Budoucí poslanci prý protestující chápou, ale nic neslibují. Odklad povinnosti eReceptu je nejistý

Lékaři i jejich kolegové z lékáren protestují. Otázkou zůstává, kdo z politiků, kteří zasednou v nové sněmovně, jejich požadavky podpoří nejen sliby, ale i činy. Foto: Max Pixel

Dnešním zavřením ordinací a přerušením práce v lékárnách poslali soukromí lékaři a lékárníci politikům varování, aby už nadále nepřehlíželi jejich požadavky. Zdravotnický deník položil tři otázky možným budoucím poslancům, kteří se specializují na zdravotnictví. V nich zjišťuje, jak protesty hodnotí, zda by přidali peníze lékárníkům a také, zda budou hlasovat pro posunutí data povinnosti eReceptu (tento návrh nové poslanecké sněmovně, která vzejde po volbách, bude předkládat senát).

.

Co soudíte o obsahu a formě současných protestů ambulantních lékařů a lékárníků (minulý týden pohřeb ambulancí, tento týden zavření ordinací, přerušení práce v lékárnách)?

Rostislav Vyzula (ANO): To, co proklamují je v podstatě pravda. Přemíra byrokracie a podfinancování zdravotnictví. Jak to ale udělat? Akutní řešení nevidím. Každý tento sektor (ambulantní specialisté, zubaři a lékárníci) jsou odlišně financováni, proto bych navrhoval jednání s každým zvlášť a dohodnout se na střednědobých pravidlech. Situaci je třeba nejdříve zanalyzovat a v byrokracii bych našel určitě možnosti, jak jim ulevit. Zároveň bych se jich ptal, jak se staví k elektronizaci zdravotnictví, poněvadž v něm vidím obrovský potenciál, jak byrokracii urychlit, usnadnit. S financováním je to horší, ale zřejmě je třeba akutně upravit úhradovou vyhlášku, ale hlavně po té započat jednání o systému financování zdravotní péče, protože jinak se v příštím roce dočkáme dalších protestů. Jednorázová úprava úhradové vyhlášky je jen záplata, která dlouho nevydrží.

Jiří Běhounek (ČSSD): Při zkušenostech s různorodými protesty vždy na ně doplatí pacienti. Forma je věci protestujících a obsah se trochu ztrácí. Ať rovnou řeknou, že je třeba dodat vice peněz jim.

Leoš Heger (TOP 09): Nelíbí se mi forma, opakování pohřebních rituálů pokládám za nevkusné. Musím ale konstatovat, že protesty jsou výrazem nespokojenosti zdravotníků, které vycházejí z faktu, že ani v době nebývalé konjunktury neumožňuje nastavení stávající systému zdravotnictví finančně stabilizovat. Tzv. protěžování nemocnic však MZ zvolilo z velmi pragmatických důvodů – dopady personální krize jsou v nemocničních provozech nejvyšší. Musím k tomu ale dodat, že bych pokládal za rozumné, aby ruku v ruce s tím šlo i posilování praktických lékařů, kteří se ještě zdaleka nestali páteří celého systému, tak jak se opakovaně doporučovalo za zahraničí a slibovalo na domácím poli.

Adam Vojtěch (ANO): Každý má právo vyjádřit svůj názor, a to i takovýmto protestem. Jeho forma mi nepřijde příliš šťastná. Na druhou stranu rozumím tomu, že pokud byl v posledních letech ze strany ministerstva zdravotnictví výrazně podporován nemocniční sektor, tak se nyní ozývají ostatní segmenty. Bohužel to hodně vypovídá o nekoncepční politice ministerstva zdravotnictví, kdy se řeší pouze krátkodobé problémy a látají se díry, aniž by ministerstvo mělo nějakou dlouhodobější koncepci, která by logicky měla být postavena na primární péči, jako je tomu ve všech vyspělých zemích.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL): Jako aktivní lékař chápu požadavek ambulantních lékařů a lékárníků na navýšení ohodnocení pro ambulantní a lékárenský segment i to, že chtějí upozornit na další problémy, jako je povinný e-recept, ale také demografický vývoj u ambulantních lékařů atd. Mám proto pochopení pro jejich protest, byť sám o sobě asi mnoho nevyřeší. Asi nejvyhrocenější je nyní situaci kolem úhrad na rok 2018, zde je nutné v rámci probíhajícího připomínkového řízení k úhradové vyhlášce hledat nějaký kompromis a poté ihned začít hledat dlouhodobější vizi úhrad ambulantního a lékárenského sektoru na roky 2019 a dále.

Zdeněk Hřib (Pirátská strana): Piráti podporují svobodu vyjadřování a také ambulantní způsoby poskytování péče včetně domácí péče. Každý si musí vyhodnotit sám, jak působí forma jeho vyjadřování na okolí. Obsahu lze v zásadě rozumět, protože EET pro ordinace lékařů opravdu smysl nedává, eRecept je zbytečně tlačen silou a úhrady dlouhodobě nejsou spravedlivé.

David Kasal (ANO): Myslím si, že nejdříve se jedná a pak se stávkuje, o jednání mi není nic známo, proto nesouhlasím s formou protestů. O načasování ani nemluvě. O obsahu se jistě nechá jednat.

Jak se díváte na požadavek lékárníků, aby se zásadně změnil přístup státu a do oboru natekla (asi přes aktuální vyhlášku) alespoň miliarda korun?

Rostislav Vyzula (ANO): S lékárníky je třeba jednat. Nevím, proč zrovna by měla přitéci miliarda. Proč ne 2 nebo půl. Je na to nějaká kvalifikovaná studie? Určitě bych do budoucna chtěl podpořit malé, venkovské lékárny. Velké řetězce snad pomoc nepotřebují, ale nevím.

Jiří Běhounek (ČSSD): Požadavku lékárníků na miliardu moc nerozumím. Co za ní nabízejí?

Leoš Heger (TOP 09):  Bohatnutí řetězcových lékáren, které dokážou efektivněji než malé lékárny využívat systém zpětných bonusů, reexportů a dohod o preferenčních dodávkách s výrobci a distributory znevýhodňuje malé lékárny a nelukrativní lokality. Z toho vyplývá, že plošná podpora všech by menším lékárnám příliš nepomohla. Je potřeba hledat mechanismus podpory lékáren tam, kde hrozí nedostupnost lékárenských služeb pro pacienty. TOP09 má navíc ve volebním  programu pevné doplatky za léky, které by některé nežádoucí praktiky v lékárnách potlačily.

Adam Vojtěch (ANO): Domnívám se, že nazrál čas na inovaci modelu odměňování lékárenské péče. Stávající model navázaný na cenu léčivého přípravku je překonaný. Toto je však nutné řešit systémově a osobně to považuji za jeden z úkolů pro příští volební období.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL): Opět musím konstatovat, že požadavek lékárníků chápu, obávám se ale, že bude obtížné vyhovět jim v úhradách na rok 2018 v plné šíři požadavků. Osobně podporuji systémové řešení na další roky a tím vidím zavedení dispenzační taxy za výdej léčivého přípravku na recept s tím, že by zde měla být degresivní sazba s cílem o něco více podpořit menší, venkovské lékárny.

Zdeněk Hřib (Pirátská strana): Piráti podporují navýšení výkonové platby na úkor marží, ale smyslem eHealth je učinit systém efektivnější. Lékárníky nyní zmiňované odůvodnění, že eRecept prodlouží obvyklý pracovní postup v lékárně, by vyřešil nákup jednoho tabletu za cca 2500 kč do každé lékárny. Na něm by měl lékárník zobrazeny právě vydávané eRecepty a obcházel by s ním sklad. To je náklad pro celou ČR dohromady do 10 miliónů korun jednorázově a nikoliv za 1 miliardu každý rok.

David Kasal (ANO): Pro lékárníky mám určité pochopení, dovedu si představit podporu malých lékáren, ale výše požadované částky se mi zdá neadekvátní

 Jak byste hlasoval, pokud byste se dostal do parlamentu a měl rozhodnout o návrhu senátu na odložení povinnosti eReceptu?

Rostislav Vyzula (ANO): Odložení elektronického receptu nedoporučuji. Takový odklad zde již 3 roky máme a k čemu došlo? Nic se nestalo, hlavně ze strany ministerstva a SÚKLu. Mělo se urychleně s nimi jednat o zavedení elektronického receptu, tak aby nebyly problémy, které nyní máme. Prováděcí vyhláška není stále venku a lékaři mají pochopitelně obavy, že to nebude fungovat. Mám desítky připomínek navzdory tomu, že na poslední schůzi Výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně jsem žádal SÚKL o veřejnou zprávu o stavu připravenosti. Slyšeli jsme sladké řeči, ale skutečnost je jiná. V praxi to bude vypadat katastrofálně, pokud nebudou jasně stanoveny výjimky a nebude stanovena strategie dalšího rozvoje eReceptu. Osobně jsem však jednoznačně pro elektronizaci zdravotnictví. Bez toho se prostě do budoucnosti neobejdeme. Jsme na jednom z posledních míst v Evropě.

Jiří Běhounek (ČSSD): Jsem velkým zastáncem elektronizace ve zdravotnictví a tak bych hlasoval proti. Nehneme se z místa když budeme stále vše elektronické odmítat s pseudoargumenty za nimiž tuším něco úplně jiného.

Leoš Heger (TOP 09):  Domnívám se, že by po neúspěchu SÚKL zavést a odzkoušet nový software pro eRecept včas mělo MZ tolerovat papírovou preskripci ještě alespoň půl až jeden rok. Pokud budou zachovány slibované motivační bonusy pro lékaře i lékárníky, bude se eRecept rozšiřovat rychle a spontánně i v náběhové době. Změna zákona a odklad na delší dobu by vedla jen k dalšímu odsunu používání a dolaďování nového systému.

Adam Vojtěch (ANO): Hlasoval bych proti tomuto návrhu.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL): Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli je jasné, že k 1.1.2018 nebude systém připraven poskytovat lékařům důležité nadstavby jako je sdílení dat o preskripci v jiných zdravotnických zařízeních atd. a také s přihlédnutím k sílícímu nedostatku personálu v primární péči jsem pro odložení povinné e-preskripce.

Zdeněk Hřib (Pirátská strana): Piráti dali senátorům zvoleným s naší podporou doporučení hlasovat PRO, takže logicky budeme i v parlamentu hlasovat PRO odložení povinnosti. V mezičase lze minimálně doplnit eRecept o nadstavbové funkce pro zajištění pozitivní motivace, eliminovat zaručený elektronický podpis a zrušit povinnost eReceptu pro ordinace nevybavené PC.

David Kasal (ANO): Byl jsem u několika jednání Výboru pro zdravotnictví PSP ČR a informace o připravenosti systému mě uklidnily – účinnost již byla odložena o několik let, na rok 2018. Všichni zainteresovaní to věděli – k odložení nevidím v tuto chvíli důvod. S aktivitou Senátu jednoznačně nesouhlasím.

-cik-

Poznámka: Zdeněk Hřib ve volbách nekandiduje, ale je v Pirátské straně garantem pro zdravotnictví. ZD oslovil i další kandidáty z dalších stran, kteří mají šanci uspět ve volbách.