Vtěsnat tři roky studia na všeobecnou sestru do jednoho se dost možná nepovede, upozorňuje šéfka ČAS

Nad modelem 4+1 se podle šéfky asociace sester vznáší nejistota – první pokusy naznačují, že smrsknout tři roky studia do jednoho dost možná nebude pro absolventy středních zdravotnických škol reálné. Foto: Flickr

Krok, od kterého si jeho tvůrci slibovali akutní řešení nedostatku sester v nemocnicích, by nemusel zabrat tak, jak se předpokládalo. Řeč je o modelu vzdělávání 4+1, který by praktickým sestrám (bývalým zdravotním asistentům) umožnil rychlejší dostudování na všeobecnou sestru. Podle šéfky České asociace sester (ČAS) Martiny Šochmanové se ale nyní ukazuje, že napasovat tři roky studia do jednoho zřejmě nepůjde tak lehko, jestli vůbec. Nemocnice si proto možná i do budoucna budou muset své sestry tvrdě vybojovat. V tuto chvíli se problémy snaží řešit navyšováním odměn, využíváním sester z Ukrajiny či spoluprací se středními, vyššími i vysokými školami.

 

„ČAS dlouhodobě upozorňoval na úskalí, která s sebou zkrácené vzdělávání všeobecných sester může přinést. A naše obavy se bohužel postupně naplňují. Školy zařazené do tzv. pokusného ověřování nám dávají zpětnou vazbu, která ukazuje, že pravděpodobně nebude možné zkrátit pomaturitní studium na pouhý jeden rok. Jménem ČAS doufám, že se problematika vzdělávacího systému znovu otevře. Jde nám především o to, aby byl vzdělávací systém co nejkvalitnější a co nejlépe připravil budoucí sestry na realitu praxe,“ uvádí prezidentka ČAS Martina Šochmanová s tím, že asociace sester uvítá, pokud ji bude nový ministr zdravotnictví vnímat jako rovnocenného partnera, který může přispět v diskusi o budoucnosti oboru.

Jak to tedy bude s úspěšností novely zákona o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, je ve hvězdách. Také šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková ZD řekla, že úprava zatím nemá v praxi žádný dopad. Roli tak v tuto chvíli může hrát jen úprava kompetencí, zejména co se týče dřívějších zdravotnických asistentů, kteří se stali praktickými sestrami. „Postupně se změnou legislativy v některých odbornostech dochází k nahrazování všeobecných sester sestrami praktickými nebo zdravotnickými záchranáři,“ uvádí Tomáš Oborný, tiskový mluvčí FN Ostrava.

Situace je teď navíc komplikovaná i tím, že řada sester vůbec do svého oboru po škole nenastoupí. „Do praxe nastoupí pouze část vystudovaných VŠ a VOŠ absolventů. V případě absolventů středních zdravotních škol je situace o něco horší,“ potvrzuje Martina Šochmanová. Vina ale podle ní nejde na vrub školám. „Celková nabídka dnešních středních, vyšších odborných i vysokých škol je u nás velká a myslím, že právě zdravotnické školy si svých studentů váží a dělají vše pro to, aby je pro praxi v oboru nadchly. Motivace školy ale bohužel nestačí. Rozhodující je realita praxe, a zde jsou bohužel alfou a omegou nástupní platy, které mnohé absolventy odradí a nasměrují je k jiným, lépe ohodnoceným zaměstnáním,“ konstatuje Šochmanová.

Žádné statistiky, do jakých oborů tito absolventi odcházejí, ale v tuto chvíli neexistují. „Osobně se domnívám, že jde především o různé administrativní a asistentské pozice. Nástupnímu platu v kanceláři velké korporace nemůže nástupní plat čerstvě vystudované sestry konkurovat,“ dodává prezidentka ČAS.

Nedostatek sester: v Motole je hůř, v Agelu lépe

Jak tedy v tuto chvíli vypadá situace v jednotlivých nemocnicích? I podle slov odborářky Dagmar Žitníkové se situaci v poslední době povedlo stabilizovat, neplatí to ovšem o každé nemocnici. Příkladem zařízení, kterému se příliš nedaří, je přitom vůbec největší česká nemocnice FN Motol.

„V nemocnici v současné době chybí 128 sester. Situace je bohužel horší než před rokem a nelepší se. Provádíme audity personální obsazenosti a organizace práce tak, abychom ošetřovatelskému personálu práci ulehčili a zabránili dalšímu uzavírání lůžek. Připravujeme nábor na zdravotnických školách a další náborové akce,“ přibližuje Hana Frydrychová z odboru komunikace motolské nemocnice s tím, že zařízení letos (jako všechny přímo řízené organizace) zvýšilo tarifní platy o deset procent a k tomu zachová navýšený příplatek za směnnost.

Lépe jsou na tom třeba v ostravské nemocnici, kde se počet chybějících sester oproti minulému roku příliš nezměnil. „Deficit nelékařů je v naší nemocnici v současné chvíli velmi nízký. Postupné navyšování platů i příplatku za směnnost vede k větší atraktivitě této profese. FN Ostrava je určitě pro zdravotníky atraktivním zaměstnavatelem, jednak z hlediska technického vybavení, rozmanitostí a odborností práce, mezinárodních akreditací, vysokým průměrným výdělkem, firemní kulturou, ale rovněž celou řadou dalších nefinančních i finančních benefitů, jako jsou pololetní odměny, fond vzdělávání, individuální příspěvek z Fondu kulturních a sociálních potřeb ve výši 9 tisíc korun a tak dále,“ říká Tomáš Voborný s tím, že i v Ostravě sestrám zůstane navýšený příspěvek za směnnost.

Zlepšení situace na poli nelékařských zdravotnických pracovníků pak zaznamenali v nemocnicích Agel, takže v současnosti nepociťují zásadní deficit. „U nás se jedná maximálně o desítky sester. V posledních měsících vnímáme mírné zlepšování situace,“ uvedl minulý týden na konferenci konané spolu s 1. LF místopředseda představenstva společnosti Agel Ján Dudra.

Pro zlepšení situace je třeba seškrtat administrativu i zvýšit prestiž povolání

Posun zaznamenali také v prachatické nemocnici. „Nyní nám reálně chybí pět sester. Jinak se situace u nás výrazně zlepšila i díky přijetí osmi sester z Ukrajiny přes projekt ministerstva zdravotnictví. Ty ale zatím musí pracovat pod dohledem a nemohou pracovat samostatně, což je překážka hlavně na noční služby,“ popisuje Michal Čarvaš, předseda představenstva Nemocnice Prachatice. Podle něj také zaměstnance čeká v lednu navýšení mezd o deset procent, přičemž za poslední tři roky došlo k souhrnnému nárůstu mezd o 25 procent. Sestry pak taktéž budou mít i nadále zachovaný dvoutisícový příplatek za směnnost. „Samozřejmě ve srovnání s platy ve fakultních nemocnicích jsme stále výrazně níže, což ale odpovídá i tomu, že FN jsou výrazně lépe placeny ze strany zdravotních pojišťoven, respektive mají vyšší individuální základní sazbu,“ dodává Čarvaš.

Prachatická nemocnice ale nechce spoléhat jen na odměny, k tomu se aktivně snaží navázat spolupráci s budoucími zdravotníky. Je proto v úzkém spojení se SZŠ a VOŠZ České Budějovice a Český Krumlov, k tomu spolupracuje se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Již v létě jsme tu měli vyšší počet studentek na odborné praxi. Aktivně je oslovujeme a máme zájem, aby nám chodily vypomáhat a po absolvování studia k nám nastoupily. U dvou se to již povedlo,“ říká Michal Čarvaš.

Že je nutno udělat trochu víc než jen navyšovat odměny, a to nejen na úrovni jednotlivých nemocnic, ale i celého systému, si myslí také prezidentka České asociace sester. „Jakékoli zvyšování platů je pro sestry i ostatní nelékařské pracovníky jistě jednou z motivací k tomu, aby setrvali v oboru a neodcházeli za lepšími podmínkami. Proto i příplatek dva tisíce korun, který od poloviny loňského roku dostali pracovníci ve směnném provozu, může přispět. Co se současné personální situace týče, v posledních dvou letech všeobecných sester přestalo ubývat, jak ukazují data ÚZIS. Nicméně personální krize v oboru tím rozhodně zažehnána není, jen v akutní lůžkové péči chybí podle odhadů MZ stále zhruba dva tisíce sester,“ připomíná Šochmanová.

Česká asociace sester proto vedle zvýšení odměn usiluje také o celkové zlepšení pracovních podmínek. „Z dlouhodobého hlediska je to podle nás zejména snížení nadbytečné administrativy, kterou jsou sestry zahlceny, dále příspěvky na další vzdělávání v daném oboru i další zaměstnanecké benefity, ale i celkové zvýšení prestiže a atraktivity tohoto oboru zejména pro mladou generaci. Jedině tak motivujeme nové zájemce o práci v oboru a zabráníme tím přetěžování sester i ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uzavírá šéfka ČAS.

Michaela Koubová