Úterý, 3. srpna, 2021

Podle vědy. VZP uzavřela s lékařskou společností memorandum, zapojí ji do rozhodování o péči

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Místo vlastních postupů evidence based medicína a domluva s odbornými společnostmi – to je přístup, který nově zvolila Všeobecná zdravotní pojišťovna. Včera proto podepsala memorandum o spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), na jehož základě vytvoří společné poradní orgány. Výsledkem by v nejbližší době měla být například lepší organizace péče o diabetiky či standardizovanější rozhodování o hrazení přípravků přes paragraf 16. Během měsíce přitom pojišťovna dokončí metodiku, která poslední zmíněný bod na úrovni VZP nastaví tak, že vyřizování žádostí bude rychlejší, předvídatelnější a hlavně opřené o názor odborníků.

 

„Dostáváme se do nové éry, kdy VZP bude velmi intenzivně pracovat s odbornými poznatky a bude se snažit, aby je využila ve prospěch našich klientů,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„Chtěli bychom standardizovat vztah s ČLS JEP – chtěli bychom integrovat názory odborných společností do toho, jakým způsobem VZP rozhoduje a jakým způsobem službu, kterou pro své klienty zajišťuje, tvoří. Je to tedy komplexní záležitost, která se týká organizace péče. Chceme u témat, které jsou standardní, ale i nová, ať už na úrovni toho, že přicházejí nové léčivé přípravky, medicínské postupy a technologie, případně se upravují stávající doporučení, identifikovat, co je postup, který je v režimu medicíny založené na důkazech standard léčby a co jsou okrajové záležitosti. Zároveň bychom chtěli koordinovat i to, jakým způsobem jsou tyto medicínské poznatky integrovány do naší rozhodovací praxe,“ doplňuje náměstek VZP David Šmehlík.

Pro Českou lékařskou společnost to přitom není první memorandum o spolupráci, které v poslední době podepsala. Loni před Vánoci s šéfem ČLS JEP Štěpánem Svačinou podepsal tehdy novopečený ministr zdravotnictví Adam Vojtěch memorandum s tím, že by se odborné společnosti měly více zapojit do tvorby legislativních návrhů i do exekutivních procesů. Spolupráce se následně velmi výrazně odrazila například na tvorbě novely, která řešila úhrady zdravotnických prostředků a u níž se povedlo dosáhnout dosud málokdy vídaného konsenzu všech stakeholderů včetně odborníků a pacientů.

Nyní tak budou odborné společnosti vtaženy do rozhodování v rámci dalšího zásadního subjektu v podobě největšího plátce zdravotní péče. „Považujeme to za velmi vnímavou pomoc našim pacientům a jsme rádi, že k podpisu dochází,“ říká profesor Svačina. „Doufáme, že se spolupráce bude memorandem stabilizovat. Odborné společnosti nemají zákonem dané postavení, proto hodně záleží, jak se mění personální obsazení a celková nálada v oblasti politiky. Jsou období, kdy odborné společnosti byly slyšet, a období, i dost dlouhá, kdy se jejich názory prosazovaly obtížně,“ poukazuje člen předsednictva ČLS JEP a předseda Komise pro lékovou politiku a kategorizaci léčiv profesor Jan Švihovec.

Podle memoranda má VZP zřídit pracovní poradní orgány, které budou sloužit jako platforma pro vyměňování informací a tvorbu společných stanovisek. Obě strany se pak zavazují na účasti v těchto poradních orgánech a spolutvorbě výstupů, společných stanovisek a odborných vyjádření vzešlých z jednání. ČLS JEP se také zavazuje k vypracování odborných stanovisek na základě dotazů a podnětů VZP a ke konzultační a poradenské činnosti. Výsledky spolupráce by měly být vyhodnocovány každého půl roku.

Metodika k paragrafu 16 nebude polotovar, její příprava se ale trochu protáhne

Jaké oblasti by VZP chtěla s odbornými společnostmi řešit? „Chtěli bychom to realizovat jak na úrovni léčivých přípravků v rámci standardního řízení, které probíhá na SÚKL, tak v části týkající se léčivých přípravků, které dosud neměly stanovenu úhradu, tedy velké téma paragrafu 16. Chceme si dělat názor na to, zda má být přípravek hrazen, v jakých situacích a kdy pojištěnec z léčby nejvíc profituje. Chtěli bychom to ale konzultovat i na úrovni doporučených postupů, ať už evropských či českých, na úrovni kvality zdravotní péče, kde bychom se chtěli opřít o stanovení indikátorů kvality, které bychom poskytovatelům dávali do kontraktů, ale i na úrovni organizace péče, tedy tvorby sítě – dejme tomu kvalitativních či akreditačních parametrů při tvorbě center specializované péče, ať už v indikacích onkologických, revmatologických nebo teď u vzácných onemocnění,“ vypočítává David Šmehlík.

Jedním z důležitých problémů, do něhož tak nově budou moci odborné společnosti mluvit, je rozhodování o úhradě přes paragraf 16. I kvůli množícím se soudním sporům přistoupila pojišťovna v uplynulých měsících k tomu, že v této věci změní přístup. Nyní proto dopracovává metodiku, podle níž by nově chtěla postupovat.

„Při prvních prezentacích záměru jsem mluvil o tom, že se chceme velmi silně opírat o odborné společnost. Memorandum je první krok k tomu, abychom záležitost dotáhli do konce. Zhruba do měsíce budeme prezentovat podobu finálního řešení,“ přiblížil pro ZD Zdeněk Kabátek.

Původně VZP avizovala, že by metodika mohla být hotová v říjnu, nakonec však došlo k posunu. „Není to tím, že bychom od tématu ustoupili, ale protože chceme, aby norma byla kvalitní a přinesla hmatatelné důsledky – zjednodušila přístup klientů k léčivým přípravkům a maximálně rozhodovací postupy zestandardizovala. Otevírá se ale řada legislativních otázek – v žádném případě nechceme vstupovat do pravomocí SÚKL, a jsou tu také procesní otázky, kdo má být partnerem a jak má proces vypadat, což trochu komplikuje přípravu v čase. Nechceme zkrátka vydat polotovar, ale zlepšit situaci pro naše klienty,“ vysvětluje Kabátek.

V praxi by spolupráce s odborníky měla vypadat tak, že buď držitel registrace, VZP nebo odborná společnost iniciují jednání, na kterém se bude dané téma diskutovat. Odborná komise by pak měla přijmout stanovisko, které bude říkat, zda je daný přípravek benefitní, pro koho a za jakých podmínek. Rozhodování o úhradě na paragraf 16 tak bude standardizováno a bude precedentní, v dalších obdobných případech se tedy bude rozhodovat shodně dle rozhodnutí komise.

Aktuální otázka: organizace péče o diabetiky

Vzhledem k tomu, že ČLS JEP sdružuje 118 odborných společností a 37 spolků lékařů, které dohromady čítají přes 36 tisíc členů, nemusí být ovšem pokaždé názor odborníků zcela jednotný. „ČLS je schopna koordinovat názory různých odborných společností. Medicínské poznání je tak široké, že i názory na jednu věc mohou být z pohledu různých odborných společností různé,“ konstatuje náměstek Šmehlík. „Jsme schopni připravit strukturu, ve které bude demokraticky rozhodováno a ve které budou delegováni zástupci dané odborné společnosti na jednání ve VZP,“ přibližuje profesor Svačina. „Zejména se zdravotními pojišťovnami je nejdůležitější výměna názorů a snaha pochopit jak stranu pojišťoven, tak stanoviska jednotlivých odborných společností, která nemusí být stejná, ale při péči o pacienta bychom měli najít společný postup, který bude pacientovi vyhovovat,“ doplňuje profesor Švihovec.

Jedním takovým aktuálním případem, kdy mají dvě odborné společnosti rozdílný názor, je diabetologie a praktičtí lékaři. Za dva týdny proto VZP pořádá setkání se zástupci obou společností i dalších spolků na téma organizace péče o pacienty s diabetem. „Diabetologie je oblastí, která jistě v brzké době ukáže, že právě tato spolupráce odborné společnosti a zdravotní pojišťovny přinese své ovoce. Bude to i otázka strukturování péče z hlediska zástupců diabetologie, ale také praktických lékařů,“ uvádí předseda České diabetologické společnosti profesor a místopředseda ČLS JEP Jan Škrha.

Debata by se přitom měla vést o léčbě, která se používá jen u diabetologů nebo ve specializovaných centrech, a o lécích, kde by bylo možno preskripci uvolnit i směrem k praktickým lékařům. Dále by se mělo jednat o standardech péče, o tom, jak vypadá nekomplikovaný pacient, o něhož se může postarat praktik, a o jaké pacienty budou pečovat diabetologické ambulance. Diskutovat by se mělo i o nových technologiích, jako je kontinuální měření, nové léky i postupy.

Diabetologie ale pochopitelně není jedinou aktuálně řešenou otázkou. V tuto chvíli se také s revmatologickou společností řeší možné rozšíření indikací. „V případě velké nebo rychlé změny musíme reagovat i na úrovni sítě a navyšovat kapacity. Zároveň musíme říci, jaký máme medicínský, přístrojový a personální standard těchto pracovišť,“ přibližuje Šmehlík. Další aktuální problematikou je také organizace péče v onkologii, protože řada pacientů se dostává k léčbě pozdě ve stavu, kdy už terapie nemá takový význam. „Chceme tedy na úrovni organizace péče řešit, co se s pacienty děje, než se dostanou do komplexních onkologických center,“ dodává Šmehlík.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY