Je amalgám bezpečný? Česká stomatologická komora vyvrací „zaručené“ informace

„Používáme zubní amalgám, protože je osvědčený materiálem, se kterým se dobře pracuje, je odolný, pevný, tlumí růst bakterií, nákladově efektivní a je možné jej přímo umístit do dutiny jakékoliv velikosti,“ tvrdí British Dental Association s tím, že zubní amalgám je ve stomatologii používán už 150 let, tedy jsou dostatečné zkušenosti s tím, že je bezpečný. Foto: Wikimedia

Jestli nechcete riskovat vážné zdravotní problémy, nechte si odstranit škodlivé amalgámové výplně, tak láká klienty pražská zubní ordinace Yurmax. Používá přitom stejnou argumentaci jako různí samozvaní „poradci“, kteří nabízí „detoxikaci organismu“. Česká stomatologická komora stejně jako další zahraniční odborné společnosti uklidňují pacienty: k výměně amalgámových výplní není důvod. Pro lidský organismus toxické nejsou.

 

Parkinsonova choroba, reprodukční dysfunkce, choroby srdce a cév, onemocnění ledvin, autoimunitní poruchy, poruchy autistického spektra nebo třeba roztroušená skleróza a Alzheimerova choroba, to jsou jen některé zdravotní problémy, na jejichž vzniku či zhoršení se údajně podílejí amalgámové zubní výplně. Alespoň to tvrdí pražská zubní ordinace Yurmax, která tyto výplně označuje za „danajský dar od zdravotní pojišťovny“. „Věděli jste, že amalgámovou výplň tvoří z padesáti procent rtuť? Rtuť patří mezi toxické kovy, a i její nejmenší množství způsobuje závažné poškození lidského organismu. V zubní ordinaci Yurmax vám amalgámové výplně bezpečně a šetrně odstraníme,“ informují webové stránky ordinace. Současně tvrdí, že tato tvrzení potvrzují desítky vědeckých studií. Odkazy na konkrétní vědecké práce už ale chybí.

Tato ordinace, ač vedená lékařem, se tak v informacích, které poskytuje svým potenciálním klientům, příliš neliší od šarlatánů. Centrum zdravého životního stylu sídlící v obci Nepomuk v Plzeňském kraji, které vede „poradkyně“ Marcela Kalábová, pak na svém webu detoxikace-vyziva.cz amalgámové výplně také spojuje se vznikem Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy, amyotrofické laterární sklerózy či Parkinsonovy choroby. K tomu přidává poruchy učení, plachost, poruchy vidění či nádory jater a ledvin a další. „V současné době se diskutuje o vzniku infekčních nemocí jako reakci těla na zamoření rtutí, jako pokus organismu osvobodit se od tohoto těžkého kovu. Mnoho původců infekcí vážou jedovaté těžké kovy a dělají je tak pro tělo neškodnými. K tomu patří: houby candida, stafylokoky (původci zánětu mandlí, bronchitidy, zánětu vedlejších nosních dutin, zánětu močového měchýře a prostaty), streptokoky (původci angíny, spály, růže), tyčinkovité baktérie (legionella, listerie, borelie), viry (např. herpes, varicella-zoster, HIV…) a jiní původci infekce. Mnoho těchto nemocí se po vyvedení těžkých kovů z těla zásadně zlepší,“ tvrdí na webu centrum, které „náhodou“ nabízí různé formy „detoxikace“ a „program na vyloučení těžkých kovů“. Samotné doporučení detoxikačního programu vyjde na 150 Kč, jedna hodina konzultace a poradenství pak stojí 650 Kč.

Skrytá hrozba v ústech? Nikoliv

Přinejmenším zavádějící informace o amalgámových zubních výplních se na internetu šíří běžně. Často na různých webech zaměřených na zdravý životní styl, včetně webových stránek s ekologickou kosmetikou Biooo.cz. „Podle zastánců alternativní medicíny mohou tyto zubní výplně za vznik chronických onemocnění nebo jiných zdravotních potíží,“ tvrdí opět bez uvedení zdroje či odkazu na konkrétní vědecké studie článek Plomby – skrytá hrozba ve vašich ústech. Chronická otrava rtutí, jež údajně amalgámové výplně způsobují, se pak má projevovat „bolestí hlavy, žaludku, bezdůvodnou nervozitou, depresemi, narušenou imunitou a dalšími“. V článku nechybí ani „psychosomatické souvislosti“: „Podle celostních přístupů k léčení je každý zub propojen s určitou oblastí našeho života a podle umístění kazů a jiných zubních onemocnění tak můžeme objevit případný emoční problém či oslabenou oblast.“

Portál Mojezdravi.cz, který spadá pod vydavatelství CNI podobně jako časopis Reflex nebo deník Blesk, se pak tématu věnuje v článku „Amalgámové plomby škodí zdraví. Budou zakázané“ z konce loňského roku. „Na lidský organismus působí toxicky, ovlivňovat může zejména nervový systém, trávicí a imunitní systém nebo plíce,“ tvrdí článek a odvolává se pak na údajná tvrzení Světové zdravotnické organizace (WHO) o škodlivosti tohoto výplňového materiálu. „U jedinců, kteří jsou na amalgám citlivější, se může projevit otrava řadou symptomů,“ tvrdí článek, který spojuje amalgámové výplně například s bolestmi hlavy, depresemi, nervozitou nebo žaludečními onemocněními. Tento web pak mimo jiné v dalším článku tvrdí, že se strachem ze zubaře mohou pomoci homeopatika. Jenže rozhodnutí EU, které vede k postupnému zákazu používání amalgámových výplní, na něž se článek mimo jiné odvolává, nebylo přijato kvůli údajné zdravotní závadnosti tohoto materiálu. Evropská legislativa mění předpisy pro používání rtuti zejména v průmyslu a stomatologie se týká jen částečně, a to zejména z hlediska provozu ordinací. „Amalgám odvrtaný z dutiny ústní není i přes odlučovače amalgámu v zubních křeslech, které mají velmi vysokou přesnost, zcela dostatečně zachycován a pokračuje do vod a ekologicky není zcela akceptovatelný, protože nebezpečné jsou zejména organické sloučeniny rtuti,“ vysvětluje docent Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.

Nařízení EU je především ekologická, ne zdravotní norma

Amalgám je v Česku vůbec nejpoužívanějším výplňovým materiálem a zůstane jím i nadále. „Lékaři tuto výplň mohou aplikovat pacientům až do roku 2030. Podmínkou ovšem je, že tato výplň již není míchaná v ordinaci z pilin a rtuti, což bylo nebezpečné zejména pro personál,“ vysvětluje prezident komory. Od 1. 1. 2019 používaný amalgám bude muset být tzv. dózovaný. „To znamená míchaný v uzavřeném systému z přesně dávkovaného materiálu, což se mnoha studiemi prokázalo jako bezpečné jak pro pacienty, tak pro personál,“ dodává docent Šmucler. Podle ČLS tedy není medicínský důvod k tomu, aby pacienti, kteří mají amalgámové výplně, si je náhle nechávali odstranit. Výplně se mění pouze tehdy, když například prasknou, vedle nich vznikne kaz a podobně. „Většina amalgámových výplní, které jsou jinak v pořádku, se mění na přání pacienta, a to z estetických důvodů,“ doplňuje prezident komory.

Česká stomatologická komora zastává stejné odborné stanovisko jako další zahraniční společnosti. Například British Dental Association informuje na svém webu pacienty takto: „Používáme zubní amalgám, protože je osvědčený materiálem, se kterým se dobře pracuje, je odolný, pevný, tlumí růst bakterií, nákladově efektivní a je možné jej přímo umístit do dutiny jakékoliv velikosti.“ Zubní amalgám je ve stomatologii používán už 150 let, tedy jsou dostatečné zkušenosti s tím, že je bezpečný. Podle British Dental Association se někteří pacienti mohou nesprávně domnívat, že ke změně evropské legislativy došlo právě z důvodu obav o lidské zdraví. „Toto zařízení bylo přijato na základě znepokojení ohledně stavu životního prostředí a neexistuje žádný na důkazech postavený důvod, který by omezoval používání amalgámu u těchto skupin pacientů (pozn. redakce – jedná se o děti a mladistvé do 16 let a těhotné ženy, u nichž bylo používání amalgámových výplní zakázáno od začátku letošního roku).“ Ani britští stomatologičtí pacienti se tak nemusí obávat o své zdraví, pokud mají v ústech amalgámové výplně.

American Dental Association se pak ve svém stanovisku odvolává na celou řadu odborných doporučení, které konstatují, že amalgámové zubní výplně jsou pro pacienty bezpečné. „Zubní amalgám je považován za bezpečný, cenově dostupný a trvanlivý materiál, který byl použit k obnově zubů více než 100 milionů Američanů. Obsahuje směs kovů je jako je stříbro, měď a cín, které spojuje rtuť ve tvrdou, stabilní a bezpečnou látku. Zubní amalgám byl rozsáhle studován a hodnocen z pohledu bezpečnosti a účinnosti,“ vysvětluje americká odborná společnost. Například v roce 1999 byla ve vědeckém žurnálu Journal of the American Dental Association publikována studie, která konstatovala, že neexistuje žádná souvislost mezi používáním zubního amalgámu a vznikem Alzheimerovy choroby. O čtyři roky později studie publikovaná v New England Journal of Medicine pak neprokázala žádnou souvislost mezi rozvojem degenerativních onemocnění a amalgámovými výplněmi v ústech pacientů. Studie publikovaná v roce 2006 v prestižním Journal of the American Medical Association pak konstatovala, že nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi dětmi, které měly zubní kazy ošetřeny amalgámovými výplněmi a jiným materiálem z hlediska vývoje periferního nervového systému nebo ledvin. Tato práce také konstatovala, že by zubní amalgám měl i nadále zůstat mezi používanými materiály při ošetřování dětských zubních kazů.

Za bezpečný považuje zubní amalgám také americký úřad Food and Drug Administration, který dohlíží mimo jiné nad bezpečností léků a zdravotnických materiálů. Podle FDA je tento materiál bezpečný pro dospělé a děti starší 6 let s tím, že dostatečné množství vědeckých studií nepřineslo důkaz o tom, že by existovala souvislost mezi používáním těchto zubních výplní a zdravotními problémy člověka.

K etice stomatologa patří správně informovat pacienta

Zásadní výhodou amalgámu je jeho mechanická odolnost, současně také snese méně kvalitní zhotovení výplně. Také je relativně odolní vůči působení bakterií v dutině ústní. „Na sociální široké užití je to stále materiál nepřekonatelný. Moderní materiály ve špičkových ordinacích prokázaly velmi dlouho trvanlivost, ale v běžné klinické praxi, kde jsou lékaři tlačeni k tomu, aby pracovali co nejrychleji, je amalgám, co se týče trvanlivosti dosud nepřekonaný,“ je přesvědčený prezident České stomatologické komory. Na druhé straně amalgám se neváže k zubním tkáním, a proto je potřeba otvor do zubu vytvořit větší, aby ztuhlá hmota mechanicky lépe držela. Dochází tak k větší ztrátě zubu, který se stává křehkým.

Česká stomatologická komora může ale vůči nepravdivým informacím ze strany některých stomatologů zasáhnout jen velmi omezeně. Podle prezidenta komory jsou lékaři, kteří nezískali oprávnění pracovat v Česku, případně se zkouškám nebo povinné registraci vyhýbají. „Pokud by ve snaze vydělat peníze nepravdivě informoval pacienty člen ČSK, byl by, pokud by proti němu byla podaná stížnost, disciplinárně řešen. K etice lékaře patří informovat pacienty správně a bez ohledu na svůj prospěch,“ uzavírá docent Šmucler.

Ludmila Hamplová