ČR se může chlubit jednou z nejnižších perinatálních úmrtností na světě, vděčíme za to centralizaci specializované péče

Česká republika se může pochlubit skvělými výsledky v oblasti porodnictví. Vedle velmi nízké perinatální úmrtnosti se nám daří snižovat počty císařských řezů, vícečetných těhotenství a předčasných porodů. Foto: MK

Klesající počet předčasných porodů i císařských řezů a jedna z nejnižších perinatálních úmrtností na světě – takové jsou aktuální výsledky českého porodnictví, která včera spolu s odborníky představilo ministerstvo zdravotnictví. Velkou zásluhu na tom má koncentrace specializované péče, kterou nyní podpořilo ministerstvo přidělením statusu centra perinatologické péče 12 zařízením v republice. Přes skvělé výsledky ale porodnictví čelí dalším výzvám, mezi které patří vzdělávání a zlepšování prostředí porodnic. V poslední době permanentním úkolem odborníků pak je stále dokola připomínat veřejnosti, že dopřávat sluchu malé, ale hlasité skupině bojující za domácí porody znamená hazard se životem matky i dítěte.

 

„Výsledky jsou velmi dobré: snižuje se počet předčasných porodů i císařských řezů, což bývá mantra užívaná některými skupinami, podle kterých máme v České republice problém s vysokým podílem císařských řezů. Na datech je ale vidět, že podíl klesá a že jsme pod hodnotami některých vyspělých států, jako je Německo. Teze, která se často mediálně objevuje, tedy není úplně korektní,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Loni v Česku proběhlo více než 112 tisíc porodů, při kterých se narodilo 114 tisíc dětí (data jsou sebrána ze všech 90 porodnic). Od roku 2015 se přitom u nás snižuje procento císařských řezů s tím, že loni takto proběhlo 24 procent porodů (celkem bylo provedeno 25 792 císařských řezů). Co se pak týče klešťových porodů a vakuumextrakcí, což jsou zdraví či život zachraňující výkony, těch se v loňském roce provedly tři procenta. „Rozsah používání této intervence v Evropě se pohybuje mezi šesti a 16 procenty, takže u nás ji rozhodně nenadužíváme,“ podtrhává autor dat a vedoucí Perinatologického centra Ústavu pro péči o matku a dítě Petr Velebil.

Procento císařských řezů. Zdroj: Petr Velebil
Parametry v perinatologických centrech intenzivní péče (PCIP) a ostatních porodnicích. NPH – nízká porodní hmotnost, SC – císařské řezy, forceps – porod za použití porodnických kleští, VEX – vakuumextrakce, PÚ – perinatální úmrtnost. Zdroj: Petr Velebil

Dobrou zprávou je také to, že se nám daří snižovat počet vícečetných porodů. Těch jsme měli v roce 2010 nejvíce v Evropě – celkem šlo o 2,13 procenta. Od té doby však podíl setrvale klesá až na loňských 1,34 procenta (1498 porodů). „Proč jsme tomu rádi? Celkový výsledek u vícečetných porodů je horší. Perinatální úmrtnost u vícečetných gravidit je až třikrát vyšší než u jednočetných. Je to často v důsledku předčasného porodu a také toho, že frekvence nízké porodní hmotnosti je u vícečetných těhotenství desetkrát vyšší než u jednočetných. Vícečetná těhotenství navíc mají svá specifika a vyšší riziko nejrůznějších komplikací,“ podotýká Petr Velebil s tím, že frekvence císařských řezů u vícečetných těhotenství dosahuje skoro 80 procent. Ruku v ruce s poklesem počtu vícečetných těhotenství přitom jde také úbytek předčasných porodů.

Děti do 1,5 kilogramu se ve více než 90 procentech rodí v centrech

Dalším velmi pozitivním parametrem je velmi nízká perinatální úmrtnost. Pokud se podíváme na dlouhodobější vývoj, od počátku 90. let se pravděpodobnost úmrtí dítěte v děloze, při porodu nebo během prvního týdne života snížila na méně než třetinu. Loni tak na tisíc narozených zemřely perinatálně čtyři děti, a to napříč všemi hmotnostními a gestačními kategoriemi. Časná novorozenecká úmrtnost z toho zabírá čtvrtinu a toto číslo se přes deset let nehýbe. Pokud bychom se pak podívali jen na skupinu donošených dětí s normální perinatální hmotností, je perinatální úmrtnost jedna na deset tisíc.

Perinatální úmrtnost. Zdroj: Petr Velebil
Novorozenecká úmrtnost (s i bez započtením vrozených vývojových vad). Zdroj: Petr Velebil

„V porovnání se zbytkem Evropy máme velmi nízkou perinatální úmrtnost. V tomto směru jsme na světové špičce. Je to otázka podpory vysoce specializovaných center pro perinatologii. Právě včera ministerstvo zdravotnictví schválilo udělení statutu vysoce specializované intenzivní péče v oblasti perinatologie 12 poskytovatelům zdravotní péče, kteří budou mít tento statut do roku 2024,“ doplňuje Adam Vojtech.

Nízká porodní hmotnost. Zdroj: Petr Velebil

Čísla přitom ovlivňuje množství rizikových pacientů, tedy novorozenců s nízkou porodní hmotností (tj. pod 2,5 kg), jichž od roku 2012 ubývá. Tyto novorozence, kterých bylo loni celkem 7,2 procenta, se daří koncentrovat do specializovaných zařízení. Ve hmotnostní kategorii 500 až 1500 gramů se více než 90 procent dětí narodilo buď v intenzivním perinatologickém centru, nebo v perinatologickém centru intermediální péče. Nejrizikovější děti tak přicházejí na svět na nejlépe vybavených pracovištích, kde mají podstatně nižší perinatální mortalitu oproti běžným porodnicím. „To je důkaz, že centralizace, která je u nás jedna z nejvyšších na světě, má zásadní význam,“ konstatuje Petr Velebil.

Stačí málo, a máme na celý život postiženého jedince

Jenže navzdory velmi dobrým výsledkům se stále ozývají minoritní, ovšem hlasité názory kritizující současný stav věcí a propagující porody mimo zdravotnická zařízení. „Co znamená porod mimo porodnici? Pokud nastane komplikace, tak než se vyhodnotí, přivolá pomoc, než přijede záchranka, pacient se přeloží, odveze a připraví, dělá to minimálně 45 minut. Čas ale hraje naprosto zásadní roli a ztráta času pro dítě je velký problém. Fetální organizmus je velmi citlivý na zevní vlivy, zejména na nedostatek kyslíku,“ načrtává vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze Antonín Pařízek s tím, že dle doporučených postupů odborné společnosti by mělo operační řešení krize u porodu nastat do 20 minut. „Stačí velmi málo, a máme postiženého jedince na celý život,“ dodává Pařízek.

Proto už také před časem vydalo 24 českých odborných společností stanovisko odmítající plánovaný domácí porod; později se přidala také Česká asociace sester a Česká společnost porodních asistentek. Stanoviska odborníků k domácím porodům včetně kazuistik a platné legislativy jsou zveřejněna také na webu Porod-doma.cz.

Podobně pak vidí odborníci i prosazování porodních domů, kde by porody vedly porodní asistentky. „Porodní domy v zahraničí existují, ale země od země má jinou situaci – určitě to není trend. Tam, kde porodní domy jsou, jako je Rakousko či Německo, jich je poměrně málo a poskytují péči jen málu klientek. Důvodem je cena a také riziko komplikace, protože i zde existuje prodleva při transportu. Porodní domy jsou proto nekoncepčním a nesystémovým řešením,“ vysvětluje Antonín Pařízek.

Kompromisní řešení: centra porodní asistence

Schůdnou variantou ovšem podle odborníků mohou být centra porodní asistence (psali jsme také zde). Zde vedou porod a starají se o rodičku porodní asistentky, zároveň se ale odstraňuje problém s transportem, protože v těsné blízkosti je operační sál, tým lékařů a také neonatolog. U Apolináře už přitom mají návrh takového oddělení od roku 2008, první centrum už ale bylo otevřeno letos na Bulovce.

„Porod v centru porodní asistence v rámci porodnice by mohl být vhodným kompromisem mezi lékařsky vedeným porodem v porodnici a porodem v samostatném porodním domě. Porodní asistentka v centru porodní asistence by mohla vést prenatální péči o ženu v závěru těhotenství, může s ženou probrat její přání ohledně porodu, tedy porodní plán, může vést fyziologický porod, ale v případě komplikací je k dispozici lékař a celý operační tým,“ načrtává porodní asistentka Zuzana Velebilová s tím, že už dnes asistentky běžně v porodnicích vedou nekomplikované porody.

Proto je podle odborníků třeba, abychom nedělali žádná zbrklá rozhodnutí. „Bylo by tristní, kdyby případné změny v současném systému byly tvořeny bez odborné analýzy a diskuze jen pod tlakem nepočetných, ale o to hlasitějších skupin. Vnímáme to jako potenciální ohrožení skvělých výsledků, které dnes máme,“ podtrhuje předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák.

Vedle únavného boje proti militantní skupince zastánců domácích porodů ovšem mají odborníci i další úkoly. „Sebeuspokojení a vavříny nejsou na místě. Víme, kde nás pálí pata a kam bychom měli pokračovat dál. Jsou dvě věci, které jsou také třeba dát veřejnosti na vědomí: vzdělávání a zvelebování porodnických zařízení. To jsou dva trendy, bez kterých se nedá jít dále dopředu,“ dodává Antonín Pařízek s oceněním, že se navýšily prostředky na vzdělávání na lékařských fakultách.

Nově udělené statuty vysoce specializované intenzivní péče v perinatologii

  1. Fakultní nemocnice v Motole
  2. Fakultní nemocnice Plzeň
  3. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
  4. Ústav pro péči o matku a dítě
  5. Fakultní nemocnice Ostrava
  6. Krajská nemocnice T. Bati, a.s.
  7. Fakultní nemocnice Brno
  8. Krajská zdravotní, a.s. MNUL v Ústí nad Labem, o. z.
  9. Fakultní nemocnice Hradec Králové
  10. Fakultní nemocnice Olomouc
  11. Nemocnice České Budějovice, a.s.
  12. Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Most

Michaela Koubová