46 procent pacietnů, kteří v rámci studie podstoupili speciální program zaměřený na hubnutí Counterweight Plus, dosáhlo diabetické remise - hodnota glukózy v krvi se tedy u nich stabilně dostala na úroveň jako u zdravých lidí. Foto: health.mil

Přísná dieta, která dokáže navodit remisi cukrovky? Ano, ale jen u někoho a pod dohledem odborníků

Cukrovku II. typu jde porazit přísnou nízkokalorickou dietou, hlásaly tento týden titulky českých i zahraničních médií. Britská studie totiž ukázala, že téměř polovina zapojených pacientů s kily navíc zvládla během tří až pětiměsíční diety přejít do tzv. diabetické remise. I když jsou ale první výsledky velmi slibné, odborníci varují: pacienti by si rozhodně neměli nasazovat dietu sami bez lékařského dozoru. Zatím totiž není jisté, jestli s sebou dieta spočívající jen v pití speciálních drinků nenese zdravotní rizika, navíc se zdaleka nemusí hodit pro každého diabetika.

 

Konzumovat po dobu minimálně čtvrt roku pouze zhruba 850 kalorií denně (oproti běžným 2000 až 2500 kalorií) může zvrátit průběh cukrovky II. typu, zjistil výzkum publikovaný tento týden v časopise Lancet. Studie nazvaná DiRECT (Diabetes Remission Clinical Trial) provedená britskými odborníky zahrnovala 306 pacientů léčených v 49 praxích ve Skotsku a severoanglickém městě Tyneside. Do výzkumu byli vzati cukrovkáři ve věku 20 až 65 let, kteří měli cukrovku II. typu diagnostikovanou během posledních šesti let a k tomu trpěli nadváhou či obezitou (BMI 27 až 45). Vyloučeni ovšem byli ti, kdo užívali inzulin či léky na hubnutí, dále lidé se špatnou kontrolou glukózy a s ledvinovým selháním. Účastníci pak byli náhodně rozděleni buď do speciálního programu zaměřeného na hubnutí Counterweight Plus, nebo do standardní 12měsíční péče. Dnes se přitom diabetes II. typu běžně léčí medikamenty a v některých případech bariatrickou operací.

Counterweight Plus je nízkokalorická dieta, která v iniciální fázi zahrnuje konzumaci zhruba 850 kalorií denně (825 až 853 kalorií v podobě drinků, které obsahují 59 procent uhlohydrátů, 13 procent tuku, 26 procent proteinů a dvě procenta vlákniny) po dobu tří až pěti měsíců (základem jsou tři měsíce, rozšíření na pět měsíců pak je na volbě pacienta). Poté následuje zhruba dvou až osmitýdenní období, během něhož se přísun kalorií postupně zvyšuje. Na to by měli účastníci každý měsíc docházet na poradenství, které se zaměřuje na to, aby si váhu udrželi. Součástí je i kognitivně behaviorální terapie a podpora cvičení.

Pokud byl pacient zahrnut do programu Counterweight Plus, přestal užívat všechny léky na cukrovku a vysoký krevní tlak. Krevní tlak i cukr však byly nadále pravidelně monitorovány, takže v případě potřeby mohly být léky opět nasazeny.

Během diety měli účastníci vykonávat takovou fyzickou aktivitu, na jakou jsou běžně zvyklí – provádět něco navíc tedy nebylo žádoucí. V době, kdy se vraceli k normální stravě, ovšem dostali krokoměry s tím, že mají ujít 15 tisíc kroků denně. Po dobu sedmi dnů pak také nosili náramek monitorující fyzickou aktivitu a spánek.

Trochu paradoxní je, že někteří pacienti za nejtěžší neoznačovali část diety, kdy se živili pouze speciálními drinky, ale fázi, kdy se museli naučit zdravě vařit. „Bylo to relativně snadné, protože nemusíte přemýšlet o tom, co budete jíst,“ řekla podle BBC o samotné dietě 65letá účastnice studie Isobel Murrayová, která zhubla 25 kilo. Přísnou dietu držela 17 týdnů, během nichž „jedla“ čtyřikrát denně sáček prášku rozpuštěný ve vodě a konzumovaný ve formě polévky nebo koktejlu. „Jíst normální jídlo je ta nejtěžší část,“ poukazuje Murrayová. Než na dietu nastoupila, vážila pacientka přes 90 kilo a při každé návštěvě jí lékař zvyšoval dávky léků. „Teď jsem získala svůj život zpět,“ dodává.

Naděje na remisi? Zhubnout alespoň deset kilo

Jaké tedy byly výsledky rok po odstartování studie? Pacienti zahrnutí do Counterweight Plus zhubli průměrně deset kilo, zhruba čtvrtině se dokonce povedlo shodit 15 a více kilo (což se nikomu v kontrolní skupině nepovedlo). Polovina se tak dostala do tzv. diabetické remise, kdy se jejich glukóza v krvi dostala stabilně na normální úroveň (hodnotí se podle glykovaného hemoglobinu; hodnota pro diagnózu cukrovky je 6,5 procenta). Do remise se ovšem dostali jen ti pacienti, kteří zhubli – a z těch, kdo shodili víc než 15 kilo, se jí povedlo dosáhnout 86 procentům. V kontrolní skupině se něco takového podařilo jen pár lidem (46 procent vs. čtyři procenta). Glykovaný hemoglobin se ve skupině, která držela dietu, snížil průměrně o 0,9 procenta, zatímco mezi pacienty na standardní léčbě se o 0,1 procenta zvýšil. Celkem 74 procent účastníků zařazených do Counterweight Plus nebralo po roce léky, zatímco v kontrolní skupině šlo o 18 procent.

Důvodem, proč je obezita spojena s výskytem cukrovky, je přitom to, že se kolem slinivky ukládá nadbytečný tuk. Ten zatěžuje beta buňky zodpovídající za hladinu cukru v krvi, takže přestanou produkovat dostatek inzulinu. Už dřívější studie proto naznačily, že nízkokalorická dieta může opětovně uvolnit produkci inzulinu a vést ke zlepšení kontroly hladiny glukózy v krvi. Dosud se ovšem nevědělo, že je možné dosáhnout remise. „Zjistili jsme, že zhubnutí není spojeno jen s lepším zvládáním diabetu II. typu: signifikantní zhubnutí může ve skutečnosti vést k trvalé remisi,“ uvedl podle The Guardian vedoucí studie profesor Roy Taylor z Newcastle University, který poukazuje, že oproti dřívějším studiím tato nezahrnovala zvýšenou fyzickou aktivitu během samotné diety. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že nejde o vyléčení – když pacient nabere přebytečná kila zpět, vrátí se mu i cukrovka.

Dieta je slibná, nemá ale ještě jasně ověřenou bezpečnost

Jak je vidět, nízkokalorická dieta je rozhodně slibným přístupem, který by do budoucna mohl pomoci s cukrovkou bojovat. Na druhou stranu je ale potřeba zachovat obezřetnost. Takto razantní omezení přísunu kalorií se totiž zdaleka nemusí hodit pro každého a mělo by se provádět jen pod zdravotnickým dohledem.

„Většina lidí ve studii byli obézní s průměrným BMI 35. Proto nemůžeme předpokládat, že intenzivní zhubnutí a omezení kalorií jsou vhodné pro každého diabetika. Účastníci také sice měli zvýšený glykovaný hemoglobin, ale průměrná hodnota se pohybovala kolem 7,5 procenta, takže kontrola krevního cukru nebyla tak špatná, jak by mohla být. Výzkumníci navíc vyloučili pacienty, kteří museli začít užívat inzulin,“ zdůrazňuje na svém webu britská Národní zdravotní služba (NHS). „Nejde o typ diety, kterou můžete podstupovat sami. Intenzivní omezení kalorií a energetická bilance jsou něco, co by mělo být pečlivě monitorováno zdravotníky, a to zejména pokud máte cukrovku II. typu,“ dodává NHS.

Během studie navíc došlo k jednomu případu, kdy se u pacienta objevily těžké bolesti břicha způsobené žlučovými kameny, které dost možná zapříčinila samotná intervence. Bude tedy potřeba dietu dále studovat a zjistit, zda se tento či jiný nežádoucí efekt neobjevuje pravidelně. Zatím tak není stoprocentně ověřeno, jestli je dieta bezpečná a vhodná pro široké využití.

NHS také upozorňuje, že se dosud žádná studie nezaměřovala na dlouhodobé dopady – nová studie sledovala pacienty po dobu jednoho roku. A poslední rezerva výzkumu: zahrnoval hlavně bělochy, takže není jasné, jaký bude dopad na jiná etnika – například lidé z Asie mívají riziko diabetu vyšší.

„Tato intervence je nepochybně slibná, ale je třeba další výzkum. Pokud tedy máte cukrovku, neměli byste nyní dělat v dietě radikální změny nebo měnit diabetickou léčbu, aniž byste věc konzultovali s lékařem,“ uzavírá NHS.

-mk-