Lékařské fakulty dostanou peníze na navýšení kapacit o 15 procent. Celkem 6,8 miliardy během 11 let

Na české mediky dnes stát neplatí dostatek peněz, takže fakulty musí hledat peníze jinde – například v programech pro zahraniční studenty. To by se mělo změnit díky příspěvku, který budou moci školy čerpat od příštího roku. Foto: Wikimedia

Lékařské fakulty by měly mít od příštího roku možnost čerpat příspěvek, díky němuž budou moci navýšit kapacity prvních ročníků o 15 procent. Na opatření naplánované na 11 let má putovat 6,8 miliardy. S tím, jak by mělo posilování kapacit vypadat, přichází návrh Dlouhodobého finančního opatření k vytvoření podmínek pro navýšení kapacit lékařských fakult na veřejných vysokých školách, který připravilo MŠMT ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a financí.

 

„Na základě údajů Ústavu pro informace ve zdravotnictví a statistiku při současném rozsahu sítě poskytovatelů lůžkové péče jen v tomto segmentu zdravotní péče chybí minimálně 1000 přepočtených úvazků lékařů. Nově získaná resortní statistická šetření dále dokládají narůstající problémy s kapacitou primárního segmentu péče minimálně ve třetině regionů ČR, přičemž zde zjištěná kapacita (2,7 až 3,2 úvazku lékaře na 1000 obyvatel v ČR) je podprůměrná i z mezinárodního hlediska. Ještě závažnější jsou zjištění demografická, dokládající fakt, že populace lékařů v ČR velmi rychle stárne. V některých odbornostech a specializacích průměrný věk dosahuje hranice 60 let.  Lepší situace není ani mezi lékaři – pedagogy na lékařských fakultách vysokých škol,“ vysvětluje předkládací zpráva k návrhu opatření.

Paradoxní přitom je, že při mezinárodním srovnání Česko nedostatek lékařů alespoň doposud netrápil – jejich přepočet na tisíc obyvatel je v rámci OECD nadprůměrný. Jenže časy se mění a stárnutí lékařského kmene spolu s nedostatečnými kapacitami lékařských fakult mohou změnu akcelerovat. To dokládá i fakt, že u nás roste počet praktikujících lékařů pomaleji než v okolních státech. Počet lékařů na tisíc obyvatel vzrostl v Česku z 3,56 v roce 2005 na 3,69 v roce 2013, tedy o 0,13. Pomaleji ze sousedních států rostl počet lékařů jen v Polsku, kde činil nárůst mezi lety 2005 a 2013 pouze 0,10. Naopak v Rakousku byl tento nárůst 0,67, v Německu 0,64 a na Slovensku 0,35.

Zdroj: OECD
Zdroj: OECD
Průměrný věk lékařů v ČR. Zdroj: ÚZIS
Zdroj: ÚZIS

Bez účinného zásahu tak bude muset být již v roce 2020 cca 32 procent potřebných kapacit v oblasti lékařských zdravotnických služeb zajišťováno odborníky staršími 60 let – a tento podíl bude dále narůstat. Už ve školním roce 2019 až 2020 přitom přestanou stávající počty absolventů lékařských fakult studujících v českém jazyce, jichž je zhruba 1340, stačit na pokrytí odchodů lékařů do důchodu. Studentů s českým občanstvím je pak ještě méně – v posledních dvou letech se jedná o cca 1135 absolventů ročně.

„Tito však nastupují do českého zdravotnictví pouze částečně a část jich krátce po nástupu odchází do zahraničí nebo na pracovní pozice nesouvisející s poskytováním zdravotnických služeb, např. v oblasti výzkumu a vývoje, farmaceutickém průmyslu, ochrany veřejného zdraví, hygieny, epidemiologie a dalších. Ročně tak zdravotnický systém ČR nově získá přibližně 900 až 950 úvazků lékařů, a to včetně zahrnutí částečných úvazků,“ připomíná návrh dlouhodobého finančního opatření (psali jsme také zde či zde). Pokud k tomu navíc připočteme, že vedle lékařů stárne i česká populace, která tak zákonitě bude potřebovat více zdravotní péče, je jasné, že bez rychlého zásahu nejsou vyhlídky nijak růžové.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit