Akvizice vypadá zase nadějněji. Nákup Celgene totiž koncem minulého týdne akcionářům BMS doporučily dvě významné poradenské firmy. Foto: Koláž ZD

Bristol-Myers koupí Celgene a AstraZeneca investuje do spolupráce s Japonci

Stoprocentní to bude až za jedenáct dní. Už dnes je ale velmi pravděpodobné, že zamýšlená akvizice Celgene jeho konkurentem Bristol-Myers Squibb dostane od akcionářů zelenou.

 

Když začátkem letošního roku vyšlo najevo, že americká farmaceutická skupina Bristol-Myers Squibb (BMS) chce koupit svého konkurenta Celgene, okamžitě se proti tomu postavil jeden z minoritních akcionářů. Šlo o aktivistického investora, fond Starboard Value. Přestože od té doby pořídil další miliony akcií (z více než 1,6 miliardy emitovaných) BMS a snažil se přesvědčit další akcionáře, aby 12. dubna hlasovali proti akvizici, své úsilí nakonec vzdal.

Nákup Celgene totiž koncem minulého týdne akcionářům BMS doporučily dvě významné poradenské firmy, a to společnosti Institutional Shareholder Services (ISS) a Glass Lewis. „Ačkoli odpor proti akvizici postupně mezi akcionáři narůstá, bude pro ně mimořádně těžké hlasovat v rozporu s tím, co doporučují ISS a Glass Lewis,“ uvedla společnost Starboard Value ve svém prohlášení pro agenturu Reuters. Přesto Starboard bude na nadcházející valné hromadě proti transakci hlasovat a stále tvrdí, že jde o špatný obchod.

Rozhodnutí Starboardu i doporučení akvizice oběma poradenskými společnostmi je podle Reuters možné chápat jako vítězství výkonného ředitele BMS Giovanniho Caforia. Také on totiž akvizici osobně masivně podporoval. Pokud nakonec bude skutečně většinou akcionářských hlasů potvrzena, půjde o jednu z největších akvizic za poslední roky. BMS totiž za Celgene zaplatí 74 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun).

Zprávu o doporučení akvizice vnímali pozitivně také investoři, kteří obchodují s akciemi Celgene. Ty totiž během pátku posílily o 7,5 procenta na téměř 94 dolarů za kus. Naopak akcie Bristol-Myers Squibb více než jedno procento ztratily. To ale podle analytiků může být jen důsledek toho, že investoři spatřili lepší příležitost pro krátkodobé zhodnocení právě v Celgene a nemusí to být projevem negativní nálady, která by potenciálně zavládla nad BMS.

Britsko-švédsko-japonská spolupráce

O miliardy dolarů jde také ve společném podniku britsko-švédské farmaceutické skupiny AstraZeneca a japonské společnosti Daiichi Sankyo. Tyto dva subjekty se dohodly na spojení sil při vývoji léku proti rakovině prsu. Do projektu vloží téměř sedm miliard dolarů, což v přepočtu činí bezmála 160 miliard korun. Firmy tak hodlají jít do přímého konkurenčního boje s dosud největším producentem léků proti rakovině prsu, švýcarskému gigantu Roche.

Obě společnosti se dohodly, že AstraZeneca zaplatí Daiichi zálohu ve výši 1,35 miliardy dolarů (31 miliard korun). Firmy se podělí o náklady na výzkum a vývoj nového léku i na jeho uvedení na světový trh. Daiichi bude mít výsadní právo lék distribuovat v Japonsku.

Budoucí nový lék proti rakovině prsu bude vycházet ze stávajícího přípravku, který je znám jako DS-8201, jež vyvíjí japonské společnost. DS-8201 si má poradit s proteinem HER2, který je považován za hlavní spouštěč nekontrolovatelného růstu rakovinových buněk a je zodpovědný přibližně za každý pátý případ rakoviny prsu. Lék je také přímým konkurentem Herceptinu, který je doslova bestsellerem společnosti Roche, jíž přináší kolem sedmi miliard dolarů (přes 160 miliard korun) ročně na tržbách. Podle agentury Reuters však již tento lék pomalu zastarává.

Daiichi bude DS-8201 testovat na skupinách pacientů, kterým by mohly být pro léčbu podávány výrobky Kadcyla nebo Perieta, jež pocházejí z dílny Roche, které by mohly nahradit právě Herceptin poté, co ztratí svou patentovou ochranu. Daiichi a AstraZeneca nebudou ale opomíjet ani pacienty, u nichž je hladina HER2 nízká. Jde totiž o daleko větší skupinu lidí, pro něž jsou možnosti léčby poměrně omezené, v čemž právě AstraZeneca a její nový japonský partner vidí velkou příležitost.

AstraZeneca a Daiichi chtějí být lídrem v léčbě rakoviny

„V posledních čtyřech letech jsme svědky určitého oživení v onkologickém výzkumu. Cítíme, že bychom v tomto oboru mohli převzít iniciativu a stát se vedoucí silou,“ řekl agentuře Reuters Dave Fredrickson, šéf onkologické divize společnosti AstraZeneca.

Analytici ohlášený projekt těchto dvou výrobců léků přijali poněkud vlažně. „Zaplatit tak vysokou zálohu a příslib dalších vložených peněz do takového projektu vyžaduje, aby se z výsledného produktu stal doslova kasovní trhák. Jinak je málo pravděpodobné, že se vložené prostředky firmám vrátí,“ řekl agentuře Reuters Peter Welford, analytik poradenské společnosti Jefferies.

Podle společnosti Credit Suisse má DS-8201 osmdesátiprocentní šanci, že se tímto trhákem skutečně stane. To by znamenalo generovat ročně tržby alespoň ve výši 1,5 miliardy dolarů (skoro 35 miliard korun). „Záloha, kterou hodlá AstraZeneca zaplatit, je poměrně vysoká. Ale je to zároveň znamení, že AstraZeneca věří, že nově vyvinutý lék bude mainstreamem příští generace,“ řekl Takashi Akahane, analytik poradenské společnosti Tokai Tokyo Research Center.

Akcie Daiichi Sankyo na zprávu v pátek zareagovaly šestnáctiprocentním růstem, a od začátku roku tak posílily už o téměř polovinu. Naopak AstraZeneca o šest procent oslabila.

Petr Musil