Nová protidrogová strategie chce posílit síť specializovaných ambulancí či omezit reklamu na alkohol

Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová představila včera novou protidrogovou strategii. „Jednou z priorit je posílení prevence a zvýšení informovanosti," říká. Foto: MK

Posílení ambulantní péče pro pacienty se závislostmi, omezení reklamy na alkohol a také snižování jeho dostupnosti v rámci prodejních míst – to jsou některé kroky, s nimiž počítá nová protidrogová strategie, kterou v pondělí schválila vláda. Materiál přitom navazuje na dosavadní přístup, který usiluje o snižování škod způsobených závislostmi a o vyvážení prevence a represe. Jak už jsme ale informovali zde, je dokument poměrně obecný a bude záležet na jeho rozpracování do akčních plánů. První z nich by měl být na světě na konci srpna.

 

„Celospolečenské náklady spojené se závislostním chováním a hazardním hraním se šplhají do částek několika desítek miliard korun. Proto je třeba reagovat,“ říká národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová s tím, že nyní schválená protidrogová strategie je již šestá v pořadí a bude určovat směr protidrogové politiky pro dalších devět let. Strategie bude rozpracovaná do tří integrovaných akčních plánů vždy na tříleté období, přičemž plán pro roky 2019 až 2021 by měl být hotový ke schválení na konci srpna. U konkrétních aktivit v něm bude uvedeno finanční vyčíslení, indikátory i gestor, který za plnění bude odpovědný, s tím, že každý rok bude plán procházet revizí.

Strategie usilující o předcházení a snižování škod plynoucích z návykového chování a zneužívání návykových látek má 11 hlavních principů podtrhujících integrovaný, koordinovaný, vyvážený, evidence-based přístup, který bude cílit na směřování zdrojů prvořadě tam, kde hrozí největší škody, a také na zvýšenou ochranu dětí a mladistvých.

„Jednou z priorit je posílení prevence a zvýšení informovanosti. Vidíme možnost větší dostupnosti programů primární prevence, ať už do škol, nebo směrem k určitým cílovým skupinám, jako jsou obyvatelé sociálně vyloučených lokalit nebo rodiče,“ přibližuje Vedralová.

Velkou prioritou je také posílení sítě adiktologických služeb. „Za sebe vidím velký kus práce v tom, abychom stabilizovali financování, síť adiktologických služeb a doplnili segmenty, které nejsou dostatečné, jako je ambulantní léčba. Tam bychom potřebovali, abychom se pokud možno dostali na stav před rokem devadesát, i když to nevidím ve velmi blízké budoucnosti,“ říká Jarmila Vedralová.

Za tento cíl velmi plédují i odborníci. „Co se týče dlouhodobého zajištění služeb, prevence a dostupnosti léčby, považujeme za nejslabší bod oblast ambulantních služeb. Proto byla naše pozornost při tvorbě nové strategie velmi výrazně zaměřena právě tímto směrem, tedy na zajištění prvního kontaktu a služeb tam, kde můžeme předcházet zhoršování zdravotních komplikací při pokračujícím užívání návykových látek nebo závislostním chování,“ popisuje předseda Společnosti pro návykové nemoci a primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Petr Popov.

Odborníci proto už před několika dny předali ministerstvu zdravotnictví aktualizovaný návrh koncepce sítě adiktologických služeb, který by měl vrátit situaci do stavu na počátku 90. let, kdy byla v každém okrese minimálně jedna specializovaná ambulance. K tomu je ovšem nyní nutno zajistit stabilní financování ze strany zdravotních pojišťoven.

Zakáže se víno na sportovních akcích?

Další prioritou strategie bude efektivně regulovat trh s návykovými látkami, jako je alkohol, u kterého bude snaha daní zvýšit cenu a snížit časovou i místní dostupnost. Při schvalování tzv. protikuřáckého zákona totiž nebyly prosazeny, co do alkoholu, výraznější změny. Během nadcházejících tří let by proto měly být zhodnoceny dopady a v návaznosti na to bude snaha omezit dostupnost například na sportovních akcích, kde by se podle Vedralové nemělo podávat víno. Mohly by také být vymezeny prostory, kde bude možné alkohol prodávat, takže by nebyl dostupný třeba v každém tabáku.

Omezena by měla být i reklama. „Dnes máme právní úpravu, která vymezuje, jak by reklama měla vypadat. Z pohledu odborníků ale není dostatečná. Říká například, že reklama na alkohol nemá spojovat pití alkoholu s relaxací, společensky lepším postavením a podobně, nicméně když se podíváte na televizní reklamy, jsou to často právě příběhy o tom, jak je alkohol úžasný a způsobuje relaxaci,“ konstatuje Vedralová. Ta by zároveň byla ráda, kdyby byla reklama na alkohol omezena podobně jako u tabáku, například v místě prodeje, a zahrnovala také časové omezení od 10 do 22 hodin.

Nadužívání benzodiazepinů? Je třeba posílit edukaci

Součástí strategie jsou také nová specifická témata v podobě nadužívání internetu a nových technologií či léků s obsahem psychoaktivních látek. „Česká republika má dlouhodobě problém zejména se skupinou benzodiazepinů, tedy látek, které se používají jako tlumivé, jako jsou hypnotika a léky na spaní. Jsou to ale i nové látky z této skupiny, Z-hypnotika, která jsou také velmi zneužívaná. A pak je tu velmi diskutovaná otázka zneužívání opioidních analgetik. Jsme na tom sice podstatně lépe než Spojené státy, kde loni vyhlásil prezident něco jako výjimečný stav v tom, jaké riziko představují. Jsou zneužívány tak masivně, že ročně přinášejí desítky tisíc předávkování. U nás díky zodpovědnému zacházení s preskripcí lege artis zatím velký problém neexistuje. Rádi bychom se ale vyhnuli tomu, že k situaci i u nás také dojde, protože sledujeme určitý nárůst,“ popisuje Petr Popov.

Český problém se zneužíváním benzodiazepinů je přitom dán lehkovážnějším přístupem lékařů, kteří je už od 70. let předepisovali i v rámci jednoduchého řešení dlouhodobých problémů, ačkoliv by tyto léky neměly být užívány déle než čtyři až šest týdnů. To zároveň souvisí i se současnou špatnou dostupností specializované ambulantní sítě, která by měla kapacity se pacientům adekvátně věnovat. Ve výsledku tak nadužívání vede ke vzniku závislostí, a to i mezi seniory, u nichž navíc léky mohou přispět například ke zhoršování kognitivních funkcí. Na místě je proto edukace pacientů i lékařů a spolu s lepší evidencí preskripce zaměření pozornosti na konkrétní doktory, případně odbornosti (benzodiazepiny nemají preskripční omezení), eventuálně nasazování méně rizikových léků.

Na odhalování prodejců na darknetu je třeba posílit personální kapacity

Nové úkoly nás čekají i v souvislosti s represivními složkami. „Nelegálními trhy na celém světě hýbou výzvy spojené s otevřeným i skrytým internetem. Není to tak, že by se do tohoto prostoru přesouval celý trh, ale vznikají uživatelské skupiny, které bez kontaktu s kriminálním prostředím objednávají konvenční drogy i nové psychoaktivní substance. Mnohdy jsou kompletovány až později v Evropě z prekurzorů a dalších pomocných látek pocházejících z Asie. Protože jde o nový model distribuce, která má nadnárodní a mnohdy i mezikontinentální charakter, je nutné, aby se na to orgány vymáhající právo adaptovaly,“ uvádí ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych, podle kterého už dnes některé evropské země zachycují v rámci zásilkového obchodu objemově více drog než při běžných kriminálních vyšetřováních. Co se však týče dovozu prekurzorů k výrobě drog, jsou často opatření nastavena jen na národních úrovních a mechanizmy tak vzhledem k dynamice nadnárodního trhu nejsou dostatečně rychlé.

Česká republika je přitom vedle toho, že vyváží do Evropy metamfetaminy a konopí, velkým prodejcem i na internetu, což se v posledních letech ukázalo také při odhalení jednoho z největších internetových obchodů s drogami. Jak boj proti tomuto způsobu prodeje probíhá? „Tak jako v běžných kriminálních organizacích se snažíme prostředky trestního práva ve skupině zorientovat, skrytým způsobem zajistit důkazy o jednání konkrétních osob a následně je obviňujeme a stavíme před soud. V prostředí skrytého internetu je to ale hodně komplikovaná věc a nezastírám, že i personální kapacitu do budoucna budeme muset jednoznačně posílit. Specializovaná kapacita, kterou jsme na to alokovali zhruba před šesti lety, přestala dostačovat, zejména s ohledem na mezinárodní spolupráci,“ přiznává Frydrych.

Připomeňme, že v Česku jsou více než dva miliony denních kuřáků, alkohol intenzivně konzumuje 800 tisíc lidí (sto tisíc konzumuje vysoké dávky denně), vedle toho máme sto tisíc problémových uživatelů konopí, 50 tisíc uživatelů opioidů a pervitinu, 900 tisíc osob nadužívá psychoaktivní léky a 100 tisíc má problém s patologickým hráčstvím. Co se přitom týče alkoholu, patříme k zemím s jednou z nejvyšších spotřeb. Podobně jsme na tom také co do míry užívání konopí u lidí ve věku 15 až 34 let a injekčního užívání drog, a navzdory klesajícímu trendu stále máme jeden z nejvyšších počtů výherních automatů na sto tisíc obyvatel. Na průměru jsme u tabáku, kde je navíc dobrou zprávou, že počet kuřáků lehce klesá.

„Je to dáno částečně tím, že dospívající tráví čas jinak než venku, kde je riziko expozice návykovým látkám vyšší. Z druhé strany ale je tu jiné riziko, protože tráví více času na internetu a sociálních sítích, což je oblast, na kterou se ve strategii také chceme zaměřovat, protože představuje riziko vzniku problémů s hazardními či počítačovými hrami,“ dodává vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Michaela Koubová