V Česku je nyní volně k dispozici část výstupů z unikátní analýzy, která dokládá, že spravedlnost v dostupnosti zdravotní péče je pouhou iluzí. Je prostě důležité, jestli žijete v Praze, nebo na Vysočině, či ve Zlínském kraji. Všichni, kteří si platí zdravotní pojištění, mají sice stejné povinnosti a platí odvody podle výše svých příjmů, ale zda a k jaké péči se nakonec za své peníze dostanou, záleží na tom, kde bydlí. Rozdíl může být propastný. Data zpracovala a alespoň na úroveň krajů veřejnosti zpřístupnila na stránkách www.monitorhc.cz společnost KlientPRO (přičemž zpracována je má až na úroveň okresů). Databáze vznikla vlastně jako vedlejší produkt přípravy tzv. PCG modelu pro potřeby přerozdělení zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Tým KlientPRO shrnul své poznatky do podoby informačního portálu a dvou publikací (ke stažení zde) – jedné formulované srozumitelným jazykem a určené laické veřejnosti a druhé podrobnější pro odborníky.
Iniciátor analýzy Tomáš Macháček, kterého známe mimo jiné jako jednoho z hlavních autorů tzv. „Julínkovy“ reformy zdravotnictví, a jehož společnost analýzu financovala, usiluje o to, aby se na jejich práci navázalo. Tedy, aby se experti zamysleli nad tím, proč vlastně vznikají rozdíly mezi kraji či okresy, jak napravit nespravedlnosti v dostupnosti péče a úhradách za ni. Také je přesvědčen, že analýza dává silné argumenty pro zrušení úhradové vyhlášky. „Bylo by dobré, kdyby taková analýza byla k dispozici průběžně každý rok. My jsme jí udělali jenom za rok 2011 a 2012, její elegance spočívá v tom, že není náročná a přitom poskytuje data, která jsou relevantní a dají se smysluplně interpretovat. Data sbírá ministerstvo zdravotnictví od roku 2012, ale je dál nikdo nezpracovává,“ řekl ZD Tomáš Macháček, který se domnívá, že by se konečně měla začít zveřejňovat data o výsledcích zdravotní péče na úrovni jednotlivých regionálních populací, aby bylo možné smysluplně posoudit, zda se vynaloženými penězi plýtvá a nebo naopak v regionech s nízkou spotřebou zdravotní péče chybí. „Spousta těch dat je technicky dostupných a jsou docela kvalitní,“ dodal.
Od změny pojistného k informačnímu portálu
V roce 2011 vyhrála společnost KlientPRO soutěž ministerstva zdravotnictví na lokalizaci holandského PCG modelu pro potřebu přerozdělení zdrojů veřejného zdravotního pojištění. „Zakázku jsme získali, neboť PCG model pro české prostředí používáme v systémech řízené péče již od roku 2006. Součástí zadání bylo zjistit, jak by vypadalo přerozdělování prostředků mezi jednotlivé zdravotní pojišťovny, kdyby probíhalo podle PCG modelu, jaký by to mělo dopad na jejich bilanci a jak přesně by se muselo postupovat. Nad rámec zadání ministerstva zdravotnictví KlientPRO na vlastní náklady provedlo řadu analýz spotřeby zdravotních služeb na území ČR, kde jsme využili PCG model k tomu, abychom při porovnávání spotřeby péče různých skupin pojištěnců, například mezi jednotlivými regiony či zdravotními pojištěnci zohlednili rozdíly v demografické struktuře i přítomnosti chronických chorob, které dokáže PCG klasifikace zachytit. Výsledky byly natolik zajímavé, že jsme se rozhodli shrnout je do dvou volně dostupných publikací a založit informační portál,“ vysvětluje genezi projektu Macháček.
Farmaceuticko-nákladové skupiny (Pharmacy-based Cost Groups – PCG) vznikají při klasifikaci, která do nich zařazuje pojištěnce podle jejich chronické preskripce (předepisování léků) za účelem odhadu nákladů zdravotního pojištění. Vycházejí z úvahy, že pokud člověk trpí chronickou nemocí, pak zpravidla dlouhodobě užívá určité léky a zároveň pravidelně čerpá určitou zdravotní péči, která něco stojí. Náklady na zdravotní služby budou pravděpodobně obsahovat náklady léčení té chronické nemoci, kvůli které léky užívá. Jinými slovy PCG klasifikace je prediktor nákladů zdravotních služeb založený na znalosti chronické spotřeby léků.
Zahrnutí této klasifikace do přerozdělení pojistného připravovalo ministerstvo několik let. Změnu nakonec prosadila až vláda Bohuslava Sobotky, která upravila zákon 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění tak, že dosavadní systém přerozdělování pojistného založený na věku a pohlaví pojištěnců rozšířila o PCG skupiny. Novela také zachovává systém kompenzací za mimořádně nákladné pojištěnce, přičemž jej dále rozvíjí tak, aby tyto náklady byly zohledněny ve větší míře než doposud. Vstoupila v účinnost 1. ledna 2018.
Pacienti Vysočiny kráceni v nároku na péči?
Zdravotnický deník si vyzkoušel srovnávač spotřeby zdravotní péče, který pracuje s daty z PCG skupin, na příkladu léčby antidepresivy. Porovnali jsme Prahu a Kraj Vysočina. Srovnávač nám zobrazil graf, na němž je rozdíl mezi těmito kraji vidět velice názorně.
Vidíme, že Praha vykazuje zápornou průměrnou individuální bilanci vzhledem k nule či baseline a to znamená, že lidé v populaci tohoto kraje spotřebovávají více péče (a stojí více peněz), než je na úrovni celé ČR obvyklé pro populaci se shodnými demografickými charakteristikami a přítomností chronických chorob. Znamená to také, jak je vysvětleno na stránkách projektu, že pojištěnci v této populaci čerpají více péče, než na kolik „mají nárok“, pokud nárokem rozumíme péči obvyklou v celé ČR (opět vzhledem k riziku této populace, tedy po zohlednění věku, pohlaví a přítomnosti chronických chorob). Populace Vysočiny, která vykazuje přebytkovou bilanci vzhledem k nule či baseline, spotřebovává méně péče, než je v ČR obvyklé vzhledem k jejímu riziku, a je tedy de facto krácena ve svém nároku na zdravotní péči.
„Použití PCG modelu odhalilo, že velké rozdíly ve spotřebě zdravotní péče mezi různými skupinami pojištěnců nelze vysvětlit ani demografickými ukazateli, ani nižší či vyšší nemocností té které skupiny. Tyto rozdíly a nerovnoměrnosti se dotýkají spravedlnosti při rozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění, ukazují v novém světle chování zdravotních pojišťoven a měli by se o ně zajímat jak poskytovatelé péče, tak občané a jejich političtí zástupci,“ píše autoři analýzy a on line srovnávače v publikaci, kterou zmiňujeme v úvodu článku.
-cik-
