Pondělí, 29. listopadu, 2021

Pejskaři mají menší riziko kardiovaskulárních chorob a žijí déle, ukázala studie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pejskaři žijí déle, zjistila nyní publikovaná švédská studie. Tomu, kdo má doma pejska, podle ní hrozí o 23 procent nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby, riziko úmrtí obecně je pak nižší o dvacet procent. Důvodem je zřejmě větší fyzická aktivita a také společenská podpora zmenšující deprese a osamělost. Studie byla publikována ve vědeckých zprávách na webu Nature Research.

 

Podle švédské studie je vlastnictví psa spojené s menším rizikem kardiovaskulárních chorob a úmrtí. Ukázala to data sebraná od 3,4 milionu Švédů ve věku 40 až 80 let. Vyloučeni přitom byli všichni, kdo měli záznam o kardiovaskulárním onemocnění dříve, než 12letá studie odstartovala. Výzkumníci zahrnuli věk, pohlaví, manželský stav, příjem a další faktory. Údaje o zdraví a životním stylu přitom byly dostupné u 34 202 lidí zahrnutých v registru.

Údaje o čtyřnohých mazlíčcích bylo možné získat díky tomu, že ve Švédsku musí být od roku 2001 všichni psi zaregistrováni u Švédské zemědělské rady a mít tetování nebo čip (v roce 2012 bylo takto přihlášeno 83 procent psů). Ze zahrnutých 3,4 milionu lidí bylo 13 procent pejskařů, ve finálním datasetu 34 tisíc lidí pak bylo pejskařů přes osm procent.

„V souhrnu se zdá, že je vlastnictví psa spojeno s nižším rizikem kardiovaskulárních chorob v jednočlenných domácnostech a u všech s nižší mortalitou,“ píše se ve studii. Ukázalo se přitom, že lidé, kteří žijí sami, se psem chodí ven více než pejskaři žijící ve vícečlenné domácnosti.

Efekt byl ještě větší u některých plemen, jako jsou ohaři či retrívři. „Vlastnictví loveckých plemen bylo spojeno s vůbec nejnižším rizikem kardiovaskulárních chorob,“ uvádí výzkum. Podle jednoho z autorů studie, epidemiologa z uppsalské univerzity Tova Falla, může jít o důsledek odlišného typu majitelů – labradora si pořídí jiný typ člověka než třeba pinče. U čistokrevných plemen obecně pak bylo nižší riziko úmrtí majitele, zatímco u míšenců vyšly výsledky horší. Pro objasnění důvodů souvisejících s životním stylem a socioekonomickým statusem ovšem bude třeba další výzkum.

Ven i za zimy a deště

Kde tkví důvody delšího života pejskařů? „Vlastnictví psa je dobrá motivace k tomu jít ven a hýbat se. Může to také poskytnout společenskou podporu,“ říká podle New York Times Fall. Studie přitom poukazuje na to, že je pořízení psa spojováno se zmírněním sociální izolace a lepším vnímání kvality života, a to zejména u lidí, kteří žijí sami, a u seniorů. „Metaanalýza 11 observačních studií odhalila, že majitelé psů více chodí a jsou fyzicky aktivnější. Dvě studie hodnotící změny ve fyzické aktivitě po pořízení psa nebo jiného mazlíčka poukázaly na to, že majitelé častěji rekreačně chodí. Nová studie pak ukázala, že vlastnictví psa podporuje provozování fyzické aktivity i při špatném počasí,“ píší autoři výzkumu.

Podle odborníků je přitom možná přímá souvislost mezi vlastnictvím psa a zdravotním stavem. „Jedním mechanismem, kterým může vlastnictví psa snižovat riziko kardiovaskulárních chorob a úmrtnost, je zmírnění psychosociálních stresových faktorů, jako je sociální izolace, deprese a osamělost, které jsou údajně u pejskařů menší. Tyto faktory jsou spojovány s vyšším rizikem koronárních chorob, úmrtí na kardiovaskulární onemocnění i mortalitou obecně. Vlastnictví psa je také spojováno s větší parasympatickou a menší sympatickou aktivitou nervového systému, nižší reaktivitou na stres a rychlejším ustálení krevního tlaku v důsledku stresové aktivity. Vedle sociální podpory se konzistentně ukazuje, že se majitelé psů víc hýbají a tráví víc času venkovními aktivitami,“ uvádí studie.

Tove Fall ovšem zdůrazňuje, že výzkum nedokazuje, co je příčina a co je následek. Zároveň zdaleka ne každý je stavěný na to, aby si psa pořizoval. „Určitě nedávejte své babičce psa v naději, že bude žít déle,“ dodává Fall.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY