Praxe zubařů v odlehlých oblastech podpoří dotace na investice, problémové lokality vytipuje komise

Ministr Adam Vojtěch, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a Pavlína Žílová z ministerského odboru dohledu nad zdravotním pojištěním včera představili nový dotační program, který má podpořit praxe zubařů v odlehlých oblastech. Foto: MK

Místo nahodilých smluv začít tvořit síť zubních lékařů tak, aby skutečně odpovídala potřebám pacientů – to je úkol pro novou komisi ustavenou na ministerstvu zdravotnictví, která má na starosti určování lokalit, v nichž získají zubaři nárok na dotaci pro zařízení ordinace. Dotační program, který odstartuje letos v květnu, by měl během čtyř let podpořit částkou až 1,2 milionu kolem stovky lékařů, kteří se rozhodnou usadit se v dnes málo atraktivní lokalitě. Česká stomatologická komora chce navíc pomáhat spárovat lékaře, kteří se chystají do důchodu a praxi by rádi prodali, s těmi, kdo by si naopak vlastní praxi rádi zřídili.

 

„Projekt neznamená nic menšího, než že se tu po 30 letech někdo systematicky zabývá zdravotnickou sítí,“ říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Podle něj přitom v minulosti zdravotní pojišťovny podepisovaly smlouvy lékařům v krajských městech a ne na venkově. Navíc nepodporovaly předávání praxí, ale dovolovaly vznik nových – což znamená několik let chaosu, než si pacienti najdou jiného lékaře. Výsledkem bylo, že síť lékařů vznikala velmi nahodile. Na druhou stranu ale Šmucler upozorňuje také na to, že se mění požadavky pacientů. Spíše než malé praxe s častými výpadky ordinační doby dnes lidé upřednostňují větší praxe, které budou otevřené od rána do večera – a tedy nebudou v každé vesnici.

„Dostupnost primární péče je často diskutovanou otázkou – týká se to jak praktických lékařů, kde již program ministerstva zdravotnictví existuje, tak stomatologů, kde zatím program motivující k otevírání nových ordinací v odlehlých oblastech není. Víme přitom, že existuje nerovnoměrné rozložení stomatologické péče v rámci České republiky,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který by zároveň chtěl cílit na snížení počtu obyvatel na zubaře tak, aby jich na jednoho bylo méně než dva tisíce.

V Česku máme zubařů víc než dost, problém je ale patrný ve chvíli, kdy se podíváme na dostupnost péče v okresech a hlavně jenotlivých obcích a městech. Na mapce nahoře jsou tmavě červeně vidět oblasti s nejvyšším počtem kontaktů na jednoho zubaře, dole je detailnější mapa ilustující počet obyvatel na jendoho zubaře v regionu (tmavě modrá značí nejzávažnější problémy). Zdroj: MZ, ČSK

Ministerstvo už nyní sbírá podněty od pacientů poukazující na nedostupnost péče, které pak podstupuje zdravotním pojišťovnám a České stomatologické komoře. Nově ovšem navíc zřídilo speciální mailovou adresu [email protected], kam se mohou pacienti obracet specificky v této věci. Podněty by se měla zabývat nově zřízená komise pro dostupnost stomatologické péče, kde budou zástupci ministerstva, pojišťoven i stomatologické komory. Komise by na začátku dubna měla vytipovat oblasti, kde je péče hůře dostupná a zřízení praxe na těchto místech by proto mělo být podpořeno dotací.

„Komise bude důležitá proto, že když nyní řešíme námitky, kde zubaři jsou či nejsou, v devíti z deseti případů zjistíme, že starosta ani neví, kolik tam zubařů má – a že je jich dost. Jeden z deseti případů je ale velmi bolestivý, a to chceme řešit,“ poukazuje Šmucler. Ten přitom zdůrazňuje, že celorepublikově máme zubařů víc než dost – zatímco sousední stejně velké Rakousko jich má 4200, u nás je to v plných úvazcích dvojnásobek. Podle Šmuclera by jich ovšem při vhodně nastavené síti a zhruba 2000 občany na lékaře stačilo v celé republice 5000. Problém nemají plošně ani kraje, zřetelný začíná být až na úrovni okresů a hlavně jednotlivých obcí a měst (seznam praxí zubních lékařů spolu s přehlednou mapou najdete zde). Například v okrese Příbram podle Šmuclera problém je, ale dotace by určitě neměla směřovat do Dobříše nebo Příbrami, naopak pomoc by velmi potřebovala třeba Březnice.

V minulosti se také objevily snahy řešit věc prostřednictvím lékařů z Ukrajiny, po letech se ale ukazuje, že 40 procent všech těchto zubařů se po složení aprobační zkoušky usadilo v Praze, většina těch zbylých je v Brně, Olomouci a Ostravě.

Podmínkou dotace je vydržet v regionu pět let

Srovnat síť do optimálnější podoby by proto měla pomoci nová dotace ministerstva, která zároveň usiluje i o větší dostupnost služeb hrazených pojišťovnou. „Ze strany zubařů je někdy nezájem ošetřovat pojištěnce na pojišťovnu. U stomatologů je totiž situace oproti ostatním lékařům odlišná, protože mají část plateb v hotovosti a menšina je hrazena ze zdravotního pojištění. Stomatologové podpoření tímto programem by ale pojištěnce přijímat měli, stejně jako dětské pacienty, u nichž je také problém,“ načrtává Vojtěch.

Dotace přitom bude směřovat na investice do pořízení nezbytného vybavení ordinace, tedy na zubařské křeslo, rentgen nebo počítač. Celkem mohou zubaři čerpat až 1,2 milionu korun, musí ovšem počítat s 30 procentní spoluúčastí na nákladech. Dotační program, který je nyní schvalován na ministerstvu financí, by měl být spuštěn v květnu a během čtyř let by měl rozdělit více než sto milionů korun. Do začátku by tak měl pomoci stovce žadatelů.

Podmínkou je ovšem to, že lékař setrvá v oblasti alespoň pět let, bude mít smlouvu přinejmenším se čtyřmi pojišťovnami s nejvyšším počtem pojištěnců v dané oblasti, bude ordinovat minimálně 35 hodin rozložených během všech pěti dní v týdnu (při kratší ordinační době bude dotace poměrně snížena) a do dvou let od poskytnutí financí se bude starat alespoň o 1500 pacientů. Upřednostňovány navíc budou žádosti, kdy žadatel plánuje převzít praxi včetně registrovaných pojištěnců a zaváže se, že přijme 100 procent pacientů, které mu pošle pojišťovna, a to včetně pacientů dětských.

Mapa zubařů podle průměrného věku, tmavě regiony s nejvyšším průměrným věkem. Zdroj: ČSK

„Když se vybuduje praxe na zelené louce, trvá dva až tři roky, než si zhruba dva tisíce pacientů lékaře najdou. Když se praxe převezme a modernizuje, je to ze dne na den,“ vysvětluje Šmucler s tím, že v tuto chvíli se chystá prodat praxi kolem 1500 zubařů – řada z nich ovšem pořádně neví, jak na to. Na druhou stranu ze škol vychází podobný počet mladých zubařů, takže chce komora podat pomocnou ruku tak, aby se obě strany potkaly. Šmucler v tomto bodě poukazuje také na to, že bohužel řada starších lékařů v minulosti při výchově nástupce narazila. U nás totiž schází právní jistota, která by zabránila tomu, že mladý nástupce podá během pár měsíců výpověď a odvede staršímu kolegovi většinu pacientů.

Snažit by se měly i města a obce

Ačkoliv dotační program odstartuje za pár měsíců, okamžitou vlnu žádostí ministerstvo nečeká. Počítá spíše s tím, že náběh bude postupný, podobně jako tomu bylo u praktických lékařů. Ti mají dotační program od roku 2016, první rok se do něj ale přihlásili jen dva uchazeči. V poslední době však zájem vzrostl a v tuto chvíli má ministerstvo na stole kolem dvacítky žádostí.

Na druhou stranu si úřad formou dotazníku ověřil, že jím učiněná nabídka skutečně bude pro zubaře atraktivní. Ze 170 dotazovaných považovalo zvolenou formu za dostatečně atraktivní 56 procent, 28 procent ji mělo za málo atraktivní (ostatní označili variantu „jiné“). Ti, kteří s návrhem ministerstva spokojeni nebyli, přitom jako vhodnou motivaci navrhovali zvýšení úhrad ze zdravotního pojištění (ve které postupem času doufá i Roman Šmucler). Celkem 30 procent dotazovaných by pak bylo ochotno otevřít si za nabízených podmínek praxi v méně atraktivní lokalitě. „Ostatní vysvětlili svůj negativní postoj buď tím, že mají vlastní ordinaci, jsou zaměstnáni, v důchodovém věku nebo velkým administrativním zatížením při otevření vlastní ordinace, případně malou zkušeností u absolventů,“ uvádí Pavlína Žílová z ministerského odboru dohledu nad zdravotním pojištěním.

Nabídka poskytování péče ve vztahu k celkové potencionální poptávce (hypotetický roční počet kontaktů na úvazek lékaře se zohledněním věku a pohlaví příjemců péče). Modře nejnižší počty, tmavě oranžově nejvyšší. Zdroj: ČSK

Na druhou stranu ministerstvo i komora zdůrazňují, že dotace je jen dílčí řešení problému. „Čeká nás pět, deset let, než dáme síť dohromady. To projekt nepokryje, ale nastartuje to,“ říká Šmucler, který zároveň ministerstvo chválí za to, že při přípravě projektu zohlednilo všechny připomínky komory.

Zásadní snahu v tomto směru mají mít zdravotní pojišťovny, ale také obce a města, které problém trápí. Právě oni by totiž měli, podobně jako v Německu, vytvářet podmínky pro to, aby lékaři byli ochotni do dané destinace jít. „Oni musí zajistit pro lékaře zázemí,“ konstatuje Vojtěch. „Starostové si musí uvědomit, že typický mladý zubní lékař je maminka s malými dětmi. Mám obavu, že když jí nabídnou ubytování na samotě v lese, nebude úplně šťastná, protože chce mít poblíž školku či školu pro děti,“ poukazuje Šmucler. Podle něj přitom nejsou z důvodu zdravého podnikatelského prostředí na místě státní dotace, které by praxe trvale podporovaly, na druhou stranu ovšem mohou obce přilákat lékaře například tím, že ordinaci odpustí nájem.

Napomoci by ovšem mohlo také posílení českých studentů na zubním lékařství, a to i za cenu, že si zaplatí první ročník. Ti, kdo zůstanou při přijímacích zkouškách pod čarou, totiž podle Šmuclera často bývají studenti z gymnázií v regionech, které problém s dostupností péče trápí. Zájem o venkovské oblasti už u studentů se snaží podpořit komora také tím, že studenty pátých ročníků motivuje k praxi v těchto místech tak, aby zde jednou měli mít chuť pracovat natrvalo.

Michaela Koubová