Ekonom David Šmehlík se 1. září stal náměstkem VZP pro zdravotní péči. Do té doby působil jako poradce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Spolupráce obou institucí je také jednou z jeho priorit. Šmehlík se osvědčil jako hledač konsensu při dohodovacím řízení. V nové funkci klade důraz na komunikaci s poskytovateli zdravotní péče, tedy s partnery VZP. Chce se ale zaměřit na kvalitu zdravotní péče i to čemu říká „medicína všedního dne“. A pokud jde o nákladné inovativní terapie, tam je podle náměstka nutné, jak ze strany pojišťoven, tak odborných společností, aby se postupovalo „transparentně a standardizovaně“.
S jakými prioritami přicházíte do VZP?
Chtěl bych dále posunout vnímání VZP ze strany partnerů na to jaká je její role v našem zdravotnictví. Nese přeci odpovědnost za to, že pojištěnce, případně pacienta, provede úskalím zdravotního systému a musí organizovat zdravotní služby tak, aby pro něj byly nejenom místně a časově dostupné, ale odpovídaly současnému poznání a stavu medicíny a jejích postupů.
Znamená to tedy, že se bude VZP více zaměřovat na kvalitu péče?
Ve středně a dlouhodobém horizontu bychom se chtěli podívat ještě detailněji na zdravotní službu, za níž zdravotní pojišťovna platí. Chceme se zároveň věnovat srovnání, jak si v tomto směru poskytovatelé stojí mezi sebou, případně jim pak také tuto informaci poskytnout. Měl by to být i nadále partnerský vztah, který bychom chtěli ještě prohloubit. Pojišťovna zintenzivní spolupráci jak poskytovateli zdravotních služeb, tak s odbornými společnostmi a samozřejmě s pacienty, které chceme vtáhnout do léčby a motivovat je k jejímu dodržování. Jinými slovy, nechceme se orientovat jenom na prostou produkci, ale i na kvalitu zdravotních služeb. Bude to jednou z našich hlavních priorit.
Klíčová je přitom komunikace s poskytovateli zdravotních služeb. Budete více naslouchat i těm z nich, kteří neposkytují atraktivní akutní péči takříkajíc v záři reflektorů, vítěznou medicínu, moderní léky, ale obyčejnou péči o seniory, či dlouhodobě nemocné?
Zaměříme se i na medicínu všedního dne. Na oblasti, které sice nepředstavují špičkovou medicínu ve specializovaných a superspecializovaných pracovištích, ale jsou zcela zásadní, jako je následná péče a související přechod pacientů z akutní péče, dopady stárnutí populace a s tím související otázky kapacit a úrovně poskytovaných služeb a přístupu pojištěnců k těmto službám. Celou problematiku pak musíme zarámovat prostupováním pojištěnce systémem, což od pojišťovny vyžaduje koordinovat a poskytnout servis a oporu jak poskytovatelům, tak pojištěncům už na úrovni primární péče. Proto chceme intenzivněji spolupracovat s praktickými lékaři pro dospělé i děti. S poskytovateli specializované ambulantní péče bychom rádi prohloubili partnerský vztah a informovali je o tom, jakou představu má VZP o péči pro své pojištěnce, jakým způsobem by měly vypadat indikátory kvality, jak se zaměřit na výsledky.
Myslím, že jsem vnímán jako konsensuální člověk. Spolupráce dává vždycky lepší výsledky než konfrontace
V posledních letech si VZP u poskytovatelů značně zlepšila pověst, má třeba velmi dobré vztahy s lékařskou komoru, která si ale zase příliš nerozumí s ministerstvem. Vy jste vnímán jako jeden z blízkých spolupracovníků ministra Vojtěcha. Mohlo by to znamenat, že VZP zaujme ke komoře jiný postoj než dosud?
Myslím, že jsem vnímán jako konsensuální člověk. Spolupráce dává vždycky lepší výsledky než konfrontace. Budu dělat maximum pro to, aby byla spolupráce s lékařskou komorou a případně s dalšími komorami – stomatologickou a lékárnickou – velmi dobrá, budu usilovat o její další zlepšení.
Dohodovací řízení skončilo úspěchem. Proces vyjednávání mezi poskytovateli a pojišťovnami ovšem nekončí, co je v něm nyní z pohledu VZP důležité?
Výsledek, ale i průběh letošního dohodovacího řízení, vnímám jako klíčový pozitivní signál, že zdravotní pojišťovny jsou schopny komunikovat a dohodnout se s partnery, tedy s jednotlivými skupinami poskytovatelů na úpravě úhradového systému. Uzavírají se úhradové dodatky, podařilo se nám pokročit s přípravou rámcových smluv, dohodli jsme se i na typových smlouvách. Nyní jde o to dohody, které jsme uzavřeli v rámci dohodovacího řízení a budou publikovány v úhradové vyhlášce, zhmotnit v jednotlivých kontraktech. Budeme dál komunikovat s poskytovateli i na úrovni jednotlivých regionů o tom, kde, jaká zdravotní péče a v jakém rozsahu a struktuře by byla z hlediska pojišťovny potřebná, jinak řečeno – jaká je vlastně objednávka pojišťovny, kterou by měli naplnit. Chceme kromě objemu a struktury hovořit i o kvalitě, případně bonifikaci těch poskytovatelů, kteří poskytují velmi dobrou zdravotní službu, nebo dodržují standard péče a úroveň služeb podle představ zdravotní pojišťovny.
V případě sester budou peníze na příspěvky za směnnost adresně doručeny poskytovatelům, jichž se dohoda týká.
Z dohodovacího řízení vyplynulo, že sestry dostanou příplatky za směnnost, bude VZP nějak garantovat ve smlouvách s poskytovateli, že tyto peníze sestry u lůžka opravdu dostanou?
Obecně – z veřejného zdravotního pojištění se platí zdravotní služby, ne mzdy a platy lékařů a sester. Nicméně, v detailu se v tomto přechodovém období nebavíme pouze o tom, jaká ta zdravotní služba je, jestli je dobrá, nebo naopak nesplňuje naše požadavky, ale samozřejmě i o odměňování. V případě sester budou peníze na příspěvky za směnnost adresně doručeny poskytovatelům, jichž se dohoda týká.
Navýšení úhrad, které bylo dohodnuto v rámci dohodovacího řízení se zástupci všech skupin poskytovatelů zdravotních služeb, umožňuje navýšení mezd a platů, jak lékařských, tak nelékařských pracovníků. Souhrnem tedy zopakuji. Prostředky jsou zajištěny jak na péči pro pacienty, tak vázaně na směnnost v lůžkové péči a pojišťovny budou vyžadovat, aby byly takto vyplaceny. Na úrovni ostatních poskytovatelů a mzdových požadavků, už je to ale věcí zaměstnavatele. Rolí pojišťoven není nadiktovat odměňování ředitelům nemocnic, praktickým lékařům, gynekologům a dalším.
Do vaší odpovědnosti náměstka VZP patří také léčivé přípravky. Mediálně velice vděčné jsou inovativní, ale drahé léky. Jak krotit náklady a současně zajistit dostupnost moderní léčby pro české pacienty?
Zdravotní pojišťovna nemůže pouze reaktivně a pasivně čekat na to, jakým způsobem se vyvine stanovení úhrady, ale musí být aktivní už na úrovni vstupu léku na trh, musí reflektovat rychlý nástup nových medicínských technologií. Realizace aktivní a koncepční lékové politiky sledující dosahování všech jejích cílů umožní zdravotním pojišťovnám za limitovaný objem disponibilních zdrojů rozpočtu zajišťovat dlouhodobě maximální objem a kvalitu zdravotní péče zlepšující přežití a kvalitu života pacientů.
Má na takový úkol VZP odborné kapacity? Dokáže uhájit svou pozici vůči průmyslu?
Tato oblast je ve VZP už velmi dobře rozvinutá. Vidíme, že tam, kde pojišťovna přistoupila aktivně k řešení úhrady, nebo k postavení daného přípravku v léčbě a ve větší míře spolupracovala s odbornými společnostmi, s držitelem rozhodnutí o registraci a poskytovateli, bylo nakonec nalezeno nejlepší řešení. Úkolem pojišťovny je, aby když se objeví nová terapie, identifikovala ty pojištěnce, kteří z ní nejlépe profitují, a to v komunikaci s odbornou společností. Samozřejmě s vnímáním účelné terapeutické intervence i stability a udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění.
V případech, kdy byly uzavřeny smlouvy o limitaci rizik, risk, nebo cost-sharingová schémata, většinou vyřešily dostupnost inovativního léku bez ohledu na to v jaké fázi, nebo jakou rychlostí probíhalo úhradové řízení u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. To je právě role zdravotní pojišťovny, protože pro ní nemá jednání začínat vydáním hodnotící zprávy, ale už v té chvíli, kdy je tato léčba pro pojištěnce dostupná. Nutnou podmínkou samozřejmě je, že všichni – i výrobci léků – musí dodržovat pravidla a platnou legislativu, která upravují stanování úhrad léčivých přípravků a nesnažit se tento systém obcházet.
Čím víc bude proces transparentní a standardizovaný, tím silnější bude prevence proti neobjektivním stanoviskům odborných společností
Budou odborné společnosti dostatečně odolné vůči tlaku farmaceutických firem?
Čím víc bude tento proces transparentní a standardizovaný, tím silnější bude prevence proti tomu, aby stanoviska odborných společností, případně některých členů těchto společností, byla účelová, nebo neobjektivní, či dokonce aktivistická. Věřím tomu, že spolupráce a dlouhodobé partnerství bude zárukou, že zástupci odborných společností budou dávat ve svých odbornostech a indikacích taková stanoviska, za nimiž si mohou stát a která budou v souladu s evidence based medicine, s doporučenými postupy a prospěchem pro pacienta.
Samozřejmě, že kromě spolupráce s odbornými společnostmi, se bude VZP nadále snažit, možná daleko více než nyní, řídit management nákladných přípravků. Budeme se věnovat nákladové efektivitě i tomu, jak si nová terapie stojí v cost/benefit porovnání se standardně hrazenou léčbou, nebo s jinými komparátory apod. Kromě odborného hlediska musí mít silnou váhu i ekonomické argumenty, protože jinak by se celý systém zhroutil. Musíme zabránit pochybnostem, že by nebyl tento proces otevřený a korektní a že není imunní vůči lobbingu. Dostáváme se samozřejmě často i do hraničních situací, ale pojišťovna je tu také od toho, aby vyvážila protichůdné zájmy a nalézala nejlepší řešení s ohledem na pacienty a stabilitu systém veřejného zdravotního pojištění.
Přicházíte na VZP jako ministrův člověk. Jak vidíte svou roli mezi těmito dvěma institucemi?
V dohodovacím řízení, při reformě primární péče, v rámci pracovních skupin, které se věnují domácí péči, urgentním příjmům, psychiatrické péči – všude tam se ukázalo, že je lepší, když tihle dva partneři spolu komunikují a řeší problémy společně. Věřím, že já sám bych mohl být mostem a člověkem, který tuto komunikaci bude nadále udržovat tak, aby zdravotní pojišťovny vnímaly ministerstvo zdravotnictví jako partnera a naopak, aby ministerstvo vnímalo pojišťovny jako instituce, které dobře naplňují svoji roli v českém zdravotnictví.
-cik-
