Praktici pro dospělé i děti k dohodovacímu řízení: Chceme otočit trend, věříme ministrovi

Ilona Hülleová za praktiky pro děti a Petr Šonka za praktiky pro dospělé se shodují nejen v pohledu na poškozování jejich segmentů v posledních letech, ale i v názoru na ministra Vojtěcha. Věří mu, že dodrží, co slíbil, a ponechá na zdravotních pojišťovnách jejich úhradovou politiku a zasáhne jen v případě nutnosti krizového řešení. Foto: Míša Koubová

Praktičtí lékaři, kteří se starají o dospělé, i jejich kolegové pečující o děti, jdou do dohodovacího řízení s požadavkem nápravy křivd z posledních let.  „Pro nás je prioritou otočení dosavadního trendu. V několika minulých letech došlo ke skokovému navýšení úhrad lůžkovým zařízením na úkor ambulantního sektoru a zejména primární péče, čímž došlo k porušení rovnováhy,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL). „Za absolutní prioritu považujeme zajištění financování praxí PLDD v takové míře, aby lékaři neodcházeli předčasně do důchodů a pokud ano, tak aby odcházející lékaři měli co nabídnout mladým lékařům,“ uvádí Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD). Oba vítají, že ministr Adam Vojtěch (ANO) klade důraz na dohodu, do které nebude ministerstvo zasahovat. „Tento postoj vrací dohodovacímu řízení jeho smysl,“ chválí Šonka. Naopak, kritice neušel předchozí ministr. „Předem jsme slyšeli, že finance budou směřovány do nemocnic. Nevnímal problémy primární péče a neřešil je,“ kritizuje Miloslava Ludvíka (ČSSD) Hülleová.

 

„SPL do dohodovacího řízení o úhradách rok 2019 jde s požadavkem dorovnání dluhu, který vznikl tím, že se navýšení ceny práce z roku 2015 u devatenácti výkonů, které jsou zahrnuty v kapitaci (a nevykazují se tedy zvlášť), nepromítlo do výše kapitace,“ uvedl pro Zdravotnický deník Petr Šonka. Podle něj tento dluh uznalo v roce 2016 vedení ministerstva zdravotnictví, s nímž se praktičtí lékaři dohodli, že bude navýšení rozloženo do dvou let. První polovinu slibu ministerstvo realizovalo v úhradové vyhlášce pro rok 2017, k splacení druhé poloviny dluhu, plánovanému pro úhradovou vyhlášku na rok 2018, ale nedošlo, což bylo, mimo jiné, důvodem podzimních protestů praktických lékařů. „Tento starý dluh musí být vyrovnán, abychom se mohli posunout dál,“ zdůrazňuje doktor Šonka.

Navýšit hodnotu bodu a otočit trend

Praktičtí lékaři jsou připraveni přistoupit na to, že další růst nebude realizován cestou navyšování kapitace, ale výkonovou složkou, která lépe ohodnotí praxe podávající vyšší výkon. SPL určité představy vtělilo do návrhu koncepce změn v primární péči. Ten sdružení předložilo počátkem roku ministerstvu, které zřídilo pracovní skupinu pro změny v primární péči, kde se návrhy lékařů nyní projednávají. Praktici myslí na budoucnost. Měly by vzniknout nové výkony, které ocení množství a kvalitu jejich péče především o chronické pacienty, ale je to spíše dlouhodobé téma, které se ještě neprojeví v úhradách pro příští rok.  „V dohodovacím řízení pro rok 2019 budeme tedy žádat navýšení hodnoty bodu,“ říká Petr Šonka.

Prioritou je nyní pro praktické lékaře otočení dosavadního trendu posledních let, kdy byla upřednostňována lůžková zařízení na úkor zejména primární péče. Byla tak porušena dřívější rovnováha. „Pokud porostou letos všechny segmenty zhruba stejně, je to sice zlepšení proti minulým rokům, ale zmiňovanou nerovnováhu to v podstatě konzervuje. Podíl  jdoucí do primární péče z celkového množství prostředků určených pro zdravotnictví klesl hluboko pod 6 procent, což nás vrací zpátky do doby před více než deseti lety. Je to přesný opak trendu, který je zřetelný ve vyspělých zemí, kde dochází k přesunu péče a také úhrad z lůžkového do ambulantního sektoru a i podíl primární péče na úhradách je výrazně vyšší. Vzhledem k tomu, že přibývá stárnoucích a chronicky nemocných pacientů a zdravotní systém naráží na své ekonomické i personální mantinely, je zřejmé, že péči o tyto lidi bude muset zajistit primární péče. Aby to zvládla, musí projít proměnou, která je nyní předmětem diskuse. Jedná se především o otázky navýšení kompetencí, objemu činnosti a kvality. Je zřejmé, že ruku v ruce s touto proměnou musí dojít k výraznému navýšení úhrad pro tento segment,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů.

Čtyři procenta nárůstu stačit nebudou

Podobně jako u praktiků pro dospělé, dopadlo přehlížení ambulantní sféry v posledních letech tvrdě i na praktiky pro děti. „Rádi bychom dospěli k výsledku, který by napravil křivdu a nesplněné sliby z minulých období a zároveň zajistil očekávané navýšení financí pro rok 2019,“ říká Ilona Hülleová. Poukazuje přitom na skutečnost, že kapitační platba byla pro rok 2018 vyhláškou MZ prakticky zakonzervována a také ve výkonové složce nedošlo k výraznému navýšení. „Tím se jen prohloubilo nedostatečné financování primární péče o děti. Navržených 1,70 Kč za položku na receptu je pro praxe PLDD zcela zanedbatelná částka, která nemůže ani pokrýt náklady spojené se zajištěním a zprovozněním eReceptu. Nebudu uvádět přesná čísla, ale 4 % nárůst nám stačit nebude,“ varuje Hülleová. Sdružení, které vede, nyní čeká na výstupy Analytické komise dohodovacího řízení a propočítává své požadavky. Konkrétní návrh předloží na jednání segmentu 4. dubna. „Určitě máme snahu se dohodnout se zdravotnímu pojišťovnami. Souhlasíme s názorem MZ, že další růst financí by měl směřovat na zajištění dostupnosti a kvality péče. Tudíž bychom požadovali jednak navýšení horního pásma kapitační platby, která je vyplácená za vyšší počet ordinačních hodin a práci v odpoledních hodinách a dále také zvýšení hodnoty bodu u mimokapitačních výkonů, zejména těch preventivních. Konkrétně u výkonů očkování se domníváme, že není dostatečně naše práce ohodnocena. Změna očkovacího kalendáře a udržení dostatečné proočkovanosti populace klade na PLDD velké nároky,“ zdůrazňuje lékařka. Opět podobně jako u kolegů, kteří pečují o dospělé, i dětští praktici by uvítali rozšíření výkonů, ale jsou si vědomi, že je to běh na delší trať. Také Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost předložilo konkrétní požadavky, jimiž se zabývá zmíněná pracovní skupina pro reformu primární péče.

Předsedkyně SPLDD se domnívá, že prioritou by mělo být zajištění finanční motivace, které by udrželo pediatry v primární péči. „Zejména to bude platit pro oblasti, kde se do vyprázdněných ordinací nikdo nehrne,“ říká Hülleová s tím, že otázka priorit se netýká jenom navýšení kapitace či hodnoty bodu. „Bude potřeba projednat, jaké další pobídky jsou schopny zdravotní pojišťovny nabídnout. Zajištění dostupnosti péče je především v jejich kompetenci. Prioritou je udržet síť poskytovatelů odbornosti PLDD, která zajistí dostupnou a kvalitní primární péči o děti,“ shrnuje.

Už skončila komedie, Ludvík byl ve střetu zájmů

Oba lékaři se shodují v hodnocení současného ministra zdravotnictví. „Velmi oceňuji postoj pana ministra Adama Vojtěcha, který deklaroval, že při tvorbě úhradové vyhlášky bude ministerstvo respektovat a dohodu mezi zástupci segmentu a plátci a dal jasně najevo, že nikdo nemůže počítat s tím, že si na ministerstvu vymůže lepší podmínky, když se nedohodne. Tento postoj vrací dohodovacímu řízení jeho smysl, který se v  posledních letech vytratil. Chápu, že to může být, pro segmenty, které se principiálně nedohodly nikdy a spoléhaly se vždy  na dobrodiní ministerstva, nepříjemná změna, ale troufám si tvrdit, že všichni ostatní účastníci DŘ to přivítali,“ pochválil ministra Petr Šonka. Postoj „rozumného hospodáře a spravedlivého správce, který je schopen vidět  náš zdravotní systém jako jeden celek a  objektivně vnímat potřeby všech segmentů, aniž by některé upřednostňoval“, dává pak do ostrého kontrastu s tím, co předvedl Vojtěchův předchůdce Miloslav Ludvík, který se prý ani nesnažil tvářit, že ho zajímá také osud ambulantního segmentu. „Tím, že předem řekl, jak bude rozděleno oněch rekordních 16 mld, které přitekly meziročně navíc do rozpočtu zdravotnictví, udělal z již značně formálního DŘ pimprlovou komedii,“ zlobí se Šonka.

Ilona Hülleová  souhlasí s tím, že by se účastníci dohodovacího řízení měli snažit dohodnout a MZ by jim do toho nemělo zasahovat a už vůbec ne předem, kdy deklaruje jasnou podporu některému ze segmentů. „To je velmi demotivující a dohodovací řízení se stává jen formalitou. Tak tomu bylo za minulého ministra Ludvíka. Předem jsme slyšeli, že finance budou směřovány do nemocnic. Nevnímal problémy primární péče a neřešil je. Úhradová vyhláška byla toho důkazem,“ stěžuje si Hülleová. Praktičtí lékaři pro děti a dorost chybí a jejich financování zaostává, přesto podle ní Ludvík v úhradách pro rok 2018 tyto faktory nezohlednil. „Jeho rozhodnutí jsme vnímali jako jasný příklad střetu zájmů,“ upozorňuje.  Přístup současného ministra Adama Vojtěcha je jí „sympatický“. „Věřím, že MZ pod vedením současného ministra opravdu ponechá na zdravotních pojišťovnách jejich úhradovou politiku a zasáhne jen v případě nutnosti krizového řešení,“ uzavírá doktorka Hülleová.

O názorech dalších účastníků dohodovacího řízení jsme psali zde.

-cik-