Dětští praktici by zřejmě mohli získat zpět vlastní obor. Změnu se budou snažit prosadit při nejbližší novele

Vzdělávání v oboru pediatrie se sloučením praktického dětského lékařství s dětským lékařstvím zkomplikovalo. V úvahu proto přichází návrat k původnímu stavu. Foto: Flickr/selmaemiliano

Praktičtí lékaři pro děti a dorost možná znovu získají vlastní obor. Variantu už podle nich připustilo i ministerstvo. Vzdělávání se přitom v poslední době nezaseklo a nezkomplikovalo jen u dětských praktiků – s nemalými problémy se pere také všeobecné lékařství pro dospělé. I zde tak nyní odborná společnost bojuje za to, aby legislativní zmatky a byrokracie příliš nezbrzdily vzdělávání mladých lékařů. O problematice diskutovali odborníci na Kongresu primární péče, který se konal 22. a 23. února v Praze.

 

„Přestože to neprošlo oficiálním projednáním akreditační komisí, připouští už i ministerstvo možnost návratu oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Je proto náš velký úkol teď tuto agendu rychle zúřadovat a pokusit se v co nejbližší možné novele zákona náš obor vrátit. Nemá smysl si říkat, že jsme to dlouho říkali a na naše slova došlo,“ uvádí členka výboru Odborná společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Hana Cabrnochová.

V současnosti již ale je k dispozici schválená náplň společného oboru pediatrie, tedy 24 měsíců po pediatrickém kmeni. Náplň nakonec obsahuje ve volitelné části také šest měsíců v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.

Na obor pediatrie je vypsán také dotační program. „Většina našich akreditovaných ordinací ale přemýšlí, proč to má dělat, jestliže nemá jistotu, že si vychovává svého nástupce,“ konstatuje Cabrnochová s tím, že pokud bude některá ordinace PLDD nemocnicí požádána o zajištění tří měsíců ve kmeni nebo volitelných šesti měsíců, pomůže odborná společnost s procesem akreditace.

„Naše myšlenka je, že s návratem oboru – a máme ústní příslib – se pokusíme o reakreditaci stávajících ordinací praktických lékařů pro děti a dorost tak, aby si i do budoucna mohli žádat o samostatnou akreditaci a poskytovat stáže v rámci pediatrického kmene nebo pediatrie. S návratem oboru předpokládáme, že definovanou náplní umožníme i lékařům, kteří by byli zařazeni v oboru pediatrie a splnili volitelnou část šesti měsíců a tři měsíce ve kmeni, že i oni budou mít možnost získat kvalifikaci v oboru praktický lékař pro děti a dorost. Pokusíme se také vrátit zpět naše povinné kurzy do definované náplně v oboru PLDD,“ přibližuje Cabrnochová.

Na katedře praktického lékařství pro děti a dorost přitom nyní běží kvalifikační kurz, kde se lékaři se specializací v oboru dětské lékařství (tedy pediatři z nemocnic) mají možnost stát praktickými dětskými lékaři. „Odstartovali jsme tento program na konci roku a do dnešního dne máme přes 50 žádostí o zařazení. Je mi jen smutno z toho, že to jsou všechno lékaři, kteří odcházejí z pediatrických oddělení. Budeme rádi, když budeme mít i nadále kam děti do nemocnic posílat, aby se tam o ně měl kdo starat,“ obává se Cabrnochová.

Akreditace zkomplikovaly byrokratické zádrhele

S problémy ve vzdělávání ovšem zápasí také dospělí praktici. „Od vydání zákona a nevydání prováděcích předpisů je vzdělávání ve zmatku a chaosu. Činnost odboru vědy a vzdělávání ministerstva zdravotnictví je zdlouhavá a je tam spousta byrokratických zádrhelů. My se budeme snažit to zjednodušit. Vzhledem k tomu, že se zadrhly i akreditace, dohodli jsme, že pro obor všeobecného praktického lékařství tam bude pomáhat doktorka Daria Janková, které se to podařilo značně urychlit. Akreditace tedy nyní jakž takž běží,“ uvádí Jana Uhrová z předsednictva Sdružení praktických lékařů.

Další zádrhel ohledně akreditací spočívá v tom, že podmínkou je smlouva s nemocnicí ohledně zajištění stáže. „Některé oblastní nemocnice to nechtěly. V tomto okamžiku ale na webu je veřejný příslib, že fakultní nemocnice zabezpečí specializační přípravu pro všeobecné praktické lékařství. Snažíme se zajistit, aby všichni lékaři, kteří letos chtějí požádat o rezidenční místo a mají kandidáta, ho dostali,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.

Lékaři, kteří chtějí žádat o rezidenční místo, by si ale měli s žádostí pospíšit – o akreditace se mělo žádat do konce února, u rezidenčních míst možnosti končí 15. března (metodika k nalezení zde). „Do 15. března musí žádost ležet na IPVZ, nestačí to tedy položit na poštu, jako se to dělá u daňového přiznání. Pokud něco přijde až 16., je mi líto, ale budeme to vracet zpátky,“ zdůrazňuje Iva Urbancová z oddělení rezidenčních míst IPVZ.

V současnosti je dotace na rezidenční místo 40 tisíc korun měsíčně, v některých oblastech by ale mělo být možné získat i další prostředky. „Ještě se pokusíme vyjednat krajská stipendia a zdravotní pojišťovny nám musejí dát lokality, které jsou vysloveně špatné a kde praktické lékaře chtějí, aby tam byla další dotace. Chceme také vyjednat se zdravotními pojišťovnami, aby ti, kdo skutečně připravují praktické lékaře, dostávali dotaci zdravotních pojišťoven – tedy aby to nebyli jen ti, kdo mají akreditaci, ale nikdy nikoho nevzdělávali,“ doplňuje docent Býma.

-mk-