Ministr sepsal pro přímo řízené organizace pravidla bonusů a veřejných zakázek

Přijmout bonus bude podle nových pravidel ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha možné jen na základě písemné smlouvy, která musí být dle zákona o registru smluv zveřejněna a jen pokud bude zaúčtován v účetnictví organizace na zvláštní analytický účet. Foto: Koláž ZD

 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) poslal do vnitřního připomínkového řízení materiál Zásady transparentního hospodaření přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví v oblasti nakupování, který se zabývá dvěma oblastmi: Bonusy a postupem při zadávání veřejných zakázek. Zásady dostanou státní nemocnice a další organizace v přímé působnosti ministra formou příkazu. Vojtěch rozděluje bonusy na adresné a neadresné a podle toho pak upravuje pravidla pro zacházení s nimi a stanovuje podmínky pro jejich přijetí. Speciálně se věnuje i vykazování ZUM/ZULPů. V oblasti veřejných zakázek se zaměřuje na používání jednacího řízení bez uveřejnění a také výjimek nahodilého nákupu. Na to, že nejsou tyto výjimky dobře chápány v českém zdravotnictví a že se to nelíbí Evropské komisi, nedávno upozornil dopis, který nemocnicím adresovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). 

 

Bonus definuje ministerský materiál obsáhle jako „dodatečné finanční i nefinanční (naturální) plnění, které dodavatel poskytuje odběrateli zpravidla při odběru většího množství zboží nebo při překročení určité hodnoty fakturace, resp. při dodržení dalších pro dodavatele výhodných podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v situacích, kdy s ohledem na používanou obchodní a marketingovou praktiku není dodavatel ochoten tyto podmínky promítnout přímo do kupní ceny jednotlivých druhů dodávaného zboží.“ Oním zbožím mohou být léky a zdravotnické prostředky ať už jsou vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky (ZULPy) či zvlášť účtovaný materiálu (ZUMy), nebo jsou vydávány pacientovi na lékařský předpis (recept, resp. poukaz).

Bonusy jsou pak děleny na adresné a neadresné.

Adresný bonus je poskytnut v přímé souvislosti s konkrétní dodávkou zboží (konkrétní objednávkou, fakturou apod.) nebo s konkrétním druhem zboží a je vázán například na objem nákupu tohoto druhu zboží v určitém čase. Lze jej rozpočítat do jednotkové ceny zboží. „Zejména procentní obratové bonusy (ale i procentní bonusy nevázané na objem, avšak plošné, např. za včasnou platbu, za délku smluvního vztahu, za využívání definovaného objednávkového systému aj.) lze v zásadě vždy označit za adresné, neboť bez ohledu na to, zda se vztahuje na konkrétní druh zboží nebo na širší portfolio zboží, je vždy možné dané procento bonusu promítnout do jednotkové ceny každého druhu zboží, resp. do jednotkové ceny každého jednoho konkrétního produktu,“ píše se v materiálu MZ. Mezi adresné bonusy řadí:

  • obratový bonus stanovený jako jednotné procento z celkového obratu na dodávané portfolio nebo na dodávaný konkrétní druh zboží
  • další druhy bonusů vázáné na obrat či cenu jednotkovou cenu zboží, jako je bonus za předčasnou platbu, věrnostní bonus, bonus za plnění vyjmenovaných povinností odběratele apod.
  • lineární bonus (sleva) zohledňující růst objemu dodávek zboží za uplynulé období.

U neadresného bonusu nelze jeho výši objektivně propojit s konkrétní dodávkou zboží (objednávkou či fakturou) ani konkrétním druhem zboží, neboť je vypočítán zvlášť agregovaně či stanoven ve struktuře, ve které ani při nejlepší vůli nelze výslednou finální částku rozprostřít do jednotkové ceny jednotlivých druhů zboží (např. léčivý přípravek bez rozlišení velikosti balení nebo síly), resp. jednotkové ceny každého jednoho konkrétního produktu.

Ministerstvo v zásadách upozorňuje, že podřízené organizace nemají přijímat bonusy formou, při které by poskytovaly dodavateli zboží například marketingové služby, reklamní prostor, pronájem prostor v souvislosti se zřízením konsignačního skladu a související služby. Takové smluvní vztahy jsou povoleny pouze v případě, že výše finančního plnění odpovídá reálné tržní hodnotě poskytované služby. „Zakazuje se vstupovat do takových smluvních vztahů, ve kterých je smluvní odměna v zásadním nepoměru k reálné tržní hodnotě předmětu plnění,“ píše se v zásadách. Pokud získá ministerstvo pochybnosti o tom, že přímo řízená organizace dostává více peněz za poskytnuté služby, než odpovídá reálné tržní hodnotě „bude tento smluvní vztah důsledně přezkoumán s cílem odhalit, zda se nejedná o účelové obcházení právních předpisů nebo těchto Zásad“.

MZ také varuje před naturálními bonusy, které jsou z hlediska veřejnoprávních předpisů „problematické a rizikové“. Je-li jako bonus poskytnut léčivý přípravek, měl by být – ve smyslu cenových předpisů – poskytnut zdarma.  Zdarma získaný cenově regulovaný léčivý přípravek není možné dále prodat, ale je nutné jej poskytnou dalšímu distributorovi (lékárně, pacientovi) opět za cenu ve výši 0 Kč, tedy zdarma. S nulovou cenou by pak měl být léčivý přípravek také vykázán k úhradě zdravotní pojišťovně.

Přijmout bonus bude možné jen na základě písemné smlouvy, která musí být dle zákona o registru smluv zveřejněna a jen pokud bude zaúčtován v účetnictví organizace na zvláštní analytický účet.

Příjmy z obdržených bonusů je přímo řízená organizace povinna použít výhradně na úhradu nákladů z hlavní činnosti organizace, především na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. Musí je průkazně evidovat.

Ministerstvo doporučuje, aby vykazované ceny za ZUM/ZULP byly očištěny o všechny přijaté slevy a adresné bonusy, s fakturou související dobropisy/vratky apod. „Pokud přímo řízená organizace vykázala zdravotní pojišťovně cenu ZUM/ZULP průběžně bez očištění o adresné bonusy, z důvodu, že očištěnou cenu léku v momentě vykázání nebyla schopna určit, pak by opravnou dávku s rozpočítaným adresným bonusem měla vykázat zdravotní pojišťovně dodatečně,“ uvádí MZ. Do vykazované ceny nemůže být promítnut neadresný bonus, protože ho není možné přiřadit ke konkrétnímu přípravku či prostředku.

S výjimkou ze zákona opatrně

V části Zásad transparentního řízení…, týkající se postupů při zadávání veřejných zakázek se ukládá přímo řízeným organizacím nahlásit na ministerstvo každý měsíc zdůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění. Doložit přitom musí nejen důvody, ale i legitimitu a legalitu, případně zdůvodnit krajně naléhavé okolnosti.

Dále jsou definovány podmínky, které je nutné kumulativně splnit, pokud chce přímo řízená organizace využít tzv. výjimku nahodilého nákupu podle paragrafu 19 Zákona o zadávání veřejných zakázek: mj. nákup musí být pro akutní potřebu (nikoliv do zásoby), kterou zadavatel nemohl předvídat, jednotková cena služby je proměnlivá, nakupuje se dodávka či služba nízké hodnoty… „Výjimku nahodilého nákupu nelze aplikovat na nákup léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků plošně, ale u každé aplikace výjimky je nutné ověřit splnění výše uvedených podmínek,“ uvádí se v ministerském materiálu. Doklady k nákupům je třeba archivovat pět let a čtvrtletně hlásit ministerstvu zdravotnictví. To stanovením pravidel nákupů dle paragrafu 19 patrně reaguje na stanovisko Evropské komise, která Česku vzkázala, že „léčivé přípravky by neměly být považovány za produkt s proměnlivou cenou“. Na stanovisko upozornilo 12. února nemocnice dopisem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je gestorem zákona o zadávání veřejných zakázek. Ustanovení paragrafu 19 odst 1 zákona stanovuje speciální způsob výpočtu předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a v odst 3 stejného paragrafu pak stanoví výjimku z výše uvedené definice, pokud jednotková cena předmětu plnění je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb. U veřejných zakázek, které spadají pod tuto výjimku, není tudíž povinnost stanovit jejich předpokládanou hodnotu (par 19 odst 1). „Evropská komise se obecně přiklání k přísnějšímu (restriktivnímu) výkladu předmětné výjimky, což je třeba reflektovat i v rámci našeho národního právního výkladu…“, píše nemocnicím MMR, které je upozorňuje i na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z minulého roku, v němž se praví, že je možné výjimku používat u dodávek léků a spotřebního zdravotnického materiálu, ale je potřeba zkoumat okolnosti konkrétního případu (zda zadavatel skutečně pořizuje dodávky podle aktuálních potřeb a provádí výběr dodavatelů dle aktuálních cen, aby hospodárně vynakládal veřejné prostředky).

-cik-