Velké farmaceutické firmy opouštějí výzkum antibiotik

Zájem farmaceutických společností o vývoj nových antibiotik slábne, nově chce s výzkumem skončit i švýcarský Novartis. Důvodem je, že tyto důležité léky nevydělávají tolik, aby se farmafirmám vyplácely – lékaři si je šetří až na chvíli, kdy starší léky nezaberou. Vlády USA či Briatánie proto hledají způsob, jak výzkum podpořit. Foto: pacaf.af.mil

Superbakterie slaví další vítězství. Jeden z největších světových výrobců léků dává vale výzkumu nových antibiotik. Nevyplatí se.

 

Švýcarský Novartis je zatím poslední z velkých farmaceutických společností, které hodlají skončit s výzkumem antibiotických léků. Připojil se tak k řadě dalších, mezi nimiž najdeme AstraZeneku, Sanofi nebo Allergan. GlaxoSmithKline svůj byznys s antibiotiky podle agentury Bloomberg podrobuje analýze. Díky tomu celkem oprávněně posilují obavy z kdysi běžných bakteriálních infekcí, jejichž původci postupně získali odolnost vůči existujícím lékům.

Prodeje nových druhů antibiotik jsou pro farmaceutické giganty příliš nízké na to, aby jim dokázaly vrátit prostředky vynaložené na investice do výzkumu a vývoje. „Trh je roztříštěný,“ uvedl pro agenturu Bloomberg David Shlaes, bývalý viceprezident společnosti Idenix Pharmaceuticals. „Nacházíme se v situaci, kdy rezistence bakterií postupuje daleko rychleji než naše schopnosti vyvíjet nová antibiotika. A to je jen jedna z řady skutečně špatných zpráv,“ dodal.

Nenadálý obrat

Přitom ještě v roce 2014 se zdálo, že se velké farmaceutické společnosti do antibiotik pustí s velkým elánem. Tehdy americký Merck vynaložil 8,4 miliardy dolarů (bezmála 187 miliard korun) na akvizici společnosti Cubist, světového lídra ve výzkumu antibiotických léků. O dva roky později Novartis, GSK a další firmy na Světovém ekonomickém fóru plédovaly za boj proti rezistentním bakteriím. Americká vláda nabídla delší patentovou ochranu, a dokonce i finanční podporu v objemu stovek milionů dolarů společnostem, které se do výzkumu antibiotik rozhodnou investovat.

Jenže nová antibiotika se neprodávají. Od roku 2000 jen pět ze šestnácti nových léků tohoto typu bylo schopno generovat roční příjmy přesahující sto milionů dolarů (necelé 2,3 miliardy korun). To je pouze zlomek v porovnání s miliardami dolarů, které každým rokem inkasují výrobci produktů pro nejrůznější terapie proti rakovině.

Problém je podle agentury Bloomberg v tom, že výrobci obvykle svá antibiotika drží jako rezervu do doby, než pacienti a jejich infekce získají odolnost vůči starším typům léků. To je na jednu stranu správný postup, protože se tím alespoň trochu zpomaluje nárůst bakteriální rezistence na antibiotika. Jenže i to nejdražší antibiotikum, jehož denní dávka stojí tisíc dolarů, je stále výrazně lacinější než léky proti rakovině, které jsou pacientům navíc podávány daleko delší dobu.

Jednoprocentní efektivnost

Gabrielle Breugelmansová, ředitelka výzkumu nadace Access to Medicine Foundation ale upozorňuje, že vyvíjet nová antibiotika je stále dražší. To znamená, že hranice tržeb, při kterých se vývoj antibiotik bude vyplácet, se stále posouvá směrem vzhůru. Ze současných 275 výzkumných projektů, které jsou ve světě v chodu, může mohou prý vzniknout dva až tři použitelné druhy nových léků. „Zpátečka Novartisu nám poněkud způsobuje vrásky na čele, protože jejich antibiotický výzkum má poměrně velký záběr,“ upozornila Breugelmansová.

Neznamená to ale, že Novartis své rozjeté projekty ukončí. Momentálně hledá partnery, s jejichž pomocí by projekty dokončil nebo je prodal. Mohou tak skončit v rukou některé z menších farmaceutických společností. I v tomto ohledu by tak Novartis následoval své předchůdce, kteří své divize pro vývoj antibiotik nabídl jiným subjektům na trhu.

„Honba za nějakým kasovním trhákem na poli léků proti bakteriálním infekcím nedává u velkých farmafirem smysl,“ uvedl Werner Lanthaler, výkonný ředitel německé společnosti Evotec, která se zabývá výzkumem léků a která letos od francouzské Sanofi koupila právě její antibiotický byznys. „Naopak pro nás to smysl dává. Už při dvou stech milionech eur ročního obratu,“ dodal Lanthaler. Nicméně i on připouští, že antibiotika nelze dlouhodobě vyvíjet bez veřejné podpory.

Musí pomoci stát

Zřejmě i ve světle předpovědí, podle kterých superbakterie (tak se označují ty, které jsou odolné vůči známým druhům antibiotik) budou do roku 2050 zabíjet deset milionů lidí ročně, vlády světových mocností uvažují o posílení finanční podpory výzkumu antibiotik. Britská vláda i americký Kongres už o tom nahlas hovoří a připravují potřebnou legislativu.

Konkrétně ve Spojených státech zvažují model voucherů, které by vláda emitovala firmám, které se výzkumu antibiotik věnují. Ty by ho mohly využít k proplacení finanční podpory nebo prodat jiné společnosti. Indická vláda šla jinou cestou, když schválila přímé financování domácím „antibiotickým“ startupům.

„Myslíme si, že podpora může mít podobu nejen výzkumných grantů, ale i výhodné cenové politiky,“ řekl agentuře Bloomberg Kasim Kutay, výkonný ředitel dánského farmaceutického holdingu Novo Holdings. Ten letos v únoru založil fond pro boj s bakteriální rezistencí, do kterého bylo alokováno 165 milionů dolarů (5,9 miliardy korun), z čehož více než polovina bude financována z rozpočtu Evropské unie.

V původní verzi článku bylo nepřesně uvedeno, že GlaxoSmitKline spolu s AstraZenekou, Sanofi a Allerganem hodlá s výzkumem antibiotických léků skončit.

Petr Musil