Účinek antidepresiv: Ukončí kontroverze nová metaanalýza publikovaná v Lancetu?

Doslova nikdo dosud neví, jak přesně antidepresiva fungují. Možná zvyšují koncentraci neurotransmiteru serotoninu. Tato teorie ale ještě není dostatečně prokázána. Foto: Max Pixel

V nedávné době se mezi odbornou i širokou veřejností začaly objevovat alarmující zprávy a domněnky napadající efekt antidepresiv. Ačkoliv bylo několik náznaků již dříve, globální debata začala počátkem tohoto roku, když spisovatel Johann Hari vydal knihu Lost Connections: Uncovering the Real Causes of Depression – and the Unexpected Solutions. Autor sám bral antidepresiva mnoho let, již od dospívání, a ve své knize se snaží odpovědět na několik otázek, kterými se zabývá i odborná veřejnost. Kniha postupně získala podporu od mnoha celebrit a svojí kontroverzí se stala velice populární.

 

Rozvíření debaty

Kniha napadá účinnost antidepresiv. Rozvíjí myšlenky o cílené neúčinnosti, která je zatajena farmaceutickými firmami a špatným regulačním systémem jednotlivých států. „Tvrzení, že deprese je problém související s mozkem, je naprosto nepravdivé,“ řekl Hari Guardianu. Autorovo tvrzení znepokojilo lékaře, kteří se obávali, že mnoho nemocných pacientů přestane užívat léky bez předchozí konzultace. Další odborníci analyzovali a následně zpochybnili pravdivost Hariho tvrzení, že „65 až 80 % lidí léčených antidepresivy má během jednoho roku znovu deprese.“ Kniha byla populistická a kritikové začali poukazovat na fakt, že se jedná o druhou autorovu práci, která byla napsána po jeho skandálu ohledně plagiátorství.

Závěry Lancetu

V Lancetu byly publikovány výsledky šestiletého systematického hodnocení účinnosti několika druhů antidepresiv. Review hodnotilo všechna dostupná vědecká data, které byli výzkumníci schopni nalézt. Vyčerpávající analýza byla některými interpretována jako „ukončení kontroverze ohledně antidepresiv“.

Profesorka Parianteová, předsedkyně Královské psychiatrické akademie, uvedla, že „metaanalýza ukončí kontroverzi točící se kolem antidepresiv. Jednoznačně ukazuje na pozitivní benefit na úrovni zlepšení nálady a celkového zlepšení stavu během deprese. Publikace zpracovává i nepublikovaná data farmaceutických firem“.

Autoři v textu uznávají, že krátkodobý benefit všech antidepresiv je minimálně skromný, ale dospěli k závěru, že všechna studovaná antidepresiva jsou v léčbě závažné depresivní poruchy u dospělých pacientů účinnější než placebo. Mezi léky jsou samozřejmě rozdíly a některá antidepresiva se ukázala jako efektivnější než ostatní. Escitalopram, mirtazapin, paroxetin, agomelatin a sertralin vykazují vyšší klinickou odpověď a vyšší compliance (schopnost pacienta držet se doporučení lékaře k užívání léku – pozn. redakce) než ostatní antidepresiva.

Jaký je mechanismus účinku?

Antidepresiva zahrnutá do studie patří do skupiny léků, tzv. selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Soudí se, že zvyšují koncentraci neurotransmiteru serotoninu. Vědci nicméně připouštějí, že tato teorie není dostatečně prokázána a důkazy podporující tento mechanismus účinku nejsou konečné. Doslova nikdo dosud neví, jak přesně antidepresiva fungují.

Serotonin ovlivňuje náladu, chuť k jídlu a motorické, kognitivní a autonomní funkce. Teorie o přímé kauzalitě mezi nízkou hladinou serotoninu a vznikem deprese pochází z 80. let minulého století a nyní je zase znovu rozebírána. V roce 2015 byl publikován v BMJ článek – kritika SSRI – profesora Davida Healyho s tvrzením, že potřeba zvýšit hladiny serotoninu je mýtus podporovaný farmaceutickým průmyslem. Review uznává, že vývoj nových molekul je dnes náročným počinem, jelikož nové výzkumy vyžadují antidepresiva s jasně definovaným mechanismem účinku. Nedostatek výzkumu hodnotící dlouhodobý benefit antidepresiv ohrožuje balanci mezi benefity a riziky látek.

Zvyšují antidepresiva riziko úmrtí?

Nedávno byla zveřejněna metaanalýza ukazující enormní zvýšení rizika úmrtnosti při užívání antidepresiv. Vědci z kanadského Ontaria zhodnotili 16 studií s celkem 375 000 účastníky. Autoři našli u pacientů s antidepresivy 33% navýšení rizika časného úmrtí proti pacientům bez léčby. Pozorovali i 14% zvýšení pravděpodobnosti výskytu mrtvice, infarktu myokardu a dalších kardiovaskulárních onemocnění bez ohledu na druhu antidepresiv.

Výzkum byl však observační. Výzkumníci hodnotili pouze vztah mezi 2 proměnnými hodnotami; užívání antidepresiv a předčasné úmrtí. Nemohli z této asociace vyvodit přímou kauzalitu.

Vedoucí studie Marta Maslejová argumentovala takto: „Antidepresiva narušují aktivitu monoaminů, které mají klíčovou úlohu v mozku a těle. Serotonin ovlivňuje růst, reprodukci, trávení a další procesy. Narušením funkce a aktivity takřka všudypřítomného serotoninu lze vyvolat mnoho nežádoucích účinků…“

Závěrem

Zhruba každý desátý dospělý Američan užívá antidepresiva. S vzrůstajícím nárůstem incidence deprese se očekává zvýšení počtu pacientů. Úloha antidepresiv ve společnosti se zřejmě řešit v budoucnu nebude nebo se téma stane opět kontroverzní, navzdory datům. V jedné věci se Hari a vědci shodují. Pokud se pacient s antidepresivy obává nežádoucích účinků, konzultace s lékařem je pokaždé na místě.

Mgr. Marek Lapka
Oddělení farmakologie
3.lékařská fakulta UK
Ruská 87, Praha

Zdroje:

https://www.karger.com/Article/Abstract/477940

https://www.theguardian.com/society/2018/jan/07/is-everything-you-think-you-know-about-depression-wrong-johann-hari-lost-connections