V Evropě letí kokain, nových drog už tolik nepřibývá

Již zavedenou drogou, jejímuž prodeji se právě nyní dobře daří, je kokain. V roce 2016 bylo v EU hlášeno 98 tisíc záchytů, což je o osm tisíc více než v roce přechozím. Jeho cena přitom zůstává stejná, zatímco čistota se zvyšuje. Foto: Pixabay

Nejen pašování z jiných kontinentů, ale už i posilující vlastní výroba – tak nyní vypadá evropská situace na poli nelegálních drog. V poslední době přitom dochází k rostoucí spotřebě kokainu, který je čistší a dostupnější než dříve. Lepší zprávou oproti tomu je, že klesá počet nových psychoaktivních látek, které se objevují na trhu. Vzhledem ke své vysoké škodlivosti ale tyto drogy nadále představují velký problém a zdravotní riziko. Aktuální trendy a vývoj na drogové scéně přibližuje včera publikovaná Evropská zpráva o drogách 2018.

 

„V letošním roce jsme u celé řady látek zaznamenali určité znepokojující známky zvýšené míry výroby drog v Evropě, a to v těsnější blízkosti ke spotřebitelským trhům. Tento vývoj usnadňuje technologický pokrok, který též propojuje evropské výrobce drog a jejich uživatele s celosvětovými trhy prostřednictvím běžného webu a darknetu. Povšimli jsme si také, že nárůst výroby kokainu v Jižní Americe má nyní dopad na evropský trh a představuje zvýšené riziko zdravotních problémů pro uživatele i komplexnější výzvy pro orgány činné v trestním řízení, jelikož obchodníci s drogami upravují a mění dodavatelské trasy. Důvodem ke znepokojení jsou i objevující se důkazy o větší dostupnosti a užívání cracku v Evropě, a tuto problematiku je tedy nutné monitorovat,“ uvádí Evropská zpráva o drogách.

K výrobě drog v Evropě dochází kvůli výhodnosti, snížení rizika odhalení na hranicích a s ohledem na konkrétní drogu také z důvodu dostupnosti nebo nákladů na chemikálie potřebné k výrobě. Jsou to pak právě evropští dodavatelé, kteří podle odhadů stojí skoro za polovinou prodeje drog na darknetu v letech 2011 až 2015. I když je přitom on-line prodej v porovnání s celkovým trhem s nelegálními drogami v současnosti malý, podle všeho roste. Nedávná analýza Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europolu identifikovala přes sto celosvětových darknetových trhů, které využívají technologie umožňující skrýt totožnost kupujícího i prodávajícího. Podle odhadů souvisejí dvě třetiny všech prodejů na těchto trzích s drogami. Většinu prodejů drog na evropském darknetu pak představují stimulační drogy. Nejde ale už jen o darknet – u nových psychoaktivních látek a zneužívaných léků mohou být stejně významné sociální sítě a běžný web.

Loni byla padesátka nových látek

Právě nové drogy zůstávají velkou výzvou pro protidrogovou politiku, protože mají výrazný dopad na veřejné zdraví. Nejnovější právní předpisy EU přitom posílily výměnu informací o těchto látkách na evropském trhu a také zkrátily dobu, která je nutná pro posouzení rizik a zavedení kontroly v Evropě (více zde). Celkově nyní systém monitoruje asi 670 látek, přičemž je každoročně hlášen výskyt asi 400 z nich. Seznam se ovšem stále rozšiřuje – každý týden je v Evropě nahlášena jedna další nová psychoaktivní látka. A ačkoli počet nových látek, které se objevují na trhu, od roku 2015 klesá, negativní důsledky užívání těchto drog v oblasti veřejného zdraví zůstávají. Poškození zdraví související s novými syntetickými kanabinoidy a novými syntetickými opioidy vedla k tomu, že EMCDDA loni provedlo rekordní počet devíti hodnocení rizik. Neustálou ostražitost přitom vyžadují deriváty fentanylu, které jsou z velké části odpovědné za současnou opioidovou krizi v USA.

„Během roku 2017 bylo v Evropě poprvé zaznamenáno 51 nových látek. To je méně než v kterémkoliv z předchozích pěti let a znamená to pokles z maximální míry asi sta nových zjištěných látek, které bylo dosaženo v letech 2014 a 2015. Není jasné, co tento pokles způsobilo, ale částečně to může být díky opatřením přijatým vládami evropských států, která zakazují nové látky, zejména jejich otevřený prodej. Důležitým faktorem by kromě toho mohla být kontrolní opatření a operace orgánů činných v trestním řízení v Číně zaměřené na laboratoře vyrábějící nové látky,“ uvádí zpráva.

„Zatím se sice zdá, že evropské a mezinárodní snahy o omezení produkce a dostupnosti nových psychoaktivních látek mají nyní určitý dopad, existují však také zprávy o výrobě tablet a těchto látek v rámci Evropy. Dosud se tento vývoj produkce nových drog zdá být omezený. Změny v této oblasti mohou mít ovšem na problémy s drogami rychlý dopad, a proto je nutná ostražitost, aby se zajistilo, že Evropa bude připravena lépe reagovat na potenciální budoucí hrozby v této oblasti,“ dodává zpráva. V Evropě se přitom v poslední době povedlo odhalit a uzavřít výrobní laboratoře například v Belgii a Nizozemsku.

Problém s novými psychoaktivními látkami dnes zaznamenávají také věznice, kde se nejčastěji objevují syntetické kanabinoidy. Důvodem je snadné pašování a obtížná zjistitelnost při testech na přítomnost drog (o problematice harm reduction ve věznicích jsme psali zde).

V roce 2016 bylo do systému včasného varování nahlášeno přes 71 tisíc záchytů nových drog. Vůbec nejčastější jsou syntetické katinony a syntetické kanabinoidy, které představují téměř čtyři pětiny celkového množství nových látek zachycených v roce 2016. Vedle toho jsou rostoucím trendem nové benzodiazepiny, kterých je monitorováno 23. Předloni přitom bylo zachyceno přes půl milionu takových tablet, což je o dvě třetiny víc než o rok dříve. Zneužívání benzodiazepinů je pak obzvláště problém u vysoce rizikových uživatelů opioidů, kterým bývají předepisovány v rámci léčby, ale následně se nezřídka stávají sekundární drogou.

Konopné novinky z Ameriky mohou doputovat i k nám

Již zavedenou drogou, jejímuž prodeji se právě nyní dobře daří, je kokain. V roce 2016 bylo v EU hlášeno 98 tisíc záchytů, což je o osm tisíc více než v roce přechozím. „I když cena zůstává stejná, čistota se zvyšuje,“ poukazuje Marica Ferri z EMCDDA s tím, že vyšší spotřebu ukazují i analýzy odpadních vod (psali jsme také zde). Ta ukázala, že loni stouplo množství reziduí kokainu v odpadních vodách oproti roku 2015 v 26 z 31 zkoumaných měst. Zároveň předloni vzrostl počet lidí, kteří poprvé nastoupili na léčení kvůli problémům s kokainem, oproti roku 2014 o pětinu.

„Ze závěrů naší nové zprávy vyplývá, že v Evropě nyní zaznamenáváme důsledky vyšší produkce kokainu v Latinské Americe. První varování v podobě analýzy odpadních vod ohledně vyšší dostupnosti kokainu nyní potvrzují další data svědčící o rostoucí nabídce, včetně vyšší čistoty, většího počtu a vyššího objemu záchytů kokainu,“ říká ředitel EMCDDA Alexis Goosdeel.

Jak u kokainu, tak také u heroinu přitom bylo vůbec poprvé zaznamenáno zpracování v rámci EU. Ke zvýšení počtu zlikvidovaných laboratoří došlo také u extáze. Hlavním výrobcem se pak Evropa stává u konopí. „Konopí je nejvíce užívanou drogou v EU. Vidíme stále větší počet lidí, kteří se poprvé začínají léčit ze závislosti na konopí. Setkáváme se také s inovacemi výrobků a podob,“ uvádí Marica Ferri. Důvodem jsou změny odehrávající se v Severní i Jižní Americe, kde v některých státech došlo k legalizaci konopí pro rekreační účely. Spolu s ní se totiž začaly vyvíjet novinky, jako jsou náplně do elektronických cigaret nebo jedlé produkty z vysoce potentních odrůd, což se může podepsat i na evropské nabídce. Aktuální je v souvislosti s tím téma marihuany za volantem (podrobně jsme psali zde).

Konopí se týkaly více než tři čtvrtiny z 800 tisíc trestných činů spojených s drogami v EU. Celkem 45 procent všech žadatelů o léčbu chce pomoc právě kvůli konopí, přičemž jejich počet od roku 2006 do 2016 vzrostl v 25 evropských zemích ze 43 na 75 tisíc.

V Česku je situace stabilizovaná a v porovnání s řadou států dobrá

Ani dobrou, ani špatnou zprávu nepřinesl včera publikovaný dokument ohledně předávkování drogami. „Situace v Evropě není tak hrozná jako ve Spojených státech. Máme tu asi devět tisíc úmrtí, ale máme tu také systémy, které dokážou zabránit předávkování drogami. Patří mezi ně substituční terapie nebo poskytování naloxonu nejen uživatelům drog, ale i jejich okolí, které dokáže zareagovat,“ přibližuje Marica Ferri.

Pokud bychom se podívali do Česka, u nás se úmrtnost na předávkování pohybuje kolem 50 lidí ročně. Nejvíc problémovou drogou tu však je, na rozdíl od Evropy, pervitin. „Zdrojem většiny metamfetaminu v Evropě je již dlouho Česká republika a nověji také příhraniční oblasti sousedních zemí. V České republice se metamfetamin vyrábí hlavně z prekurzoru pseudoefedrin, který je extrahován z léčivých přípravků dovážených převážně z Polska, nebo stále častěji odjinud přes Polsko. K výrobě drogy může být použit i BMK. V roce 2016 bylo v Evropě hlášeno 291 nelegálních laboratoří na výrobu metamfetaminu, z čehož 261 v České republice. Převažují malé laboratoře, které zásobují domácí trh, ale byly hlášeny i velké výrobny se zapojením organizovaných zločineckých skupin, které produkují metamfetamin pro jiné evropské země,“ uvádí zpráva.

Úmrtnost související s drogami u dospělých. Zdroj: Evropská zpráva o drogách 2018

Ačkoliv jsou injekční uživatelé pervitinu českým specifikem, problém už se od nás před časem přelil i za hranice (psali jsme zde). „V posledním jednom, dvou letech se ale situace stabilizovala. Spolupracujeme na mnoha úrovních s německou stranou, takže po překvapení a hysterii se i německý systém naučil s uživateli pervitinu pracovat,“ poukazuje Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti.

I celkově je pak u nás situace stabilizovaná a v evropském kontextu poměrně příznivá. „Když se podíváte na nejzávažnější důsledky užívání drog, jako je výskyt infekcí – HIV, hepatitidy, tak jsou hodnoty velmi nízké. I předávkování je relativně málo. Ve srovnání s ostatními státy, zejména západními, je přitom naše protidrogová politika levná. Z veřejných rozpočtů dáváme řádově 500 milionů a poměrně velká část prostředků jde na programy preventivní a snižování rizik – výskytu infekcí, případně předávkování. Máme dobře rozvinutou síť programů prvního kontaktu, snižování rizik u aktivních uživatelů drog, testování, výměny jehel a stříkaček, informování a tak dále. Dostupné finanční prostředky tedy dokážeme efektivně využít,“ přibližuje Mravčík.

V roce 2016 šlo na protidrogovou politiku z veřejných rozpočtů více než 1,5 miliardy, přes 900 milionů ale putovalo na prosazování práva. Oproti roku předchozímu to znamenalo navýšení prostředků o 93 milionů a k nárůstu došlo i v oblasti prevence, harm reduction a léčby.

Mezery u nás ale pochopitelně také máme. „První je dostupnost substituční léčby, která se ukazuje lokálně velmi problematická, zejména v Praze a na západě Čech, kde je výskyt problémových uživatelů opioidů. Máme málo center a kapacit metadonové substituční léčby. Buprenorfin jako další substituční přípravek ve většině není hrazen a pacienti si ho platí sami, tudíž je finanční dostupnost velmi nízká. Rezervy máme také v síti ambulantní péče. Síť specializovaných lékařských AT ambulancí se v polovině 90. let rozpadla a teď se snažíme dávat ji dohromady. Vznikají adiktologické ambulance, kterých ale stále není dost a strašně málo jich má smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Dostupnost ambulantní péče tedy není ideální,“ dodává Mravčík.

V roce 2016 byl v Evropě nahlášen více než milion záchytů nelegálních drog. Přes 92 milionů dospělých v EU alespoň jednou za život nelegální drogu vyzkoušelo a podle odhadů se předloni podrobilo léčbě 1,3 milionu lidí. Maloobchodní trh s nelegálními drogami v Evropské unii v roce 2013 dosáhl dle konzervativních odhadů objemu 24 miliard Eur, z čehož největší podíl (38 procent) připadá na konopí, dále heroin (28 procent) a kokain (24 procent).

Michaela Koubová