VZP zavádí dva nové příspěvky, na očkování proti spalničkám pro dospělé a dietu pro děti s metabolickou vadou

Správní rada VZP včera řešila nové příspěvky z fondu prevence a také výroční zprávu za minulý rok. Foto: MK

Situace okolo výskytu spalniček v České republice je letos více než neveselá – podle posledních údajů u nás bylo do minulého pátku zaznamenáno 479 případů. Vedle snižující se proočkovanosti, která od roku 2010 klesla z 98 procent na 83 procent, je jednou z příčin také to, že u části lidí došlo k vyvanutí protilátek. Největší česká zdravotní pojišťovna na to reaguje tím, že zavádí příspěvek na očkování proti spalničkám pro dospělé ve věku 25 až 50 let. Z fondu prevence pak přichází ještě s jednou novinkou – příspěvkem na speciální dietu pro děti se vzácnou metabolickou vadou. Kroky představili zástupci VZP po včerejším zasedání správní rady.

 

„VZP nemůže nevidět, že je tu epidemie spalniček. Je to celosvětová záležitost s tím, jak klesá proočkovanost populace. V průběhu doby se také stalo, že došlo k posunu v očkování ve smyslu výběru a délky trvání vakcíny, takže se může stát, že někteří lidé, kteří si myslí, že očkováni byli, nemají protilátky. Proto VZP bude pro své klienty mezi 25. a 50. rokem, kteří potřebují přeočkování, přispívat na vakcínu částkou 500 korun. Vakcína je různě drahá, ale i u nejdražších poskytovatelů je to více než polovina částky,“ přibližuje předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková. Objem financí, které mají putovat na očkování proti spalničkám, není zalimitován, celkový budget na očkování z fondu prevence pak činí 134 milionů korun.

Očkování proti spalničkám dnes dospělé stojí mezi 700 až 900 korunami, u dětí je samozřejmě hrazeno v rámci povinného očkování MMR vakcínou. Bohužel v posledních letech výrazně poklesla proočkovanost a současná úroveň 83 procent nezajišťuje kolektivní ochranu, na kterou je třeba 95 procentní proočkovanost. Výsledkem je epidemie – podle webu ministerstva zdravotnictví se u nás od 1. ledna do 26. dubna objevilo celkem 479 případů, z toho 13 v minulém týdnu. Dle posledních údajů Státního zdravotního ústavu, které zahrnují případy ohlášené do 17. března, bylo hlášeno 298 osob nakažených spalničkami, z toho 279 klasifikovaných jako potvrzené (102 případů není dosud v systému definitivně uzavřeno). Nejvíce nemocných bylo hlášeno v Praze (97 případů), Moravskoslezském kraji (48 případů) a Pardubickém kraji (47 případů). Nejvíce nakažených, celkem dvě třetiny, přitom bylo ve skupině 25 až 55 let.

Na nový příspěvek se mohou těšit také rodiny s dítětem, které má vzácnou vrozenou metabolickou vadu a musí držet speciální nízkobílkovinovou dietu. Na tu nyní bude možno od VZP čerpat až 10 tisíc korun, a to pro pojištěnce ve věku 0 až 18 let, eventuálně u nezaopatřených do 26 let. Na diety má přitom pojišťovna rozpočet až 40 milionů korun.

Správní rada neřešila jen novinky hrazené z fondu prevence, ale také ty, které bude platit v rámci standardně hrazené léčby. Celkem jde o 58 léků, nemusí ovšem jít jen o přípravky na našem trhu zcela nové, ale také ty, které budou hrazeny v nových indikacích. „Jsou to zejména léky z oblasti onkologie, ale také vrozených vad. Portfolio se tedy rozšiřuje,“ uvádí Věra Adámková. Místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda k tomu dodává, že očekávaný dopad do rozpočtu činí během prvních 12 měsíců od vstupu do úhrad 2,3 miliardy korun.

Rezervní fond v rekordní výši

Dalším tématem, kterým se včera správní a také dozorčí rada VZP zabývala, je výroční zpráva za minulý rok. „Výroční zpráva VZP ukázala, že se pojišťovna nachází v tak dobré kondici, v jaké ještě nebyla,“ konstatuje Věra Adámková s tím, že výroční zpráva byla schválena.

Hospodářské výsledky se VZP snaží využít i k tomu, aby vytvořila rezervy na roky, kdy dojde k poklesu ekonomiky. V tuto chvíli už pojišťovna navýšila rezervní fond na skoro 10 miliard korun a do konce roku by na něj ještě chtěla uložit dalších šest miliard. „To zatím rezervní fond nikdy neměl,“ podotýká profesorka Adámková. „Odmítám řeči, že na účtech zdravotních pojišťoven jsou miliardy, tak ať se rozpustí. Zažil jsem, když tam nebylo nic a platilo se i 20 dní po lhůtě splatnosti. Dokud tedy máme sedm tučných let, nastřádáme na ta hubená,“ dodává místopředseda správní rady Jiří Běhounek.

Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění dosáhl na konci března 9,5 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za první tři měsíce tohoto roku činí dvě miliardy korun s tím, že příjmy dosáhly 48,6 miliardy (25 procent zdravotně pojistného plánu) a výdaje 46,5 miliardy (24 procent zdravotně pojistného plánu). Náklady na zdravotní služby jsou co do dynamiky čerpání v porovnání s plněním zdravotně pojistného plánu v loňském roce o 0,2 procenta nižší (letos 23,9 zdravotně pojistného plánu pro tento rok, loni 24,1 zdravotně pojistného plánu pro rok 2018), v celkových číslech jsou ale kvartální náklady v porovnání s loňskem vyšší o 6,8 procenta. „Zdravotně pojistný plán byl tedy nastaven realisticky,“ dodává Běhounek.

Michaela Koubová