GSK dává ruce pryč od nákupu divize spotřební medicíny Pfizeru

V sídle společnosti Pfizer v New Yorku řeší, jak se dostat k volné hotovosti, kterou potřebují k tomu, aby se mohli plně zaměřit na nové růstové příležitosti. Foto: Wikimedia

Už už se schylovalo k jednomu z největších obchodů v rámci farmaceutického byznysu. GSK si však nákup divize spotřební medicíny společnosti Pfizer rozmyslela. A investoři to ocenili.

 

Měl to být obchod roku. Britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline patřila do okruhu zájemců o divizi spotřební medicíny americké společnosti Pfizer. Tedy o byznys, který se opírá o obchod s volně prodejnými léky, doplňky stravy či vitamíny. Hodnota transakce měla dosáhnout dvaceti miliard dolarů (411 miliard korun).

Jenže na konci minulého týdne přišlo rozhodnutí, které překvapilo jak Pfizer, tak investory. Výkonná ředitelka GSK Emma Walmsleyová totiž v pátek oznámila, že z nákupu nejspíš nic nebude. „Znovu jsme vyhodnotili všechny varianty, které připadají v úvahu pro naši investiční strategii a došli jsme k závěru, že musí vyhovět všem našim kritériím,“ řekla Wlamsleyová listu Financial Times.

Je to definitivní?

Podle zdrojů blízkých GSK společnost provedla skutečně podrobnou analýzu možného nákupu divize spotřební medicíny Pfizeru a na jejím základě rozhodla, že žádnou nabídku ke koupi na stůl nepoloží. Agentura Reuters nicméně spekuluje, že by toto rozhodnutí ještě nemuselo být konečné. Důvodem je prý to, že GSK ve čtvrtek předložila Pfizeru závaznou nabídku. Pfizer sám tvrdí, že se spotřebního byznysu hodlá zbavit do konce letošního roku a je to prý reálné. Definitivně jasno tak nejspíše bude až v následujících dnech.

Investoři přesto oznámení Emmy Walmsleyové přijali s povděkem. Tedy alespoň ti, kteří mají GSK ve svém hledáčku. Akcie společnosti totiž během pátku posílily o čtyři procenta. Majitelé akcií Pfizeru naopak „splakali nad výdělkem“, neboť jejich tržní hodnota o více než tři procenta propadla.

Pro GSK nicméně možnost odkoupit spotřební medicínský byznys od Pfizeru úplně nezajímavý nebyl. Sama GSK totiž podobnou divizí disponuje – generuje jí zhruba čtvrtina z jejích celkových tržeb, jež přesahují 30 miliard liber ročně (přes 870 miliard korun). Pokud by však GSK do obchodu šla, znamenalo by to její odklon od snahy vyvíjet nové léky, což je v rozporu s její strategií.

Některým investorům se díky odstoupení GSK od akvizice ulevilo. Měli totiž obavy, že případný dvacetimiliardový výdaj by znamenal stop výplatě dividendy za loňský rok. Přitom se všeobecně očekává, že dividenda bude činit 80 pencí (23,28 koruny) na akcii.

Zájem nemá ani Reckitt Benckiser

Pro Pfizer je ovšem vyjádření Emmy Walmsleyové zřejmě poměrně zdrcující. GSK se totiž stáhla jen dva dny poté, co dal Pfizeru košem jiný zájemce o jeho divizi spotřební medicíny. Ve středu dal od transakce ruce pryč také Reckitt Benckiser, další britská farmaceutická skupina. Rovněž v tomto případě investoři na zprávu zareagovali zvýšeným zájmem o její akcie, které posílily o téměř sedm procent.

Reckitt Pfizeru podle agentury Bloomberg nabízel částku mezi 15 a 20 miliardami dolarů. Pfizer rozhodnutí komentoval s tím, že ze svého úmyslu najít jiného kupce zatím neustupuje. Vyjádřil se tedy podobně jako, když transakci zrušila GSK.

Podle Johna Borise, analytika investiční a poradenské společnosti Suntrust Robinson Humphrey by Pfizer nyní udělal nejlépe, kdyby na nějaký čas od zamýšleného prodeje ustoupil. „Je malá pravděpodobnost, že se transakci podaří v dohledné době zrealizovat,“ uvedl pro agenturu Bloomberg.

Pfizer shání hotovost

Jenže pokud na takovou variantu dojde, je podle Borise pravděpodobné, že Pfizer bude muset jít s cenou dolů. Spotřební medicínské výrobky totiž čelí poměrně silné konkurenci, ať už jde o prodej generických léků nebo prodej přes internet. „Marže díky tomu klesají, což činí celý tento byznys méně atraktivním,“ dodává analytik.

Na druhé straně Pfizeru se volná hotovost bude náramně hodit, a tak zřejmě pro prodej své divize udělá maximum. Chce se zaměřit na nové růstové příležitosti. Pfizer se totiž nachází pod určitým tlakem nedostatku volných prostředků od roku 2016, kdy utratil 14 miliard dolarů (bezmála 290 miliard korun) za akvizici společnosti Medivation, která vyvíjí léky proti rakovině.

Petr Musil