mysleli,“ řekl O´Neill.

Jenže studie Světové banky, která byla vydána letos, přinesla projekce O´Neillově zprávě velmi podobné. V optimistickém scénáři Světová banka předpovídá ztrátu světového HDP ve výši 1,1 procenta ročně do roku 2050. Scénář pesimistický hovoří o 3,8 procentech. Největší dopady přitom zaznamenají nejchudší země světa. Ty by podle pesimistického scénáře mohly každý rok díky růstu odolnosti bakterií přijít až o 5,8 procenta svého ročního HDP.

Světová banka také vyčíslila dodatečné náklady na zdravotní péči v souvislosti s AMR. Podle optimistického scénáře by se do roku 2050 mohly dostat ke 400 miliardám dolarů (9,1 bilionu korun) v cenách roku 2007. V nejhorším případě by to mohl být až trojnásobek. Do extrémní chudoby (příjem do 1,9 dolaru na den) by podle Světové banky mohlo kvůli AMR upadnout více než 28 milionů lidí. Z toho více než 26 milionů by připadalo na nejchudší země světa.

Doba postantibiotická

„Život se od objevení penicilínu v roce 1928 a jeho rozšíření ve čtyřicátých letech dramaticky změnil,“ píší Financial Times. Choroby jako zápal plic nebo tuberkulóza už díky němu nejsou v rozvinutých zemích smrtelné. Antibiotikům také vděčíme za to, že výměna kyčelního kloubu nebo porod císařským řezem jsou rutinní a bezpečné zákroky.

Ale to, jak infekce reagují na antibiotika, se mění. Podle Margaret Chanové, bývalé šéfky Světové zdravotnické organizace, představuje nárůst antimikrobiální odolnosti „pomalu se valící tsunami“. Sally Daviesová, která zastává funkci hlavního zdravotníka britské vlády, považuje AMR za jednu z největších hrozeb (vedle terorismu a pandemické chřipky), kterým Velká Británie bude čelit.

Zdá se, že politici začínají brát AMR vážně. Odolnost bakteriálních infekcí byla jedním z hlavních témat loňského zasedání Valného shromáždění OSN nebo setkání ministrů zahraničí zemí skupiny G20, které se konalo letos v květnu v Berlíně. Mnoho zemí již zahájilo informační kampaně, které obyvatelstvo informují o rizicích nadměrného užívání antibiotik.

Málokdo si uvědomuje, že za posledních padesát let se na trh dostaly jen dva nové typy antibiotik. Jejich nadměrné předepisování lidem, ale i zvířatům, mikrobiální odolnost značně urychlilo. Odhaduje se, že mezi lety 2000 a 2010 se užívání antibiotik zvýšilo globálně o třicet procent.

Na vině je podle listu Financial Times také jisté selhání trhu. „Farmaceutické společnosti nejsou dostatečně motivovány k tomu, aby vyvíjely antibiotika, která by byla určena k daleko méně častému užívání,“ píše britský deník. „Blížíme se k postantibiotické éře,“ varuje Margaret Chanová. Může se nám prý snadno stát, že nás opět budou zabíjet choroby, které jsme dnes běžně zvyklí za pomoci antibiotik léčit.

Petr Musil