Zákaz pít alkohol u činností, při nichž by člověk mohl ohrozit sám sebe, zrušil Ústavní soud. Mohl totiž zahrnovat i běžné činnosti, jako je třeba česání ovoce či žehlení, a znamenal tak nepřiměřený zásah do osobní integrity. Foto: pxhere.com

ÚS nezrušil zákaz kouření v restauracích, provedl dílčí škrty

Ústavní soud provedl v protikuřáckém zákoně dílčí škrty, úplný zákaz kouření v restauracích a hospodách ale dál platí. Soud včerejším nálezem zrušil zákaz pít alkohol u činností, při nichž by člověk mohl ohrozit sebe sama, a zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akcích pro děti. Ústavní soud zkoumal zákon z podnětu 20 senátorů víc než rok, jejich zástupci vítají, že případnou další úpravu kouření v restauracích soud nechal na zákonodárcích.

 

Zákaz pít alkohol u činností, při nichž by člověk mohl ohrozit sám sebe, podle soudu potenciálně dopadal na kohokoliv i při rutinních činnostech, třeba sekání trávy, česání ovoce a žehlení, při kterých by si nemohl člověk dát ani skleničku vína. „Šlo by o naprosto nepřiměřený zásah do osobní integrity,“ řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský. Zákaz prodeje tabáku a alkoholu soud zúžil na akce určené výhradně pro děti, dosud se týkal akcí určených převážně pro děti a mládež do 18 let. Slovo převážně soud ze zákona vypustil. Zachování tohoto slova by ponechalo příliš široký prostor pro výklad, uvedl Rychetský.

Při rozhodování o zákazu kouření v restauracích nebyl Ústavní soud jednotný, šest soudců z 15 zaujalo odlišné stanovisko. Podle většiny soudců sice úplný zákaz kouření není jediným či nejlepším možným řešením, nejde však o nepřípustný zásah do základních práv. Zákaz sleduje legitimní cíl, tedy ochranu zdraví lidí. Skupina přehlasovaných soudců naproti tomu vydala vlastní stanovisko, podle kterého se obává, aby dnešní nález Ústavního soudu neinspiroval stát k dalšímu omezování svobod jednotlivce ve jménu „obecných dober“.

Podle přehlasované menšiny ústavních soudců zákon nyní v podstatě chrání jen kuřáky před nimi samotnými. V případě vyškrtnutí sporného ustanovení by totiž nadále zůstaly restaurace nekuřácké a záleželo by jen na vůli provozovatelů, zda zřídí pro kuřáky oddělené části. „V tomto směru souhlasíme s navrhovateli, že se jedná o projev nemístného paternalismu a snad až mesianismu,“ napsali přehlasovaní soudci. Paternalismus je snaha někoho chránit z domněle nadřazené pozice, mesianismus je spasitelství.

Spolu s úplným zákazem kouření v restauracích Ústavní soud ponechal v platnosti zákaz prodeje alkoholu v automatech a zákaz podávání a prodeje alkoholu lidem, u nichž lze předpokládat, že ho vypijí a budou řídit auto nebo vykonávat jinou rizikovou činnost ohrožující zdraví a majetek. Soud nevyhověl ani návrhu na zrušení paragrafů, podle nichž přepravu a lékařské vyšetření nezletilých pod vlivem alkoholu hradí zákonný zástupce.

Zástupci senátorů, kteří se na soud obrátili, jsou přesto spokojeni. Podle jednoho z nich Jaroslava Kubery (ODS) soud v protikuřáckém zákoně zrušil nejhorší nesmysly. Přivítal také Rychetského slova, že zákonodárci mají prostor pro případnou jinou regulaci kouření v prostorách stravovacích služeb.

Poslanecký návrh na zmírnění protikuřáckého zákona, oficiálně zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, má příští týden začít projednávat Sněmovna. Vláda se zmírněním nesouhlasila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v březnu novinářům řekl, že mezi ministry převážil názor, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května. Rozhodnutí soudu Vojtěch přivítal. „Ústavní soud se bezpochyby podíval do zahraničí, kde tyto zákazy jsou běžné,“ řekl novinářům ve Sněmovně.

Předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková se pozastavila nad tím, že kouření v Česku upravuje asi 40 zákonů a vyhlášek. Podle ní by měl být jeden zákon, který by shrnul vedle ochrany před tabákovým kouřem další témata, jako jsou reklama, daně nebo léčba a odvykání kouření.

-čtk-