Na odměny ve zdravotnictví si už nelze stěžovat, říká ministerstvo. Peníze teď musí jít i do rozvoje nemocnic

"Odměňování pravděpodobně nějakým způsobem poroste, ale nemyslím si, že se můžeme bavit o nárůstu deset procent. Už by to asi ani nebylo správné," říká ministr Vojtěch. Foto: MK

Konstatování, že odměňování v českém zdravotnictví je podhodnocené, se podle ministerstva zdravotnictví stalo minulostí. Zatímco u lékařů dosáhla průměrná výše výplaty skoro 2,5násobku průměrné mzdy v Česku (požadavek během akce Děkujeme, odcházíme před osmi lety zněl, aby lékaři dostávali 1,5 až 3násobek průměrné mzdy), sestry si v posledních čtyřech letech polepšily o 40 procent – tedy o více, než před časem požadovaly odbory. Na druhou stranu faktem je, že zatímco počty lékařů v posledním desetiletí rostou, sester ubývá – byť v posledním roce se jejich pokles podařilo stabilizovat. Jak přitom ukazují nová data ÚZIS, dva tisíce scházejících sesterských úvazků v akutní lůžkové péči kompenzují přesčasy, ale také rostoucí počet praktických sester.

 

„Často od odborů slyšíme zpochybňování, že nedošlo k takovému nárůstu, jak bylo slibováno. Data ale mluví o opaku,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Prudký nárůst odměn pracovníků v nemocnicích přitom vedl k tomu, že zdravotnická zařízení dávala veškeré navýšené úhrady právě na tuto oblast – a ostatní zanedbávala. „Máme informace od nemocnic, kdy poukazují na to, že už není možné, aby veškeré peníze, které se vyberou, směřovaly jen do platů. Je nutné zaměřit se i na rozvoj nemocnic a jejich pracovní prostředí. Někteří zaměstnanci, kteří možná nejsou tolik slyšet jako představitelé odborů, sami deklarují, že by byli rádi, kdyby se více investovalo do pracovního prostředí a rozvoje nemocnic (psali jsme i zde, pozn. red.). Ty jsou totiž skutečně často vybydlené. Proto chceme dát nemocnicím prostor, aby peníze navíc mohly použít i na rozvoj. Odměňování pravděpodobně nějakým způsobem poroste, ale nemyslím si, že se můžeme bavit o nárůstu deset procent. Už by to asi ani nebylo správné,“ zdůrazňuje Vojtěch.

To, kolik nemocnice dostanou v příštím roce navíc, se nyní řeší v rámci dohodovacího řízení. Na konferenci Udržitelnost financování zdravotní péče, kterou na konci dubna pořádala v Praze Academy of Health Care Management, však ze strany některých poskytovatelů lůžkové péče zazněla malá ochota k dohodě (problematice se budeme věnovat v nadcházejícím vydání ZD). Důvodem je to, že ačkoliv se loni povedlo dohodu uzavřít, nakonec do ní po prázdninách takříkajíc „hodilo vidle“ MPSV, které navýšilo tabulkové platy – jež ovšem v nemocnicích musely jít z peněz, které si o několik měsíců dříve poskytovatelé za jiných podmínek domluvili s pojišťovnami. A i když letos ministerstvo zdravotnictví usiluje o to, aby k dalšímu plošnému navyšování platů nedocházelo, mnozí zůstávají skeptičtí.

Nejnovější data ÚZIS přitom skutečně ukazují, že si doktoři ani sestry už nemají příliš na co stěžovat. Průměrná odměna lékaře v posledních dvou letech rostla meziročně o osm procent, a zatímco v roce 2014 bral lékař v akutní lůžkové péči průměrně 59 349 korun, loni to bylo 77 944 a podle mimořádného šetření ÚZIS v prvním kvartále letošního roku 84 194 korun. Co se pak týče ostatní lůžkové péče, jsou sice odměny lékařů nižší, na druhou stranu však v posledních letech rostly procentuálně více, totiž mezi roky 2017 a 2018 o deset procent a mezi roky 2018 a 2019 o devět procent. Ve finále si tak lékaři v tomto segmentu polepšili z 53 787 korun v roce 2014 na letošních 77 976 korun.

Zdroj: ÚZIS

Lékaři si polepšili i ve vztahu k průměrné mzdě v Česku – zatímco v roce 2010 měli průměrně 207 procent průměrné mzdy (ty. 49 500 Kč vs. 23 864 Kč), loni to bylo 243 procent (77 596 Kč vs. 31 885 Kč). Pro srovnání – podle posledních dat Eurostatu z roku 2016 (tehdy čeští lékaři brali 2,36 násobek průměrné mzdy) dosahovala průměrná hodnota odměny lékaře ve státech EU 2,45 násobku průměrné mzdy v dané zemi (nejlépe na tom byli lékaři v Lucembursku s 4,29násobkem, nejhůře v Polsku s 1,4násobkem).

Faktem také je, že i když jsou lékaři pobírající plat odměňováni lépe než ti, co mají mzdu, byl v letošním roce zaznamenán procentuálně větší růst ve mzdové než v platové sféře. Co se pak týče jednotlivých zřizovatelů, nejméně si mezi roky 2017 a 2018 polepšili lékaři v akutní péči v církevních organizacích (nárůst o tři procenta), zatímco nejvíce (osm procent) měli ti z krajských a státních nemocnic. Oproti tomu u ostatní lůžkové péče byl trend přesně opačný – zatímco lékaři z krajských a státních nemocnic si polepšili nejméně (o devět procent), ti v církevních organizacích na tom byli nejlépe (polepšili si o 17 procent).

Zdroj: ÚZIS

Predikce pro letošní rok vycházející z dat za první kvartál pak ukazuje, že nejvíce rostly odměny lékařů v akutní péči církevních organizací (o 13 procent), zatímco nejméně si polepšili ti ze zařízení zřizovaných jinými centrálními orgány (o pět procent) a ministerstvem (o šest procent). V následné péči si zase vedli nejhůře lékaři z krajských zařízení (růst o pět procent) a nejlépe z ti městských a obecních (o 18 procent) nemocnic.

„To by nemělo zapadnout. Někdy totiž dochází k interpretaci, že nárůsty jsou jen v nemocnicích zřizovaných státem a v ostatních nikoliv. Na datech vidíme, že tomu tak není,“ podtrhává Vojtěch.

Dobrou zprávou je také to, že lékařů v akutní péči lehce přibývá. V roce 2010 pracovalo v českých nemocnicích poskytujících akutní péči 18 657 lékařských úvazků, zatímco loni to bylo 21 485 úvazků s meziročním nárůstem oproti roku 2017 o 292 úvazků. V ostatní lůžkové péči pak bylo v roce 2010 1361 lékařských úvazků a loni 1477, přičemž oproti roku předchozímu přibylo 47 úvazků. Celkem tak za posledních devět let přibylo u akutních lůžek 2828 lékařských úvazků a u lůžek ostatních 116 úvazků.

Rozdíly v odměnách sester dosahují i 12 tisíc

Ještě větší procentuální růst odměn je patrný u zdravotních sester. „Je to dáno tím, že nedostatek sester je výraznější než v případě lékařů. Zaměstnavatelé na to reagují a navyšují výrazněji platy a mzdy zdravotním sestrám,“ říká Adam Vojtěch.

Mezi roky 2017 a 2018 i 2018 a 2019 tak rostly odměny sester (platy i mzdy) o 12 procent. Ve finále si tak sestřičky v nemocnicích poskytujících akutní péči polepšily z 27 175 korun v roce 2014 na loňských 38 557 a letošních 43 014 korun. Výrazně hůře si nevedou ani zdravotní sestry v ostatní lůžkové péči, které v roce 2014 braly 27 780, zatímco nyní mají 42 313 korun.

Zdroj: ÚZIS

Díky výraznějšímu navyšování odměn se přitom začaly v posledních letech více rozevírat nůžky mezi odměňováním zdravotních sester a průměrnou mzdou v Česku. V roce 2010 totiž braly sestřičky 109 procent průměrné české mzdy, v roce 2014 dokonce jen 106 procent; pak ale nastává růst, díky kterému měly loni sestry 121 procent průměrné mzdy. To je hezké číslo i v mezinárodním srovnání – dle Eurostatu činila průměrná odměna sestry v zemích EU v roce 2016 (kdy sestry v ČR měly 1,1násobek průměrné mzdy) 1,07násobek průměrné mzdy v dané zemi (nejlépe na tom byly sestry v Lucembursku, které měly 1,38násobek průměrné mzdy, nejhůře sestry v Lotyšsku, které braly 0,78násobek průměrné mzdy).

Zdroj: ÚZIS

Co se pak týče procentuálního růstu platů a mezd, jde v posledních letech zhruba o stejnou hodnotu. Faktem ovšem je, že tento růst má značně odlišný základ, na což stále dokola upozorňují odbory. V prvním čtvrtletí tohoto roku tak měla podle dat ÚZIS sestra pracující u akutního lůžka v církevní organizaci, kde je odměňování ze všech typů zřizovatelů nejnižší, o 12 tisíc méně než sestra v přímo řízené nemocnici. V ostatní lůžkové péči je sice rozdíl o něco menší, stále však velmi markantní – zatímco sestra v soukromých zařízeních má 36 717 korun, v přímo řízené organizaci dostává 44 437 korun, a to navzdory tomu, že právě tady dostaly sestry meziročně přidáno nejméně – pouhých pět procent oproti 14 procentům u soukromých zařízení.

Podaří se změnit trend a zvednout počty sester v akutní péči?

Dlouhodobě špatnou zprávou pak je, že sesterských úvazků u akutních lůžek ubývá. Zatímco v roce 2010 bylo v nemocnicích 50 097 úvazků všeobecných sester a porodních asistentek, loni to bylo 47 932 úvazků, tedy o 2165 méně. O něco lepší je situace v ostatní lůžkové péči, kde bylo v roce 2010 6136 sesterských úvazků a loni 6099, a to dokonce s tím, že oproti roku předchozímu celých 213 úvazků přibylo.

„Každoročně docházelo k úbytku kapacity sester zejména v akutní péči v některých letech i ve stovkách úvazků. Dlouhodobě je to jeden z nejpalčivějších problémů českého zdravotnictví, který tato data potvrzují. Co je ale nové, je to, že mezi roky 2017 a 2018 sice došlo k dalšímu úbytku, ale naše jednoznačná interpretace je, že už to není masivní odchod. Došlo totiž ke změně zaměření dvou velkých poskytovatelů, kteří přešli do segmentu následné a dlouhodobé péče.  Přechod lůžek akutních na dlouhodobá dělá zhruba minus 102 úvazků sester. V tomto období tak skutečně odešlo ze segmentu akutní lůžkové péče kolem 40 úvazků. Doufejme tedy, že by křivka mohla začít nabírat trochu jiný trend, nebo by se alespoň mohly poklesy v tomto roce zastavit,“ říká ředitel ÚZIS profesor Ladislav Dušek.

„Takto se zdá, že se situace trošičku začíná stabilizovat a možná se blýská na lepší časy. Nechci to ale zakřiknout a musíme na tom dále pracovat. Není to věc, kterou můžeme vyřešit ze dne na den. Musíme se zaměřit i na to, abychom navýšili kapacity na školách. Jak přitom ukazuje i evropský průměr, podařilo se u nás v posledních letech odměňování výrazně vylepšit, a dnes tak zdravotní sestra není podhodnocené povolání,“ dodává ministr Vojtěch.

Zdroj: ÚZIS

Zajímavou skutečností také je, že zatímco v roce 2010 pracovalo u akutních lůžek 1444 praktických sester (dříve zdravotnických asistentů, kteří mají střední zdravotnickou školu), loni jich bylo už 3490; v ostatní lůžkové péči počty ve stejném období vzrostly ze 140 na 544. „Počty praktických sester vykazují opačný trend než počty všeobecných sester. Kapacita této profese částečně nahrazuje nedostatek sester všeobecných,“ poukazuje profesor Dušek.

Lze se přitom domnívat, že by řada pracovišť v českých nemocnicích zvládla využít ještě větší množství praktických sester. Jak před několika lety řekla v rozhovoru pro ZD prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, je zdravotnický asistent/praktická sestra součástí multidisciplinárního týmu, přičemž na některých pracovištích by se tento tým mohl skládat jen z jedné sestry – magistry, dvou bakalářek a několika praktických sester.

Druhým faktorem, který v pomáhá nahrazovat úbytek dvou tisíc úvazků všeobecných sester, jsou přesčasy. „Je to věc, která se dlouhodobě nemění, množství přesčasů je stále stejné. A když si je přepočítáte na úvazky, vychází to tak, že přesčasy zaměstnanci odpracovávají chybějící úvazky,“ dodává Ladislav Dušek.

Michaela Koubová