Čerpání EU fondů ve zdravotnictví se letos zlepšilo, další urychlení má zajistit příkaz ministra

Čerpání evropských fondů ve zdravotnictví by měl urychlit plánovaný příkaz ministra. Foto: koláž ZD

Resortu zdravotnictví se letos konečně daří poměrně úspěšně čerpat evropské peníze. Například co se týče největšího Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), částka, kterou se dosud povedlo získat, se během letoška více než ztrojnásobila. Další zlepšení čerpání by pak mělo následovat díky příkazu ministra zdravotnictví, který má zajistit urychlení procesů. Stav čerpání i výhledy do budoucna představili zástupci ministerstva zdravotnictví minulý týden poslancům zdravotnického výboru.

 

„Je pravda, že čerpání není vždy optimální, proto i v rámci procesního zlepšení brzy vydám příkaz ministra, který bude upravovat postupy při přípravě a relevanci projektů ministerstva zdravotnictví financovaných z dotačních programů EU a finančních mechanizmů. Měly by tak být lépe nastaveny procesy schvalování projektů, proplácení jednotlivých faktur a podobně. Klíčový přitom na ministerstvu zdravotnictví je odbor evropských fondů a investičního rozvoje, který to zpracovává, dále je ale důležitá spolupráce s věcně příslušnými útvary, jako je odbor zdravotních služeb či oddělení koncepcí a strategií, které se také musí zapojit do schvalování. Komunikace ale ne vždy funguje dobře, příkaz ministra by tedy měl procesy urychlit tak, aby se čerpání zlepšilo,“ nastiňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Právě na komunikaci si přitom z vlastní praxe stěžuje šéfka zdravotnického výboru Věra Adámková (Ano). „Ne vždy šťastná je komunikace jednotlivých referentů, protože na každém ministerstvu si některé pozice vysvětlují jinak, což bývá kontraproduktivní. Proto velmi apeluji na pana ministra, aby vydal jasné vodítko, protože referenti jednoho ministerstva se schovávají za výklad jiného ministerstva,“ poukazuje profesorka Adámková, která zároveň ministerstvo žádá o průběžné informování o problematice.

A jak je to s čerpáním peněz v rámci jednotlivých operačních programů? Ministerstvo zdravotnictví téměř nejvíce využívá finance z programu IROP, odkud jdou peníze na reformu psychiatrie, zajištění vysoce specializované a návazné péče či rozvoj IT.

„Když jsem nastoupil jako ministr na ministerstvo, začal jsem se čerpání věnovat, protože nebylo úplně optimální. V tomto roce se ale zlepšilo – pokud se podíváme na vývoj, pak v největším programu IROP se od 31. 12. 2017 do 31. 8. 2018 zvýšilo zhruba o 400 milionů korun,“ přibližuje Adam Vojtěch s tím, že dnes je čerpání na 583 milionech, zatímco na konci loňského roku bylo na 181 milionech.

Ministerstvo zdravotnictví usiluje o silnější hlas při schvalování zdravotnických projektů

Velkou pozornost ministerstvo věnovalo i dalším programům. V rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání již bylo podpořeno deset projektů přímo řízených organizací v celkové hodnotě 589 milionů. Také zde se povedlo rapidně meziročně zvýšit čerpání o zhruba 200 milionů korun, a to zejména díky tomu, že byla získána podpora na dalších šest projektů.

„Je třeba si uvědomit, že je to závislé na vyúčtování zálohových plateb, v tomto případě na konci roku 2018. Očekáváme tedy s určitým zpožděním další čerpání,“ doplňuje Adam Vojtěch.

Právě dotace na vědu a výzkum přitom pálí i poslance zdravotnického výboru. „V této oblasti se rozděluje obrovská spousta peněz a zavládla kolem toho obsáhlá diskuse, která vedla k tomu, nakolik účelně byly peníze vynaloženy,“ poukazuje Julius Špičák (Ano).

„Je pravda, že se mi na stůl dostalo několik projektů, které byly schváleny v předchozí době. Jeden z nich, konkrétně simulační centrum v rámci VFN, jsem se rozhodl nepodpořit, protože tento projekt z mého pohledu nepřinášel přidanou hodnotu pro české zdravotnictví. Neviděl jsem důvod, aby ho ministerstvo zdravotnictví ze svého rozpočtu kofinancovalo – šlo o poměrně velký projekt, kolem 750 milionů korun. Tento poměrně zásadní krok jsem udělal po zralé úvaze a řadě debat jak se všemi děkany pražských lékařských fakult, tak i dalšími stakeholdery. Je tedy pravda, že někdy projekty nejsou úplně optimální, ale zase bych to nepaušalizoval,“ reaguje ministr Vojtěch.

„Existuje tu velmi diverzifikované portfolio různých možností financování vědy, která je pod řadou ministerstev, a to nehovořím o různých agenturách jako TAČR, GAČR, potažmo AZV v rezortu zdravotnictví. Problém, který tu vznikl, je na bázi projektů, které jsou obsahem zdravotnické, ale fakticky neprocházejí přes ministerstvo zdravotnictví – šly přes ministerstvo školství. Byl tu nastaven mechanismus, který nebyl špatný, ale nebylo dobře, že jsme nedostali úplnou dokumentaci, abychom se mohli kompetentně vyjádřit. Na druhou stranu byl projekt schválen na základě zahraničních oponentů, a jejich posudky byly velmi kladné. Projekt není špatný, ale je legitimní diskuse, jak by to mělo procházet systémem, aby se měly kompetentní rezorty možnost více vyjádřit. Už jsme tu v minulosti narazili i na projekt, který šel před ministerstvo průmyslu a obchodu, ačkoliv šlo o čistě medicínskou klinickou studii. Pak tam došlo k úniku mikroorganizmu, který nás tady v republice téměř ohrozil, a zjistilo se, že o tom zdravotnictví vůbec neví. To bychom neměli tolerovat a měli bychom se domluvit na modelu, jak to bude fungovat do budoucna,“ říká náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Co se týče ovšem projektů, které jdou přes Agenturu pro zdravotnický výzkum, jsou už pravidla jasně nastavena. „Jsme dohodnuti na poměrně transparentních modelech s tím, že tam nejsou tak velké částky. Dohodli jsme se s panem profesorem Ryskou, ne že přímo limitujeme projekty částkou 10 až 15 milionů, ale že vynaložíme zvýšené úsilí tam, kde budou finanční hladiny větší, abychom prověřili, že je to skutečně oprávněné,“ doplňuje Prymula.

Věda a výzkum zřejmě nebude strádat, alespoň co se týče evropských dotací, ani do budoucna. „V novém programovacím období má na vědu a výzkum přitéci neuvěřitelný objem peněz. Jestliže celková dotace pro Českou republiku má být 300 miliard korun, tak 45 procent z toho má jít na vědu a výzkum. Měli jsme ale jednání s náměstkyní z MMR a je tam jedno velké ale: vyžaduje se poměrně dramatické kofinancování na úrovni 25 až 35 procent. Nedovedu si představit instituci, která dá na vědu takto velký spolupodíl. Budeme proto jednat o tom, aby se prostředky našly v agenturách, tedy aby část byla zafinancovaná agenturou a část ze zahraničí. Jinak by to bylo zejména pro školské instituce naprosto likvidační,“ upozorňuje náměstek Prymula, který zároveň vyzval zdravotnický výbor ke spolupráci na řešení problematiky.

Lékárníci mají zatím smůlu

Co se týče dalších programů, z OP Zaměstnanost bylo dosud podpořeno 13 projektů příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví v hodnotě 405 milionů a dále 21 projektů spadajících pod organizační složky státu. Peníze přitom putují na reformu psychiatrie, paliativní péči, specializační vzdělávání, projekty ÚZIS či Agentury pro zdravotnický výzkum.

„Aktuální čerpání je zatím poměrně nízké, u 21 projektů v rámci organizačních složek státu je to asi 10,5 procenta. Závisí to ale na tom, že velká část projektů je realizována až od roku 2018, případně od konce roku 2017. U projektů ÚZIS a AZV byla nedávno vydána řídící dokumentace a projekty jsou v počáteční fázi své realizace,“ vysvětluje Vojtěch. Také v případě reformy psychiatrie se očekává hlavní čerpání v letech 2019 až 2021.

Ministerstvo zdravotnictví využívá také OP Životní prostředí, který slouží zejména k zajištění energetické náročnosti budov a úřad v jeho rámci nyní čerpá na dva projekty za 58 milionů.

Zájem o čerpání dotací ovšem přesahuje výše zmíněné okruhy. Na výboru padl dotaz ze strany lékárníků, zda by nebylo možné vyhlásit pro lékárny projekt v souvislosti s elektronizací a protipadělkovou směrnicí. „Ministerstvo zdravotnictví na to nemá přímý vliv – nerozhodujeme o nastavení programů, nejsme řídícím orgánem. Pokud se bavíme o největším IROP, je za to zodpovědné ministerstvo pro místní rozvoj, které vypisuje programy. My se o tom můžeme jedině bavit a navrhnout to, ale není na nás, kam peníze půjdou,“ reaguje ministr Vojtěch.

Náměstek Filip Vrubel k tomu doplňuje, že implementace protipadělkové směrnice v rámci novely zákona o léčivech je nyní v prvním čtení, takže o ní bude výbor diskutovat zřejmě na říjnovém zasedání. „Jakákoliv regulace, která přichází nejen v oblasti zdravotnictví, ale i všude jinde, jsou náklady, které musí nést jednotlivé regulované subjekty. Protipadělková směrnice není z pera ministerstva zdravotnictví, to ji nepřineslo a dokonce ani nesouhlasilo s implementací na úrovni Evropské komise. Tzv. stakeholder model, který byl zaveden, je model, ve kterém bohužel ani ministerstvo, ani SÚKL nemají vlastní rozhodovací kompetence,“ dodává Vrubel.

MPSV chystá přesuny evropských financí v rámci OP Zaměstnanost na sociální služby

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) počítá s uvolněním prostředků v objemu 1,68 miliardy korun v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Cílem je převést část financí určených na podporu zaměstnanosti ve prospěch sociálních služeb. Návrh reaguje na rekordně nízkou nezaměstnanost v ČR. Dojde tak k posílení financování sociálních služeb na krajské úrovni a k navýšení prostředků na podporu dětských skupin.
„Přesouvané prostředky chceme využít na navýšení stávajících, případně realizaci nových projektů krajů zaměřených na podporu sociálních služeb a dalších služeb obecného zájmu jako jsou azylové domy, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, intervenční centra, sociální rehabilitace a jiné. Vzhledem k návaznosti na stávající krajské projekty se čerpání těchto prostředků předpokládá v letech 2020 – 2022. Mezi další priority patří výrazné navýšení dosud plánovaných prostředků na podporu dětských skupin na částku 2,5 miliardy korun,“ uvedla Jana Maláčová.
Revize OP Zaměstnanost bude předložena na jednání Monitorovacího výboru dne 14. listopadu 2018 a následně ke schválení Evropské komisi. Souhlas ze strany Evropské komise lze očekávat nejdříve ke konci února 2019.

-TZ MPSV-

Michaela Koubová