Výbušný seznam nedostatkových léků: lékárníci jej medializují, SÚKL rozporuje. Chybí komunikace

Lékárnická komora v čele s prezidentem Lubomírem Chudobou předložila veřejnosti seznam nedostatkových léků. Ředitelka SÚKL pro Zdravotnický deník komentovala položku po položce a s lékárníky se v hodnocení situace neshoduje. Foto: Koláž ZD/ foto Martin Kovář, TC

Česká lékárnická komora před deseti dny zveřejnila seznam nedostatkových léků v tuzemských lékárnách.  „Během měsíce srpna nahlásili lékárníci ze všech regionů celkem 93 výpadků léků. Jedná se o léky, které v lékárnách reálně chyběly a nemohly tak být pacientům vydávány,“ uvedla komora v tiskové zprávě. Jenže v přiloženém seznamu bylo uvedeno jenom 22 přípravků a podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jsou mezi nimi pouze čtyři skutečně nedostupné a nenahraditelné (dva z nich mají být zase brzy na trhu). Máme tedy před sebou vážný problém, který vyžaduje přísnější regulace, nebo situaci, která se nevymyká dění jinde v Evropě a je spíše zveličena medializací? Úplně jednoduše odpovědět nelze.

 

Již přede dvěma lety Zdravotnický deník podrobně informoval o příčinách nedostupnosti léků. Uvedli jsme, že jsou různé – nejčastěji dochází k ukončení prodeje přípravku, potížím ve výrobě, nebo s kvalitou. Naopak význam reexportů z Česka na Západ pro nedostupnost léčivých přípravků klesá a nehraje nyní zásadní roli. Zdůraznili jsme, že výpadky léků nejsou žádným českým specifikem, nebo projevem neschopnosti našich regulačních či jiných státních úřadů. Jsou fenoménem, s nímž se musíme naučit žít.

Nenahraditelné přípravky jsou jenom čtyři

Lékárníky podle prezidenta komory Lubomíra Chudoby trápí zhoršená komunikace s pacienty, způsobená právě nedostupností řady léčiv. „Nechceme mít v rukou Černého Petra, když za tyto potíže nemůžeme. A pacienti by to měli vědět,“ zdůvodňuje zveřejňování seznamu nedostatkových léčiv. „V poslední době se zdá, že představitelům lékárníků nejde v první řadě o pacienta, ale o vlastní zviditelnění,“ pochybuje ředitelka SÚKL Irena Storová. Zlobí jí, že se ústav o lécích, které lékárníkům chybí, dozvídá většinou až z tiskových zpráv zveřejněných na webu komory či dokonce zaslaných SÚKLu novináři k vyjádření. „V poslední tiskové zprávě ČLnK je zmíněno 93 přípravků, přitom v přiložené tabulce je jich uvedeno pouze 22, a to navíc bez udání lékové formy a síly,“ poukazuje ředitelka.

Podle lékárníků chyběl nejčastěji Furorese, lék na odvodnění pro dialyzované pacienty, Keppra na léčbu epilepsie či antibiotikum Ciplox. Lékárny se prý také nadále potýkaly s výpadkem Endiaronu, léku na průjem, či Anacidu na překyselení žaludku. „Celkem osm nedostupných léčivých přípravků hlášených lékárnami v období od 1. 8. do 31. 8. 2018 bylo přitom v lékárně jinými léky nenahraditelných: Virgan, Tamoxifen, Maxitrol, Clostilbegyt, Actrapid, Metalcaptase, Dalacin, Xultophy,“ píše komora v tiskové zprávě a dodává „Je nepřípustné, aby pacienti s rakovinou čekali na svůj lék tři týdny.“  Ředitelka SÚKL Storová ale oponuje. „Skutečně nedostupné a nenahraditelné léky jsou pouze čtyři z výše uvedené tabulky (té, kterou připojila komora k tiskové zprávě – pozn. redakce). U Tamoxifenu a Metalcaptase byla vydána výzva k zajištění specifického léčebného programu, dodávky dalších dvou budou dle informací držitele rozhodnutí o registraci v nejbližší době obnoveny,“ vysvětluje Storová.

Doplňme, že v posledních dnech byl mediálně opět přetřásán zejména Endiaron a jeho nedostatek zcela nesmyslně dáván do souvislosti s reexporty. Jenže tento u nás vyráběný lék není podle informací ze SÚKL v jiných zemích, než v Česku registrován, takže je v zahraničí neudatelný a není tedy ani z Česka vyvážen. Jeho výpadek na trhu byl způsoben nejprve potížemi ve výrobě a potom převáděním registrace mezi firmami Zentiva a Sanofi-Aventis.

SÚKL poskytl Zdravotnickému deníku komentář k celému seznamu lékárníků v tabulce (na základě hlášení, které měl SÚKL k dispozici k 10. 9. 2018):

Zdroj: SÚKL

Pozn. pokud nemá přípravek nahlášen přerušení dodávek, je považován SÚKLem za dostupný 

K uvedené tabulce je třeba dopovědět, že přerušení dodávek hlášené SÚKLu ještě nemusí znamenat, že lék v celé republice chybí, může být v dostatečném počtu balení jak u distributorů, tak v lékárnách. Stejně tak, pokud jsou přerušeny dodávky léčivého přípravku, může být jeho dostupnost zajištěna např. dovozem cizojazyčné šarže, specifickým léčebným programem nebo individuálním dovozem v ČR neregistrovaného léčivého přípravku. „Vzhledem k tomu, že hlášení posílají držitelé rozhodnutí na SÚKL prostřednictvím online formuláře, informace se v čase stále mění. Situaci také komplikuje fakt, že se přerušení dodávek některých léků často opakuje. Svoji roli hraje i regionální dostupnost, některé distribuční sklady po obnovení dodávek lék už/ještě mají, jiné ještě/už nemají. V každém případě nejde o systémový problém s dostupností léčivých přípravků na českém trhu, s výpadky léčiv se potýkají všechny země EU. SÚKL také nadstandardně posuzuje nahraditelnost léčivých přípravků, u kterých je výpadek a v případě nahraditelných léčivých přípravků zveřejňuje nahrazující léčivé přípravky,“ zdůrazňuje ředitelka.

Podle ní není v silách ústavu se vyjadřovat ke každému takovému seznamu, zejména proto, že pojem „nedostupnost“ nelze nijak objektivizovat. SÚKL hodnotí dostupnost na základě hlášení od držitelů v konkrétním čase, komora na základě informací některých lékárníků v delším časovém období. „Ve většině případů pak nelze nalézt shodu,“ upozorňuje Irena Storová.

Mediální seznam

Jak vlastně seznam lékárnické komory vzniká, zajímalo Zdravotnický deník.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Tomáš Cikrt