Čerpání části prostředků z EU (mimo jiné těch na psychiatrii) bylo podmíněno akčními plány, které od roku 2015 neplníme. Snadno bychom se mohli dostat do situace, kdy bychom je museli vracet. Foto: koláž ZD

MZ musí zapracovat na Zdraví 2020. Jinak by mohlo být ohroženo čerpání z evropských fondů

O plánu Zdraví 2020 nebylo z ministerstva zdravotnictví slyšet v posledních letech ani slovo. Situace se změnila s příchodem současného ministra Adama Vojtěcha, který se rozhodl práci na něm znovu nastartovat. Jedním z projektů, který by tak ještě do roku 2020 měl spatřit světlo světa, je Národní zdravotnický informační portál. Úřad si zároveň musí pospíšit s implementací 13 akčních plánů souvisejících se Zdravím 2020, a to kvůli čerpání evropských fondů, které jimi bylo podmíněno. S aktuálním stavem seznámili poslance zástupci ministerstva na středečním zasedání sněmovního zdravotnického výboru.

 

„Ne u všech projektů došlo k posunu, záviselo na míře institucionální podpory – ať už v agendách spravovaných přímo řízenými organizacemi, nebo příslušnými odbory ministerstva zdravotnictví. Kde byly agendy bez ukotvení ve strukturách resortu, tam se bohužel oproti původnímu předpokladu nepovedlo naplnit, že i tyto projekty budou financovány ze strany ministerstva zdravotnictví. Je důležité zmínit, že celý program byl podmínkou pro čerpání z evropských fondů,“ konstatuje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Pregnantněji popisuje stav náměstek Prymula. „Situace je ještě horší, než na první pohled vypadá. Před třemi lety poté, co byly připraveny akční plány, došlo k naprostému zmrazení a nebyly navázány žádné prostředky, aby se akční plány daly realizovat. Bylo tedy doporučení, abychom si prostředky hledali, kde chceme, z jiných projektů, což u většiny akčních plánů vedlo k tomu, že se neudělalo nic. Největší pointa je, že akční plány měly v té době nahradit strategický dokument, protože žádný neexistoval, a na jejich základě Česká republika obdržela nemalé prostředky z evropských strukturálních fondů. Je tu tedy částka dejme tomu tři miliardy, která se už čerpá, a to zejména v oblasti psychiatrické péče, kde jde o nemalé prostředky. Teď jsme ale s hrůzou zjistili, že až přijde někdo z Evropské komise a bude chtít vědět, jak jsme naplnili akční plány, které byly předpokladem toho, že sem prostředky dali, tak jim nemáme co ukázat. Ve vlastním zájmu to tedy musíme udělat, ať to stojí nebo nestojí, protože jinak bychom se mohli dostat do situace, že bychom mohli vracet některé evropské prostředky, které jsme dostali. A je problém, že prostředky, které tu jsou, nejsou úplně alokovány na tyto akční plány – ani zdaleka ne. Tam je obrovská asymetrie, většina prostředků jde na psychiatrii, zatímco na většinu akčních plánů není alokovaná ani koruna,“ přibližuje náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Ze situace jsou poslanci zklamáni. „Česká republika zaostává v systému primární prevence a naděje, kterou jsme vkládali v národní strategii Zdraví 2020, nebyla naplněna. Rozjet takovýto program do všech detailů jistě nejde za rok, ale jestliže jsme po čtyřech letech z hlediska implementace na začátku, hodnotím to velmi negativně a malinko mě mrzí, že tu není hlavní hygienička, která to měla v minulém období v gesci. V tom, co tady zaznívalo v roce 2015, tedy jakým způsobem bude implementace v jednotlivých akčních plánech probíhat a jak bude navázána spolupráce s kraji či zdravotními pojišťovnami, jsme stále na začátku,“ poukazuje poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Náměstek Valenta se tomu věnoval, a s jeho odchodem nic – nebylo možné z ministerstva získat jedinou informaci,“ dodává Rostislav Vyzula (Ano).

Ministr Vojtěch chce proto alespoň vyhledat priority akčních plánů, které jsou ve zbylém čase do roku 2020 realizovatelné. Už proto proběhly schůzky s garanty akčních plánů, které se soustředily na to, co dosud bylo či nebylo realizováno a co je ještě možné udělat – i s tím, jaké to bude znamenat finanční nároky. „Tři nebo čtyři roky ztráty doženeme jen těžko. Záměrem revitalizace bylo vyhodnotit, jestli by ze všech aktivit, z nichž některé byly velmi obsažné a detailní, nešlo vybrat základní věci. To je úkol, který teď máme před sebou. Musíme zvážit, kudy se vydat,“ říká Šteflová s tím, že diskuse s garanty obsahovala i vyhlídky na další kroky sahající až do roku 2030. „Průřezovým tématem by nyní mělo být budovat portál, který by zvyšoval úroveň zdravotní gramotnosti a obracel se přímo na veřejnost,“ dodává náměstkyně. Nyní je zpracován projektový záměr na Národní zdravotnický informační portál, který by měl být financován z výzvy 25 OP Zaměstnanost. Vedle toho by se ministerstvo chtělo zúčastnit evropského monitoringu zdravotní gramotnosti.

V tuto chvíli už byl aktualizován řídící výbor Zdraví 2020, který by měl mít první zasedání 9. července, a vedení ministerstva by se také mělo poprvé od roku 2015 setkat s garanty akčních plánů. Zároveň bylo nadefinováno zhruba padesát priorit vztahujících se k ochraně zdraví od bodů týkajících se úhrad až po vzdělávání.

Zdravotnický výbor se ve středu jednohlasně usnesl, že chce v tříměsíčních intervalech informace o realizaci projektu a do 15. října tohoto roku ukládá ministerstvu zpracování předběžných dat o projektu.

Michaela Koubová