Čtvrtek, 4. března, 2021

Proočkovanost české populace se snižuje, stát proti tomu postaví videošoty

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

„Situace s očkováním není u nás příliš přívětivá a přitom je očkování z hlediska prevence naprosto zásadní. Očkování nám zachraňuje životy, a proto máme dlouhodobě velmi dobrý očkovací kalendář pro děti. Ovšem o další možnosti očkování se už lidé příliš nezajímají,“ zdůraznil ve středu poslanec, předseda podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO), pod jehož záštitou se konal ve Sněmovně seminář k problematice nízké proočkovanosti českých občanů v rámci tzv. nepovinných očkování. Náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula zdůraznil, že resort rozjede portál, kde mimo jiné budou i informace k očkování. „Portál bude směřován i pro laickou veřejnost. Zejména mezi nastávajícími matkami se totiž o očkování leckdy šíří až neuvěřitelné věci a dokonce ani masmédia nepřinášejí relevantní informace,“ vysvětlil Prymula.

 

Očkování má na území českého státu dlouhou historii, začíná již v roce 1803 za Rakouska-Uherska očkováním proti pravým neštovicím a pokračuje koncem 19. století očkováním proti vzteklině. Ve druhé polovině 20. století pak byly do základního očkování zařazeny další očkovací látky. Díky dětským lékařům byla proočkovanost dětí tak vysoká, že kromě ochrany jednotlivce zajišťovala i kolektivní imunitu a výskyt infekčních nemocí tak významně poklesl. Dnešní populace, jak lékařská, tak laická, proto téměř nezná některé dětské infekční nemoci ani rizika jejich komplikací. U mnohých lidí tak vzniká v posledních letech pocit, že očkování je zbytečné a že je zdrojem komplikací, a proto je lépe neočkovat. Proti tomu se ale bouří odborníci. Jejich obavy podrtrhuje nedávný výskyt spalniček v Česku, ale i na Slovensku – kde se od začátku roku objevily více než tři desítky případů této infekce. Onemocnění hlásí také sousední Rakousko, Polsko, Maďarsko a Ukrajina.

Velkým problémem je také nízký počet lidí, kteří využívají nabídky nepovinných očkování, zejména proti chřipce, pneumokokům, meningokokové infekci, klíšťové encefalitidě, HPV virům a dalším nemocem, kterým lze očkováním předcházet. „Je potřeba společnosti ukázat výhody, aby se lidé očkování nebáli,“ připomněl poslanec Rostislav Vyzula. Česká republika má sice podle jeho slov dobře rozběhnuty preventivní programy, a mnohé z nich jsou dokonce podporované zdravotními pojišťovnami, ba dokonce některé jsou přímo zakotveny ve veřejném zdravotním systému, ale je tu přesto prostor pro zlepšení.

Poslanec Vyzula upozornil, že prohlášení současné vlády se objevují věty typu, že „vláda podpoří prevenci a zdravý životní styl a zavede možnosti pro vstup nových technologií i nové očkovací systémy“.

„Očkování je důležitou součástí preventivních programů a nejenom, že chrání životy, ale výrazným způsobem snižuje i náklady na další zdravotní péči. Já praktikuji téměř třicet let a mohu dokladovat, že řada chorob, které byly v České republice eliminovány, tak se nyní sem k nám vracejí a na počátku těch infektů může být dokonce i ten problém, že lékaři mnoho chorob mohou těžko rozeznávat, protože je těch třicet let neviděli a neznali,“ upozornil poslanec a předseda podvýboru pro preventivní programy David Kasal. Je proto velmi důležité podporovat jak povinné, tak nepovinné očkovací programy a najít mechanismy, jakým způsobem je dostat mezi lidi včetně tlaku na výchovu mladé generace.

Mezi matkami se šíří leckdy až „neuvěřitelné informace“

Proočkovanost české populace se ale zatím snižuje. „V současnosti jsme v situaci, kdy dochází k intenzivním střetům s odpůrci očkování, jejichž dopad je poměrně viditelný, což znamená, že proočkovanost skutečně klesá. My jsme s hrůzou zjistili, že to dokonce není jen otázka očkování dobrovolných, tedy doporučovaných očkování, ale že je to i otázka očkování povinných,“ podotkl k tématu náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. Veřejným prostorem se dle jeho slov valí řada nevalidních informací. Zejména mezi nastávajícími matkami se šíří leckdy až „neuvěřitelné informace“ a stát jim v nynější době neumí čelit. „Dokonce ani masmédia nepřinášejí to, co bychom očekávali a když je dán prostor oběma stranám, tak si divák leckdy odnáší informaci, že pravda musí být někde uprostřed. Tak by to ale být nemělo,“ upozornil Prymula. Sám si prý kdysi prošel etapou, že bychom v ČR povinnost očkování zrušili, ale brzy z nápadu vystřízlivěl a to hlavně po diskuzích s některými odpůrci očkování.

Jak je to s očkováním ve světě

„Dvě evropské země v tuto chvíli zavedly povinnost očkování proti spalničkám a to Itálie a Francie,“ zdůraznil k nedávným případům výskytu spalniček v Evropě Prymula, přičemž do věci podle něj mnohdy mluví politici, což ovšem věci jen škodí.

Zhruba polovina států Evropy podle něj očkuje povinně proti DTP (trojkombinace očkovacích látek proti záškrtu, tetanu a dávivému – černému-  kašli) a proti poliu (dětské obrně). „Zbytek Evropy pak má toto očkování jen doporučené, nicméně hladiny proočkovanosti se pohybují poměrně vysoko, mezi 85 a 90 procenty. V posledních letech ale tyto hladiny poměrně setrvale, i když mírně klesají,“ upozornil. Ve světě se pak mezi liberální státy v povinném očkování řadí zejména Kanada, kde doporučení na povinné očkování není a nejsou tam ani mechanismy, jak obyvatele k očkování donutit. Proti tomu má Kanada opatření, kdy neočkovaný jedinec má zůstávat doma, pokud v nemocnici vypukne epidemie. Opatření se týká i zdravotníků.

Na vysokou školu v USA s imunizačním záznamem

Extrémní zemí je pak Japonsko, jež má u mnoha vakcín, u nichž bychom si to my ani neuměli představit, povinnost očkovat, ale kupodivu se tam nevztahuje povinnost k očkování příušnic. „V USA je pak povinnost nepřímá, tedy nikdo ji nevyžaduje v okamžiku očkování, ale když jdete na vysokou školu, tak musíte předložit imunizační záznam a pokud ten nekoresponduje s očkovacím kalendářem v tom daném státě v rámci USA, tak se musíte nechat proočkovat, jinak si musíte hledat jinou vysokou školu, kde toto vyžadováno není,“ předestřel náměstek Prymula odlišnosti v očkování u některých států. A vysypal z rukávu i další zajímavosti.

Tak třeba v Austrálii a Novém Zélandu sice povinnost není, ale je tam zase benefit a ten není zrovna malý. „To znamená, že pokud rodiče deklarují, že mají úplně proočkované dítě, tak si mohou z daní odečíst částku, která v přepočtu dělá sto tisíc korun! Je vidět, že i tímto mechanismem je možné postupovat,“ upozornil náměstek MZ.

Proočkovanost proti chřipce mezi zdravotníky pak v některých zemích – zejména USA – dosahuje až pětaosmdesáti procent, což je „číslo pro ČR na hranici snů“. U chronicky nemocných a rizikových skupin je pak v USA proočkovanost výrazně vyšší, než v řadě evropských zemí a potažmo i u nás. V USA je navíc plošné doporučení očkovat od šesti měsíců nahoru.

Ministerstvo chystá odborný portál

Ministerstvo zdravotnictví chce podle náměstka Prymuly v dohledné době zapojit poskytovatele i plátce péče do dlouhodobé strategie státu, jejíž součástí by měly být i informační kampaně s nekomerčním podtextem. S veřejností chce ministerstvo komunikovat hlavně prostřednictvím různých videošotů, které by probíhaly ve veřejnoprávních médiích v hlavních vysílacích časech. „Rozhodně nechceme děsit populaci, že umřou, když se neočkují, ale chceme informovat o konkrétní chorobě v rámci patnáctiminutového šotu, aby se každý rozhodl o tom, zda se chce nechat očkovat,“ uzavřel Prymula.

Navíc chce resort kvůli zvyšující se negaci vůči očkování rozjet odborný portál, kde budou různá komplexní data o zdravotnictví a také informace o očkování. „Portál bude mít i provakcinační část, která nebude jen pro odbornou veřejnou, ale i pro veřejnost laickou,“ dodal Roman Prymula s tím, že mnoho záměrů jde ruku v ruce s projektem Zdraví 2020, což je Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

K problematice očkování dále promluvili specialista úhrad zdravotní péče VZP Miroslav Jankůj, který předestřel pohled VZP na nepovinné očkování, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl a Tomáš Doležal (iHETA), jenž přišel s analýzou ekonomických dopadů nepovinných očkování.

Podle Tomáše Doležala očkování zachraňuje nejen životy, ale zabraňuje i klinickým příhodám a je také investicí. I podle jeho statistik je Česká republika v očkování spíše pod průměrem EU. „Celé řadě úmrtí lze přitom očkováním zabránit. To se týká hlavně chřipky,“ zdůraznil Doležal s tím, že v ČR existuje zjevný deficit v proočkovanosti vakcínou proti chřipce. WHO má dokonce vydanou metodiku a modely, jak se mají dopady chřipkových virů hodnotit z hlediska ekonomického. „Jsme někde pod dvaceti procenty mezi zeměmi EU. V Evropě jsou dokonce země, které se dokáží dostat nad 70 procent proočkovanosti populace v chřipce a celá řada zemí se pohybuje alespoň kolem padesáti procent,“ upozornil Doležal. Aby očkování v naší zemi pokrylo rizikové skupiny, tak by měly být očkovány nejméně čtyři milióny osob, přitom je proočkováno jen 660 tisíc lidí, přičemž nejlépe jsou na tom senioři nad 65 let. Ti jsou očkováni ve 28 procentech případů.

Chceme u chřipky dosáhnout sedmdesáti procent

Cílem ČR by bylo rozhodně dosáhnout mezinárodních doporučení v proočkovanosti na chřipku kolem sedmdesáti procent, čímž by se zabránilo statisícům případů chřipky v samoléčbě doma, desetitisícům návštěv u praktických lékařů či pohotovostí, v jednotkách tisíc hospitalizací a až stovkám úmrtí.

U očkování proti virům HPV Lidský papilomavirus)  u mladých dívek jde zejména o ekonomická data z hlediska výskytu cervikálního karcinomu. „Ta čísla jsou tady poměrně vysoká,“ informoval Doležal.

Jan Kynčl zejména zdůraznil, že důležité jsou akce jednotlivých států směrem k osvětě u populace. Kupříkladu Rakousko mělo v minulých desetiletích u klíšťové encefalitidy očkovací kampaně a zabraly i příspěvky od zdravotních pojišťoven, takže tam je přetrvávající klesající trend výskytu. „První celostátní informační i očkovací kampaň v Rakousku vznikla v roce 1981, účastnilo se jí spolkové ministerstvo zdravotnictví, lékařská komora, velkoobchod a výrobci. Projekt řídila lékárnická komora. Bylo to přes tisíc billboardů, brožur, plakátů a nespočet rozhlasových a televizních vystoupení. Očekávání efektu bylo 300 tisíc očkování, ale realita byla nakonec úžasná – čtyřikrát až pětkrát tolik!“ poznamenal Kynčl. Podobné to bylo i v dalších letech. Efekt je pak ten, že Rakousko má 88 procent proočkovaných obyvatel proti klíšťové encefalitidě, zatímco ČR má podle odhadu – přesná data nejsou prý k dispozici – kolem dvaceti procent proočkovaných.

Podle specialisty úhrad zdravotní péče VZP Miroslava Jankůje malá proočkovanost obyvatel nákladově dopadá především na zdravotní pojišťovny samotné, neboť právě ony čelí zvyšujícím se nákladům na léčbu nemocí. V posledních letech roste počet očkovaných proti chřipce, které je hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve skupině seniorů nad 65 let a také rizikových skupin zdravotně oslabených pojištěnců. U seniorů nad 65 let proočkovanost dosahuje až 24 procent, i když i toto číslo je oproti průměru zemí OECD malé. V zemích OECD je to totiž až 40 procent a v zemích EU dokonce až 49 a půl procenta! Nejvíc žádostí na proplácení očkování z fondu prevence má VZP kromě chřipky také u klíšťové encefalitidy a u virové hepatitidy. Fond na to dosud věnoval kolem 100 miliónů korun.

Olga Böhmová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY