Homeopaté navazují na tisíce let starou tradici šamanů a kouzelníků, potíž ale je, že přitom zneužívají důvěru lidí v lékařský stav. Doktor, jenž praktikuje homeopatii by měl vrátit lékařský diplom, protože ten je udělován za absolvování medicíny, a to je vědecká disciplína. Foto: Koláž ZD

Praktikování homeopatie je porušením lékařské etiky. Jen v Česku jsou takových lékařů tisíce

Lékaři, kteří nabízí homeopatii, jednají neeticky. Své pacienty klamou, když jim tvrdí, že cukrové kuličky jsou účinná „léčba“. Nerespektují tak základní povinnost, a to získat od pacienta informovaný souhlas ještě před tím, než zahájí terapii. „Provozovat eticky homeopatii je takřka nemožné,“ je přesvědčený profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“. Lékař, který používá homeopatii, je buď nedostatečně erudovaný nebo podvodník, míní Jaromír Šrámek, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos.

 

Trápí vás hemoroidy? Pak je účinnou pomocí homeopatie. Ne, to není vtip, ale zcela seriózně míněná rada z úst lékařky homeopatky, která pacientům radí, jak vhodné léčit toto značně bolestivé a bez skutečně účinné léčby progredující onemocnění. „Pokud již potíže nastaly, co nejdříve nasaďte homeopatický lék: ARNICA MONTANA 9 C 2x denně 5 granulí,“ doporučuje MUDr. Eva Kettmannová v článku Hemoroidy. Účinná pomoc? Homeopatie! Zveřejněném na webových stránkách Světhomeopatie.cz, které samy sebe prezentují tak, že nabízí rady lékařů a zkušenosti pacientů. Na konci každého článku je pak upozornění: „Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.“

Samotné homeopatické „léky“ je pak vhodné volit podle konkrétních projevů hemoroidů. Pokud jsou hemoroidy velmi bolestivé, zanícené a krvácí, pak tato lékařka doporučuje homeopatikum Hamamelis virginiana 5 nebo 9 C, jež neobsahuje ani molekulu, ale pouze „energetický otisk“ vilínu virginského. U svědivých hemoroidů a chronické zácpy by pak pacient měl zvolit homeopatikum Aesculus hippocastanum 5 nebo 9 C, které neobsahuje ani molekulu, ale pouze „energetický otisk“ kaštanu koňského. Zmiňovaná homeopatika jsou ovšem dostupná pouze na lékařský předpis, přesněji jako „homeopatický léčivý přípravek bez schválených léčebných indikací“. Pokud tedy chce pacient využít homeopatickou léčbu hemoroidů, musí se obrátit na lékaře homeopata. Pravděpodobnost, že na takového narazí, je ale vysoká. Podle různých odhadů se jen v Česku homeopatii věnují tisíce lékařů různých odborností. Svou každodenní praxí, kdy nabízí cukrové kuličky bez jakékoliv prokázané účinnosti, však zásadně porušují lékařskou etiku.

Homeopatie podkopává důvěru pacientů v medicínu

Homeopatie bývá často označována jako „bezpečná“, „přírodní“ či „bez nežádoucích účinků“. Pokud ji navíc ve své praxi nabízí lékař, získává punc něčeho, co „přece musí fungovat“. Právě to je obrovský problém. „Dobrá práce většiny lékařů v klinických oborech je podmíněna důvěrou pacienta v odbornost a v kontrolní mechanismy odborné komunity. Pokud ale racionálně uvažující lidé vidí, kolik lékařů se věnuje homeopatii, nutně ztrácejí důvěru v odbornost a kompetenci lékařského stavu,“ upozorňuje Jaromír Šrámek, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Lékař homeopat pak sám sebe shazuje do role šarlatána, který zneužívá důvěru těch, co se na něj obrátí. Už jen tím, že v jeho praxi nečiní pacienti informovaný souhlas před zahájením terapie. „Provozovat eticky homeopatii je prakticky nemožné,“ je přesvědčený profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“. Pokud by lékař homeopat jednal skutečně eticky, musel by podle profesora Ernsta pacienta poskytnout zcela jiné informace, než jaké mu obvykle podává. Příkladem pravdivého sdělení u pacienta, jenž trpí žaludečními vředy je toto: „Vyšetření ukazují, že trpíte žaludečními vředy. Vaše onemocnění vyžaduje účinnou léčbu, a pokud nebudete léčen, problém by se mohl stát skutečně vážným. Konvenční medicína má k dispozici několik účinných terapií, nicméně navrhuji vás léčit homeopaticky. Neexistují žádné dostatečně kvalitní důkazy o tom, že tato léčba má větší efekt než podání placeba. Samotný homeopatický přípravek je neškodný, ale nedostanete účinnou léčbu, což vás může vážně poškodit. Náklady na konzultaci jsou 80 liber a na léčivé přípravky 15 liber. Navrhuji, abyste znovu přišel za týden. Možná budeme potřebovat více konzultací.“

Jenže lékaři homeopaté sami sebe vidí jinak. Dojem toho, že homeopatie je nezbytnou a pro pacienty velmi cennou součástí medicíny se snaží udržet česká Homeopatická lékařská asociace, která od roku 2007sdružuje humánní i veterinární lékaře, klinické psychology a také farmaceuty. Mimo jiné jim nabízí i „komplexní všeobecné vzdělávání“ v oblasti homeopatie. Díky němu se pak lékaři naučí „předepisovat homeopatické léky pro akutní i chronické patologie“, „homeopatickou metodologii“ a také už od prvních seminářů budou moci předepisovat homeopatické „léky“, a tak budou „schopni naplnit očekávání svých pacientů“. Po pěti třídenních seminářích a pěti praktických workshopech pak absolventi obdrží „Diplom z homeopatické terapie“.

Snahou asociace je „zastřešit klinickou homeopatii a podporovat její zastoupení v každodenní léčebné praxi“. Podle webových stránek sdružení cílem Homeopatické lékařské asociace je: „Aby každý lékař znal homeopatii, její možnosti a limity. Aby každý pacient dostal přesně ten lék, který je pro něj v danou chvíli nejlepší a nejšetrnější bez ohledu na to, zda je homeopatický či jiný. Aby zodpovědné instituce počítaly s homeopatií jako s regulérní medicínskou metodou.“ Jenže homeopatie není a ani nemůže být skutečně účinnou léčbou, a v žádném případě ji nemůže nahradit. Stejně tak Homeopatická lékařská asociace není odbornou společností, která by spadala pod Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně. Jejím členem se ani, na rozdíl od jiných odborných společností, stát nemůže. Už jen proto, že ČLS JEP „dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů, usiluje o jejich využívání v péči o zdraví občanů se zvláštním důrazem na preventivní činnost“. I proto se Homeopatická lékařská asociace prezentuje na akcích jako podzimní sympózium „Integrativní medicína v onkologii“, která pořádá Česká lékařská společnost integrativní medicíny, jež také nepatří mezi odborné společnosti sdružené v ČLS JEP. Předsedkyně rady Homeopatické lékařské asociace MUDr. Ilona Ludvíková je pak přihlášená s příspěvkem „Homeopatické provázení pacienta konvenčně léčeného na karcinom hltanu – od stanovení diagnózy po remisi“.

Lékař homeopat? Buď nedostatečně erudovaný nebo podvodník

Důvodů, proč se lékaři uchylují k homeopatii, může být podle předsedy Českého klubu skeptiků Sisyfos dva, více. „Lékaře k homeopatii nevede jedna cesta. Jedním extrémem je lékař poctivý, který jen není schopen poznat, že homeopatie není klinicky efektivní. Druhým extrémem je lékař, který si plně uvědomuje, že homeopatie je podvod, ale vychází vstříc poptávce,“ popisuje Šrámek. V prvním případě lékař, kterému chybí dostatečná odborná erudice a není schopen rozlišit cukrové kuličky od skutečných léků, jejichž účinnost byla spolehlivě prokázána, je pro své pacienty rizikem. „Takový lékař velmi snadno uvěří legendě v samých základech homeopatie, totiž legendě o tom, že homeopatie má potenciál léčit a vyléčit prakticky cokoliv. A tak léčí. Pokud se setká s podobně uvažujícím pacientem, může to skončit i tragicky,“ upozorňuje. Příkladem je případ vyškovské lékařky homeopatky Jany Šteclové, jejíž homeopaticky léčená pacientka s onemocněním štítné žlázy zemřela. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2012, na základě kterého byla lékařka odsouzena k desetiměsíčnímu trestu s podmíněným odkladem na dva roky a dvouletým zákazem činnosti, tato lékařka v letech 1998 až 2006 zanedbala léčbu a podcenila zdravotní stav pacientky. Stav ženy se však prudce zhoršil, byla hospitalizována ve vyškovské nemocnici a později převezena na metabolickou jednotku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V roce 2006 pak zemřela na jednotce intenzivní péče vyškovské nemocnice.

Sama lékařka v dovolání k Nejvyššímu soudu tvrdila, že soudy nemají dostatečnou kvalifikaci pro posuzování toho, zda je homeopatická léčba účinná či vhodná. Podle ní se také stav pacientky zhoršil až poté, co přestala užívat léky, jež jí předepsala. Podle rozhodnutí soudu chyba lékařky spočívala v tom, že nesledovala vývoj onemocnění, neprováděla u pacientky potřebná vyšetření a nijak nereagovala na zhoršení pacientčina stavu. „Obviněné není vytýkáno to, že léčila poškozenou homeopatickými léky, ale že jako lékařka nevyužila i jiných léčebných možností, které byly dostupné, respektive neučinila jiná potřebná opatření,“ stálo tehdy v usnesení senátu soudu. Podle Jaromíra Šrámka šlo o velmi smutný případ i proto, že soud vnímal posuzování homeopatie ze strany medicíny jako něco, co stále probíhá a neexistuje zde dostatečně silný odborný názor. Sama odsouzená lékařka se v současnosti opět věnuje lékařské praxi a mimo jiné je „specialistou na detoxikační medicínu“, přičemž pracuje s „metodou detoxikace C.I.C.“, za níž stojí lékař šarlatán Josef Jonáš. Ten byl spolu se svým týmem oceněn Zlatým bludným balvanem. „Detoxikace, jako metoda alternativní medicíny, je založena na mylných představách o fyziologii, metabolismu, toxikologii aj. Neexistuje žádný důkaz o účinnosti jakékoli detoxikační metody a některé z nich jsou rizikové. Jedinou substancí, kterou lze z pacienta extrahovat, jsou peníze,“ shrnul tehdy ocenění Český klub skeptiků Sysifos.

V případě, že lékař dobře ví, že homeopatie je podvod, a přesto se jí věnuje, pak se dopouští etického pochybení. Nejde jen o to, že by neměl pacientovi vědomě škodit. „Lékař je povinen respektovat pacientovu autonomii. Pacient lékaři primárně důvěřuje, neočekává od něj lež, v tomto případě úmyslnou lež o tom, že homeopatie je klinicky efektivní. Proto si nedovedu představit, že by mohlo být rozhodnutí pacienta postavené na jeho oklamání pokládáno za autonomní. Jsem přesvědčen o tom, že případné poškození pacienta lékařem zapovězené základním pravidlem ‚primum non nocere‘ nelze omezit jen na fyzické poškození pacienta. Za poškození pacienta lékařem pokládám i to, že lékař svého pacienta úmyslně nepravdivou informací pohne například ke zbytečným výdajům. Třeba k nákupu předraženého cukru s ničím,“ shrnuje předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Ludmila Hamplová