Problematice zdravotně sociálního pomezí by se letos mělo dostat větší pozornosti. Poté, co byla celá věc více než rok uložena k ledu – mezirezortní pracovní skupina příliš dobře nefungovala a ministerstvo zdravotnictví nevyvíjelo v tomto směru téměř žádné aktivity -, ministr Adam Vojtěch přislíbil posun kupředu. Co se však týče kroků, jimiž by chtěl problém řešit, shoda s ministerstvem práce a sociálních věcí panuje jen zčásti. Ministerstvo zdravotnictví by například chtělo pro institucionální zařízení poskytující zdravotně sociální péči zavést povinnou registraci podle zákona o zdravotních službách, zatímco podle MPSV by se naopak měly požadavky ohledně registrací zjednodušovat. MZ také zamýšlí pro tato pobytová zařízení zrušit kontraktační povinnost ze strany zdravotních pojišťoven a kód 913 pro zdravotní sestry v pobytových zařízeních sociálních služeb nahradit paušální úhradou. Záměry představil ministr Vojtěch na středeční společné schůzi sněmovního výboru pro zdravotnictví, výboru pro sociální politiku a senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.
„Můj osobní cíl je se problematice v tomto roce věnovat více než v tom minulém. Loni jsme s tehdejší ministryní Němcovou iniciovali vznik meziresortní pracovní skupiny, která se měla zabývat zdravotně sociálním pomezím. Skupina má dvě podskupiny, jedna se týká institucionálních služeb, druhá terénních zdravotně sociálních služeb. Skupina se sešla několikrát, ale musím na rovinu říct, že by měla pracovat intenzivněji,“ přiznává ministr Vojtěch s omluvou, že se v uplynulém roce problematice příliš nevěnoval.
To by se nyní mělo změnit, přičemž schůzku s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou má Vojtěch teď v pondělí. „V tomto roce počítáme s mnohem intenzivnější spoluprací,“ přitakává náměstkyně sekce sociální politiky MPSV Jana Hanzlíková. Samotná ministryně práce a sociálních věcí Maláčová si ovšem od poslanců vykoledovala kritiku, protože na společné zasedání tří výborů věnované problematice zdravotně sociálního pomezí nedorazila.
Že je zintenzivnění spolupráce skutečně navýsost potřeba, podtrhuje předsedkyně sněmovního podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí Andrea Babišová (Ano). Ta poukazuje na to, že podskupina pro institucionální péči je bez výsledků a podskupina pro terénní péči se ani jednou nesešla. Oba sněmovní výbory proto odhlasovaly usnesení, v němž vyzývají ministerstva, aby na činnost podskupin více dohlédly.
Odbornost 913: pro jedno ministerstvo dílčí problém, pro urgentní téma
Mezirezortní pracovní skupina se nicméně shodla na tom, že úprava by měla proběhnout formou změnového zákona, ne novým zákonem o dlouhodobé péči, na který není v tomto volebním období dost času. Upravit by se tak měl jak zákon o zdravotních, tak o sociálních službách plus zákon o veřejném zdravotním pojištění.
„Za ministerstvo zdravotnictví jsme přesvědčeni o tom, že je třeba se na věc podívat více systémově a neřešit pouze dílčí oblasti, jako například úhrady v odbornosti 913, tedy poskytování péče ve zdravotně sociálních službách zdravotními sestrami. Podhodnocená úhrada ze strany zdravotních pojišťoven je věc, která je sice často zmiňována, ale nic to neřeší. Kód 913 je ambulantní, není to ani kód pro lůžkovou péči a z našeho pohledu je tak nevhodný pro tento typ péče. Měla by tedy být nastavena nová forma úhrady – paušální úhrada zdravotních služeb v lůžkových zařízeních dlouhodobé zdravotně sociální péče a také odpovídající úhrada domácí dlouhodobé péče,“ uvádí ministr Vojtěch.
Jinak by dle Vojtěcha měly být nastaveny také úhrady od klientů, které mají být transparentnější. „Dnes jsou vybírány různé poplatky od pacientů, aniž by pro to existoval oprávněný důvod. Jde o různé doplatky na pomůcky, které jsou standardně hrazeny ze zdravotního pojištění, či doplatky za nadstandardní služby,“ dodává ministr s tím, že úhrada za pacientem by se měla týkat hotelových služeb.
Co se však týče odbornosti 913, vidí MPSV problematiku úhrad jinak než ministerstvo zdravotnictví. „Nemůžeme si dovolit čekat až na změnový zákon. Kód 913 je pro nás nesmírně důležitý, protože řeší současnou situaci, která není řešená poměrně dlouhou dobu. Poskytovatelé se bohužel v posledních letech potýkají s problémem, že není dostatečně hrazena zdravotní péče, která je jednoznačně v zařízeních prioritní,“ upozorňuje Jana Hanzlíková s tím, že v domovech se zvláštním režimem jsou dnes převážně klienti ve IV. stupni závislosti, kdy je zdravotní péče nezbytná.
Některé návrhy MZ by podle MPSV byly pro poskytovatele likvidační
Jaké další kroky by ministerstvo zdravotnictví rádo učinilo? „Je třeba řešit otázku ukotvení dlouhodobé péče v zákoně, kdy je podle nás nutné nově definovat dlouhodobou péči v zákoně o zdravotních službách tak, že bude poskytována výhradně v komplexu se sociálními službami. Dále chceme rozšířit domácí zdravotní péči o domácí dlouhodobou zdravotně sociální péči. Domníváme se také, že poskytovatelé těchto služeb by měli mít registraci jak podle zákona o zdravotních službách, tak podle zákona o sociálních službách. Dnes tomu tak není a systémově to není správně,“ nastiňuje Vojtěch s tím, že stanovení standardů, které by zařízení dlouhodobé péče měla splňovat, je k další debatě.
Ke změnám by pak mělo být poskytnuto dostatečně dlouhé přechodné období pro stávající zařízení tak, aby se mohla novým požadavkům přizpůsobit. Při vytvoření sítě takovýchto zařízení by přitom podle Vojtěcha také bylo snazší kontrolovat kvalitu, k čemuž dnes vzhledem k absenci registrace dle zákona o zdravotních službách neexistují mechanizmy.
MPSV se však s některými záměry ministerstva zdravotnictví neztotožňuje. „Shodneme se na formě úpravy změnovým zákonem a na důležitosti systémového řešení, které by do budoucna mělo být pokryto pojištěním na sociální péči. Byla jsem ale trochu překvapená, protože některé další návrhy, které se dotýkají poskytovatelů sociálních služeb, zatím nebyly v pracovní skupině prodiskutovány. Budeme bojovat za zájmy poskytovatelů sociálních služeb a našich klientů, a to tak, abychom našli systémové řešení, které by poskytovatele sociálních služeb totálně nezlikvidovalo. Musíme hledat jednodušší cestu, tedy za nás ne klasické registrace, ale mělo by se to organizacím ulehčit,“ reaguje Jana Hanzlíková.
Podle ministerstva zdravotnictví by dále mělo dojít ke zrušení kontraktační povinnosti ze strany zdravotních pojišťoven. „To je věc, která se do zákona dostala v určité chvíli, možná tehdy odůvodněna kontextem. V této chvíli už ale podle nás není odůvodněná a jde o jedinou kontraktační povinnost, kterou zdravotní pojišťovny mají. V jiných segmentech tomu tak není a nevidím důvod, proč to nadále udržovat. Je tu povinnost zdravotních pojišťoven zajistit časovou a místně dostupnou péči. Mělo by se tedy přejít ke standardním mechanizmům smluvní politiky, jak je to u ostatních poskytovatelů zdravotních služeb,“ vysvětluje Adam Vojtěch.
V plánu je poziční dokument k pojištění dlouhodobé péče
Návrhy na změny v oblasti zdravotně sociálního pomezí ovšem nemají jen ministerstva, ale také poslanci. „Budeme navrhovat otevření zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde se budeme snažit zajistit pojištěncům umístěným v sociálních službách paliativní, rehabilitační a nutriční péči, které v tuto chvíli nejsou hrazeny pojišťovnou tak, jak by měly. Mělo by to být náhradní řešení, než nastane čas pro slibované změny,“ načrtává Andrea Babišová.
Poslanci také apelují na to, aby se využil projekt z minulého volebního období, v jehož rámci vznikla metodika pro výpočet komplexních zdravotních a sociálních nákladů, které vyžadují jednotlivé choroby (více zde).
Na místě je ovšem také příprava komplexní dlouhodobé změny, která by mohla zahrnovat nový zákon o dlouhodobé péči a změny v systému pojištění. Poslanci totiž připomínají, že dnes je nemoc událost, kterou nezávisle na sobě řeší řada institucí a systém tak je komplikovaný a nepropojený.
„Spojení nemocenského a veřejného zdravotního pojištění, které nám už před lety doporučovala Světová banka a další instituce, by se mi líbilo a myslím, že je to správná cesta. Zdravotní pojišťovna by měla jednak vyplácet finanční dávku, jednak poskytovat věcnou dávku z hlediska úhrady zdravotní péče. Jen tak může být skutečně přehled o tom, jak se pacient pohybuje v systému. To je ale na zásadní reformu, která se nezvládne v tomto období. Vytvořili jsme ale pracovní skupinu, která má řešit otázku pojištění dlouhodobé péče. V tomto volebním období má za cíl připravit poziční dokument k pojištění dlouhodobé péče, což je něco, bez čeho se dlouhodobě neobejdeme,“ dodává Adam Vojtěch.
Michaela Koubová
