Na invalidním vozíku kvůli poškození míchy končí každoročně kolem 200 Čechů, jejich průměrný věk se zvyšuje. Ochrnutí způsobí asi z 60 procent úrazy, postupně jich ale ubývá. Naopak roste počet pacientů, které na vozík upoutá zánět, nádor či cévní problémy. Novinářům to dnes řekli zástupci Centra Paraple, které se pomoci lidem s poškozením míchy věnuje.
Počty pacientů jsou podle primáře spinální jednotky Fakultní nemocnice v Motole Jiřího Kříže už několik let přibližně stabilní. V roce 2016, ze kterého pochází poslední data, bylo 281 případů poškození míchy, z nichž na trvalo je na vozíku 180 lidí.
„Mírně ubývá úrazů. Ubylo případů poškození páteře v důsledku skoku do vody, což bývají většinou mladí lidé ve věku 18 až 20 let. Snižuje se také počet autonehod. Myslíme si, že lidé začali víc používat pásy i na zadním sedadle auta,“ řekl Kříž.
Předloni bylo 57,3 procenta porušení míchy způsobeno úrazem. Přes polovinu případů byly pády, kolem třetiny dopravní nehody a přibližně po šesti procentech skoků do vody a úrazů při sportu. Asi 42,7 procenta případů jsou jiné příčiny než úrazy. Přibližně čtvrtinu z nich způsobily záněty, po pětině nádory a cévní postižení.
Roste věk pacientů v době poranění páteře, průměrný byl předloni 53,9 roku. Léčbu starších lidí komplikují jejich další nemoci a horší fyzická kondice. „Obvykle mají pacienti dvakrát denně hodinu fyzioterapie, k tomu další cvičení, celkem to dá na šest až sedm hodin za den,“ řekl Kříž. Pacient ve věku kolem sedmdesátky ale není takový rozsah schopen zvládnout. Musí se tak prodloužit pauzy mezi cvičeními.
O pacienta po poškození míchy se po stabilizaci starají nemocniční spinální jednotky první týdny až měsíce. V Česku jsou čtyři, v pražském Motole, fakultních nemocnicích v Brně a Ostravě a krajská nemocnice v Liberci. Následuje rehabilitace v ústavech v Kladrubech, Hrabyni nebo Košumberku.
Po propuštění část z nich vyhledá další sociální či poradenské služby, jaké poskytuje i pražské Centrum Paraple, které v roce 1994 otevřel Svaz paraplegiků spolu se Zdeňkem Svěrákem. Zaměřuje se na řešení praktických problémů života na vozíku, jako je úprava bytu nebo získání osobního asistenta. Pomáhá také se zapojením do pracovního procesu a pořádá společné sportovní akce.
-čtk-
